Jak dále nejen v myslivecké legislativě
Myslivost 10/2009, str. 11 Ing. Jiří PONDĚLÍČEK, Ph.D.
V minulém čísle časopisu Myslivost, Stráž myslivosti jsem v krátkosti informoval o připravovaných jednáních na Ministerstvu zemědělství týkajících se vyhodnocení cílů současně platných zásad „Vývoje myslivosti po vstupu ČR do EU“ z roku 2006, které navázaly na „Zásady myslivecké politiky“ přijaté vládou v roce 2002.
V prvním a druhém zářijovém dnu se sešli zástupci vlastníků honebních pozemků, mysliveckých organizací, Ministerstva životního prostředí a další subjektů k diskusi o budoucnosti české myslivosti. Cílem jednání, iniciovaného a svolaného odborem rybářství, myslivosti a včelařství, bylo nalézt a definovat případné nedostatky současně platného materiálu. Záměrem ministerstva bylo dát výše jmenovaným subjektům prostor vyjádřit se k jednotlivým bodům zásad, přibližně v polovině období jejich platnosti. Každý ze zúčastněných zástupců měl dostatečný prostor vyjádřit své návrhy a požadavky na obohacení a možné rozvinutí tohoto koncepčního materiálu.
Přestože se jednalo o první takové společné setkání nad tímto materiálem, někteří zástupci již navrhli doplnění a zpřesnění dokumentu. Lze říci, že zástupci mysliveckých organizací mají konzistentní názory a jsou vstřícní diskusi. Mají zájem o rozšíření a úpravu zásad. Jasně však deklarovali, že neusilují o změnu zákona o myslivosti. Naopak, mají zájem o ponechání právních jistot vyplývajících ze zákona o myslivosti. Neusilují o tvorbu nové právní úpravy, spojené s obtížným projednáváním v Parlamentu České republiky a tvorbu nových honiteb.
Naproti tomu zástupci vlastníků honebních pozemků nenašli společnou řeč a někteří v průběhu jednání nekorektně odešli. Zbylí zástupci požadují novelu zákona o myslivosti zaměřenou na snížení minimální výměry honitby na 115, 250 nebo 270 ha. Zde nedošlo k dohodě a jednotlivé výměry nebyly ani odborně odůvodněny. Dále vlastníci honebních pozemků požadují v rámci novely zákona posílit práva a pravomoci vlastníků pozemků v rámci existujících nájemních vztahů. Koncepce myslivosti není pro tuto skupinu prioritou. Nadále Vás budu průběžně na stránkách časopisu Myslivost informovat o vývoji dalších jednání.
Rád bych Vás ještě informoval o významném setkání v rámci mezinárodní spolupráce nejen mysliveckých subjektů. Dne 4. září proběhla mezinárodní konference pod záštitou ministra zemědělství Ing. Jakuba Šebesty na téma "Co je středoevropská myslivost, kdo je středoevropský myslivec?".
Konferenci uspořádal Středoevropský institut ekologie zvěře a devět přednášejících informovalo přítomné o vývoji myslivosti v jejích zemích včetně řešení národních a lokálních problémů. Velmi inspirující bylo vystoupení například poslance evropského parlamentu Dr. Ebnera. Na mé přímé dotazy bohužel potvrdil nemožnost přesunu oblasti myslivosti z ředitelství životního prostředí na ředitelství zemědělství v rámci pracovních skupin Evropské komise. Tím fakticky potvrdil obtížnost vyjednávání legislativních návrhů týkajících se myslivosti v rámci celé Evropské unie. Rovněž uvedl, že individuální lobování poslanců je sice obtížné, ale je v zájmu všech myslivců a mysliveckých subjektů, aby kontaktovali své europoslance, nabídli jim schůzku a konzultaci a ve vzájemné diskuzi se snažili europoslancům více přiblížit témata, názory i problémy, které trápí evropské myslivce. Na evropskou myslivost lze sice nahlížet jako celek, ale vzhledem k rozdílným systémům řízení myslivosti a zakotvení výkonu práva myslivosti v jednotlivých zemích kontinentu, by se měli co nejvíce semknout a jednotně postupovat ti, kteří k sobě mají historicky nejblíže, tedy v našem případě středoevropští myslivci. Česká, slovenská, rakouská, německá, resp. bavorská myslivost vycházejí z velmi podobných tradic, historie i zákonů. Myslivci a zejména představitelé mysliveckých spolků těchto zemí by se měli co nejčastěji střetávat, konzultovat své náhledy, koordinovat své postupy a vzájemnou podporou působit svými argumenty také na zástupce v evropských strukturách. Proto po dohodě s kolegy ze Slovenska a Rakouska hodlám oslovit nám spřízněné poslance a kontinuálně s nimi probírat projednávaná témata.
Na závěr mé informace bych Vás rád seznámil se střednědobými vizemi odboru myslivosti, rybářství a včelařství.
Koncepce myslivosti - je nutné pokračovat v jednání se všemi zainteresovanými stranami, tak aby se našlo maximálně konsenzuální znění pojmenovávající dlouhodobé cíle české myslivosti.
Otevřít seriózní diskusi nad novelou vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Dokončit školení odborných prohlížitelů a projednat se Státní veterinární správou další kroky usnadňující prodej zvěřiny v rámci kraje.
Nastartovat program na podporu prodeje zvěřiny, který by umožnil její lepší zhodnocení a využití na našem trhu.
Úspěšně dokončit zapsání sokolnictví na mezinárodní seznam nehmotného kulturního bohatství UNESCO. Na národní úrovni se tak již stalo.
Obdobně nastartovat jednání o zápisu "Středoevropské myslivosti, jakožto historicky opodstatněné činnosti v kulturní krajině" do nehmotného kulturního bohatství UNESCO. Podporu od Rakouska a Slovenska již máme.
S přáním české myslivosti zdar
Ing. Jiří PONDĚLÍČEK, Ph.D.
Ministerstvo zemědělství,
Odbor rybářství, myslivosti a včelařství