ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Kladno

Myslivost 10/2007, str. 60  Ing. Kamila KAASOVÁ
Okresní myslivecký spolek v Kladně patří počtem členů i výměrou obhospodařované honební plochy mezi ty menší, nachází se však v zajímavé a atraktivní lokalitě – v místech dříve proslulých hlavně průmyslovou výrobou lze dnes zaznamenat snahu o opětovné sblížení s přírodou. Významným činitelem v ochraně přírody je i aktivita zdejších myslivců, velké nadšení pro věc je vidět i u sehrané dvojice, která řídí kladenský OMS, jednatelka Ing. Helena Tkáčová a předseda Vladimír Moravec, se kterými jsem se sešla koncem srpna k rozhovoru.


Mezi které obce je v bývalém okrese Kladno rozdělena státní správa myslivosti? Kolik honiteb a myslivců v nich hospodařících zastřešujete?
Státní správu myslivosti u nás vykonává Magistrát města Kladna a Městský úřad Slaný. K červnu letošního roku máme na celkové výměře honební plochy 57 533 hektarů 22 honiteb na Kladensku a 22 na Slánsku. Myslivců v nich organizovaných máme 635.

Jak vycházíte s pracovníky pověřených obcí. Podporují Vaši práci pro myslivost?
Na Kladenském úřadě působí na oboru myslivosti Ing. Spoustová, spolupráci s ní hodnotíme velice kladně, například kladenský magistrát dává uživatelům honiteb bezplatně medikované krmivo pro spárkatou zvěř, sám tuto léčbu platí i zařizuje a rozdává všem mysliveckým sdružením, která pod něj spadají. Medikované krmivo se podává celoplošně v rozmezí čtrnácti dnů, vždy koncem sezóny, tedy po polovině ledna. Ing. Spoustová je aktivní myslivkyně, má i loveckého psa - drsnosrstého jezevčíka.
Na Slánsku zastává funkci na státní správě myslivosti Ing. Macháček, je to velmi vstřícný pán, je s ním dobrá spolupráce, ale městský úřad Slaný nepřispívá na medikované krmivo a vztahy s ostatními zastupiteli, kromě pracovníků životního prostředí, již tak dobré nejsou. Trochu nás mrzí, že nám nepřispějí, protože žádost dáváme každoročně. A není to příspěvek na krmení, ale na léčbu. V zákoně stojí, že zvěř je národní bohatství. Myslivci si přesto vše potřebné k péči o ni hradí sami, psy, krmivo, nájmy honiteb... tak alespoň to medikované krmivo, že by dostali. Takto si jej slánští myslivci platí sami a je to pro ně finanční zátěž. Už jsme dokonce přemýšleli, že bychom přestěhovali OMS do Slaného, že by se situace zlepšila, ale nesehnali jsme zatím prostory. Když jsme však viděli přístup slánského úřadu, zůstali jsme radši na Kladně. Například oddělení zbraní je jen v Kladně, takže když myslivci potřebují oběhat více úřadů kvůli výkonu myslivosti, najdou vše na jednom místě.
Ale do budoucna nemůžeme říci, že kdyby se našly dobré prostory za dobrou cenu, že bychom se nepřestěhovali. Každopádně bychom chtěli, aby se vztahy zlepšily.
Ing. Macháček se zabývá lesem, ochranou zvěře a myslivostí. Je garantem toho, že se u nás drží drobná zvěř, reguluje její odlovy. Nyní však půjde do důchodu, takže jsme zvědaví, kdo přijde po něm.

Snad přijde někdo stejně myslivosti nakloněný. Povězte mi, jak jste se vypořádali s uváděním honiteb do souladu s novým zákonem?
Naštěstí celkem dobře, všechny honitby až na jednu jsou dány do souladu a fungují bez problémů. Byly menší problémy v Jedomělicích, ale tam došlo k dohodě, takže výkon práva myslivosti nebyl omezen. Jedna honitba na Slánsku je však pozastavena, jedná se o honitbu Borek-Strádonice. Věc se řeší soudní cestou. Bohužel už jde v současnosti spíše o osobní záležitost ze strany MS Borek-Strádonice a do sporu se začaly tahat věci, které již s myslivostí nemají nic společného. To se nám nelíbí a doufáme, že třeba v budoucnu dojde k nějakému kompromisu, aby bylo možno provozovat v této honitbě myslivost. Problém je v tom, že v celkové výměře asi dva tisíce hektarů není souvislých pět set hektarů honební plochy, takže Městský úřad Slaný tuto honitbu neuznal a Krajský úřad Středočeského kraje i Ministerstvo Zemědělství dali příslušnému pracovníkovi za pravdu. Jediné řešení je dohoda mezi sousedními sdruženími o sporných přibližně sto hektarů. Doufáme, že k dohodě se sousedy dojde a honitba se ustanoví, věříme, že převáží zájem o myslivost a ne osobní spory.
Všechny ostatní honitby zůstaly v podstatě ve starých hranicích, akorát nám tu vznikla jedna velká honitba, o výměře asi 4500 hektarů, patřící Lovecké společnosti Vraný, v této lokalitě zanikla honitba a Myslivecké sdružení Jarpice, ti si ale ani nepodali žádost o uvedení do souladu s novým zákonem o myslivosti. Lovecká společnost Vraný je však velmi vstřícná, poskytuje svou honitbu na kynologické akce, například na zkoušky vloh, podzimní zkoušky a pronajímá také honitbu i na letošní Memoriál Karla Podhajského. Takže za tuto pomoc v kynologii jim patří dík.

Čím je tato honitba výjimečná, že si ji Litoměřičtí vybrali na pořádání Memoriálu?
Hlavně je tam dostatek zvěře a navazuje na Litoměřicko. Také je to otázka zemědělských postupů, tam kde se jeden den sklidí a hned podmítá, není možné dělat psí zkoušky. Je třeba alespoň strniště nebo nějaká plodina, a tato podmínka je zde splněna.

Jak byste zhruba popsal výskyt zvěře v kladenském okrese?
V kladenské části okresu se vyskytuje spíše spárkatá zvěř. Poslední honitba kladenské části - Bratronice má ideální polohu pro chov této zvěře, protože sousedí s honitbami Vojenských lesů, Lesů České republiky a s Lánskou oborou. Když je dobrý rok, bratroničtí loví i sto prasat divokých. Objevuje se zde i zvěř vysoká. Další honitba v této lokalitě jsou Kyšice, kde také loví ročně kolem šedesáti kusů černé zvěře.
Slánsko je naopak doménou hlavně drobné zvěře, zajíce, bažanta. Loňský rok byl i pro tuto zvěř náročný, ale letošní vypadá nadějně. Srnčí zvěř má na Slánsku lepší podmínky pro život, větší úživnost, proto je zde lepší kondice zvěře i trofeje dosahují vyšší bodové hodnoty.
Ohledně využití při kynologických akcích se sdružení z obou regionů střídají, Kyšice a Smečno dělají barvářské zkoušky, Bratronice svod. Nelze říci, že by jeden region vůči druhému zaostával. Samozřejmě je možné pořádat třeba podzimní zkoušky pouze na Slánsku, kde je drobná zvěř, na Kladensko naopak patří například ty barvářské.

Drobná zvěř na Slánsku pochází z původních divokých populací nebo z odchovů?
Většinou jde o divoké jedince. Několik sdružení se zabývalo vypouštěním, ale nula od nuly pošla. Je zde silný predační tlak, také civilizační vlivy, zvěř nemá klid. Některá sdružení kupují jen bažantí kohouty a pouštějí je před honem. To má však efekt jen pro zpestření lovu jedné sezony, ne již pro myslivost v dalších letech. Ani vypouštění samičí a mladé bažantí zvěře nepřineslo velké výsledky. Samozřejmě před vypuštěním do honiteb byla zvěř přeléčená, aby nezavlekla nějaké choroby do honitby. Daleko lépe se nám osvědčila kachna, ale když nebyl na vodních plochách využívaných pro chov dostatečný průtok, docházelo k zanášení a k úhynům na botulismus, takže od toho některá sdružení upustila. Dohodli jsme se se státní správou, Ing. Macháček se vždy jel podívat s námi na rybník a určil, kolik kachen se tam může vypustit. U kachen je možnost odlovu 85 až 90 % vypuštěných jedinců, ale v některých letech se stane, že nechtějí létat, řeší se to posunutím termínu honu, napodruhé je to již většinou bez problémů.
Bohužel jsme po pěti letech skončili s vypouštěním koroptve, protože když byla přiznána dotace, finanční úřad pak u dotyčných sdružení dělal kontrolu veškerého hospodaření, což se nikomu nelíbilo. Někde se však koroptve stále drží, hlavně v honitbách MS Záboří Libovice, Klobuky, Kačice, Žilina, Pchery, Kamenný most. Brali jsme je z Litně a z Hradce králové. S vypouštěním začal okres, pak pokračovalo pod krajem. Je to radost vidět a slyšet koroptve v revíru, snad se nám udrží i nadále.
Vzhledem k tomu, že dotace na koroptve sotva pokryjí náklady, nedivím se, že byli myslivci z kontrol rozmrzelí.
Zmínil jste rozdíly mezi Kladenskem a Slánskem v síle trofejí u srnčí zvěře. Chovatelská přehlídka v tomto roce již jistě proběhla, co na ní bylo k vidění?
Přehlídka letos proběhla již potřetí v řadě za každý region zvlášť, ale příští rok ji chceme opět sjednotit. Znamená to více trofejí pro návštěvníky a jednu práci pro nás pořadatele. Letos se všechno dělalo dvakrát. Státní správa chtěla každá svojí přehlídku, ale vzhledem k tomu, že vše připravujeme my, příští rok si uděláme k obrazu svému, tedy vše najednou.

Když Vás státní správa každoročně pověřuje pořádáním přehlídky, podpoří Vás i nějakými finančními prostředky?
To bohužel ne, vše okolo výstavy si hradíme z rozpočtu OMS. I když musím říci, že předminulý rok jsme měli výstavu ve slánském muzeu a za tyto prostory jsme nic neplatili. Současně jsme uspořádali svod loveckých psů na náměstí ve Slaném, což bylo moc pěkné a město nechtělo ani za zábor náměstí nic zaplatit.

Takovéto spojení akcí asi přitáhlo i více návštěvníků?
Ano, lidí přišlo dost, i nemyslivecká veřejnost, hodně jich přilákali právě ti pejskové. Letos jsme dostali nabídku na příští pořádání výstavy a svodu ve vesnici jménem Žilina, kde otevřeli novou sokolovnu a hospodář pan Adam nám hned tyto prostory nabídl, že by se tam vše vešlo.

Ve kterém měsíci přehlídka obvykle probíhá a jak dlouho je pro zájemce otevřená?
Většinou připravujeme přehlídku trofejí na duben. I když letos byla kladenská v dubnu a slánská na konci června. Příští rok chceme jednotnou výstavu naplánovat opět na duben.

Přichází se na přehlídku podívat i děti, školy? Máte pro ně připravené povídání o smyslu přehlídek a myslivosti vůbec?
Na kladenskou přehlídku, která se konala ve Vinařících, školáci přišli, na tu slánskou už ne, neboť zrovna začaly prázdniny a výstava byla umístěna nedaleko od Slaného, kam je špatné autobusové spojení. Zase tam ale mají krásný sál, video a DVD přehrávač, plátno, takže jsme po dobu přehlídky promítali různá DVD z lovu, zkoušek, výcviku psů, naše i zahraniční. Restaurace v Kralovicích nám udělala perfektní občerstvení, takže někteří návštěvníci vydrželi koukat na filmy třeba celé dopoledne. Poděkování za pronájem těchto prostor patří starostovi obce, panu Šofrovi.

Hodnotitelskou komisi dáváte dohromady ze členů OMS nebo někoho určí státní správa?
Ing. Macháček ve Slaném nám řekl, že srnce ohodnotí sám, takže je ohodnotil, ale protože tam byli dva medailoví, stejně musel být přítomen někdo z hodnotící komise. V letošním roce k nám přijel Ing. Hamřík z Lán, má to sem blízko. Státní správa Kladno k tomu přistoupila tak, že byla vybrána hodnotitelská komise - Ing. Hamřík, já - tedy předseda OMS, Jaroslav Štika, předseda ekonomické komise a referentka Ing. Spoustová - myslivost a lesy na Kladně.

Říkal jste, že máte dva medailové srnce, bývá to pravidlem? Jak se mění kvalita zvěře v průběhu času ve vašem okrese?
Na Slánsku se objevují medailové trofeje přibližně ob rok, nedosáhli jsme zatím ještě zlaté medaile, spíše míváme bronzové a letos jednu stříbrnou a jednu bronzovou. Jeden srnec je za Smečna, druhý z Velvar. Také máme velice kvalitní trofeje muflonů z volnosti. Nachází se zde sopečná vyvřelina, bývalý čedičový lom, známý pod jménem Vinařická horka, pro muflony je to perfektní prostředí, nehrozí jim tu přerůstavost spárků, tato lokalita patří do honitby Mysliveckého sdružení Třebichovice. Každý rok jsou zde mufloni ocenění na medaili zlatou, stříbrnou i bronzovou. Nejsilnější zdejší trofej byla ohodnocena 226,55 bodů CIC.

Funguje zde kromě Lánské obory ještě nějaký oborní chov?
Ne, všechna zvěř žije ve volných honitbách. Lánská obora patří pod Magistrát města Kladna a na přehlídku předkládá jen fotografie nebo dodá trofeje k posouzení pouze na magistrát. Jak známo, Lánská obora má zvláštní režim, přijíždí sem mnoho poplatkových lovců, kteří si trofeje odvezou, někdy i do zahraničí.

Zabývali jste se otázkou zlepšení úživnosti a krytu v honitbách? Domluvili jste se s místními zemědělci na vyčlenění půdy a osázení biopásů či zvěřních políček?
V našem okrese je zatím jediný soukromý zemědělec, který se do této velmi prospěšné činnosti zapojil, je to Ing. Josef Sochor, zároveň je též myslivec, předseda MS Přelíc, zhruba pět let už se zakládání biopásů věnuje a v chovu zvěře je to velmi znát. Je perfektní, když je zemědělec zároveň myslivec, ví, co zvěř potřebuje a má více možností jak toho dosáhnout. Biopás má pro zvěř mnohem větší význam než jen přikrmování, kromě potravy poskytuje i kryt. Ing. Sochor je zatím jediná vlaštovka v celém okrese, ale doufáme, že se situace v budoucnu zlepší, neboť v médiích občas proběhne propagace biopásů, také dotace jsou zajímavé. Ostatní půdu v okrese obhospodařují agrodružstva i soukromníci, prý již ve Velvarech také o biopásech uvažují, myslím, že jak začne jeden, přibudou další. Jednou jsem jel na Jaspovu do Vídně a v Rakousku jsme viděli biopásy u všech polí a všude v nich byla spousta drobné zvěře.

Snad si tyto krajinné úpravy najdou v budoucnu mezi zemědělci i myslivci více příznivců. Pojďme se podívat na budoucnost v množství členů OMS. Kolik Vám ročně přibývá v kurzech nových myslivců?
Za školní rok 2006/7 jich bylo 21, za rok 2005/6 bylo 20 uchazečů. Letos máme zájemců o zkoušky z myslivosti 19. Za poplatek, který uchazeči za kurz zaplatí od nás dostanou zdarma knihy a střelby.
Také letos podruhé v řadě pořádáme kurz a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Samozřejmě nenaplníme každý rok kurz pro minimálně osm lidí, takže sháníme zájemce i po sousedních okresech, někdy máme tedy kurz poskládaný třeba ze čtyř nebo pěti okresů.
Výuku v kurzu myslivosti i v kurzu hospodářů provádíme ve Slaném v Hotelu Praha, tamní restaurace má vhodné prostory a vzhledem k tomu, že máme s panem vedoucím velmi dobré vztahy, neplatíme nic za nájem. Slaný je veprostřed okresu, takže to sem mají všichni skoro stejně daleko. Probíhají zde i zkoušky. Zkušební senát máme svůj, ale předseda Kulturně-propagační komise František Havel občas pozve komisaře ze sousedních okresů, takže někdy máme senát namíchaný. Na zkoušky hospodářů předsedu senátu určuje ČMMJ, k nám jezdí celá léta Ing. Kupka a Ing. Mařík z Lesního závodu Dobříš.

Myslíte i na další vzdělávání myslivců? Pořádali jste nějaká školení či semináře?
Když ještě fungoval okresní úřad, státní správa zde pod taktovkou Ing. Macháčka uspořádala seminář o spárkaté zvěři, hlavně o jelení a srnčí. Také při aktivech mysliveckých hospodářů má Ing. Macháček připraven vzdělávací pořad, o zvěři nebo o výkaznictví, samozřejmě ani my na OMS vzdělání nepodceňujeme, účastníme se všech školení - hodnocení zvěře, seminářů o zvěři i v jiných regionech. Také uchazečům o zkoušky říkáme, že zkouškami to nekončí, ale začíná, že se musí snažit vždy být v obraze, sledovat nové zákony a vyhlášky, nové poznatky v chovu zvěře. Vzdělání všech myslivců musí pokračovat, když někdo nemá možnost účastnit se seminářů, je dobré číst odborné knížky.

Pořádali jste dříve i vyšší odborné zkoušky? Měli jste zájemce?
Jednou po revoluci jsme je uspořádali, ale myslím, že je nyní dobré, že jsou v Praze pro všechny stejné, zachovávají určitou úroveň. V Praze se i za nás stávalo, že třeba 50 % uchazečů neprošlo, takovou přísnost a objektivitu okresní spolky nemohly zaručovat. Občas se setkáváme s tím, že myslivci jdou na zkoušky hospodářů a 30-35 % jich neprojde. Kdo na ty zkoušky jde, měl by mít soudnost, protože to, co občas vidíme a slyšíme, je na pováženou. Z uchazečů o první zkoušky z myslivosti třeba dva či tři neprojdou, ale jinak je připravenost dobrá.

Udržuje se díky novým členům počet myslivců v okrese stále na stejné úrovni?
Nejvíc stav členů klesl po nových zbrojních průkazech, to si hodně hlavně starších myslivců řeklo, že už skončí. Pak přišel úbytek, když se tvořily nové honitby. Ale stav 635 členů není žádná sláva. Na sboru zástupců říkal pan Velík ze Žďáru nad Sázavou, že by se menší OMS měly sloučit. Teď se třeba slučuje Plzeň, takže to bude ohromný OMS, ale čím více členů, tím více se vybere příspěvků a tím více se může členům nabídnout zpátky. Máme tu okolo Rakovník, Louny a Beroun. Možná že do budoucna o tom budeme muset vážně uvažovat.

Určitě je v nákladech znát, když se platí jedna kancelář místo dvou. Jak jste na tom se sídlem Vy?
Jsme v nájmu v budově patřící KSČM, bude to již 12 let, předtím jsme byli v soukromém domě, který však byl vydán v restituci, majitelé byli solidní, dali nám rok lhůtu na vystěhování, chvíli jsme byli pod policejní správou, tam nám nevyhovoval technický stav budovy a nyní jsme zde v Kročehlavech. Máme kancelář a sklad a je tu k zapůjčení zasedačka, ale asi sto metrů od OMS je restaurace Baráčnický dům, kde je ohromný sál, takže sněmy a větší akce se dělají tam.

Jak dále působí myslivci na kulturním poli? Pořádáte například okresní myslivecký ples?
Myslivecké plesy v okrese probíhají, v obou regionech. OMS přímo svůj ples nepořádá, ale mnoho sdružení má plesy vyhledávané a velmi pěkné. Také se u nás v Kladně natáčel v restauraci U Zlatého selátka dvakrát pořad Sejdeme se.. Natáčelo se posezení s místními myslivci, přijeli i někteří z Prahy. Velice hezký ples také připravuje MS Záboří-Libovice, koná se ve Slaném na náměstí, v hotelu Hejtmanský dům, vždy je pro návštěvníky přichystána bohatá zvěřinová tombola, zveme trubače z Prahy, je to opravdu ve slavnostním duchu.

Vlastní trubače na OMS nemáte?
Máme pana Proška staršího a mladšího, troubí na borlice, na plesy zveme profesionály s lesnicemi. Ale všechny akce OMS od zkoušek po kynologické doprovází hlavně pan Prošek starší, takže máme mysliveckou hudbu pokaždé.

Pořádáte i myslivecké dny pro děti nebo nějaké přednášky o myslivosti ve školách?
Dětské dny se pořádají v rámci sdružení, předseda Kynologické komise pan Košál dělá již po devatenácté dětský den na myslivecké chatě v Ledcích.
Vloni v červnu a v říjnu proběhlo pod hlavičkou Lesů České republiky, Lesní správy Nižbor, revír Velká Dobrá a ve spolupráci s našimi myslivci z MS Krnčí, MS Vysoký Švermov a HS Unhošť - Den přírody a myslivosti, děti poznávaly trofeje, kůže, stromy. My jako OMS jsme na tento dětský den poskytovali nějaké ceny a materiály.

To je dobře, že myslivci myslí na děti a připravují pro ně soutěže. Fungují i nějaké stálé kroužky mladých myslivců?
Kroužky jsme mívali, ale již nefungují, zhruba před pěti lety proběhla soutěž o Zlatou srnčí trofej na Křivoklátě, na Pískách, kde je lesnické učiliště, bylo to republikové kolo, dávali jsme také nějaké ceny. Okresní kolo Zlaté srnčí trofeje neprobíhá, ale jak již bylo řečeno, odehrávají se různé dětské soutěže a ukázky psů, sokolníků.

Sokolníci zde mají přímo své středisko?
Ano, ve Slaném, předsedu dělá Aleš Štambacher. Sokolnictví tu máme solidně zastoupené, jsou tu letití sokolníci, mají různé druhy dravců, někteří se sokolnictvím živí, pracují na letišti jako vzdušná ochrana.

Jak se o všech akcích dozví lidé? Spolupracujete s místním tiskem nebo dalšími médii?
Ano, hlavní zdejší tiskoviny jsou Kladenský deník a Slánské listy a s oběma máme dobré vztahy. Ve Slaném je pan redaktor Tvrdek, když byla například výstava trofejí, sám přišel, udělali jsme rozhovor, někdy píše ve spolupráci s námi i o lovech, zprávy z mysliveckých plesů, nedávno se konala slavnost 40 let od postavení myslivecké chaty Záboří-Libovice, to také proběhlo v tisku. Ptají se nás i jaký byl myslivecký rok či přehlídka trofejí, v Kladenském deníku je paní redaktorka Kateřina Husárová. Ta průběžně volá a informuje se o našich aktivitách, někdy i chodí na naše akce, když se objeví nějaká myslivecká tematika, škody zvěří, srážky s autem, proběhnou v tisku. Míváme v novinách i pozvánky na akce, ve Slaném a v okolních obcích je někdy vyhlásí i rozhlasem. Od nás jdou informace a pozvánky na všechny myslivecké hospodáře, ale zde je občas kámen úrazu, komunikace hospodář + předseda + členská základna, protože občas slyšíme od myslivců "my bychom přijeli na akci, ale nevěděli jsme o ní". To je špatné, protože opravdu všem posílám informace dostatečně včas. Poštovné je docela velká částka, tak nás mrzí, když to potom nesplní účel.

Obesíláte je i se změnami vyhlášek a zákonů, jak jsme prve probírali, aby byli stále v obraze?
Všechny změny probíráme na aktivu mysliveckých hospodářů. Hospodáři to potom předají dál. Na tato setkání s hospodáři se zvou i zástupci veterinární správy, přednesou třeba nákazovou situaci v ČR, jak je to s ptačí chřipkou, jak se vzteklinou. Orální vakcinace lišek u nás neprobíhá již několik let, náš okres je jako mnohé v republice prostý vztekliny.

Je kromě těchto informačních setkání s veterinární správou dobrá spolupráce i v praxi?
Velice dobrá, každý rok nám proplácí zhruba deset až patnáct lišek kvůli vyšetření, letos možná kontrola probíhat nebude. Také samozřejmě odevzdáváme vzorky k vyšetření na mor prasat a veterinární správa vytipovala sdružení, která odevzdávala vzorky svaloviny černé zvěře a provádělo se vyšetření na přítomnost těžkých kovů, v místech, kde třeba byla frekventovaná silnice. Ing. Macháček s Doc. Bukovjanem nebo Ing. F. Havránkem dohodli třeba pro slánský region sběr zaječího nebo srnčího trusu a jeho rozbor na choroby, dělaly se ozdravné akce pro zajíce, pro myslivce bylo toto vše zdarma. Naštěstí jsme zde ohniska nákazy neměli.

Jaká je situace s odbytem a vyšetřením zvěřiny? Funguje zde nějaké sběrné místo?
Většinou si zvěřinu sdružení nechávají pro svou spotřebu, zvěř černá se dává k vyšetření na veterinu v Kladně, kde provádí vyšetření zdarma, na Slaném je soukromá veterina, tam se vyšetření platí. Pro myslivce je tedy rozhodující vzdálenost, kterou by museli k vyšetření ujet, podle toho se jim vyplatí jedno nebo druhé. Výkupna fungovala v Klobukách, ale výkupní ceny byly nízké, zanikla hlavně z důvodu, že se musely dávat i vývrhy - v provozovně nebylo potřebné vybavení, nebyly na něj prostředky. Určitě přivítáme statut proškolené osoby, už je nás několik, kteří se chystáme na školení, je to krok vpřed, když budou moci myslivci uplatnit zvěřinu přímo v místě a budou ručit za její nezávadnost. V Rakousku a Německu to funguje, tak snad to u nás také brzy proběhne, ulehčilo by nám to situaci.

Situaci myslivců by to určitě zlepšilo, uvidíme jak se k tomu postaví naši zákonodárci. Vzhledem k tomu, že je okres Kladno blízko k Praze, jistě je zde velký provoz. Dochází k častým srážkám se zvěří?
Ano, na silnicích je hlavně na Kladensku velký provoz. Spolupracujeme dobře s policií, volají nás ke každému případu. Střety jsou sezónní záležitost, když jsou na polích kultury, zvěř přechází tam, kde už je zeleno, pak když se solí, zvěř chodí k silnici na sůl. Dálnice je kousek od Prahy, od Ruzyně, ale oplocená není. Nehody se však stávají na všech silnicích. Dohoda s Ředitelstvím silnic a dálnic neexistuje, nejsou peníze ani na údržbu silnic, natož na oplocení.

Když jsme u těch negativních vlivů, jak jste na tom s pytláky a toulavými psy a kočkami?
Měli jsme tu asi před čtyřmi roky případ ulovení psa myslivcem, vše řešil soud, myslivec vyhrál, odstřel byl oprávněný, ale média to stejně popsala jednostranně, napsala že myslivec střelil psa a byl osvobozen, ale nevysvětlili tam co se opravdu stalo. Došlo zde i ke střelení služebního psa. To jsou bohužel věci, které nám hrozně ubližují. Myslivci můžou pracovat celý rok, pak přijde jeden horlivec, zastřelí služebního psa a celá práce je v tahu. Zrovna tak střílení dravců a trávení. To nás dostává někam, kde nechceme být. Sami myslivci by si měli mezi sebou udělat pořádek a dbát na to, jak se chovají před sebou i před ostatními. Třeba i myslivecká stráž by měla mít nějaké vystupování. Ne že si někdo připíchne odznak na montérky a jde někomu vynadat. To jsou věci, které nás vracejí zpátky, neposouvají kupředu. Občas někdo srazí zvěř a odveze si jí, ale to není klasické pytláctví. Ne, že by tu pytláci nebyli, ale není to nějak přes míru. Občas se setkáme s vandalismem na mysliveckých zařízeních nebo s krádeží soli z lizů, ale s tím má asi zkušenosti každý. Hlavně je to vždy o prázdninách a když začnou růst houby. Další věc jsou čtyřkolky, motorky, koně. Jestli je v lese cyklostezka, nikdo z myslivců nebude cyklistům nadávat, když tam pojedou i večer, hloupé je když jezdí po tmě tam, kde nemají co dělat. Policie to nestíhá, úřady také ne, je to asi beznadějné, když se i v národních parcích jezdí na skútrech, těžko to uhlídáme my při běžném provozu.
V těchto případech je asi každá rada drahá. Pojďme k příjemnějším tématům, povězte mi něco o kynologii v kladenském okrese?
Předseda Kynologické komise je František Košál a kynologové pod jeho vedením připravují v průběhu celého roku pro myslivce mnoho akcí - zkoušek lovecké upotřebitelnosti. Každý rok začíná jarním svodem, následují zkoušky vloh, norování, barvářské zkoušky, speciální vodní práce, podzimní zkoušky a letos plánujeme i všestranné zkoušky ohařů. Naše sdružení Skalka Smečno pořádalo lesní zkoušky pro ohaře. Snažíme se stále pro myslivce něco připravovat. Norování a podzimky jdou dvakrát do roka. Zveme i kynology z okolních okresů, naši jezdí také do okolí. Rozhodčí máme své, když nám nevychází, bereme z nejbližších okresů, aby nebyly takové náklady. Sdružení, která poskytují honitby na kynologické akce jsou Borek Strádonice - podzimní zkoušky, Skalka Smečno - barvářské zkoušky malých plemen, Kyšice, Bilichov, Dolín - barvářské zkoušky, Bratronice, LS Vraný - jarní svod, podzimní zkoušky, HS Hrdlív - zkoušky vloh, HS Hobšovice - speciální vodní práce. Další velkou kynologickou základnu, kde se pořádají podzimní a všestranné zkoušky, máme v honitbách sdružení Záboří Libovice a Přelíc.
Na jarním svodu vloni bylo 39, letos 45 psů, na zkouškách vloh letos 20, na prvním norování 22 a vloni na druhém norování 20, na barvářských letos 8, na vodní práci 6, vloni na prvních podzimkách 5, na druhých 24. Všestranné zkoušky jsou dvoudenní, na ty se těšíme. Pořádají se tu i klubové zkoušky, třeba v honitbách MS Záboří Libovice, Skalka Smečno, Skalka Řisuty - proběhly tu klubové zkoušky výmarských ohařů, les, pole a voda. Kromě okresních akcí tu máme každoročně minimálně jednu klubovou akci. Také jsme měli jednou na Kladensku Memoriál Richarda Knolla. Naši vůdci jsou velmi úspěšní, máme tu dva skoro profesionální cvičitele - starší je pan Jerman, pravidelně vodí i na MKP a MRK a druhý Miroslav Kalík, účastnil se MKP i MRK a dokonce vyhrál Mistrovství světa ohařů. Dalším, kdo vedl na MKP, byl Pavel Novák, předseda LS Vraný, ještě se MKP účastnil Jiří Hanč. Na Slánsku je kvůli drobné zvěři více ohařů a na Kladensku převažují jezevčíci a teriéři.

Kynologickou činnost máte opravdu bohatou. Jaké jsou možnosti vyžití myslivců, které baví více střelba? Jaké akce jim připravuje střelecká komise?
Předseda Střelecké komise je Josef Fraiberg. Pro rok 2007 má OMS Kladno pět akcí. První je okresní přebor malorážkou - klasický čtyřboj - terče prase, kamzík, liška, srnec, následuje Okresní přebor ve střelbě brokem na loveckém kole 2x20 terčů. Třetí a nejvýznačnější je kulový parkúr pořádaný společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Fakultou lesnickou a environmentální a Studentským mysliveckým spolkem FLE ČZU, toho se letos zúčastnilo 45 závodníků. Je to jediná akce svého druhu u nás. Probíhá na střelnici Vinařice Halda, střílí se na redukovaný terč lišky na 25 metrů, pohyblivý terč - 3 vteřiny, 10 ran, dále 10 ran jednotnou střelou na redukovaný terč prasete - 50, 40, 30, 20, 15 a další položka je střelba z kulovnice na redukované terče lišky, kňoura, kamzíka, srnce - 100, 80, 60, 40, 20 na čas a střílí se 5 ran vestoje a 5 u stolku vsedě jako u posedu. Kulovnice se střílí vše z jednoho stanoviště, při jednotné střele se popochází. V tomto závodě čekají na vítěze perfektní ceny, první cena je každoročně zbraň, máme sehnané sponzory. Dneska je shání studenti, předtím se tomu věnoval Dr. Jansa. Letos se závod jmenoval O pohár rektora. Přijíždí sem zazávodit si i střelci z Moravy, Plzně a dalších koutů republiky. Žádáme i ČMMJ o terče, někdy dají, někdy ne, většinou přidají ještě drobné ceny. Další střeleckou akcí je Memoriál Václava Mejstříka, který byl velmi dobrý střelec našeho okresu, byl několikrát mistrem republiky ve střelbě. Tento memoriál se střílí na loveckém kole, probíhá v Unhošti, letos je již 17. ročník. Poslední akcí je v září kulový čtyřboj malorážkou. Tím končí střelecká sezóna.

Kde všechny akce probíhají? Máte vlastní střelnici?
Nemáme, měli jsme ji v Unhošti, postavili jsme tam chatu, ale náš nebyl ani pozemek pod chatou. Pozemky spadaly pod chatovou oblast, ceny byly vysoko, po revoluci se střelnice prodala, protože OMS na pozemky neměl prostředky. Každý rok však máme ve smlouvě deset až patnáct akcí na této střelnici zdarma, lovecké kolo a malorážku střílíme v Unhošti, kulový parkúr ve Vinařicích na Haldě, ještě tu máme střelnici Buštěhradská halda, kde je lovecké kolo a vysoká věž. Všechny střelnice spravují soukromníci nebo firmy. U sdružení nejsou střelnice, ale pořádá se několik závodů mezi sdruženími na jmenovaných střelnicích. Vždy se snažíme vyjít se sousedními sdruženími, pořádáme mezi sebou různá klání. Vždy má radost ten, kdo zvítězí a dává to patřičně najevo, protože příští rok se situace může otočit. Je to hezké myslivecké vyžití a rivalita v tom nejlepším smyslu slova.
Střelby uchazečů a nastřelení zbraně je možno ve Slaném na střelnici Svazarmu nebo jej provádí pan Fraiberg ve Vinařicích. Ceny jsou příznivé, dostupné pro každého. S uchazeči také provádíme cvičné střelby v Unhošti, ve Vražkově pod Řípem nebo v Hrobčicích, vždy najdeme vhodnou střelnici a dohodneme se. Hodně sdružení si před sezonou kontroluje kulovnice. Povolenky se vydávají až po těchto kontrolních střelbách. Hlavně si myslivci na střelnici osvojí zacházení se zbraní a bezpečnost, což je stále aktuální. Kdo jde jednou za rok na hon a jinak nevezme zbraň do ruky, stává se pro své okolí potenciálním nebezpečím.

Ještě bych se zeptala jak jste se s přátelili s webovými stránkami? Komunikujete s některými sdruženími i pomocí e-mailu?
Vzhledem k zastaralé výpočetní technice zatím ne, využíváme hlavně telefon, poštu a ústní komunikaci. Webové stránky jsou určitě přínos, je to nejrychlejší způsob jak nalézt informace či je někomu poslat, pravidelně si z nich privátně stahujeme zprávy z jednání různých komisí. Internet je pokrok, dá se na něm najít téměř všechno. V současné době připravujeme finanční prostředky do konce tohoto roku na nákup nové výpočetní techniky, nejenom proto abychom od roku 2008 vedli pro ČMMJ evidenci členů v software MYSLEV4, ale také abychom pro ostatní byli dostupnější a tím operativnější. Jsme z těch chudších OMS, takže spíše než do vybavení kanceláře se snažíme dávat prostředky do akcí pro myslivce - radši například uděláme hezké diplomy a seženeme ceny na různé zkoušky a soutěže. Také myslivcům vycházíme vstříc s prodejem knížek, zkušebních řádů, kalendářů či jiných potřebných tiskopisů zde v kanceláři.

Na to jak říkáte, že jste chudší okres, pořádáte pro myslivce mnoho akcí, to jistě vaši členové vítají..?
Určitě, myslivci vnímají kladně, když za své příspěvky dostanou něco zpátky ve formě akcí a zkoušek a dalších záležitostí. Pozorně sledují i to, co se děje v ČMMJ v Praze a v obchodních organizacích. Například středisko Interlovu v Praze, od kterých jsme původně chtěli nakupovat, hospodařilo opravdu zvláštně, člověk by si řekl, že takováto firma nemohla prodělávat, ale oni měli například kachňata o 50 % dražší a náboje asi o 30 % než třeba Rybářství Klatovy. Myslivci musí koukat na finanční stránku věci, žádné sdružení asi nemá na rozhazování, takže stavovská příslušnost v tomto ohledu nestačila, bylo třeba se chovat tržně a sledovat konkurenci. Jinak co se týká pojišťovny Halali, tu myslivcům celkem chválíme, že za tak malou částku ročně mají krytí, ovšem s vyplácením je to občas sporné a rychlost řešení by asi také měla být větší. Hospodaření by se mělo více zviditelnit, aby členové věděli, jak vše v praxi probíhá. S rychlostí jsme bohužel také na pár místech zaspali, hlavně například při prodeji střelnice, když se rozhodovalo o pozemcích, ceny šplhaly rychle nahoru, bylo třeba vše řešit okamžitě a mnohde se to propáslo. Poučili jsme se z toho a snažíme se pro myslivce veškerou činnost zajistit s tím, co máme k dispozici.

Díky za rozhovor!
Připravila
Ing. Kamila KAASOVÁ










Zpracování dat...