Časopis Myslivost

První malá osada Vitknov, která se od roku 1365 nazývá Třeboň, vznikla v nehostinné krajině uprostřed rašelinišť koncem 12. století na obchodní cestě. V roce 1367 založili Rožmberkové augustiniánský klášter, což přispělo k rozvoji města. Již první obyvatelé přivedli do města vodu z Lužnice umělým kanálem zvaným Strouha. Tato strouha se postupně rozrostla na délku 50 km, a pod názvem Zlatá stoka se stala páteří celé rybniční soustavy, kterou za vlády Viléma z Rožmberka zbudoval Jakub Krčín z Jelčan. Doba třicetileté války, časté průtahy vojsk a následně doba pobělohorská znamenaly úpadek města. Situace města se začala postupně měnit až s příchodem nových majitelů panství, Schwarzenbergů, kteří město získali v roce 1660. Koncem 18. století se pod vlivem národního obrození začal v Třeboni rozvíjet čilý společenský a kulturní život. V roce 1832-33 vzniklo jedno z nejstarších měšťanských divadel v Čechách, na jehož prknech stanul Matěj Kopecký i Josef Kajetán Tyl.

Pane doktore, historii města jsem nastudoval, ale jakou tradici má lázeňství v Třeboni?
Dá se říci, že několikasetletou. Již koncem 14. století se píše v dobových materiálech o lazebně na Zlaté stoce, která protékala zámeckým parkem. Po přeložení stoky koncem 16. století za východní hradby byla lazebna přemístěna do Rožmberské ulice, ale postupem času a změnami majitelů se nakonec místo pro veřejnou očistu z Třeboně vytratilo. To opět zbudoval na Zlaté stoce vrchní správce Schwarzenberského statku Václav Horák. Koncem 19. století pak na louce vedle těchto lázní vybudoval Václav Hucek léčebný ústav s aplikací rašeliny. Projektem lázní se zastupitelé města Třeboň zabývali mnohokrát, ale ani zbudování přenosných lázní, či zřízení Schwarzenbergských zaměstnaneckých lázní nebylo nikdy uvedeno do života. O rozvoj lázeňství v Třeboni se tak zasloužil Václav Hucek, který byl učitelem na chlapecké škole, zakladatelem pěveckého spolku Pěslav, včelařského spolku Svornost a předsedou spolku Občanská beseda a též kronikářem města. Jeho dcera Berta stála za rozhodnutím Václava Hucka zbudovat na Zlaté stoce lázně, které zahájily zkušební provoz 21. prosince 1882, a hned po vysvěcení děkanem Františkem Touškem se první koupal Václav Toušek a po něm stavitel lázní Josef Záruba. Manželé Huckovi předali lázně své neteři Rozálii Vlčkové a od té je navzdory blížící se válce v roce 1939 odkoupilo město, které provedlo výraznou rekonstrukci.
Já vím, že jste dlouholetý příznivec cechu sv. Huberta. Váš koníček jste dokázal vtělit i do lázeňských a wellnes programů. Z čeho pramení Vaše přesvědčení, že myslivost lze aktivně zapojit i v lázeňství?
Lázeňské a wellnes pobyty jsou nerozlučně spjaty nejen s rehabilitací těla ale i ducha. Třeboňské lázně žijí z krásy a darů okolní přírody a k přírodě patří nepochybně i myslivost. O bezprostřední okolí lesů se starají Třeboňské lesy a rybníky, s.r.o. a Bertiny lázně spravují honitbu Kouty. Záměrem bylo vytvořit vlastní honitbu, přirozené a atraktivní přírodní prostředí pro zkvalitnění lázeňského pobytu zde v Třeboni, představit lázeňským hostům místo, kde jak hospodaření v lesích a na rybnících, tak i myslivost, je podřízena lázeňskému a rekreačnímu pobytu. Jsem rád, že jsem stál u zrodu této myšlenky. Takto máme větší možnost ovlivňovat přírodu, s níž se naši návštěvníci setkávají. Koncepce propojení aktivit ve správě lesů, rybníků a myslivosti našla velkou podporu u ředitele podniku Třeboňské lesy a rybníky, s.r.o, Daniela Dvořáka. Pod jeho vedením se také dbá na myslivecké tradice včetně zapojení trubačů do myslivecké praxe.To je také jedním z důvodů, proč aktivně podporujeme i takové akce, jakou jsou kurzy mysliveckých trubačů. Lázeňským hostům v rámci přednášek nabízíme témata zaměřena na přírodu a myslivost. A právě pan ředitel Dvořák a Ing. Petr Ziegrosser mají mimořádný úspěch u našich hostů s přednáškami o myslivosti. Zvláště Ing. Ziegrosser s jeho bohatými zkušenostmi z obor v Žehušicích, Hluboké nad Vltavou, Lánech a množstvím zážitků ze zahraničních lovů připravuje poutavé přednášky, které oslovují i nemysliveckou veřejnost. Ale i na svých výletech po okolí mají návštěvníci možnost pozorovat zvěř v jejím přirozeném prostředí. Zájemcům z řad myslivců nabízíme i poplatkové lovy. Spojení přírody a našich programů považuji za jedinečnou kombinaci při rekreaci i lázeňské léčbě.
Jak velká je lázeňská honitba a jakou zvěř obhospodařujete?
Honitba Kouty má 850 ha a setkat se v ní můžeme se zvěří srnčí, černou a někdy přetahuje naší honitbou i zvěř vysoká. Samozřejmě lázeňští hosté mohou spatřit velké množství drobné zvěře, převážně vodního ptactva. My sami vypouštíme asi 700 kachen a 100 bažantů. V lázeňské honitbě jsme u barokní kapličky sv. Víta vybudovali pergolu, která slouží k odpočinku při vycházkách, k pozorování naší přírody a zvěře, stává se místem rozličných akcí jako je pálení čarodějnic a podobně. Zvěřina z naší honitby obohacuje nabídku na jídelních lístcích v lázeňských restauracích, především v Adéle. Část zvěřiny, hlavně černé, jde i do výkupu.
Pane doktore, co myslivci a lázně. Moje představa myslivce, který je zocelen častým pobytem v přírodě tak, že ani nepotřebuje lázeňskou péči, není asi správná?
V každém případě myslivost je chvályhodný koníček, podporující i zdraví. Ovšem nemoc nechodí po horách, ale po lidech a tak se nevyhýbá ani myslivcům. Kolikrát myslivec promrzne na posedu, o úrazech ani nemluvě. A pak životní styl dnes přímo generuje potíže s klouby a páteří a je vždy lepší jednou ročně si dopřát lázeňskou péči a tím si prodloužit aktivní provozování myslivosti až do pozdního věku, než mírné potíže přecházet a skončit na stole chirurga.
Vím, že se na příští rok v termínu od 7.- 16. května připravuje akce Myslivecké jaro v třeboňských lázních. Na co se mohou návštěvníci těšit.
Ano, i tato akce zapadá do naší koncepce zapojení přírody a myslivosti do aktivit lázní. Pro návštěvníky tentokrát připravujme ve spolupráci s časopisem Myslivost a vydavatelstvím Rembrandt, s.r.o. výstavu obrazů s mysliveckou tématikou v lázních Aurora. Samozřejmě nebude chybět ani koncert lovecké hudby a další doprovodný program. Celá akce je zaměřena na představení myslivecké tradice a kultury.

Příjemná hodina ve společnosti pana MUDr. Jaroslav Bicana utekla jako voda ve Zlaté stoce. Na rozloučenou a zdar připravovaných mysliveckých akcí jsme si připili levou rukou Černým zlatem a věřte mi, že se zdejší vyhlášenou slatinou má společný nejen název, ale i povzbuzující účinky.