Časopis Myslivost

Černá zvěř může být na rozdíl od mnoha jiných druhů volně žijících zvířat pohlavně aktivní téměř po celý rok. Hlavní období říje (chrutí) však za normálních podmínek probíhá v období od listopadu do konce ledna. Pokud bachyně není v této době oplozena, dochází u ní k další říji opět po uplynutí zhruba tří týdnů (21 až 23 dní), což přibližně odpovídá pohlavnímu cyklu domácích prasat. To znamená, že rozmnožování může u černé zvěře probíhat v kteroukoliv roční dobu. Průběh pohlavní aktivity je přitom značně ovlivňován sociální strukturou populace a kondicí bachyň. Mladé bachyňky se běžně stávají pohlavně dospělými již mezi 6. a 8. měsícem života, zatímco kňourci zpravidla dospívají ve věku 8 až 11 měsíců. Průměrná doba březosti činí přibližně 115 dní, což je opět podobné jako u domácích prasat.

Velmi významnou roli při rozmnožování černé zvěře hraje výživa. Dostatek lehce dostupné a kvalitní potravy má nejen podstatný vliv na zvýšený počet selat a jejich vyšší životaschopnost, ale zároveň výrazně urychluje tělesný růst a nástup pohlavní aktivity mladých jedinců. Výsledky studií, které před 20 lety provedl MEYNHARD (1989), ukázaly, že v oblastech s dobrými potravními podmínkami je nejméně 40 % bachyněk pohlavně aktivních ještě před dosažením prvního roku života.
V novějších výzkumných pracích je však uváděn ještě podstatně vyšší podíl bachyněk, které se dostávají do reprodukce již v prvním roce života. Například GETHÖFER (2005) zjistil v různých oblastech Německa podíl gravidních mladých bachyněk v rozmezí mezi 60 až 85 %. K podobným výsledkům došli ve svých pracích také APPELIUS (1995, POHLMEYER (2007) a SODEIKAT (2008).
Nástup pohlavní aktivity selat je samozřejmě podmíněn jejich rychlým tělesným vývojem, to znamená dosažením určité hmotnosti, což do značné míry závisí na potravní situaci a klimatických podmínkách. Výsledky vyšetřování ukázaly, že selata začínají být pohlavně aktivní již od živé hmotnosti 30 kg. Tento údaj však nelze brát jako absolutní limit, neboť nástup pohlavní aktivit byl prokázán také u podstatně menších jedinců. Například GETHÖFER (2005) popsal dokonce březost bachyňky o tělesné hmotnosti 18 kg.
Uvedené údaje nelze zevšeobecňovat, přesto je však nutné v praxi vycházet z toho, že v současných podmínkách se více než polovina bachyněk aktivně podílí na reprodukci již v prvním roce života. Počet selat v jednom vrhu se pohybuje jednak podle vyspělosti bachyně, ale také v závislosti na množství a kvalitě přijímané potravy od 2 do 10 kusů. V tabulkách č. 1 a 2 jsou uvedeny podíly různě starých bachyň na reprodukci a průměrné počty selat ve vrhu v závislosti na věku bachyň, jak je zjistil ve své studii MEYNHARDT (1989).

Výše reprodukce černé zvěře je značně ovlivňována sociální strukturou populace. Kromě osaměle žijících kňourů a přechodných mládeneckých tlup lončáků žije černá zvěř v rodinných svazcích s výraznou sociální hierarchií. Základní organizační jednotkou je rodinná tlupa, která se skládá z bachyně a jejího potomstva. Ve větších tlupách bývá pohromadě několik příbuzných bachyní s potomstvem, To znamená, že se jedná o několik vzájemně příbuzných rodin. Sociální postavení jednotlivých členů uvnitř takového rodinného společenství (tlupy) ovlivňuje především věk, přičemž nejstarší bachyně je téměř vždy stává vedoucí bachyní. Její autorita v tlupě hraje důležitou roli zejména pro průběh reprodukčního cyklu, neboť určuje počátek chrutí ostatních bachyní.
Vedoucí bachyně signalizuje nástup chrutí vylučováním zvláštních pachových látek, což jednak přiláká osaměle žijící kňoury a zároveň vyvolává říji u ostatních pohlavně dospělých bachyní. Tím dochází k časovému sladění (synchronizaci) začátku a průběhu chrutí v tlupě. Při synchronizované době chrutí spadá doba metání selat do časného jarního období.
Pokud dojde v důsledku neuvážlivého odstřelu vedoucí bachyně k rozbití přirozené věkové a sociální struktury v tlupě, má to často za následek ztrátu časové koordinace říjného cyklu. K oplození jednotlivých bachyní dochází v různou dobu (říjné cykly se opakují zhruba po třech týdnech), přičemž bývají oplozeny i slabé bachyňky, a to často dokonce od vlastních sourozenců.
Na druhé straně je však nutno dodat, že k metání selat mimo jarní období dochází někdy také u tlup s nedotčenou sociální strukturou. V takovém případě se přitom často jedná o bachyně, které na jaře přišly o celý vrh (čímž u nich opět nastoupil normální říjný cyklus).
Za zvláště dobrých výživných podmínek se mohou vyskytnout u jednotlivých bachyň průběhu roku i dvojité vrhy, což je ale ve skutečnosti spíše výjimečným jevem. Pokud se tedy v tlupách černé zvěře vyskytují selata se znašně rozdílným věkem, pak je v prvé řadě třeba hledat příčinu v narušené sociální struktuře.

Pro mysliveckou praxi je důležité vědět, v jakém rozsahu se pohybuje reprodukční přírůstek černé zvěře v současných podmínkách. V tomto ohledu je často citován MEYNHARD (1989), který udává procentický přírůstek černé zvěře v závislosti na podmínkách prostředí v rozmezí 100 až 200 % celkového jarního stavu. Za současné situace je však nutné počítat při příznivých potravních a klimatických podmínkách s podstatně vyššími populačními přírůstky. Tak například POHLMEYER (2003) vychází při své analýze současné situace v Německu z přírůstků dosahujících 280 až 300 % z jarních stavů. Podobné údaje uvádějí také další autoři (viz přehled v tab. 4). V pokusné oboře našeho institutu ve Stainzu činil během pětiletého sledování populační dynamiky černé zvěře roční koeficient populačního přírůstku v průměru 236 %, přičemž jednotlivé roční přírůstky se pohybovaly v rozmezí 108 až 339 % (VODŇANSKÝ, 2005).

Z uvedených čísel vyplývá, že je nutné počítat s průměrnými ročními přírůstky přesahujícími dvojnásobek celkového jarního stavu. Pro lepší představu, co tato vysoká rozmnožovací schopnost černé zvěře v praxi znamená, můžeme uvést následující názorný modelový příklad. Když bychom vycházeli z jarního stavu 10 kusů, pak by to při reprodukčním koeficientu ve výši 200 % znamenalo roční nárůst populace na celkový počet 30 kusů (reprodukční přírůstek + původní stav).
Pokud by černá zvěř měla být v dané lokalitě dostatečně lovecky regulována tak, aby její počet zůstal na stejné úrovni, pak by to znamenalo nutnost ulovit v průběhu roku 20 kusů, což početně odpovídá ročnímu přírůstku. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že u černé zvěře je brán jako základ pro výpočet populačního přírůstku celkový jarní početní stav bez ohledu na věk a pohlaví, přičemž přirozená úmrtnost je v koeficientu přírůstku již zohledněná. Pokud tedy vycházíme z průměrného reprodukčního koeficientu černé zvěře ve výši 200 %, pak to v praxi znamená, že by měl být v průběhu roku uloven dvojnásobek celkového jarního stavu, aby se populace nezvyšovala.
Jak ale výsledky novějších studií shodně ukazují, je nutné za současné situace počítat s tím, že reprodukční koeficient černé zvěře výrazně přesahuje hranici 200 % a za zvláště příznivých podmínek se může pohybovat dokonce kolem 300 %, což by se samozřejmě mělo zohlednit odpovídajícím navýšením počtu ulovených kusů. Přitom je především nutné zaměřit pozornost na lov mladé zvěře. Aktivní podíl selat na celkovém populačním přírůstku je v důsledku jejich rychlého pohlavního dospívání a předčasného nástupu reprodukce podstatně vyšší než se mnohdy předpokládá. Například GETHÖFFER a SODEIKAT (2007) zjistili aktivní podíl selat na celkovém populačním přírůstku přírůstku ve výši 53 %. To znamená, že v oblastech, v nichž proběhly tyto studie, připadla více než polovina celkového ročního přírůstku na mladé bachyňky, které byly oplodněny ještě před dosažením stáří jednoho roku.

Vzhledem k tomu, že černá zvěř nemá v našich podmínkách prakticky žádné přirozené nepřátele, musí především lov jako hlavní regulační faktor plně odčerpávat její roční populační přírůstky. To zpravidla není problém, dokud je populační hustota černé zvěře nízká. Při zvýšených početních stavech však hrozí nebezpečí, že se situace myslivcům lehce vymkne z rukou. Proto musí být účinná (preventivní) regulace černé zvěře jednou z nejdůležitějších priorit mysliveckého hospodaření.

Doplňující informace a přehled použité literatury je možné získat na následující adrese:
Institut ekologie zvěře
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1-3, 612 42 Brno

MVDr. Miroslav VODŇANSKÝ, PhD.
Středoevropský institut ekologie zvěře, Brno - Wien - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno