ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Duben / 2009

Povídání o vydře a norkovi

Mgr. Kateřina POLEDNÍKOVÁ
Nacházíte se na začátku seriálu o dvou kunovitých šelmách, které žijí u našich vod. Jednou je vydra říční, která vždy obývala naše vody, i když v minulém století jen v minimálním množství, a má zde své patřičné místo. Druhou šelmou je norek americký, který se do naší přírody dostal vlivem člověka zhruba před sto lety. Oba jsou to druhy, které svými ekologickými nároky a svým chováním z různých důvodů způsobují silné emotivní reakce u různých skupin obyvatelstva a jsou častými předměty diskusí u ochránců přírody, rybářů, myslivců.
Signál vysílačky hlásí poplach. A tak se oblékáme, mikinu, broďáky, bundu, čepici.. . Ještě naložit do auta přístroje a nářadí a vyrážíme. Je 2:35 ráno. "Bude v pasti něco, nebo se jedná o planý poplach?" hlodá v nás všech, když se přibližujeme. Slézáme s baterkami k pasti - je sklopená. Je tam! Dospělé zvíře. Srst se mu v kuželu světla leskne. Když slabě zasyčí, zalesknou se i obnažené zuby. Paráda. Vracíme se rychle do auta pro přenosku, podběrák, rukavice. Dostat ho z pasti do přenosného boxu nám chvíli trvalo, ale je tam. Teď už jen naložit všechno do auta, zajistit past a můžeme jet.
Adrenalin v naší krvi jen pomalu klesá, napětí polevuje, na tvářích se objevují široké úsměvy. Zvíře přenášíme do připravené místnosti, musíme také donést čerstvou vodu, rybičku a můžeme jít ještě spát. Všem nám chvíli trvalo, než jsme tu noc usnuli.
Právě se nám podařilo chytit první vydru říční, které veterinář implantuje vysílačku, a kterou budeme v následujících měsících sledovat ve dne, v noci. Postupně se nám podařilo ještě dalších pár odchytů. A tak jsme mohli sledovat tuto ladnou šelmu, pozorovat ji při lovu, když si hraje, když putuje krajinou a kontroluje svůj okrsek.
Díky moderní technice jsme mohli nahlédnout do života tohoto nočního plachého tvora. Většinu nocí jsme jen poslouchali signál a představovali si, co asi tak na tom rybníce před námi ta vydra dělá. Některou noc se nám podařilo uslyšet šplouchnutí, zapísknutí nebo křupání rybích kostí, zejména při sledování rodiny byly zvukové projevy časté a silné. Nejvíce si ale samozřejmě pamatujeme noci, kdy nám podmínky (vhodný vítr, svítící měsíc a přehledný terén) umožnily sledované zvíře pozorovat přímo. Pocit vlhkého chladu od rybníka, specifická vůně nočního vzduchu a vydra hravě plavající v zátoce rybníka, to jsou vzpomínky na celý život. O několik let později jsme podobný projekt zrealizovali u norků amerických, šelmičky, o něco menší, ale která má vodu neméně ráda.


Hned na úvod bychom Vám chtěli představit dva projekty, které v současnosti probíhají. V souvislosti s těmito projekty bychom Vás, čtenáře Myslivosti, chtěli požádat o spolupráci. A dál bude náš seriál pokračovat o samotných druzích: představíme Vám výsledky z projektů, které již v České republice proběhly, včetně výsledků z telemetrických sledování, případně budou tyto údaje doplněny o poznatky ze zahraničí.
V jednotlivých dílech seriálu se zaměříme na současný výskyt a vývoj populací, na prostředí, potravu, odpočinková místa, domovské okrsky, denní aktivitu. Budeme rádi, když nám napíšete, jaká témata Vás u těchto dvou druhů zajímají, případné žádosti či otázky se pokusíme do seriálu zapojit.

Představení projektů
Z programu Výzkum a vývoj Ministerstva životního prostředí byl podpořen projekt týkající se vytvoření modelu vývoje populace vydry říční v České republice. Co to znamená, co je to model vývoje populace, model životaschopnosti populace (tzv. "PVA analýza", population viability analysis)? Modelování to jsou vlastně jednoduché či složité matematické propočty v závislosti na cíli modelu a na množství údajů, které o dané populaci máme. V dnešní době samozřejmě s pomocí počítačů a speciálních programů je možné provést velmi komplexní analýzy.
PVA modely hodnotí životaschopnost dané populace za určitých podmínek, ukážou jaká je pravděpodobnost přežití nastavené populace v příštích třeba padesáti letech. PVA modely zjednodušením složité skutečnosti pomáhají pochopit fungování populace, předpovídat budoucí vývoj, nalézt důležité faktory ovlivňující populaci a porovnat různé scénáře při podpoření nebo omezení dané populace. Programy také umožňují velmi názorné grafické prezentace vývoje populace. Úkolem představovaného projektu je tedy sesbírat co nejvíce starých i nových demografických dat o populaci vyder v České republice, tyto data zpracovat, provést PVA analýzy a na základě těchto analýz navrhnout vhodná opatření, která pomohou k dlouhodobé existenci tohoto druhu v naší krajině, v krajině která je přetvořená a obhospodařovaná lidmi.

Druhý projekt, který bychom Vám rádi představili, je financován z Operačního programu životního prostředí a týká se eradikace norka amerického ze dvou lokalit na Vysočině. Cílem projektu je snížit lokální populace norka amerického v oblastech s výskytem vzácných druhů živočichů a otestovat metody odchytu a monitoringu norků v našem prostředí. Norci jsou chytání do živochytných drátěných sklopců. Jejich přítomnost je monitorována pomocí speciálních plovoucích raftů, na kterých se otiskují stopy živočichů.
Mgr. Kateřina POLEDNÍKOVÁ
Mgr. Lukáš POLEDNÍK, Ph.D.
Mgr. Václav BERAN

Výzva ke spolupráci
Jedním z důležitých zdrojů dat o populaci určitého druhu jsou uhynulá zvířata. Z uhynulých zvířat lze zjistit údaje o příčinách smrti, nemocech, dále údaje o poměru pohlaví, období páření, věku, genetické variabilitě. Na tomto místě bychom proto chtěli požádat všechny čtenáře a širokou veřejnost o spolupráci.
V případě že naleznete uhynulou vydru či norka, nebo v případě že ulovíte norka, kontaktujte nás prosím. Kadavery budou použity pro zjištění výše uvedených informací a budou použity pro další specifické analýzy. Cenné jsou pro nás také vzorky kůže (vycpaná zvířata, čepice) či lebky. Kontaktovat nás můžete na email, telefon.
Nalezené uhynulé zvíře uložte do igelitového pytle s lístečkem o lokalitě a datu nálezu a s kontaktními údaji na nálezce. Pokud si na základě telefonátu nebudeme moci ihned pro zvíře přijet, prosíme Vás o jeho zamražení. V případě, že vlastníte starou kůži, stačí malý vzorek kůže či několik chlupů (vytržených, ne ustřižených) zaslat poštou. V případě, že vlastníte lebku, velmi oceníme, když nám pošlete poštou jeden zub (nejlépe pravý horní špičák), který Vám neporušený vrátíme. Cenné jsou pro nás zejména vzorky, u kterých je známo místo a rok nálezu.
Poštovní adresa:
ALKA Wildlife, o.p.s., Lidéřovice 62, 380 01 Dačice
Telefony: K. Poledníková 606598903 nebo V. Beran 731407839

Jménem řešitelů projektu mnohokrát děkujeme.





Zpracování dat...