Časopis Myslivost

Opeřený krasavec

Myslivost 7/2009, str. 29  Jan VEBER
K velké radosti odborníků, ornitologů i všech milovníků přírody patří Česká republika mezi vyvolené státy, kde stále ještě hnízdí drop velký, nejtěžší létající pták Evropy. Právem dělá čest svému jménu - vždyť dospělý samec má i přes 15 kg váhy a menší samičky něco kolem pěti kilogramů.
Všichni myslivečtí adepti po celá desetiletí minulého století znali z učebnic myslivosti vyhlášené lokality v okolí Znojma, kde naše populace dropů žila.
V osmdesátých létech začalo však postupné snižování početních stavů, hlavně z důvodů nízké reprodukční schopnosti a hnízdní úspěšnosti, neustále se zvyšující v té době chemizací v zemědělství a neustálým rušením zejména zemědělskou mechanizací. Tento stále se snižující stav žijících dropů na Znojemsku trval až do roku 1996, kdy zde bylo odborníky zjištěno na dlouhých deset let poslední doložené zahnízdění těchto ptáků.
Díky sousední rakouské populaci a na vysoké úrovni vedené péči o dropy vzdálené jen několik desítek kilometrů od znojemských polí, drop z naší krajiny prakticky nevymizel, jak dokládají pravidelná pozorování zejména ornitologů, ale i myslivců, kteří při pobytu v honitbách velmi často pozorovali potulující se jedince a informovali o nich odborníky. V roce 2006 bylo také za přispění členů místních mysliveckých sdružení k velké radosti ornitologů opětovně prokázáno úspěšné vyhnízdění dropů na území naší republiky.
Drop velký hnízdí na zemi, kam do postaveného hnízda samička snese zpravidla dvě vejce, na kterých potom sedí kolem pětadvaceti dnů. Mláďata okamžitě po vylíhnutí opouštějí hnízdo a znesnadní tak predátorům šanci na jejich ulovení. Samice je šest až sedm týdnů vodí a ukrývá se s nimi v porostech zemědělských kultur, ke spatření na volných prostorách jsou až s odrostlejšími mláďaty. Jejich potravou jsou nejčastěji pupeny, semena, listy a květy polních plevelů a rostlin, ale nepohrdnou také různými druhy hmyzu a drobných živočichů.
Dropy hlavně v době hnízdění ohrožují divoká prasata, která dokáží vyplenit jejich snůšky, lišky a toulaví psi, kteří jsou nebezpeční zvláště pro malá mláďata. Hlavním nepřítelem dropů ovšem i nadále zůstává člověk. Nevěříte? Tady je malý příklad. V roce 1983 vybudovaly zemědělské podniky na zimovištích dropů na jihu Moravy polní letiště, sloužící k letecké chemické ochraně zemědělských ploch a hejno zde zimujících dropů provozem letiště rozptýlily do okolí tak, že se už původní sociální soudržnost těchto ptáků nikdy nepodařilo vrátit zpět dohromady.
Dalšími příčinami úbytku dropů bylo vysékání hnízd zemědělskou technikou, zvýšená chemizace, ale byli zjištěny i případy zabití dropů o elektrické vedení.
Na konci dvacátého století začali tito ptáci ubývat i v některých sousedních zemích, v některých přestali hnízdit úplně. Na známých lokalitách u našich slovenských sousedů klesly početní stavy dropů až na necelých dvacet exemplářů v roce 2003, jak dokládají údaje ornitologů z pravidelných sčítání. Jen pro zamyšlení a ilustraci-ještě na počátku sedmdesátých let minulého století se zde odhadoval celkový počet dropů na 600 jedinců!
Snad jediné Rakousko včas pochopilo význam ochrany těchto překrásných ptáků a už v devadesátých letech začalo s intenzivní ochranou i přizpůsobením zemědělského obhospodařování půdy ve prospěch dropů a počty hnízdících párů se opět začaly zvyšovat.
Také například Maďarsko, odkud pocházejí i všechny mé fotografie, věnuje péči o dropí populace velikou pozornost. Maďaři zavedli v zemědělské politice důsledná a efektivní opatření na téměř 31 500 hektarech svých zemědělských ploch s výskytem dropů, že nezbývá než smeknout pomyslný klobouk! Navíc se výzkumu a ochraně věnují na té nejvyšší profesionální úrovni včetně zabezpečení dropích lokalit strážní ochrannou službou. Navíc širokou veřejnost informují velkým množstvím informačních panelů.
Mezinárodní úmluva na záchranu dropů byla Českou republikou, jako třináctým státem, podepsána v roce 2008 a je závazná pro všech šestnáct zemí, kde se dropi vyskytují.
I u nás je samozřejmě celá řada možností, jak i pro příští generace zachovat tyto ptačí krasavce v naší přírodě. V roce 2008 byl týmem skutečných odborníků vypracován ucelený plán ochrany a návrhy na jeho realizaci. Jedná se především o to zachránit ty nejcennější lokality výskytu dropů a na nich veškeré zemědělské hospodaření podřídit jejich optimálním životním podmínkám. Jsou zde mimo jiné navrženy pro zemědělce i finanční dotace, respektive kompenzace za "jiným způsobem využívanou zemědělskou půdu", včetně návrhů pěstování vhodných plodin, vytvoření ochranných pásů a podobně.
Udržení dropů v naší krajině však mohou ovlivnit i další faktory. Jedná se především o předem nekonzultovanou výsadbu živých plotů a větrolamů, stavby elektrických zařízení, zavlažovacích systémů, ale i sportovní, hlavně pak motoristické akce a také zvýšený pohyb lidí na nově budovaných cyklostezkách, které by měly být vedeny v dostatečné vzdálenosti.
Jako téměř osud všech živočichů planety máme i tento dropův ve svých rukou my lidé. Jak dlouhá bude čára života dropa velkého, tohoto opeřeného krasavce, na dlani české krajiny?
Text a snímky Jan VEBER

Zpracování dat...