Chovatelské přehlídky trofejí. Mají v dnešní době ještě smysl?
Myslivost 4/2009, str. 10 Dr. Dvořák
Jarní období je v životě myslivců charakteristické zejména činnostmi, jako je péče o zvěř a její sčítání či bilancování na prahu končícího mysliveckého roku a plánování roku nadcházejícího. Myslivečtí hospodáři kromě běžných a výročních administrativních povinností navíc shromažďují od úspěšných lovců trofeje zvěře, ulovené v uplynulé lovecké sezoně, aby je následně předložili k hodnocení a vystavení na chovatelské přehlídce trofejí.
V několika posledních letech se však můžeme často potkat s názorem některých našich kolegů, že přehlídky trofejí jsou přežitkem minulé doby. Mnohdy uživatelé honiteb využívají "mezery" v zákoně o myslivosti a trofeje k hodnocení nepředkládají vůbec. Právě tito se stávají jakýmsi destrukčním prvkem v systému hodnocení a přehlídek trofejí - argument "když ne oni, tak my taky ne" je často příčinou, proč počet nepředložených trofejí rok od roku narůstá.
Paragraf 3 zákona o myslivosti řeší zásady chovu zvěře, kde chov zvěře definuje jako "odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav".
O tom, jak se nám daří tyto vymezené cíle naplňovat si můžeme udělat obrázek sami:
a) zachování rovnováhy mezi stavy zvěře a prostředím a úprava stavů na optimální stav - viz myslivecká statistika na stránkách MZe či články a komentáře na stránkách odborných mysliveckých časopisů.
b) udržování přírodní kvality genofondu zvěře a cílené zvyšování chovné kvality zvěře.
Pokud si položíme otázku, zda se nám daří zvyšovat chovnou kvalitu zvěře, potom se nemůžeme vyhnout otázce, co to vlastně chovná hodnota je a jakými prostředky můžeme tuto hodnotu zvyšovat. Za chovnou hodnotu považujeme tradičně kombinaci konstituce, kondice, výživného a zdravotního stavu a věku jedince, často také posuzovanou na základě kvantitativních a kvalitativních znaků trofeje. Cesty ke zvyšování chovné hodnoty jsou též v pojetí výkonu práva myslivosti v pořadí významnosti tradiční a odůvodnitelné - péče o životní prostředí zvěře a jeho zkvalitňování, péče o populace zvěře a jedince (udržování početních stavů, věkové struktury, poměru pohlaví, přikrmování a veterinární péče.) a negativní výběr. Poslední z těchto cest, tedy povinnost průběrného lovu se pokouší ošetřovat i legislativa, a to v odst. 3, §4 vyhlášky MZe č. 553/2004: "V rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření se plánuje pro úpravu početních stavů zvěře lov takových jedinců samčího a samičího pohlaví daného druhu zvěře, jejichž odstranění z populace povede k udržování přírodní kvality genofondu zvěře a k cílenému zvyšování chovné kvality zvěře (§ 3 odst. 1 zákona)".
Kontrola naplňování tohoto opatření je opět legislativně ošetřena: "Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi".
Nástrojem pro provedení kontroly je posouzení věku a trofeje uloveného jedince a následná konfrontace s chovatelskými kritérii oblasti. Vraťme se ale k otázce, položené v nadpisu tohoto příspěvku.
Mají chovatelské přehlídky smysl?
Existují relevantní důvody pro konání chovatelské přehlídky?
Chovatelské přehlídky trofejí slouží pro hodnocení kvality chované zvěře - takto odůvodňuje mimo jiné konání chovatelských přehlídek zákon o myslivosti. Při zamyšlení nad souvislostmi a významem slov nás ale často napadne následující úvaha: pakliže v honitbě provádím průběrný lov podle dikce vyhlášky 553 - tzn. odstraňuji jedince, "jejichž odstranění z populace povede k udržování přírodní kvality genofondu zvěře a k cílenému zvyšování chovné kvality zvěře", potom na chovatelskou přehlídku předkládám právě vzorek podprůměrných samců, na jehož základě se jednoznačně nedá ohodnotit kvalita v honitbě chované zvěře. Abych mohl posoudit kvalitu zvěře, která je předmětem chovu, tzn. ty jedince, kteří zůstali v honitbě po provedeném průběrném lovu, musel bych tuto kontrolu uskutečnit přímo v honitbě. Jedním z vhodných nástrojů takovéto kontroly jsou např. výstavy shozů. Najít ale v ČR podmínky a honitby, kde by bylo možno tento způsob kontroly uskutečnit je velmi problematické a z hlediska počtu by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Pokud se na chovatelské přehlídce trofejí objeví samci medailových hodnot a současně věku, v němž považujeme daný druh již za lovný, pak nám tito mohou sloužit jako výkladní skříň, kdy současně s množstvím podprůměrných samců ukazujeme současně nástroj chovu, kterým je správně provedený průběrný lov a současně dosažený výsledek chovu.
Jak se ale postavit k jedincům medailových hodnot, lovenými předčasně? To jsou přece právě ti, kteří mají být chovným materiálem. Je jejich lov opodstatněný ve světle argumentů, kterými často obhajujeme svoji činnost?
Hodnocení správnost provedeného průběrného odlovu je možné pouze za podmínky, že pracujeme s konkrétními chovatelskými kritérii. Následné ohodnocení, resp. označení uloveného jedince červeným či zeleným bodem není nástrojem perzekuce, jak se často lovec při předkládání trofeje obává, nýbrž jednoznačným vyjádřením správnosti či chyby v provedeném průběrném lovu. Za nesprávně provedený lov ze strany státní správy myslivosti žádná sankce nehrozí.
Prostředek výchovy a propagace smyslu myslivosti
Prostředek výchovy myslivecké a nemyslivecké veřejnosti, propagační aktivita myslivosti - z tohoto hlediska disponují chovatelské přehlídky trofejí značným potenciálem. Chovatelské přehlídky jsou názornou učební pomůckou nejen pro adepty myslivosti, kteří na většině okresních mysliveckých spolků mají účast povinnou, mnohde s doprovodným výkladem lektora, ale také by k nim měli stejně přistupovat i ostatní myslivci, neboť na vzdělávání není nikdy pozdě, navíc se v každém věku vyplatí. Označením jedinců červenými a zelenými body navíc dáváme veřejně najevo, že nám není jedno, jaká zvěř a v jaké kvalitě je lovena a také se tímto prostředkem hlásíme k úmyslu a povinnosti zkvalitňovat populace zvěře.
Máme-li v myslivosti nějaké prostředky, jak ukázat a zdůvodnit veřejnosti opodstatněnost naší činnosti, potom chovatelské přehlídky se přímo k naplnění tohoto záměru nabízejí. Jenže přehlídku dělá nejen počet vystavených trofejí jako takových a počet medailových trofejí, ale také odborný doprovodný program, úroveň celé akce, zejména vhodnost a kapacita výstavních prostor, prostorové a logické rozmístění trofejí či přesná, kompletní a přehledná dokumentace.
Trofej je vizitkou úrovně lovce
Na závěr bych rád apeloval na všechny myslivce, kteří předkládají trofeje k hodnocení a přehlídce trofejí. Je nutno si uvědomit, že způsob a úroveň preparace trofeje je nejen vizitkou lovce a jeho vztahu k trofeji, potažmo zvěři, ale také se podílí na obrazu myslivců a myslivosti v očích veřejnosti, která často chovatelské přehlídky navštěvuje! Hodnotitelské komise se čas od času také setkávají se snahou o různé podvrhy jako je například předložení dolní čelisti neodpovídající lebce. Tyto snahy jsou záhy odhaleny, sami mezi sebou jsme schopni si odůvodnit či vysvětlit takřka cokoliv. Mějme však na paměti, že chovatelské přehlídky jsou jedním z pohledů, prostřednictvím kterých se na naši práci dívá mnohdy velmi kritická veřejnost! Postavme se proto k organizaci chovatelských přehlídek zodpovědně a se ctí.