Časopis Myslivost

Francie tak opětně umožnila se představit světu se svým pojetím myslivosti, s úspěchy i problémy, které provází lov zvěře v současné společnosti a společně se zamyslet nad jejím dalším vývojem. A právě poslední jmenovaný cíl francouzské národní delegace se stal ústředním heslem celého shromáždění: "Myslivost - vášeň s budoucností".
Zájem o výkon práva myslivosti, které bude postaveno na zásadách trvale udržitelného hospodaření s přírodním bohatstvím a její zachování v této podobě pro budoucí generace se stal námětem i odborného sympozia, které již tradičně provází setkání mysliveckých odborníků celého světa. Stalo se již pravidlem, že země, která převzala záštitu nad organizačními záležitostmi, uspořádá před zahájením Valného shromáždění setkání odborníků k tématu, které je klíčové pro další existenci myslivosti na daném území. Francie zvolila téma, které však muselo oslovit snad každou zemi, kde se vykonává právo myslivosti, každé myslivecké společenství a každého jednotlivce, věnujícího se lovu zvěře. Tímto veskrze aktuálním tématem, korespondujícím s ústředním heslem Valného shromáždění, se stala otázka přežití možnosti lovu zvěře pro budoucí generace.
Sympozium bylo nazváno "Trvale udržitelný lov: strategie a struktura, která má budoucnost". Obsahem sympozia bylo jednak prodiskutování současného směřování myslivosti, jako činnosti postavené na zásadách trvale udržitelného hospodaření s přírodním bohatstvím a její prezentace před veřejností tak, aby současná společnost tuto činnost vnímala jako nezbytnou službu přírodě, a jednak také seznámení účastníků sympozia se způsoby výkonu práva myslivosti a vnímání této činnosti společností v různých specifických oblastech světa, včetně střední Evropy.
Ze strany hostitele Valného shromáždění dostaly široký prostor francouzské myslivecké organizace, aby prezentovaly charakteristické modely francouzského pojetí myslivosti. Stejnou měrou umožnilo sympozium prezentování způsobu výkonu práva myslivosti také zahraničním delegacím a zástupcům veřejné správy. Tak byl například odprezentován model švýcarský, anglosaský a skandinávský. Prezentací modelu centrální a východní Evropy byl pověřen expert CIC pan Prof. Dr. Ovidiu Ionescu z Rumunska. Struktura referátů obsahovala stručný popis provádění lovu zvěře, strategie pro obhajobu lovu v současné společnosti, přístupu k přijímání nových myslivců, vytváření obrazu myslivosti ve veřejnosti, udržování biodiverzity a prosazování principů trvale udržitelného hospodaření se zvěří a zlepšování přírodních podmínek pro zvěř.
Sympozium si dalo také za úkol umožnit účastníkům čerpání a výměnu zkušeností z modelů provádění myslivosti v různých regionech světa tak, aby mohly být vytvořeny nové definice lovu pro 21. století. Velice sympatické na celém jednání bylo, že účastníci sympozia si uvědomovali, že není možno se vzájemně přesvědčovat pouze uvnitř společenství lidí věnujících se myslivosti, tedy přesvědčovat sami sebe, ale že všechna aktivita musí vyústit především v prezentaci zásad myslivosti směrem k nemyslivecké veřejnosti, tj. k nečlenům CIC, nemyslivcům v jednotlivých státech, tak, aby byl vytvářen pozitivní obraz myslivosti, obraz samotného snažení CIC a aby byl vyzdvihován význam myslivosti a její atraktivita obecně pro společnost.
56. Valné shromáždění CIC zahájil a řídil prezident této organizace Dieter Schramm. Za hostitelskou zemi pozdravil Valné shromáždění ministr bez portfeje a ministr ekologie, energetiky, trvalého rozvoje a zlepšování území Francie Jean-Louis Borloo. Ve svém projevu vyzdvihl význam myslivosti a udržení lovu, jako nástroje pro trvale využitelné hospodaření se zvěří a pro udržení tradic, které si vybudovala lidská společnost. O stejném významu myslivosti se vyjádřili i hosté Valného shromáždění Jan Heino, generální ředitel odboru lesů FAO, Robert Hepworth, výkonný sekretář Konvence migrujících druhů (CMS), Tom Hedderson, ministr rybolovu a aquakultury z Nové Země a Labradoru (Kanada).
Ve svých vystoupeních pozdravili Valné shromáždění, ocenili vzájemnou spolupráci s CIC a vyjádřili své potěšení se současným zaměřením činnosti CIC představitelé mezinárodních organizací Bert Lenten, výkonný sekretář Mezinárodní dohody o africko-euroasijských tažných druzích ptáků (AEWA), Stephen Nash, šéf Mezinárodní konvence o obchodu se zvláště chráněnými druhy (CITES), Baron Gilbert de Turckheim, prezident Federace mysliveckých svazů států EU (FACE) a Tomás Marghescu, regionální ředitel pro Evropu Mezinárodní organizace pro ochranu přírody (UICN). Zejména byla zdůrazněna skutečnost, že myslivost a CIC nevytváří bariéry pro ochranu přírody, je budoucností pro ochranu živočišných druhů při všech způsobech provádění myslivosti a že za základ mysliveckého hospodaření byly prioritně stanoveny zásady trvalého využívání přírodního bohatství. Při této příležitosti byl zdůrazněn význam zásad přijatých v Addis Abebě. Ze strany představitele FACE byla vyzdvižena spolupráce s CIC s tím, že z této spolupráce především těží ochrana zvěře.
Vlastní průběh Valného shromáždění měl standardní obsah, kterým bylo přednesení zprávy o roční činnosti prezidenta CIC a generálního ředitelství, schválení nových členů, zpráva ze sympozia "Trvalý lov: Strategie a struktura s budoucností", plnění rozpočtu organizace za rok 2008, zpráva pokladníka a rozpočet na rok 2009.
Středem zájmu národní delegace ČR se stalo jednání pracovní skupiny pro sokolnictví, na kterém byl přednesen Patrikem Morelem zásadní referát o možnostech zahrnutí způsobu provádění sokolnictví do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury UNESCO. Mezi kandidáty na tento zápis je také Česká republika, což zaznělo i z předneseného referátu. Česká republika spolu se Spojenými arabskými emiráty, Francií, Slovenskem, Belgií, Jižní Koreou, Katarem, Saudskou Arábií, Mongolskem, Rakouskem, Tureckem a Marokem jsou kandidáty pro rok 2009.
Smutnou zprávu vyslechli delegáti Valného shromáždění při jednání o personálních záležitostí CIC, při kterých je projednáváno přijímání nových členů CIC a kdy je věnována tichá vzpomínka zemřelým členům CIC. Česká delegace se zármutkem vyslechla zprávu o úmrtí Dr. Hanse-Heinricha Hatlapy ze Spolkové republiky Německo, čestného člena CIC. Dr. Hatlapa byl českým myslivcům blízký zejména jeho vztahem k české myslivosti a jeho odborným zájmem a aktivitami v chovu bílé jelení zvěře, tj. zvěře, jejíž záchranný chov v České republice je světově proslavený a která se z tohoto důvodu také stala symbolem České republiky při pořádání 45. Valného shromáždění CIC v roce 1998 v Praze.
Pro národní delegaci České republiky se opět stalo nejdůležitějším jednání Komise pro výstavy a hodnocení trofejí, na kterém byly předneseny a diskutovány průběžné výsledky projektu CIC na změnu systému a změnu metod hodnocení trofejí zvěře, o kterých jednalo Valné shromáždění již na svém zasedání v roce 2007 v Bělehradě v Srbsku a v minulém roce v Marrakechi v Maroku. Panem Gerhardem Rudolfem Dammem z Jihoafrické republiky, který byl pověřen zpracováním projektu, byla přednesena geneze plnění harmonogramu prací v roce 2008 spojených se změnou přístupu CIC k této problematice. Jednalo se o vytvoření týmu, který bude uvedenou záležitost zpracovávat, ustanovení koordinátora, vypracování kolekce historických dat, prezentaci projektu změn činnosti komise pro výstavy a hodnocení trofejí zvěře a návrh na úpravu metod hodnocení trofejí a formulí Červené knihy. Zorganizováním společného jednání zainteresovaných států se ujala národní delegace CIC z Rakouska, která svolala pracovní jednání v lednu 2009. Za Českou republiku byl do pracovní skupiny, která má 26 členů, zařazen MVDr. Miroslav Vodňanský. Pro vytvoření nového názoru na problematiku hodnocení bylo pracovní skupinou stanoveno 5 tzv. parametrů, které by měly být obecně naplněny při posuzování trofejí zvěře. Jedná se o následující parametry: 1. Parametr průkaznosti, pravosti, biologické opodstatněnosti (zdůvodnitelnosti) a biologické důležitosti vztahující se k ochraně. 2. Parametr porovnatelnosti. 3. Parametr proveditelnosti. 4. Parametr objektivity. 5. Parametr přijetí veřejností.
Přičemž:
- parametr průkaznosti je považován za ukazatel kategorický a první důležitosti. Jeho aspekty musí být vytvořeny vědeckými poznatky, které budou vycházet z biologických a morfologických základů, přičemž musí být vyloučeny všechny lidské nebo subjektivní pohledy,
- parametr porovnatelnosti musí naplňovat možnosti stejného posuzování trofejí zvěře v úrovni celé místní populace nebo i umožňovat posuzování různých geograficky oddělených populací a musí vyloučit kontroverzní výklady. Jednotlivé charakteristiky tohoto parametru musí být běžně využitelné ve výzkumu divoké zvěře,
- parametr proveditelnosti musí naplňovat vytvoření metod hodnocení, které jsou snadno využitelné v praxi a které nebudou vyžadovat přítomnost zvýšeného počtu osob pro jejich použití,
- parametr objektivity musí zaručit získání jednotlivých charakteristik trofeje bez možnosti jejich ovlivňování lidským faktorem,
- parametr přijetí veřejností sleduje vytvoření metod hodnocení trofejí, které budou přijatelné pro veřejnost i z pohledu etického a které vyloučí honbu za co největšími mega-trofejemi, získávanými na úkor přirozeného chovu zvěře a při nerespektování principů trvale udržitelného hospodaření s volně žijící zvěří. Jako nezbytnost pro naplnění tohoto parametru se jeví přísné odlišování zvěře z volnosti a z ostatních chovů, kde nejsou akceptovány zásady chovu volně žijící zvěře.

Česká delegace v diskusi opět zdůraznila problematičnost těchto změn pro myslivost v ČR. Nový navrhovaný systém hodnocení trofejí ulovené zvěře sice stanoví pět základních parametrů, které by měly být naplněny při vytváření nových metod, avšak pomíjí skutečnost, že tyto parametry jsou již obsaženy v metodách stávajících. Tehdejší zakladatelé CIC v roce 1928 zakládali tuto mezinárodní mysliveckou organizaci kromě jiného právě proto, aby zajistili a sjednotili obdobný přístup k lovu a hospodaření se zvěří v rozličných zemích světa. Tyto snahy se podařilo uskutečnit a byly s konečnou platností ujednoceny do principů posuzování zvěře v Madridu v roce 1952 a dále dopracovávány v Düssledorfu v roce 1954, v Kodani v roce 1955, v Budapešti v roce 1971, kde nositeli ujednocení byly právě státy Evropy se svým chápáním myslivosti. Za nejstarší mezník ujednocení hodnocení trofejí ve světě je možno považovat rok 1937, kdy se konala Mezinárodní myslivecká výstava v Berlíně. Svoji rozhodující úlohu při sjednocování metod hodnocení trofejí zvěře sehrála i Praha, kde se v roce 1937 sešla komise pro hodnocení trofejí a na svém zasedání rozhodla, že právě na Mezinárodní výstavě v Berlíně bude prováděno hodnocení jednotně podle jednotných metod.
Nový systém nepřihlíží k zásadám historicky vycházejících z odlišností této problematiky v různých oblastech světa, jako je Evropa, střední Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika apod. a dává důraz na souměrnost trofeje, což jsou prvky především současného přístupu SAFARI Clubu International, který využívá metod hodnocení Bonne and Crockett Clubu, které jsou, vyjma hodnocení jelenů siky a jelenců, evropskému pojetí myslivosti cizí.
Nově navrhovaný systém počítá také především s hodnocením trofejí "lovecky zralých jedinců zvěře" s význačnými trofejemi a nezohledňuje hodnocení trofejí mladé zvěře jako základu pro uplatňování chovatelských zásad, jakožto základního atributu pro prosazování principů trvale udržitelného mysliveckého hospodaření se zvěří, což jsou prvky prosazované historicky právě zejména Českou republikou.
Česká delegace zdůraznila, že současné metody hodnocení CIC se staly z toho důvodu také součástí české národní právní úpravy prostřednictvím zákona o myslivosti a jsou podle nich hodnoceny nejenom jednotlivé významné trofeje zvěře, ale jsou podle nich hodnoceny ročně desetitisíce trofejí v rámci posuzování správnosti prováděného průběrného lovu. Navrhované vyloučení tzv. "subjektivních bodů", tj. hodnocení například barvy, tvaru, vyspělosti výsad, vrubování, perlení, krajkování apod. trofeje a naopak prosazování zásady souměrnosti se neslučuje s historickým vnímáním trofeje na našem území ani na území střední a východní Evropy a Asie.
Česká republika je také názoru, že pokud se týká problematiky zmíněných subjektivních prvků hodnocení, které nejsou současnými navrhovateli nových metod považovány za "vědecké nebo biologicky důležité", je možno je čistě pro účely vědecké zcela jednoduše odfiltrovat ze současných výsledků měření a pracovat pro tyto vědecké účely pouze s údaji, které budou vyhovovat vědeckému zájmu. Tak lze bez problémů již na základě stávajících metod hodnocení uspokojit jak potřeby lovecké, tak potřeby vědecké.
Nově navrhovaný systém hodnocení trofejí by také znehodnotil dosavadní údaje o trofejích zvěře sbíraných podle současných metod a znemožnil by tak historické porovnávání výsledků chovu zvěře.
Velkým potenciálním problémem by se mohlo pro myslivce výhledově stát i diskutované zpoplatnění využívání nových metod CIC pro hodnocení trofejí, o kterém se prozatím pouze kuloárově hovořilo mezi zainteresovanými účastníky jednání komise, na které by si CIC uplatňovala po novu autorská práva se všemi důsledky z nich plynoucích a které by se finančně dotklo mnoha myslivců provádějících především průběrný lov v rámci plnění úkolů v chovu zvěře.
V současné době je tedy v CIC protlačován názor opomíjející dosavadní tradici v hodnocení trofejí budovanou právě po dlouhá léta odborníky CIC. Tato tradice je nahrazována metodami, které využívá především zájmově obdobně orientovaná organizace Safari Clubu International a které se vyvíjely jako metody klubové Bonne and Crockett Clubu.
Je potřeba si položit filosofickou otázku - proč vlastně? Při hledání odpovědi by, kromě odborných argumentů, které jsou dosti nevýrazné, měl být brán v potaz i ten fakt, že nově navrhované metody vycházejí právě z tzv. klubových metod, kde členskou základnu těchto klubů tvoří především lovci bez "hmotně záchovných problémů" a při současné "citlivé" finanční situaci hospodaření CIC, by se odstoupením CIC do svých tradičních metod, a tudíž dobrovolným odstraněním konkurenčních metod, mohlo za tento ústupek leccos finančně v hospodaření CIC doladit. Lze totiž vysledovat, že obdobně se CIC začala v posledních letech chovat i k velkým partnerům zaměřeným svoji činností ryze na ochranu přírody. Těmto subjektům společnost, oproti myslivosti, bez rozdílů hranic vytváří značné finanční zázemí, z kterého by CIC mohla změnou myslivecké rétoriky získat svůj díl koláče. A to je ostatně možno si ověřit na samotném rozpočtu CIC, ze kterého většina odborných komisí CIC, jejichž činnost se asertivně ztotožňuje s rétorikou těchto velkých ochranářsky zaměřených organizací, běžně získává prostředky na svoji činnost a projekty. Kromě komise pro hodnocení trofejí a výstavy, jejíž rozpočet na činnost je v posledních letech nulový! A to se jedná o komisi, která má ve vínku činnost, která byla motivem pro založení CIC!
Po obsáhlé diskuzi, do které se zapojily především národní delegace států střední a východní Evropy byla v konečné fázi pozměněna závěrečná rezoluce Valného shromáždění s tím, že problematika projektu bude během roku 2009 dále projednávána, zpráva o aktivitách pracovní skupiny bude přednesena na Radě CIC v listopadu 2009 a Výkonný výbor připraví nezbytnou dokumentaci pro rozhodování na Valném shromáždění CIC, které se uskuteční v roce 2010. Během roku 2009 budou mít možnost jednotlivé národní delegace CIC uplatňovat své názory na uvedenou problematiku prostřednictvím ustanovené pracovní skupiny CIC.
Jednání 56. Valného shromáždění CIC se zúčastnilo na 370 osob z 38 zemí Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Afriky a Asie a 5 mezinárodních organizací (FAO, CITES, AEWA, CMS, FACE). Jednalo se o jednu z největších účastí delegátů na Valném shromáždění. Jen pro porovnání můžeme uvést, že na posledním Valném shromážděním v Marrakechi, které bylo velice kladně hodnoceno, se zúčastnilo 354 osob z 38 zemí světa.
Českou republiku reprezentovala na Valném shromáždění národní delegace vedená předsedou Ing. Jaroslavem Palasem, předsedou Českomoravské myslivecké jednoty a z Ministerstva zemědělství Ing. Martinem Žižkou, Ph.D., vrchním ředitelem úseku lesního hospodářství a za státní správu myslivosti Ing. Jaroslavem Růžičkou. V národní delegaci se jednání zúčastnili za ČMMJ Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., jednatel ČMMJ a slečna Lucie Horká.
Příští zasedání Valného shromáždění CIC se bude konat v roce 2010 v Chorvatsku, kde delegáty CIC přivítá již podruhé historické město Dubrovník tak, jako v roce 1983.
Ing. Jaroslav RŮŽIČKA
autor je členem národní delegace ČR v CIC