Časopis Myslivost

Věřím, že se mezi myslivci nenajde nikdo, kdo by zavedení plomb a lístků o původu zvěře zpochybňoval jako zbytečné opatření, které "nutí myslivce nosit i na lov propisovačku".
Na druhé straně, po čtyřech letech od účinnosti zákona o myslivosti musím konstatovat, že mnohdy sami myslivci, ať již záměrně či snad z neznalosti zákona, nedodržují platná ustanovení zákona a vyhlášek vydaných na jeho provedení. A co je asi závažnější, v řadě případů chybně aplikují ustanovení zákona, či jej nedodržují samotné výkonné orgány státní moci - orgány státní správy myslivosti a někdy i dokonce i orgány činné v trestním řízení. Proto si dovolím zdůraznit a rozebrat několik zásadních problémů, s kterými jsem se v praxi soudního znalce ve správních řízeních či trestněprávních řízeních setkal.

První a důležité je ustanovení § 49 odst.1 zákona o myslivosti: "Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedeném dosledu označen nesnímatelnou plombou." Tedy ne po vyvržení nebo následně až "někde u auta" nebo někde jinde. Každý lovec by měl mít u sebe při lovu spolu s povolenkou k lovu i potřebný počet plomb a lístků o původu zvěře, které je mu povinen vydat uživatel honitby. I když je v citaci zákona uvedena neadresná povinnost, lze dovodit, že tato povinnost je povinností lovce, v případě společných lovů mysliveckého hospodáře.
Porušení výše uvedené zákonem stanovené povinnosti lze, podle mého názoru, definovat jako správní delikt, za který může být uložena sankce a v horším případě i zde může existovat podezření z trestného činu nebo přestupku odcizení movité věci (celá ulovená zvěř je ve smyslu citace § 2 zákona o myslivosti majetkem legálního držitele honitby - nepatří lovci).
Nikde v citaci předmětného ustanovení §49 odst.1 zákona o myslivosti není uvedena povinnost uživatele honitby zajistit označení ulovené zvěře plombou, stejně tak jako zde není určena povinnost uživatele honitby ke kontrole ulovené spárkaté zvěře. Nelze tedy vinit uživatele honitby v případech, kdy nebyla zvěř označena plombou, že neprováděl kontrolu, zda byla či nebyla zvěř řádně označována ve smyslu výše uvedené citace. Oprávnění ke kontrole ulovené zvěře, označování zvěře, je oprávněním mysliveckého hospodáře (§ 35, odst.3, písm.c zákona o myslivosti), oprávněním orgánů státní správy, v rámci dozorové činnosti, a orgánů Policie.

V další části citovaného ustanovení zákona o myslivosti je jednoznačně definováno že: ,.zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti." Podrobnosti o vydávání a evidenci plomb a lístků o původu zvěře jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce k zákonu o myslivosti, vyhl. MZe č. 244/2002 Sb. Z citace § 27 výše uvedené vyhlášky a z citace ust. § 49 zákona jednoznačně vyplývá, že orgán státní správy by měl vydávat přísně zúčtovatelné plomby a lístky o původu zvěře uživateli honitby. Tedy ne komukoliv, např. mysliveckému hospodáři, jak se často stává. Pokud je uživatelem honitby fyzická osoba, je zcela jasné, kdo je uživatelem honitby a kdo by měl plomby a lístky o původu zvěře přebírat či komu by je měl vydávat orgán státní správy. V případě, že je uživatelem honitby myslivecké sdružení nebo jiná právnická osoba (například akciová nebo jiná obchodní společnost), je jednoznačně jedinou oprávněnou osobou k převzetí plomb a lístků o původu zvěře její statutární orgán, tj. předseda MS nebo jednatel společnosti či jiná osoba oprávněná jednat jménem společnosti podle stanov společnosti tak jak jsou zapsány v obchodním rejstříku. Kdo je oprávněn jednat, v našem případě i přebírat přísně zúčtovatelné věci, lze v případě obchodních společností jednoduše zjistit např. na portálu www justice.cz.
Na základě výše uvedeného lze dovodit, že pokud orgán státní správy vydá tyto přísně zúčtovatelné plomby a lístky o původu zvěře např.mysliveckému hospodáři honitby bez plné moci vystavené statutárním orgánem společnosti nebo např. bez relevatního a ověřeného usnesení členské schůze MS, lze to definovat jako zcela jasné porušení zákona ze strany tohoto orgánu ze všemi právními důsledky.
Jsem toho názoru, že v případě vydávání a evidence přísně zúčtovatelných plomb a lístků o původu zvěře nelze aplikovat ustanovení § 35, odst.3 písm.b zákona o myslivosti, tj. oprávnění mysliveckého hospodáře "zastupovat uživatele honitby při jednání týkajících se mysliveckého hospodaření v honitbě" vzhledem k tomu, že jak zákonem, tak prováděcím předpisem je zcela pregnatně definována povinnost přebírat a vést evidenci plomb a lístků o původu zvěře na uživatele honitby.

Ve smyslu ust. § 28 výše citované vyhlášky je vydávání plomb, lístků o původu zvěře (a zákonem o myslivosti současně i vydávání povolenky k lovu) také jednoznačně definováno jako zákonná povinnost uživatele honitby, nikoliv mysliveckého hospodáře. Snad lze jen dodat, že vzor vedení evidence je v příloze č. 16 výše uvedené vyhlášky MZe.
Na druhé straně je interní věcí uživatele honitby, jak a jakým způsobem si vedení evidence a vydávání plomb a lístků o původu zvěře zajistí. Ať již je to v rámci pracovních povinností nebo delegovaných pravomocí v rámci obchodní společnosti nebo v případě MS usnesením členské schůze. Nicméně v případě porušení evidenčních či jiných povinností týkajících se vedení evidence, vydávání plomb a lístků o původu zvěře stanovených zákonem, deliktní odpovědnost má uživatel honitby. Jsem toho názoru, že takto by měly i orgány státní správy nebo orgány činné v trestním řízení řešit případná správní nebo jiná řízení.
V případě delegovaných pravomocí plnou mocí nebo usnesením členské schůze MS je potom následně interní pravomocí uživatele honitby jak a jakým způsobem si, např. v rámci pracovně právních předpisů, nebo ustanovení občanského zákoníku eventuální náhradu za udělenou pokutu vyřeší.