Časopis Myslivost

Počátkem března tohoto roku došlo ke změnám v systému vyšetřování masa na přítomnost larev trichinel, které se týkají také vyšetřování černé zvěře v České republice. Cílem tohoto příspěvku je informovat o těchto novinkách a upozornit na další souvislosti při zavedení těchto změn při sledování trichinelózy u ostatních potravinových zvířat.
Trichinelóza černé zvěře byla opakovaně tématem řady článků v Myslivosti. V těchto příspěvcích byla již zmíněna základní biologie původců trichinelózy a byly také popsány způsoby průkazu larev trichinel v mase vnímavých zvířat. Přesto si dovoluji zopakovat základní poznatky o trichinelóze.

Biologie a patogenita původců trichinelózy
Trichinely mohou způsobit infekci řady hostitelů a jediným způsobem, jak se nakazí nový hostitel, tedy i člověk, je pozření tepelně neopracovaného masa s larvami trichinel. V žaludku nového hostitele jsou svalová vlákna s larvami natrávena a v tenkém střevě se uvolněné larvy zanořují do sliznice. V průběhu dalších 30 hodin larvy procházejí čtyřmi vývojovými formami a dospívají. Dospělé samice trichinel se uchycují ve střevní sliznici a po oplození samci začínají vylučovat živé larvy. V průběhu jednoho a půl měsíce života jedna oplozená samice vyprodukuje okolo 1500 larev. Larvy pronikají střevní sliznici a přes lymfatický systém se dostávají do krevního oběhu. Krví pak migrují 2 - 3 dny a dostávají se do příčně pruhované svaloviny. Zde pronikají do svalových buněk, modifikují jejich metabolismus a morfologii a vznikají tzv. "nurse cells" nebo-li "mateřské" buňky, které larvy trichinel vyživují. Od 5. do 7. dne po pozření infikované svaloviny se začíná kolem larev cystotvorných druhů trichinel vytvářet pouzdro a přibližně za tři týdny jsou opouzdřené larvy infekční pro dalšího hostitele. Přibližně po půl roce dochází k postupné kalcifikaci opouzdřených larev. Larvy však zůstávají i přes kalcifikaci cyst živé a jsou infekční po celou dobu života hostitele.
V současné době již známe více původců trichinelózy. Vedle druhu T. spiralis jsou popsány ještě další druhy, které se vzájemně liší spektrem hostitelů, biologickými a genetickými vlastnostmi. V roce 1972 byly popsány druhy T. nativa, T. nelsoni, a T. pseudospiralis. Výčet původců trichinelózy doplňují další popsané druhy T, britovi T. murelli, T. papue a T. zimbabwensis. Druh T. britovi je častý u volně žijících zvířat v Evropě a byl také potvrzen na území České republiky. Pro Afriku je typický druh T. nelsoni s přírodním cyklem a hyenou jako typickým hostitelem. V arktických oblastech se vyskytuje druh T. nativa, který se vyznačuje značnou odolností vůči zmrznutí. Tento druh se vyskytuje především u mrožů, ledních medvědů a polárních lišek. Kolem larev dalšího druhu T. pseudospiralis se nevytváří typická pouzdra ve svalovině hostitele, což umožňuje larvám volný pohyb uvnitř svalových vláken. Tento druh se nachází většinou u masožravých pták a nedávno byl zachycen u domácích prasat na východním Slovensku. Pouzdra kolem larev se také nevytváří u nově popsaného druhu T. papue z Papua Nové Guinei, jehož typickým hostitelem je prase domácí. Popis druhu T. murelli byl publikován v roce 2000 a tento druh je typický pro volně žijící masožravce v Severní Americe. V nedávné době byl popsán u krokodýlů druh T. zimbabwensis, který je infekční i pro savce.
Příznaky lidské trichinelózy závisí na patogenitě jednotlivých druhů a na počtu pozřených larev. Mírný průběh trichinelózy bez výrazných klinických projevů nastává po pozření 10 až 50 larev. Při pozření 50 až 500 larev nejvíce patogenního druhu T. spiralis jsou pozorovatelné typické klinické příznaky a více než 1000 pozřených larev představuje přímé ohrožení života. Dlouhodobé statistiky ukazují, že mortalita trichinelózy je 3 % až 5 %.
První příznaky onemocnění se objevují v průběhu prvního týdne po infekci a mají charakter průjmového onemocnění. V druhém týdnu po infekci začíná svalová fáze onemocnění, která projevuje především horečkou, a příznaky připomínají zpočátku silnou chřipku. Později se objevují otoky v obličeji, nejvýraznější jsou otoky očních víček. Na končetinách se objevují drobné krváceniny a přibližně u čtvrtiny postižených se jsou popisovány tečkovité krváceniny pod nehty. Dostavují se intenzivní svalové bolesti a ztížené dýchání. K úmrtí dochází v období 4 až 8 týdnů po infekci a nejčastější příčinou smrti je selhání oběhového a dýchacího sytému.
Po opouzdření larev svalové bolesti přetrvávají a celkový klinický stav je podobný chronickému únavovému syndromu. Diagnóza trichinelózy v prvních fázích onemocnění je nesnadná. Larvy trichinel lze prokázat v periferní krvi v prvních 3 až 4 týdnech po infekci. Později se larvy trichinel dají prokázat v odebraných vzorcích svalové tkáně. Trichinelózu je možno také diagnostikovat nepřímo na základě přítomnosti protilátek v krvi. Léčba trichinelózy vyžaduje pobyt v nemocnici za stálého dohledu lékaře. Při léčení trichinelózy je třeba podávat steroidní hormony pro potlačení obranné reakce na uvolněné antigeny z usmrcených larev.

Historie výskytu trichinelózy lidí v České republice
První případy trichinelózy lidí na území České republiky byly popsány krátce po objasnění vývojového cyklu T. spiralis. Již v roce 1865 byla zaznamenána epidemie trichinelózy po pozření vepřového masa ve Frýdlantu, při které onemocnělo celkem 35 lidí. Následně byla zaznamenána řada drobných epidemií trichinelózy, které zahrnovaly relativně malé počty nakažených lidí (např. 1866 tři případy v Praze, tři případy v Kolíně, osm případů v Brně; 1884, sedm případů v Jindřichově Hradci; atd.). Souhrnně bylo za posledních 100 let na území Čech a Moravy zaznamenáno celkem 19 epidemií trichinelózy, při kterých onemocnělo přes 1000 osob, z nichž 50 na následky trichinelózy zemřelo. Poslední známá epidemie byla v roce 1954 ve Smrdově u Pacova, při které onemocnělo 11 osob, z nichž 3 zemřely po požití nedostatečně tepelně opracovaného masa černé zvěře.

Současný výskyt trichinelózy u černé zvěře v České republice
Od roku 2000 do konce roku 2008 bylo na území České republiky zaznamenáno celkem 9 nálezů trichinel u černé zvěře. V roce 2001 byly zjištěny dva pozitivní nálezy, jednou na severní Moravě poblíž města Frýdek-Místek, a ve stejném roce na jižní Moravě poblíž města Znojma. V roce 2002 byly detekovány larvy trichinel v mase černé zvěře odlovené v okrese Trutnov a další nález byl opět z okresu Frýdek-Místek. V roce 2003 byly zjištěny další dva nálezy trichinel v severních Čechách v okrese Děčín a dva nálezy ve východních Čechách v okrese Hradec Králové. Poslední záchyt trichinelózy u černé zvěře byl potvrzen v roce 2006 ve východních Čechách v okresu Rychnov nad Kněžnou. Vzhledem k narůstajícím počtům odlovené černé zvěře v České republice v letech 2001 až 2008 (2000-67 857 kusů, 2008-121 020 kusů) jsou vykazovány snižující se hodnoty prevalence trichinelózy u černé zvěře (např. 0,0025% v roce 2001, 0,001% v roce 2006). Z celkového počtu 9 záchytů trichinel u černé zvěře byly do druhu určeny pouze 2 izoláty a byly přiřazeny k druhu T. britovi.

Vyšetřování masa na přítomnost larev trichinel
Dnes již klasickým vyšetřovacím postupem je metoda kompresní, která byla vyvinuta v druhé polovině 19. století. Principem tohoto postupu, který je často označován jako trichinoskopické (trichineloskopické) vyšetření, je roztlačení - komprese kousků svaloviny mezi skla a pozorování pod mikroskopem. Později bylo pro toto vyšetření vyvinuto tzv. kompresorium, které se skládá ze dvou silných skel rozdělených na 28 polí a opatřených šrouby pro vzájemné spojení a stlačení vzorků masa mezi skly. Do každého políčka kompresoria se vkládá vzorek svalové tkáně o velikosti ovesného zrna. Doplňujícím přístrojem ke snadnějšímu prohlížení kompresorií jsou různé modifikace projekčního zařízení, které se nazývá trichinoskop (trichineloskop). Kompresní metodou lze zachytit infekce trichinelami, pokud se v jednom gramu svaloviny vyskytují více než 3 larvy. Nevýhodou tohoto postupu je relativní pracnost, která komplikovala vyšetřování vepřového masa na jatkách, na kterých se poráží a vyšetřují velké počty prasat.
Modernějším laboratorním postupem pro vyšetřování velkého počtu vzorků masa je metoda trávicí. Při tomto postupu se vzorky svaloviny vystaví účinku uměle připravené žaludeční šťávy, která natráví svalová vlákna a případné larvy trichinel se uvolní a následně se prokazují při prohlížení sedimentu pod mikroskopem. Tato metoda je náročnější na přístrojové vybavení a čisté chemikálie. Je však citlivější a je schopna odhalit velmi slabé infekce trichinelami. Experimentálně bylo prokázáno, že trávicí metoda umožňuje stanovit infekci, kdy je v jednom gramu masa přítomna pouze jedna larva trichinel.

Vyšetřování černé zvěře v České republice na přítomnost larev trichinel v letech 2000 - 2005
V České republice byla pro vyšetřování černé zvěře dlouhodobě a tradičně používána kompresní metoda. V srpnu 2000 byl zveřejněn Metodický návod č. 14/2000 vydaný Státní veterinární správou ČR, který vycházel z tehdy platných předpisů pro země Evropské unie. Podle tohoto Metodického návodu bylo možné vyšetřovat maso černé zvěře jak metodou kompresní, tak metodou trávicí. Po nálezech trichinel u černé zvěře v roce 2001 vstoupila počátkem listopadu roku 2001 v platnost Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 400/2001 Sb., která určovala jako jedinou uznanou metodou pro vyšetření mase vnímavých zvířat včetně masa černé zvěře metodu trávicí. Důvodem zavedení pouze trávicí metody na průkaz larev trichinel byla vyšší citlivost této metody v porovnání s metodou kompresní. Po zavedení trávící metody při vyšetřování masa černé zvěře došlo k situaci, která prokázala nepřipravenost systému doručování vzorků masa černí zvěře do laboratoří, ve kterých byla prováděna trávicí metoda. V konečném důsledku se to projevilo ve výrazném snížení počtu vyšetřované černé zvěře. Proto v červenci 2003 vydalo Ministerstvo zemědělství ČR Vyhlášku č. 201/2003 Sb., která umožnila vyšetřovat maso černé zvěře opět klasickým způsobem, tj. kompresní metodou.

Vyšetřování černé zvěře v České republice na přítomnost larev trichinel podle Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005
Počátkem roku 2006 vstoupilo v platnost Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase. Tato právní norma platí ve všech zemích EU a řeší trichinelózu komplexně ve smyslu úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. V Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 jsou pro zjišťování trichinel v čerstvém mase povoleny různé laboratorní metody. Metoda vyšetření hromadných vzorků trávicí metodou s použitím magnetické míchačky je pro rutinní použití doporučena jako metoda spolehlivá. Naproti tomu v případě kompresní metody je konstatováno, že nezachycuje nezapouzdřené druhy trichinel napadající domácí a volně žijící zvířata a lidi a není již jako metoda zjišťování pro standardní použití vhodná. V kapitole o přechodných ustanoveních je pak uvedeno, že členský stát může ve výjimečných případech do 31. prosince 2009 povolit použití kompresní metody pro černou zvěř v případě, že další metody zjišťování metody zjišťování stanovené nejsou k dispozici a pokud se použije kompresní metoda, příslušný orgán zajistí, aby maso nebylo použito k výrobě produktů, ve kterých výrobní postup neusmrcuje trichinely.
Další důležitou změnou, ke které dojde 1. ledna 2010 je skutečnost, že vyšetřování na trichinelózu a jeho vyhodnocení musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zákona č. 22/1997 Sb. Splnění podmínek akreditace je náročný proces, při kterém se posuzuje používání ověřených metod, odpovídající přístrojové vybavení, požadovaná kvalifikace pracovníků, požadovaná úroveň dokumentace a účast na periodických testech posuzování kvality laboratoří. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že do finančně a organizačně náročného procesu akreditace nebudou zařazeny všechny laboratoře a sníží se současný počet laboratoří (podle www.svscr.cz jich bylo počátkem března 138), které budou od 1. ledna 2010 oprávněny vyšetřovat maso vnímavých zvířat a zvěře trávicí metodou na přítomnost larev trichinel.


Budoucnost sledování trichinel u černé zvěře v České republice
Jak už bylo výše uvedeno, vyšetření černé zvěře na přítomnost larev trichinel v mase určeném pro lidskou spotřebu je povinné podle Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005. V případě uvedení masa černé zvěře na trh České republiky nebo EU je třeba vyšetřovat referenční metodou trávicí nebo ekvivalentními trávicími metodami. Laboratoře provádějící vyšetření trávicí metodou spadají do procesu akreditace.
Pokud jde o vyšetřování masa černé zvěře pro potřebu lovce, vstoupila počátkem března 2009 v platnost novelizace vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy EU (?). V této novelizaci je nově v § 12 článek, ve kterém se konstatuje, že lovec může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat konečnému spotřebiteli po negativním vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) provedeném laboratoří, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření nebo státním veterinárním ústavem, anebo laboratoří, které bylo krajskou veterinární správou vydáno povolení pro tento druh vyšetření.
Jinými slovy řečeno, mimo rámec podmínek uvedených v Nařízení Komise (ES) č. 2075/2005 může krajská veterinární správa vydat povolení laboratořím, které nemusí splňovat přísné podmínky akreditace, následných auditů a bude se v nich vyšetřovat kompresní metodou. Vytvořily se tak legislativní podmínky, které jsou z odborného hlediska obtížně vysvětlitelné. V případě vyšetřování domácích prasat, u kterých nebyly na území České republiky trichnely po desetiletí zachyceny, směřuje systém vyšetřování cestou zlepšení kvality, tj. cestou akreditací. Naproti tomu u černé zvěře, u které byly trichinely na území České republiky v nedávné době potvrzeny, bude možné vyšetřovat maso černé zvěře v neakreditovaných laboratořích. Zaleží na lovcích samotných, zda budou zasílat vzorky masa odlovené černé zvěře do laboratoří, které projdou akreditací a kvalita jejich práce bude odpovídat požadovaným evropským standardům nebo zasíláním vzorků masa černé zvěře do laboratoří neakreditovaných podpoří oprávněnost jejich existence, tak jak ji umožňuje novelizace vyhlášky č. 289/2007 Sb.

Finančně podpořeno grantem Národní agentury pro zemědělský výzkum QH81069.


Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc.,
Ústav parazitologie FVL, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno