MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Červen je měsícem myslivosti a ochrany přírody. V naší krajině se vyskytuje velké množství mláďat a to nejen myslivecky obhospodařovaných druhů, ale také dalších volně žijících živočichů. Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců. Právě mláďata jsou nejvíce vystavena predačnímu tlaku a působení negativních antropických faktorů. Více >

V současné době jsou stále častější konflikty mezi myslivci a ochranáři přírody, hlavně pak mezi myslivci a mezi amatéry tzv. ekologickými aktivisty. Vzniká otázka, do jaké míry jsou tyto konflikty nutné a především, zda mají nějaké reálné odůvodnění, které motivuje tuto početně sice nevelkou skupinu lidí, ale často velmi agresivní a dokonce útočnou, k takovému konání. Ve většině případů, při setkání s těmito osobami v terénu, dochází k hádkám, při kterých se zjistí, že nejsou ochotni diskutovat a vůbec nejsou ochotni ani naslouchat argumentům, které zpochybňují jejich počínání v útocích na myslivce ať slovně či formou likvidace mysliveckých zařízení, zejména posedů a kazatelen. Většinou také nejsou ochotni odpovědět na otázku objasnění důvodu svého jednání. Více >

Paroží je z fyziologického hlediska jedinečný fenomén v říši zvířat. Jeho velikost a stavba se odlišuje u různých druhů jelenovitých v závislosti na prostředí, ve kterém se vyvíjeli. Paroží má několik funkcí a hraje důležitou roli především v sociálním životě jelenů. Více >

O malorážkách vyráběných v České zbrojovce v Uherském Brodu jsme psali na stránkách Myslivosti již několikrát a lze říci, že jsme představili téměř celou řadu těchto veleúspěšnýh zbraní. Model CZ 452-2E ZKM Super Match ráže .22 Long Rifle však naší pozornosti stále unikal. Více >

Zemědělské hospodaření je v současné době nejvýznamnějším fenoménem, který ovlivňuje jednotlivé složky životního prostředí a související ekosystémy. O vlivu zemědělství na myslivecké hospodaření není třeba diskutovat. Bohužel, tato skupina činností se vyznačuje negativními vlivy, které mají stálé vzrůstající tendenci. Proto se vcelku logicky ptáme, jakým způsobem, podle jakých pravidel zemědělci, kteří obhospodařují náš katastr či naši honitbu mají vlastně hospodařit? Otázka, na kterou najdeme u zemědělců mnoho různých odpovědí. Jsou takoví, kteří odpoví v takovém smyslu, že musí hospodařit tak, aby přežili, tedy intenzivně, využívat širokozáběrovou techniku, bezorebné setí, cílené přípravky na ochranu rostlin, realizovat tržní osevní postupy bez ohledu na místní podmínky (ty je přitom ale nezajímají!) atd. Více >

Bratři Paul a Wilhelm Mauserovi byli geniální konstruktéři a z jejich konstrukčních prken spatřilo světlo světa mnoho známých zbraní. Do světa zbraní se zapsali svými prvními, technicky velmi pokrokovými konstrukcemi už v roce 1871 a první opakovačka z jejich konstrukční dílny vyšla v roce 1889. Více >

Zbraně a ráže Zbraně a ráže pro lov srnčí zvěře. Patrně nikde jinde v myslivosti nejsou osobní názory současných myslivců navzájem tak rozdílné a diskuze nejsou vedeny tak vzrušeně, jako při volbě ráže a druhu nábojů loveckých zbraní. Pozdržím se proto vyslovit jediné slovo o určitém průměru anebo o určitém náboji. Budiž mi ale dovoleno uvést několik praktických připomínek. Jestliže nejdříve uvedu několik vlastních zkušeností a informaci o své vlastní výzbroji, bude snad možno seznat, jak mnoha věcí se problém optimální výzbroje dotýká. Více >

Rakouská firma Steyr Mannlicher patří mezi nejlepší světové zbrojovky a může se pochlubit velmi dlouhou historií a tradicí. V jejich konstrukčních kancelářích a posléze ve výrobních halách vznikaly a dodnes vznikají skvělé lovecké, sportovní a v neposlední řadě také vojenské, policejní a obranné zbraně, které získávají uznání na celém světě. Podstatná část výrobního programu Steyr Mannlicheru je zaměřena na lovecké kulovnice. Kulovnice Pro Hunter tvoří zajímavou řadu mysliveckých zbraní, vhodných pro začínající i profesionální myslivce a lovce, kteří se rádi toulají po honitbách a touží po moderní, odolné a přesné kulovnici do každého počasí a ročního období. Více >

V předminulém čísle Myslivosti jste si přečetli úvodní povídání k seriálu o vydře a norkovi. V tomto díle už se budeme věnovat základním údajům o těchto dvou druzích. Ačkoliv jsou si oba zmiňované druhy, jak uvidíte později, podobné v řadě ohledů, zásadním rozdílem je původní areál rozšíření. Zatímco vydra je náš původní druh a obývala českou kotlinu od pradávna, norek americký, jak napovídá již jeho druhové jméno, pochází ze Severní Ameriky a v naší republice se vyskytuje necelých sto let. Více >

Německé dalekohledy Eschenbach si rychle nacházejí své místo mezi našimi lovci a my pokračujeme v představování dalších modelů. Tentokrát přicházíme s variantami, jejichž cena je přijatelnější než cena nejdražších modelů. Nižší cena však nemá vliv na kvalitu optických soustav Eschenbachů. Konstruktéři šli na věc tak říkajíc od lesa. Více >

Řád dravců (Accipitriformes)) tvoří vzájemně příbuznou skupinu, která se vyznačuje velmi podobnými vlastnostmi. Stavba těla je přizpůsobena k útočnému a dravému způsobu života, případně k požírání padlin. Mají krátký hákovitě zahnutý zobák, ve kterém přesahuje ostrá horní část zobáku nad dolní částí a slouží k trhání kořisti. Kořen zobáku a okolí nozder je kryt zrohovatělou kůží (ozobím). Samice jsou někdy větší než samci (jestřáb, krahujec). Dospělci žijí v párech a hnízdí obvykle jednotlivě na stromech. Nohy (stojáky) mají silné a krátké s ostrými drápy, které slouží k uchvácení kořisti. Oči (světla) jsou velké a umožňují jim vnímat pohybující se kořist na velké vzdálenosti. Hnízdí obvykle jednou do roka na stromech, skalách i na zemi. Hnízdo mají jednoduché, neupravené a často je používají i několik let. Velké druhy snášejí 1 - 2 vejce, u menších druhů je počet vajec větší. Mláďata jsou krmivá. Vyskytují se téměř po celém světě ve všech suchozemských biotopech. Více >

Kdysi ve středověku patřil los evropský v naší krajině k největším příslušníkům jelenovitých. S postupným rozrůstáním lidské populace a rozšiřováním zemědělské půdy se zkulturňovalo území a pro losy se tak zmenšoval životní prostor. Vzrůstal samozřejmě pak počet lovců, kteří se postarali o jeho úplné vymizení. Poslední kus byl uloven podle kronikářů na severu Čech v polovině 16. století. Více >