Časopis Myslivost

Jak se fotografoval a lovil zlatý srnec aneb Příběh srnce na obálce

Miloslav KRATOCHVÍL – fotograf
Je nesporné, že na jakékoliv tiskovině pro myslivce je vhodné použít hezké záběry zvěře, nejlépe trofejové, a vůbec nejlépe trofejově kvalitní. O obálce myslivecké beletrie to platí nejméně dvojnásob.
Některé tituly knih v poslední době se sice "pyšní" uměleckými záměry a kreacemi, mnohdy ale neznalý čtenář ani nepozná, že je to publikace pro myslivce. O to více mě potěšilo, že přední stranu přebalu vcelku luxusní a reprezentativní antologie - výběru prací více autorů - Klubu autorů pod názvem Z lesů, luk a strání zdobí můj snímek trofejově silného srnce. Dovolte mi tedy poodhrnout trochu z anonymity tohoto snímku a přinést několik, pro čtenáře možná zajímavých informací.
Poprvé jsem tohoto srnce uviděl při říji v roce 2007. Viděl jsem, že se jedná o velmi dobrého srnce s mohutným parožím. Ale vzdálenost, na kterou jsem ho fotografoval, byla velká a přesně určit, co má na hlavě, bylo obtížné. Věnoval jsem se mu několik dní, ale všechny mé pokusy, dostat se k němu blízko, byly marné. Srnec byl u srny, říje probíhala v malém, hustě zarostlém lesíku a naděje na pořádnou fotku velmi malá.
V roce 2008 jsem pracoval v jiných lokalitách, kde srnci na mé vábení pěkně přiskakovali a na silného srnce z předešlého roku jsem málem zapomněl. Až při náhodném setkání s hospodářem MS Ponědraž jsem jako už tradičně zavedl hovor na téma: "Co pěkného Vám tady běhá" a dozvěděl se, že "ten slušný srnec z malého lesíka je určen k odstřelu".
Srnčí zvěř je moje velká láska, a tak se snažím hospodáře přesvědčit, ať dá srnci ještě nějakou šanci a nechá ho do příštího roku.Hospodář s úsměvem pokyvuje, ale vzhledem k tomu, že srnec je šestiletý a trofej by šla příští rok "dolů", je rozhodnuto. K odstřelu srnce byl určen obětavý myslivec za svoji aktivní práci pro myslivecké sdružení.
Druhý den se setkávám se střelcem. Bez velkých problémů jsme dohodnuti na komunikaci. Lovec má vždy přednost. V případě, že nebude lovit, budu fotit. S lovcem probírám možnou bodovou hodnotu paroží. Trofej je určitě medailová, protože srnce obeznává již delší dobu. Problém ale vidí v tom, že srnec je u srny a objevuje se nepravidelně a v jiném místě, než u posedu, z kterého jej chce střílet.
Když mi navíc hospodář vypráví, jak viděl souboj tohoto srnce se svým sokem a jaká by to byla krásná fotka, začíná mi stoupat tlak.
Celý den trávím v lese. Snažím se uhodnout, po kterém ochozu asi srnec půjde. Měním místa, ale říje probíhá v nepřístupném terénu. Stává se, že srna běží se srncem v patách pár metrů ode mne, ale fotit nejde.
Další den ráno jsem udělal první fotografie a zdá se, že měl hospodář pravdu. Trofej je mimořádná. V archivu mám spoustu srnců, ale tento je hodně silný. V podvečer hovořím s lovcem a hlásím mu mé první úspěchy. Podle jeho chování vidím, že i u něho stoupá nervozita. Chodí do zaměstnání a na posed se dostane většinou večer. Za těch pár dní jsme se docela sblížili a jeho slovům "že už tři dny nespí" docela věřím.
Přišel den D. K večeru se vracím domů a lovec jde na posed. Ještě jsem ani nezaparkoval auto, když se ozval telefon: "Tak srnec přišel, střílel jsem a značil ránu na komoru. Jedu pro psa." Blahopřeji mu, sedám do auta a jedu do lesa. Za šera přijíždí lovec se svojí ženou a se psem.
Nervozita by se dala krájet. Lékaři z IKEMu by se divili, že člověk může přežít tlak "300 na 180". Jdeme opatrně na nástřel. Nacházíme barvu, lovec pouští psa a po 30 metrech nacházíme zhaslého srnce. V tichosti vzdáváme poctu zvěři a já dělám fotografie šťastného lovce se svým úlovkem. Oba víme, že trofej je opravdu mimořádná.
Když doma prohlížím nafocený materiál, nestačím se divit. Osmičkový rok opravdu existuje. Srnec byl uloven 8. 8. 2008 v 8:20 večer.
Koncem roku čtu na internetu zprávu z OMS Jindřichův Hradec Bodová hodnota je 181,40 bodů CIC a je to tedy pátá nejsilnější trofej, která se kdy v ČR ulovila. Srnec byl šestiletý a vážil 16 kg. Po této zprávě jsem si teprve uvědomil, jaké jsem měl štěstí, že jediné fotografie tohoto unikátního srnce mám ve svém archivu zrovna jenom já. Dodatečně proto děkuji myslivcům a hospodáři z MS Ponědraž, že svojí péčí o zvěř ve své honitbě dosahují tak vynikajících výsledků a že mi umožnili pořídit takové snímky.
Jak je ale vidět, životní pouť tohoto srnce jen tak nekončí, k mému milému překvapení si vybral grafik snímek zrovna tohoto srnce na obálku antologie Z lesů, luk a strání. A tak společné dílo kvalitních povídek našich předních mysliveckých beletristů zdobí snímek vysoce kvalitního srnce.
Miloslav KRATOCHVÍL - fotograf
Poznámka redakce zcela na závěr: A pokud vše dopadne podle očekávání, budou si moci myslivci na blížící se celostátní přehlídce trofejí na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem koncem května prohlédnout tuto trofej ve skutečnosti a třeba přitom mít v ruce na stánku právě koupenou novou knihu s tímto srncem na obálce.
Zpracování dat...