ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Ještě jednou k selekci srnčí zvěře

Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Jaký význam má průběrný odstřel pro zvýšení kvality srnčí zvěře, je většině myslivců přinejmenším v teorii známo. V mnoha honitbách tomu však praxe vůbec neodpovídá.


Pokud je průběrný odstřel skutečně prováděn, tak většinou pouze u srnců. Ti jsou pak zpravidla posuzováni především na základě paroží jako hlavního nebo dokonce jediného výběrového kriteria. Většinou často je přitom nadměrně zdůrazňován význam dědičnosti, i když je všeobecně známo, že paroží je u srnčí zvěře značně proměnlivým tělesným znakem a jeho vývoj závisí na celé řadě faktorů. Rozhodující roli hraje především prostředí, výživa a sociální postavení daného jedince. Skutečný vliv dědičnosti se dosud nepodařilo jednoznačně vědecky prokázat a natož kvantitativně definovat. Jeden ze zakladatelů moderního německého mysliveckého výzkumu, profesor Nüsslein, v této souvislosti jednou prohlásil, že mluvit o dědičnosti parožení je jako když se slepí dohadují o barvě. Toto výstižné přirovnání udrželo svou platnost až do dnešní doby.
Na základě dosavadních poznatků lze pouze konstatovat, že dědičná dispozice při vývoji paroží určitou roli sanozřejmě hraje, ale pro její přenos na potomstvo jsou stejně zodpovědné srny jako srnci. Pro konečný výsledek je ale rozhodující, zda se získané geny mohou v daných životních podmínkách uplatnit. Z toho vyplývá, že když před sebou vidíme srnce se slabším parožím, nemůžeme s jistotou určit, zda tento jedinec má nebo nemá dobrý genetický základ. To platí zejména u mladých srnců, u nichž skutečně nelze definitivně usuzovat na jejich vlohy pouze podle toho, jaké paroží mají v prvním roce života. Proto je třeba při jejich průběrném odstřelu rozhodovat na základě celkového dojmu, přičemž hlavními posuzovacími kritérii by měly být nejprve tělesný rámec s kondicí a teprve až potom parůžky. Pro zlepšování celkové kvality srnčí zvěře ale není zdaleka tak důležitý selektivní odstřel srnců, jako důsledné odstraňování tělesně slabých srn a srnčat. To je skutečným základem kvalitativně zaměřeného mysliveckého hopodaření a právě v tomto ohledu se v myslivecké praxi mnoho zanedbává.

Článek o selekci srnčí zvěře opírající se o konkrétní výsledky výzkumu našeho institutu by si měli pozorně přečíst především ti, co se stále ještě domnívají, že pro zlepšení trofejové kvality srnčí zvěře není třeba dělat nic jiného, než důsledně odstraňovat odstřelem srnce se slabšími parůžky, a to bez ohledu na jiná výběrová kritéria. Přitom je paradoxní, že právě mnozí z takovýchto přesvědčených "zlepšovatelů genetické kvality srnčí zvěře" ve svých honitbách zcela opomíjejí odstřel slabých srn a srnčat, jako kdyby se na holou zvěř na rozdíl od srnců vůbec žádné zákony dědičnosti nevztahovaly.

Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Středoevropský institut ekologie zvěře Brno - Wien - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Zpracování dat...