Časopis Myslivost

Podle katalogu bylo v roce 2008 uloveno v okrese Opava 136 daňků - 91 daňků bylo uloveno v oblasti Vítkovska (ze zvěře vysazené u Vítkova) a 27 daňků bylo uloveno v oblasti Kravař. Tato daňčí zvěř pochází ze zvěře vysazené Lesním závodem Šenov v bažantnici Šilheřovice; z nově založené obory Jelenice pochází 18 vystavených trofejí daňků.
První daňčí zvěř v okrese Opava byla vysazena v honitbách lesního závodu Vítkov, a to v honitbě Lesy a Dubová v roce 1969. Důvodem, proč bylo rozhodnuto vysadit do honiteb daňčí zvěř, byla skutečnost, že v té době prakticky jedinou hospodářsky významnou zvěří v těchto honitbách byla zvěř srnčí. Myslivecké hospodaření se srnčí zvěří trpělo často v nepříznivých zimách, s vysokou vrstvou sněhu, velkými ztrátami srnčí zvěře. U daňčí zvěře se předpokládala větší odolnost vůči podobným nepříznivým podmínkám. Také potravní nároky daňčí zvěře jsou poněkud odlišné. Zatímco srnčí zvěř vyhledává převážně dvouděložné rostliny, daňčí zvěř spásá ve větší míře i jednoděložné rostliny, trávy, na potravu není tak náročná. Zazvěřením honiteb daňčí zvěří byla také sledována větší efektivnost mysliveckého hospodářství, pro myslivce větší atraktivnost honiteb a přírody.
Jako zaměstnanec Lesního závodu Vítkov jsem po vysazení daňčí zvěře do režijních honiteb Lesního závodu Vítkov zorganizoval také další vysazování daňčí zvěře v honitbách užívaných mysliveckými sdruženími. Podmínky pro tyto akce byly v té době optimální. Předně tehdy byly na Vítkovsku utvořeny ideální hranice honiteb, vedené převážně po státních silnicích. Výměry jednotlivých honiteb byly dostatečně velké - asi kolem 2500 ha.
Daňčí zvěř byla tehdy nakupována v různých oborách. Jednotlivá myslivecká sdružení vysazovala zpravidla šest kusů daňčí zvěře do honitby. Zvěř byla nakupována vždy v zimě a umísťována v honitbách do malých aklimatizačních obůrek. Tehdy došlo k vysazení daňčí zvěře v mnoha honitbách v prostoru od města Budišov na B. až po město Odry, to znamená, že i v honitbách části okresu Nový Jičín. V té době se podařilo uskutečnit myslivecky rozsáhlou a významnou akci, což je nutno přičíst také době, která byla ovlivněna tehdy událostmi "Pražského jara".
Daňčí zvěř se stala na Vítkovsku velmi významným druhem zvěře. Jak se v současné době myslivecky hospodaří s daňčí zvěří v jednotlivých honitbách, ukazují nejlépe pořádané okresní výstavy trofejí. Daňčí zvěř využívá o něco větší prostory honiteb, než zvěř srnčí. Hranice honiteb a výměry honiteb nově vytvořené asi před sedmi roky jsou na Vítkovsku utvořeny bez citu pro řádné myslivecké hospodaření se spárkatou zvěří. U daňčí zvěře je možno říct, že každý kus této zvěře v důsledku špatně vedených hranic honiteb žije vždy nejméně ve dvou honitbách. Důsledkem toho je skutečnost, že se v posledních letech na výstavě téměř neobjeví trofej staršího daňka než je pět let a hlavně jsou běžně loveni i mimořádně nadějní špičáci.
Daňčí zvěř, která byla vysazena na Vítkovsku, pochází z obory Hukvaldy, obory LZ Židlochovice, obory Březka a podobně. Bodové hodnoty daňčích trofejí z našich obor, v době kdy jsme zvěř vysazovali, nedosahovaly bodových hodnot větších než 200 bodů CIC. Hranice 200 bodů CIC, pokud si vzpomínám, byla prvně překonána daňčí trofejí z obory Soutok na jižní Moravě asi v roce 1970. Ve volnosti byly vždy hodnoty daňčích trofejí nižší. Dnes, kdy v mnoha oborách i ve volnosti je chována daňčí zvěř, která pochází z chovů v Maďarsku, jsou dosahované bodové hodnoty samozřejmě vyšší.
V roce 2008 z vysazených daňků na Vítkovsku bylo uloveno jen několik daňků starších. Tři nejsilnější trofeje daňků z roku 2008 jsou ohodnoceny takto: 194,76 bodů CIC (Březová, J. Haas), 175,35 bodů CIC (Čermná, J. Lhotský), 170,33 bodů CIC (Kružberk, B. Vaňhara).

V současné době, po třiceti letech od zazvěření daňčí zvěří zdejších honiteb, je možno zhodnotit význam této zvěře pro myslivecké hospodářství a hlavně význam pro zpestření přírody. Škody, které daňčí zvěř způsobuje na lesních kulturách nebo v zemědělství, se prakticky neliší od škod, které působí srnčí zvěř. Ohryz kůry na smrkových a bukových porostech, jako škodí zvěř jelení nebo i mufloní, daňčí zvěř nezpůsobuje.
K zazvěřování daňčí zvěří bylo započato, jak jsem již uvedl, ve dvou honitbách Lesního závodu Vítkov a v návaznosti na to v řadě honiteb mysliveckých sdružení, v honitbách nedaleko města Vítkova (honitby N. Vrbno - Kaménka, Moravice a Čermná), později s vysazováním daňčí zvěře pokračovali ještě další myslivecká sdružení, a to i v okrese Nový Jičín (Odry, Spálov apod.).
Možnost sledovat daňčí zvěř v honitbách, sledovat každoročně průběh daňčí říje, včetně loveckých zážitků, to je také odměna těm myslivcům, kteří zazvěření daňčí zvěří na Vítkovsku uskutečnili. Význam chovu daňčí zvěře si každý myslivec jistě uvědomuje především na okresní výstavě trofejí. Výstavy trofejí také nejlépe ukážou, jak se s daňčí zvěří v oblasti hospodaří. Je skutečností, že ve zdejších honitbách se daňci jen výjimečně dožívají věku nad šest let, a to bez ohledu na chovnou hodnotu. Přehlídka bohužel také ukáže, že mnoho velmi nadějných špičáků je pravidelně loveno v určitých honitbách. Daňčí špičáci se totiž častěji vzdalují z původních lokalit, tím se dostávají tam, kde jsou nezodpovědně loveni. Nejednou byl ve Vítkově problém odlovu špičáků projednáván. Byla učiněna čestná dohoda, že daňky špičáky vůbec lovit nebudeme, že průběrný lov bude prováděn až u daňků s druhým parožím, kdy je možno již lépe posoudit jejich chovnost; také by toto pomohlo docílit lepšího poměru pohlaví.
Daňčí zvěř se stala za dobu třiceti let nedílnou součástí Vítkovské přírody a velmi významnou součástí mysliveckého hospodářství. Po posledních úpravách honiteb, kdy byly utvořeny honitby s menšími výměrami a pro chov zvěře často špatnými hranicemi, je řádné myslivecké hospodaření s daňčí zvěří v jednotlivých honitbách velmi problematické. Bez jednotných zásad chovu, uplatňovaných v celé oblasti daňčí zvěře, nemůže být dosaženo správného poměru pohlaví a nemůže být dosaženo hlavního cíle mysliveckého hospodaření, kterým musí být dochování starších chovných daňků do věku nad šest let a následné získání silných daňčích trofejí. Pokud se to nestane, pokud nebudou všichni dodržovat domluvené zásady a nebude jednotný náhled na chov daňčí zvěře, bude chov a lov daňčí zvěře v řadě honiteb zaměřen stále především jen na získávání daňčí zvěřiny a trofejí převážně z daňků špičáků.
Jak jsem již uvedl, nejlepším důkazem, jak se v oblasti Vítkovska s daňčí zvěří hospodaří, jsou výsledky z hodnocení hodnotitelské komise na okresních chovatelské přehlídce trofejí OMS Opava. Z celkem 91 daňků, ulovených v oblasti Vítkova, byli uloveni jen tři daňci ve III. věkové třídě, nejsilnější byl sedmiletý daněk, jehož trofej má hodnotu 194,76 bodů CIC. Neměli by se myslivci, kteří v honitbách Vítkovska s daňčí zvěří hospodaří, zamyslet jak chov daňčí zvěře řídit, sjednotit podmínky chovu a lovu ve všech honitbách v oblasti? Je třeba skoncovat se skutečností, že téměř všichni daňci jsou vždy uloveni do věku pěti let. I to je jeden z důkazů, jak je chov daňčí zvěře v oblasti řízen a provozován.