Časopis Myslivost

Sešli jsme se v zasedací místnosti 5. presidenta této organizace, jímž je od roku 2006 E. V. Benderskij (před ním to byli V. A. Melentěv - 1958 -1960, I. A. Maksimov - 1960 -1965, A. I. Korolkov - 1965 - 1985 a A. A. Ulitin - 1985 - 2006).
Současný president měl také zahajovací projev, v němž účastníky seznámil s činností Asociace, která je velice rozsáhlá a i pro nás byla velice zajímavá. Je v ní totiž nyní organizováno 1,6 milionu myslivců a rybářů činných na 223 milionech hektarů honebních ploch. Asociace sdružuje, jako největší myslivecká a rybářská organizace myslivce v 75 regionálních spolcích včetně Armádního mysliveckého spolku (OSOO) a Dynama (VFSO).
Základním úkolem Asociace je ochrana zvěře, kterou zabezpečuje více než devět tisíc státních (profesionálních) myslivců a asi 7200 myslivců na úrovni regionů, které je možno přirovnat k našim mysliveckým strážím. Všichni myslivci zvěř nejen loví, ale také chovají včetně přikrmování v době nouze, péče o zvěřní políčka a také zvěř odchovávají a vypouštějí do honiteb.
Zájmovou činnost myslivci Asociace vyvíjejí na 211 milionech hektarů, což je přibližně 14 % všech honebních ploch Ruska. Prvořadou pozornost věnují myslivci losům, divočákům, srncům, zajícům, bělkám (veverkám), vodním ptákům a tetřevovitým. Mnozí myslivci se věnují soutěžím v lovecké sportovní střelbě, v níž se stává v posledních letech jako nejpopulárnější biatlon. Podobně je to se zájmovým a sportovním rybářstvím.
Velká pozornost je věnována také myslivecké (spíše však lovecké) kynologii včetně nezbytných výstav a zkoušek. V Rusku je registrováno více než 72 tisíc loveckých psů, kteří absolvovali různé druhy zkoušek vyžadovaných pro jejich upotřebitelnost. Pořádají se kurzy a zkoušky pro rozhodčí na všech úrovních.
Myslivecká organizace věnuje přibližně od 70. let minulého století pozornost nejen počtům lovené zvěře, ale také kvalitě jejich trofejí. S těmi se zúčastnili na mezinárodní výstavě v roce 1976 v Českých Budějovicích, jak si naši pamětníci jistě vzpomínají, později na Světové výstavě myslivosti v bulharském Plovdivu (1981) a na mezinárodní výstavě myslivosti v Lysé nad Labem 2005. Jsou předpoklady, že přivezou exponáty i do Lysé nad Labem 2009. Mezitím si vyškolili na kurzu s mezinárodní účastí pod patronací CIC včetně účasti jejích expertů své národní experty, uspořádali celostátní a regionální výstavy a je předpoklad, že bude kvalita trofejí zejména ruských druhů zvěře neustále narůstat.
Již 20 let se neustále doplňují a rozšiřují sbírky v moskevském Mysliveckém muzeu, které navštěvují nejen myslivci, ale i nemyslivecká veřejnost a zejména mládež.
Práci s mládeží rozvíjející její vztah k přírodě a myslivosti je věnována také náležitá pozornost, nejen v kroužcích, ale i při soustředěních v prázdninových letních táborech a při odborně zaměřených expedicích. Na tento program práce s mládeží získal Rosochotrybolovsojuz dokonce státní grant ve výši 100 000 Euro. Dalších 30 000 Euro získali na výchovu a vzdělávání myslivců včetně pořádání dětských táborů s mezinárodní účastí, do nichž zvou i zájemce ze zahraničí a je otázka, zda bychom se této nabídky neměli chopit i my. Mají vyčleněny i prostředky na vyplácení stipendií studentům, kteří se chtějí profesionálně věnovat myslivosti.
Myslivci mohou využít k odpočinku i pension Ochotnik na břehu Černého moře. Ruští myslivci, ale také myslivci ze zahraničí, jsou vítáni i jako lovečtí turisté a lovci - zejména k lovu divočáků, losů, maralů, izjubrů, kabarů, sobů, srnců a sněžných beranů. Samozřejmě včetně šelem - medvědů, vlků a rysů.
Je nutné si uvědomit, že myslivci a rybáři organizovaní v asociaci nemohou obsáhnout celé lovecké a rybářské teritorium Ruské federace. Existuje zde celá řada státních honiteb. Zúčastnili jsme lovu v jedné z těchto honiteb o rozloze 275 000 hektarů. Pro nás jsou to nepředstavitelné podmínky.
Asociace je od roku 1989 plnoprávným členem Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu přírody (CIC) a účastní se nejen jejích valných shromáždění, nýbrž i různých akcí, které tato organizace pořádá buď přímo v Rusku, a nebo v zahraničí. Například v roce 2009 organizuje v Moskvě od 17. do 22. srpna 29. mezinárodní biologicko-myslivecký kongres IUGB pod názvem "Myslivecké hospodaření jako jeden z nejvýznamnějších nástrojů ochrany živočišného světa" a navíc věnovaný mezinárodní spolupráci při ochraně tajgy.

Aby nebylo mýlky, že se ruští myslivci začali organizovat teprve před 50 lety, je potřeba uvést, že odborné spolky myslivců a rybářů na území Ruska začaly vznikat již v šedesátých letech 19. století. Dne 25. 11. 1862 byl založen Moskevský myslivecký spolek Alexandra II., dne 3. 6. 1872 byly přijaty stanovy Moskevské ruské společnosti týkající se ochrany zvěře a přijetí mysliveckých pravidel. V listopadu 1909 se konal první všeruský myslivecký sjezd financovaný státem s programem vytvoření a přijetí nového zákona o myslivosti namísto zastaralého a stručného zákona z roku 1892, který měl legalizovat ustanovení celoruského svazu myslivců. V roce 1911 bylo registrováno již 310 regionálních mysliveckých (i vojenských) spolků s vládní podporou.
Tyto myslivecké aktivity ovšem přerušila 1. světová válka. Po ní měli ruští (resp. již sovětští) myslivci mnoho jiných problémů, nicméně v roce 1924 se konal IV. sjezd, na němž byl založen tzv. Vsekochotsojuz (Všeruský průmyslový kooperativní svaz myslivců). Sjezd vytvořil základ pro tvorbu relativně malých honiteb a vznik mysliveckých kolektivů. Koncem 20. let bylo v této organizaci registrováno více než dva miliony myslivců. Tato organizace ale nesplnila zejména ekonomické představy tehdejšího státu a byla v roce 1933 zrušena.
Následně byly myslivost i rybářství ve značném útlumu, který byla nutno dříve či později řešit, neboť např. již koncem padesátých let mělo lovecký lístek více než 7 milionů aktivních myslivců a rybářů. To byl také jeden z důvodů důvod, proč byl dne 18. 12. 1958 založen současný Rosochotrybolovsojuz Tehdy v něm bylo registrováno 600 tisíc členů, ale už v polovině 90. let bylo myslivců a rybářů více než tři miliony. Bylo by nepochybně zajímavé i pro naše čtenáře sledovat aktivity této organizace až do současnosti, což je ovšem možné, ale pouze při pochopení všech politických a ekonomických proměn ruské společnosti, jejichž sledování je ale mimo rozsah tohoto článku.

Právě popisované zasedání bylo věnováno i informacím o mysliveckých problémech včetně mysliveckého zákonodárství, které podávali zástupci zúčastněných zemí. Nejdříve se ujal slova T. Vrščaj ze Slovinska, který přečetl pozdravný dopis D. Schramma, prezidenta CIC a dopis V. Varičaka předsedajícího v rámci CIC skupině států jižní, střední a východní Evropy s uvedením úkolů, které mají země sdružené v CIC plnit.
Následovaly více či méně podrobné referáty o myslivosti v jednotlivých zemích. Podle azbuky hovořili nejdříve zástupci myslivců Abcházie (R. N. Kacija), jejichž myslivecká organizace byla založena v roce 1924 a nyní se vzpamatovává z válečných gruzínských událostí. Předseda I. B. Korostik zastupoval 1200 členů Svazu myslivců a rybářů Běloruska založeného v roce 1921. Za Svaz myslivců a rybářů Bulharska vystoupil s pozdravným projevem jeho předseda Ch. Michajlov zastupující 120 tisíc členů. Bulharští a ruští myslivci mají navíc podepsánu dvoustrannou dohodu o spolupráci a uzavírání dalších takových dohod doporučili i všichni účastníci zasedání. Naše ČMMJ má již takové dohody podepsané se Slovenským poĺovníckym zväzom, s Polskem a Maďarskem, takže zřejmě není důvod, abychom podobné smlouvy nepodepsali i s mysliveckými svazy jiných (zejména evropských) zemí.
Zasedání pokračovalo pozdravnými a informativními projevy zástupců mysliveckých svazů dalších zemí. Za maďarské myslivce (80 tisíc členů, z toho 5 tisíc myslivců profesionálních) hovořil předseda Maďarského mysliveckého svazu F. Benedek, za nekonkretizovaný počet myslivců v Kirgizii se ujal slova předseda jejich svazu N. N. Zadorožnyj, který pak předal velice zajímavý dar pro Myslivecké muzeum: luk zhotovený z rohů kozorožce včetně replik původních šípů. Po něm hovořil lotyšský předseda Myslivecké asociace A. Zvejnieks, který uvedl, že v Lotyšsku loví vlky a rysy od 1. 12. do 31. 3. a mimo jiné loví ročně i 150 tisíc bobrů. Za Svaz myslivců a rybářů Litvy registrující asi 30 tisíc členů se ujal slova E. Bukelskis, který uvedl, že se na Litvě loví ročně přibližně 100 tisíc bobrů a že mají problém s výskytem vztekliny, která byla v roce 2006 zjištěna u 1030 případů, ale díky vakcinaci to bylo v roce 2007 už pouhých 252 případů. Za polskou Mysliveckou asociaci hovořil její místopředseda R. Dziedić, který v podrobném projevu sdělil, že zastupuje 107 tisíc myslivců, kteří vykonávají myslivost v honitbách o minimálních výměrách 3000 ha. Za Mysliveckou asociaci Srbska stručně hovořil A. Seranić a jménem 55 450 slovenských myslivců ředitel SPZ I. Šuba, který sdělil problémy s legislativou ochrany přírody, která obhospodařuje 9 národních parků (594 200 ha), 14 chráněných krajinných oblastí (525 547 ha), 1086 přírodních rezervací a 38 chráněných ptačích oblastí, takže je přibližně 40 % slovenských honiteb pod státní (tedy ne mysliveckou) ochranou. Předseda Ukrajinské organizace myslivců a rybářů N. S. Šuljar sdělil přítomným, že mají relativně vysoké stavy zvěře (dokonce kříženců po černobylské havárii) při malém počtu myslivců. Za Mysliveckou organizaci Finska promluvil její president S. Syrila, který uvedl, že jejich Svaz existuje od roku 1982 a registruje 300 tisíc myslivců.
Do diskuse jsme se samozřejmě zapojili i my a popřáli všem zúčastněným mnoho úspěchů v jejich činnosti, které se projednávají zejména při jubilejních příležitostech, z nichž jedna právě probíhá. Pozvali jsme všechny zastoupené země na naši mezinárodní výstavu myslivosti v Lysé nad Labem 2009.
Velké shromáždění myslivců se konalo následující den, jehož se zúčastnili myslivci ze všech regionů a na různých úrovních. Jejich projevy byly nejen oslavné, ale také kritické a hlavně se logicky zaměřovaly na další existenci a činnost Rosochotrybolovsojuzu. Součástí tohoto shromáždění bylo i odměňování zasloužilých myslivců, rybářů a úspěšných střelců, které bylo samo o sobě zajímavé, neboť tam existuje celá řada odměn, jejichž vyjmenování by si vyžádalo další příspěvek.

Pro nás závěrem vyplývá několik námětů na možnosti další spolupráce, která je nám nabízena. Především se jedná o spoluúčast na různých mezinárodních odborných akcích včetně mysliveckých výstav. Dostali jsme slib, že evropské myslivecké svazy přijedou na mezinárodní výstavu Natura Viva do Lysé nad Labem 2009 se svými expozicemi. Nabídka na uzavření dvoustranné dohody o spolupráci při konkretizaci jednotlivých akcí může pro nás být také zajímavá, podobně jako pozvání našich dětí na ruské letní myslivecké tábory. Možností spolupráce je nepochybně mnohem více a bude dobře je zvážit a využít.
Domníváme se, že je možné se učit z historie vývoje myslivosti nejen u nás, nýbrž i v jiných zemích a právě k tomu přispívají účasti na setkáváních myslivců nejen při význačných jubileích jejich organizací.
Prof. Ing. Josef HROMAS, CSc
JUDr. Miroslav MACHALA