Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Litoměřice

Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Okres Litoměřice se rozkládá na úpatí Českého středohoří a patří k nejteplejším územím České republiky. Řeka Labe tento okres rozděluje na pravou hornatější část a levou rovinatou, úrodnou, s malebnou dominantou - horou Říp. Díky příznivým podmínkám klimatickým i krajinným nese Litoměřicko přízvisko Zahrada Čech. Mírné podnebí vyhovuje i mnoha druhům zvěře, Litoměřicko má také z celého Ústeckého kraje nejsilnější zastoupení myslivců. V letošním létě má nejvíce napilno zdejší kynologická komise, neboť se připravuje na pořádání Memoriálu Karla Podhajského. Aby vše probíhalo tak jak má a aby ani ostatní obory myslivecké činnosti nepřišly zkrátka, na to dohlíží jednatel OMS Litoměřice Adolf Rolínek.


Povězte mi, pane jednateli, jaký je současný počet aktivních myslivců v litoměřickém okrese? Do kolika honiteb jsou rozděleni a jaká je zdejší výměra a rozčlenění honební plochy?
Okresní myslivecký spolek v Litoměřicích sdružuje k 1. 1. 2007 celkem 1411 členů. Tito myslivci jsou rozčleneni do šedesáti sedmi mysliveckých sdružení. Na území okresu Litoměřice funguje sedmdesát tři uznaných honiteb, z toho osm jich obhospodařují fyzické osoby nebo honební společenstva, zbylých šedesát pět honiteb mají v užívání myslivecká sdružení. Uživatelé honiteb hospodaří na celkové ploše 87 379 hektarů zemědělské a lesní půdy. Z této rozlohy je 67 051 hektarů zemědělské půdy, 16 210 hektarů lesních ploch a 4118 hektarů ostatních ploch. Průměrná výměra honiteb je 1187 hektarů, největší honitba má 3800 hektarů a nejmenší je obora o velikosti 106 hektarů.

Měli jste nějaké složité případy při uvádění honiteb do souladu s novým zákonem o myslivosti nebo šlo vše hladce?
Uznávání honiteb v roce 2003 proběhlo bez větších problémů, většina jich byla uznána státní správou myslivosti ve starých hranicích, jen někde došlo k menším úpravám po dohodě s vlastníky pozemků.

To je dobře, že se vše obešlo bez průtahů. Jaká se v honitbách a celkově v rámci okresu vyskytuje zvěř?
V polabí je převážně zvěř drobná - zajíc, bažant, koroptev, srnčí zvěř, králík divoký, na pravé kopcovitější straně Labe žije převážně zvěř srnčí, daněk, muflon, ojediněle jelen lesní a zvěř černá. Kromě jmenovaných druhů zvěře se zde vyskytuje i řada šelem a dravců, zejména liška, jezevec, psík mývalovitý, výr velký, krkavec, jestřáb, káně lesní, kormorán a špaček na vinicích a v třešňových sadech. Bohužel v poslední době se stává krkavec velkým nebezpečím zejména pro drobnou zvěř.

Kromě již zmíněné obory žije všechna ostatní zvěř ve volnosti? Vypouštíte některé druhy zvěře nebo udržujete přirozenou populaci?
Většina zdejší zvěře žije ve volnosti, jen část jelení zvěře je v oboře Krásná na Lovosicku, která má výměru 106 hektarů, jak bylo řečeno v úvodu.
V minulosti velká většina sdružení, zejména na Podřipsku, odchovávala bažantí zvěř v odchovnách, v posledních letech se od toho upouští a věnuje se velká pozornost divokému chovu. Bylo několik pokusů o zazvěření králíkem divokým, ale vzhledem k vysokým ztrátám zásluhou vysokého počtu predátorů se od tohoto zazvěřování upouští.

Snažíte se divokým populacím vylepšovat podmínky v honitbách? Provádíte úpravy na zvýšení možností krytu a úživnosti v krajině? Podařilo se některým honitbám čerpat na toto dotace?
Důležitou součástí zlepšování životního prostředí pro chov drobné zvěře jsou krajinné úpravy, tedy zřizování zvěřních políček, biopásů a podobně. Tento způsob úprav se však většině sdružení a uživatelů honiteb nedaří prosazovat, zejména mezi vlastníky pozemků a zemědělci. Částečně uspějí tam, kde jsou vlastníci pozemků myslivci, ale v mnoha případech ani tam ne. Většina zemědělců stále rozšiřuje obdělávané plochy a osívají je monokulturami kukuřice, slunečnice, řepky olejné, což je velmi nevýhodné pro veškerou drobnou zvěř, zejména pro zajíce a bažanta. Na druhé straně je to výhodné pro prase divoké. Čerpání dotací na tyto úpravy v honitbách se nedaří, právě proto, že vlastníci nedají myslivcům souhlas s takovým využitím půdy. Občas nás trápí i jiné neshody, zemědělci nám bohužel často nehlásí sečení pícnin, noční výmlaty, přípravu půdy na setí a další práce. Nepovažují to za potřebné, nikdo to od nich mimo myslivců nevyžaduje, ani zákon není důsledný. Na druhé straně musíme přiznat, že v mnoha místech jsou způsobované škody zvěří na zemědělských kulturách ze strany zemědělců velmi citlivě řešeny, mnozí chápou, že volně žijící zvěř je součástí naší krajiny, že ne vždy se škodám dá zabránit, pokaždé se snažíme rozumně dohodnout. Podle mého názoru by stát měl převzít částečnou úhradu za vzniklé škody, vždyť zvěř je přírodním bohatstvím státu, mohl by škody kompenzovat různými dotacemi, které zemědělci stejně dostávají. Některé evropské státy to takto řeší.

To by jistě stálo za zamyšlení na příslušných místech. Jsou však i místa v okrese Litoměřice, kde je dohoda se zemědělci velmi dobrá. Jste známi chovem zajíce na Podřipsku, zde se naopak jedná zřejmě o značnou vstřícnost vlastníků pozemků? Jak se tento chov v současnosti vyvíjí? Jaký je zdravotní stav zvěře?
Ano, zde na Podřipsku je opravdu výjimka, zejména zemědělský podnik Astur Straškov, na jehož pozemcích probíhá intenzivní léčebná a chovatelská práce na záchranu zajíce polního. Ve sdružení honiteb Podřipska je zapojena velká většina mysliveckých sdružení našeho okresu, zejména těch, kde se ještě nějací zajíci vyskytují. Na této velké spolupráci se aktivně podílí Krajský úřad Ústí nad Labem, který dotuje celou ozdravnou akci, zdravotní výsledky však nejsou takové, jak se očekávalo, zejména poslední mírná zima zapříčinila, že zajíc předkládané léčivo velmi špatně bral. Přesto se bude v této léčbě pokračovat, aby se stavy zajíce udržely alespoň na současné úrovni.

Podařilo se vám získat od krajského úřadu dotace i na medikované krmivo pro spárkatou zvěř?
Zde je situace horší, naše okresní organizace léčebné akce pro spárkatou zvěř organizuje již několik let a je velmi úspěšná, zejména v léčbě střečkovitosti u spárkaté zvěře. Hlavní podíl na úspěchu léčby mají všechna myslivecká sdružení, která léčivo předkládají, také orgány státní správy myslivosti na úřadech pověřených obcí Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem, které finančně přispívají na celou akci a plně ji podporují, bohužel horší přístup k léčbě spárkaté zvěře má krajský úřad, který na ni v letošním roce vůbec nepřispěl.

Provádí se na území okresu Litoměřice ještě vakcinace lišek? Jakou máte spolupráci se zdejší veterinární správou?
Poprvé po několika letech se vakcinace lišek neprováděla, vzhledem k tomu, že se již více než tři roky vzteklina v našem okrese nevyskytuje. Jinak spolupráce s veterinární správou je na dobré úrovni, vzhledem k tomu, že zde pracuje několik aktivních myslivců.

Jak probíhají přehlídky trofejí zvěře ulovené v okrese Litoměřice? Sledujete vývoj chovu a lovu zvěře v porovnání s předešlými lety? Objevují se na přehlídkách nějaké zajímavé trofeje?
Každým rokem organizujeme společně s úřady pověřených obcí chovatelskou přehlídku a hodnocení trofejí, všechny tři obecní úřady se na úhradě nákladů finančně podílejí, lze říci, že bez jejich pomoci by přehlídka celé okresní organizace nemohla probíhat. Výstava a přehlídka se uskutečňuje na výstavišti Zahrada Čech při mezinárodní výstavě psů, což má velký význam v účasti veřejnosti i myslivců, výstavu navštíví zhruba tři až čtyři tisíce zájemců. Potěšující je i velká účast mladých lidí a dětí. V letošním roce bylo na přehlídce hodnoceno 850 srnčích trofejí, 5 jeleních, 78 mufloních, 43 daňčích a 1 trofej černé zvěře. V chovu srnčí zvěře a trofejových výsledcích patří náš okres k předním v republice. Dokonce jsme v září 1996 za naše chovatelské úspěchy obdrželi od Ministerstva zemědělství prapor, jako nejlepší okres v chovu srnčí zvěře, a v rámci naší republiky se držíme stále na špici.

Na zvěř však číhá mnoho nástrah, mezi nejzávažnější patří určitě provoz na silnicích. Podařilo se Vám domluvit oplocení kolem dálnice nebo zábrany proti vniknutí zvěře na vozovku kolem rychlostních komunikací? Máte také nějaké zkušenosti s pytláky a pytlačícími psy a kočkami?
Otázka pytláctví je na pořadu dne, pytláci jsou mezi myslivci, pytlačí i někteří občané vlastnící zbraň, vyskytují se tu motorizovaní pytláci a občas i organizované skupiny. Pytláctví se všeobecně velmi těžko dokazuje, osobně jsem zadržel domnělého pytláka, přivolal jsem Policii České republiky, ale nic jsem mu nedokázal. Daleko horší něž pytláci jsou však pro zvěř psi, volně pobíhají, štvou zvěř, někde loví celé psí smečky. Zde dochází k daleko větším škodám, než si myslíme.
Naším okresem probíhá část dálnice D8, její větší část se podařilo oplotit, což značně snížilo srážky se zvěří, přesto lze říci, že ztráty zvěře na silnicích jsou značné, zejména v oblasti Roudnicka, kde je hlavně drobná zvěř. Velké problémy jsou však také v oblasti dálnice u Dušník, kde oplocení není a ztráty na zvěři jsou zde největší.

Pojďme nyní k veselejšímu tématu - připravujete se na Memoriál Karla Podhajského, který proběhne na konci září. Máte již představu o zahájení, umístění disciplín? Získali jste na pořádání finanční nebo jinou podporu od města nebo od místních institucí?
Příprava 69. ročníku Memoriálu Karla Podhajského je pro nás velmi významnou akcí. Tentokrát nad jeho přípravou převzal záštitu sám starosta města Roudnice nad Labem Zdeněk Kubínek, dále ministr zemědělství Mgr. Petr Gandalovič a hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc. Celá soutěž bude probíhat v honitbách Roudnicka - Černěves, Lounky, Straškov, Sovice, Vrbice-Vetlá, Astur Straškov a LS Vraný v okrese Kladno. Zahájení se uskuteční na Roudnickém zámku a hlavní sídlo bude ve sportovním areálu Pod Lipou v Roudnici nad Labem. Můžeme říci, že hlavním problémem celé přípravy je zajistit potřebné finanční prostředky, pochválit můžeme naše myslivecká sdružení, neboť většina z nich memoriál finančně podpořila, jsou však soukromé honitby, kde jsou v čele myslivci a přesto sponzorství neposkytnou. Všechna tři naše města podporu dávají, nejvíce však město Roudnice nad Labem.

Přeji tedy, ať se vše vydaří a memoriál proběhne ke spokojenosti všech. Povězte mi ještě, jak pracuje kynologická komise během roku? Které zkoušky pořádáte, kolik psů se jich ročně zúčastní? Přispíváte nějak sdružením, která zajišťují pořádání kynologických akcí?
Kynologická komise pracuje velmi dobře, bez toho by se zde nemohly pořádat větší kynologické akce a už vůbec ne tak významné jako Memoriál Karla Podhajského. V průběhu roku organizují naši kynologové několik druhů zkoušek lovecké upotřebitelnosti, v letošním roce máme zkoušky devatery a k tomu ještě čtvery až patery klubové. Jarního svodu se účastní v průměru 80 až 90 psů, v průběhu roku pak projde zkouškami 70 až 95 psů. Zkoušky jsou organizovány v úzké spolupráci s mysliveckými sdruženími zejména v honitbách, kde je drobná zvěř. Každý účastník si startovné platí sám, OMS hradí jen přímé náklady zkoušek, nájem honitby, rozhodčí a organizátory zkoušek. Kynologické zkoušky jsou organizovány dle platného zkušebního řádu, za doprovodu trubačů a všech náležitostí dle mysliveckých tradic a zákona. O tom, že náš okres patří v kynologii mezi ty přední, svědčí i to, že naši vůdci se svými psy získali již několikrát prvenství na celostátních soutěžích, jakými je Memoriál Richarda Knolla či Karla Podhajského - konkrétně jsou to tito kynologové: Jiří Kratochvíl, Josef Hendl, Václav Kratochvíl, Josef Novák, Jiří Černý a další.

Jaké aktivity pro myslivce připravuje střelecká komise? Vlastníte jako OMS střelnici?
Naše okresní organizace měla vlastní střelnici, před 2 lety jsme ji prodali vzhledem k problémům s pozemky soukromníků. Přesto střelecká komise pracuje dobře, každý rok pořádáme okresní přebor ve střelbě kulí, broky, zajišťujeme střelecký výcvik adeptů, řada sdružení má své střelnice, například Liběšice, Hoštka, Polepy, Vrbice, Vražkov, Žitenice a další. Většina sdružení věnuje střelectví dostatečnou pozornost, vždy před hlavní loveckou sezónou se konají kontrolní střelby kulí.

Fungují tu nějaké zájmové kluby při ČMMJ, například klub trubačů nebo sokolníků?
Klub sokolníků zde přímo nemá pobočku, i když i v našem okrese několik aktivních sokolníků působí, jsou však registrováni jinde. Trubače zde máme, doprovázejí svou hudbou naše myslivecké akce a dodávají jim tu správnou atmosféru.

Pracujete nějak s dětmi, které mají zájem o přírodu a myslivost? Fungují tu nějaké kroužky mladých myslivců?
Naše okresní organizace v minulosti velmi dobře pracovala s mládeží, zejména v soutěži o Zlatou srnčí trofej, skoro každý rok jsme vysílali našeho zástupce do celostátních kol, tato činnost však skončila v období 90. let, kdy na základních školách byly zrušeny různé kroužky a nebyly již takové možnosti využití školních prostor, ani takový zájem. Pokud někde s mládeží ve sdruženích pracují, tato činnost probíhá jen lokálně.

Konají se u vás myslivecké kurzy a zkoušky? Kolik míváte ročně uchazečů?
Přípravě mysliveckých kurzů k získání zkoušek z myslivosti se věnujeme velmi důkladně. V průměru každým rokem připravíme a přezkoušíme před senátem kolem dvaceti až třiceti adeptů, což má vliv i na vzrůstající členskou základnu v našem okrese. Musím však podotknout, že právě mladí myslivci po zkouškách mají velký problém se dostat do nějaké myslivecké organizace, štěstí mají jen ti, kteří mají ve sdružení příbuzné nebo mají vše předem dohodnuto. Hlavní problém je v tom, že většina MS má plné stavy a vzhledem k současnému množství zvěře již nové členy nepřibírají, týká se to hlavně oblastí s převahou drobné zvěře.

To je bohužel častý problém i v jiných okresech. Pořádáte nějaké další vzdělávací akce pro myslivce?
Věnujeme se také přípravě zájemců o zkoušky pro výkon funkce mysliveckého hospodáře, zkoušky organizujeme dle zájmu alespoň jednou za dva roky. Je škoda, že zákon odebral okresním mysliveckým spolkům organizaci vyšších odborných zkoušek z myslivosti. Myslím, že jejich konání pouze prostřednictvím Ministerstva zemědělství je na škodu myslivosti, protože zájemci mají větší trému než kdyby šli na svůj domovský okres, tak radši na zkoušky ani nejdou, myslím že od této změny proběhly na ministerstvu jen jednou. V minulosti jsme v našem okrese uspořádali konferenci o srnčí zvěři, o kterou byl velký zájem, možná časem uspořádáme další.

Zapojujete se do kulturního života okresu například pořádáním mysliveckých plesů? Připravují sdružení v obcích dětské dny, zábavy, poslední leče?
Myslivecká sdružení se věnují i kulturní činnosti, pořádají myslivecké plesy a zábavy, možno říci, že jsou v mnoha obcích našeho okresu hlavní hnací silou k udržení kulturně společenského života, vzhledem k tomu, že v obcích již žádné jiné organizace nepracují mimo myslivců a hasičů. Pořádají se tedy různé akce ke Dni dětí, poslední leče, myslivci se aktivně zapojují i do pracovní činnosti v pomoci obcím, pomáhají i při výsadbě stromků u Lesů České republiky.

Mohou se zájemci o činnost myslivců něco o ní dozvědět z běžně dostupných médií? Například z místního tisku?
Informace v našem regionálním tisku máme pravidelně, velmi dobře spolupracujeme s redakcí Deníku Litoměřicka, s několika konkrétními redaktory, vychází zde průběžně pozvánky na akce a různé články o naší činnosti, je škoda, že více nepíší jednotliví zástupci sdružení o tom, co se u nich děje.

Máte průběžně aktualizované webové stránky mysliveckého spolku, čerpají z nich myslivci informace? Máte možnost spojit se s některými sdruženími elektronicky? Šetří to přeci jen čas i peníze..
Internetové připojení máme u nás již asi pět let, jsme stále ve spojení s Prahou, máme vlastní internetové stránky, které neustále zlepšujeme, stará se o ně člen kulturně výchovné komise Pavel Futera, nebo já osobně. Spojení se sdruženími po e-mailu zatím nemáme, většina sdružení nemá připojení na internet, to je zatím budoucnost.

Kancelář OMS máte přímo v základní škole, máte tedy blízko k dětem. Jak Vám tyto prostory vyhovují? Jste zde v nájmu nebo jste kancelář odkoupili?
Jsme v nájmu u 6. ZŠ v Litoměřicích, máme zde dvě malé místnosti a provizorní zasedačku v hale před vstupem do sportovní haly Basketbalového klubu? Tyto prostory nám v současné době nevyhovují, podali jsme proto žádost na Městský úřad Litoměřice o pomoc při získání vhodnějšího působiště, v současnosti je tu několik objektů po kasárnách vojska, věříme, že nám město pomůže, chceme aby sídlo okresní organizace zůstalo i nadále v hlavním městě okresu Litoměřice.

Možná vás tedy čeká stěhování. Jaké máte další vyhlídky do budoucna ohledně myslivosti na Litoměřicku?
Za sebe musím říci, že máme velmi dobré vyhlídky na ještě lepší budoucnost a rozvoj myslivosti v našem okrese. Máme velice dobrou spolupráci se všemi třemi pověřenými obcemi, s paní Vojáčkovou v Litoměřicích, s Ing. Schánem v Lovosicích i s Ing. Hrouzkem v Roudnici nad Labem, všichni jsou aktivními myslivci a poradními členy Okresní myslivecké rady, což je velkým přínosem pro naši spolupráci, zde tedy problémy naprosto nemáme, jak občas slyším v některých okresech.
K ještě lepšímu rozvoji myslivosti by určitě přispěla větší účast státu, lepší opora v zákonech, podpora chovu zvěře a zejména pak pomoc při řešení problémů se škodami zvěří na zemědělských pozemcích.

Díky za rozhovor!
Zpracování dat...