Nedávno byla zveřejněna myslivecká statistika z roku 2008, která stejně jako statistiky z předcházejících let (Myslivecké statistiky vydané Českým statistickým úřadem), obsahuje celou řadu nesrovnalostí, nad nimiž je zapotřebí se důkladně zamyslet.
Současná legislativa stanoví pro honitby povinnost každoročního vypracování plánů lovu. Aby však myslivecké plánování mělo nějaký smysl, musí mít solidní základ, z něhož je možné vycházet. Tím by měly být v prvé řadě údaje o stavech zvěře, které se alespoň trochu přibližují skutečnému stavu. Přitom kdo se trochu vyzná v problematice, musí samozřejmě vědět, že se zvěř ve volné přírodě nedá přesně spočítat. Proto se v tomto případě spíše jedná o odhadované počty zvěře, při nichž je nutné se smířit s určitými odchylkami od skutečného stavu. Pokud se tyto údaje příliš nevzdalují od reality, lze z nich vycházet jako z významného informačního základu pro myslivecké plánování. V takovém případě má vykazování početních stavů zvěře konkrétní význam.
Na druhé straně je třeba si ale postavit otázku, jaký smysl má uvádění stavů zvěře a zpracovávání plánů lovu, které nemají vůbec nic společného se skutečností? Jako příklad je možné úvést údaje týkající se černé zvěře, u nichž se v poslední myslivecké statistice (stejně jako ve statistikách z minulých let) opět ukázal obrovský rozdíl mezi plánem lovu a skutečným lovem. Plánovaný lov tohoto druhu zvěře pro rok 2008 činil 42 142 kusů. Oficiální odstřel však dosáhl 138 723 kusů, což představuje více než trojnásobný počet plánovánovaného lovu. Přitom vykazované jarní kmenové stavy černé zvěře k 31. 3. 2008 činily podle statistiky 56 986 kusů. Přes velmi vysoký odstřel v následujícím loveckém roce, přičemž počet ulovené černé zvěře byl třikrát vyšší než se plánovalo, činily nahlášené jarní kmenové stavy k 31. 3. 2009 stále 57 770 kusů, což představuje minimální rozdíl (nepatrné navýšení) proti předcházejícímu roku.
Zajímavé je, že se přitom skoro vůbec nezměnil ani podíl nahlášených kňourů, bachyň, lončáků a selat. Má to znamenat, že i přes (neplánovaně) velmi vysoký odstřel v roce 2008 nejen nedošlo k žádné skutečné redukci stavů černé zvěře, ale vůbec se nezměnila ani její sociální struktura? Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak se nutně staví do popředí dvě otázky. Za prvé: Jak vůbec mohl tak absurdně nízký plán lovu vzniknout? Za druhé: Co by to znamenalo, kdyby se podle schválených plánů lovu skutečně v praxi postupovalo? Nad tím se však zřejmě dosud nikdo příliš nezamýšlel, a tak se ve většině honiteb prostě dále uvádějí stavy zvěře a sestavují plány lovu podle zaběhlého schématu.
Vývoj populací zvěře má přitom svou vlastní dynamiku v závislosti na životních podmínkách, a proto se můžeme těšit na výsledky lovu v roce 2009, které budou s největší pravděpodobností opět zcela jiné než jak se plánovalo. Podle vyhlášky č. 491/2002 Sb. se koeficient očekávaného přírůstku (KOP) černé zvěře vztahuje pouze k dospělým bachyním, a to podle jakostních tříd v rozpětí 3,2 – 4,5. Tento způsob odhadu lovecky využitelného přírůstku je přitom nejen zbytečně složitý, ale hlavně vůbec neodpovídá realitě. Nové vědecké poznatky totiž jednoznačně ukázaly, že ve většině oblastí se na reprodukci černé zvěře velmi významně podílejí již mladé bachyňky, které v důsledku narušené populační struktury a dobrých výživných podmínek začínají být pohlavně aktivní často ještě před dosažením věku jednoho roku. Proto je u černé zvěře, vyznačující se rychlým nástupem pohlavní aktivity a mimořádně vysokou rozmnožovací schopností, podstatně jednodušší vztahovat míru reprodukce k celkovému jarnímu stavu bez ohledu na pohlaví a věk, tak jak je to zcela běžné v odborné literatuře. Přitom je nutné vycházet z toho, že lovecky využitelný populační přírůstek tohoto druhu zvěře činí za současných podmínek minimálně 200 % celkového jarního stavu. To by znamenalo při uvedených jarních stavech v roce 2008 více než 114 000 kusů. Za velmi příznivých podmínek však může lovecky využitelný přírůstek populace černé zvěře dosáhnout dokonce i více než 300 % celkového jarního stavu. Přitom v plánu lovu pro rok 2009 se v celostátním měřítku počítalo pouze s odstřelem 42 142 kusů, což je dokonce o 26 % méně než vykazované jarní stavy.
Tento nepoměr mezi hlášenými stavy a schválenými plány lovu je z hlediska odborných znalostí o reprodukci černé zvěře a nezbytnosti její dostatečné regulace naprosto absurdní a staví nutně do popředí otázku, zda je systém mysliveckého plánování, tak jak se v praxi provádí, skutečně funkční. Tím samozřejmě není zpochybňována samotná podstata plánování mysliveckého hospodaření, ale pouze způsob jeho provádění. Že v něm jsou závažné nedostatky, vyplývá i z porovnání statistických údajů z minulých let.
Koncem března 2007 byly celkově hlášeny jarní kmenové stavy černé zvěře ve výši 48 084 kusů. Za předpokladu, že lovecky využitelný přírůstek populace za normálních podmínek se pohybuje v průměru minimálně na úrovni 200 % celkového jarního stavu, by to mělo znamenat předpokládaný lov více než 96 000 kusů. Přitom ale plán lovu pro rok 2007 v celostátním měřítku činil pouze 40 435 kusů, což bylo opět podstatně méně než vykazované jarní kmenové stavy. Skutečný odstřel však dosáhl 121 029 kusů, což již tehdy (podobně jako v následujícm roce 2008) znamenalo zhruba trojnásobek plánovaného lovu.
Koncem března 2006 byly celkově nahlášeny jarní kmenové stavy černé zvěře ve výši 46 699 kusů. Přitom plán lovu pro tento rok v celostátním měřítku činil pouze 35 406 kusů, což bylo dokonce o 24 % méně než vykazované jarní kmenové stavy. Nahlášený uskutečněný odstřel byl s téměř 60 000 kusy o 69 % vyšší než se počítalo v plánu lovu.
V roce 2005 byl stanoven plán lovu na 42 856 kusů, což bylo opět podstatně méně než než udávané jarní stavy. Přitom statisticky evidovaný odstřel přesahoval 100 000 kusů (více než dvojnásobek plánovaného lovu).
Z uvedeného porovnání vyplývá, že vykazované jarní kmenové stavy a plány lovu černé zvěře se v jednotlivých letech od sebe příliš nelišily, zatímco její skutečný odstřel byl vždy podstatně vyšší než plánovaný. Přitom na skutečně dosažený odstřel nebyl v mysliveckém plánování nikdy brán zřetel. Co z toho lze odvodit? Zřejmě to, že plány lovu jsou ve většině honiteb rok od roku stanoveny na základě zaběhnutých schémat bez ohledu na reálnou situaci, aby bylo učiněno zadost předpisům. Kromě toho nejsou v mysliveckém plánování dostatečně brány v úvahu základní biologické poznatky. Jinak totiž nelze vyvětlit, proč plány lovu černé zvěře byly v uplynulých letech vždy podstatně nižší než hlášené stavy. Bez ohledu na to, že by mělo již být všeobecně známo, s jak vysokou reprodukční schopností je nutné u tohoto druhu zvěře v současných životních podmínkách počítat.
Pokračování v příštím čísle Myslivosti
Adresa autora
MVDr. Miroslav Vodňanský, Ph.D.
Středoevropský institut ekologie zvěře, Brno – Wien – Nitra
Institut ekologie zvěře VFU Brno
Palackého 1-3, 612 42 Brno
Mail: iez@vfu.cz