Časopis Myslivost

Myslivost v Bavorsku

Myslivost 2/2009, str. 30  red
V prosinci 2008 byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Jihočeskou společností pro ochranu přírody a myslivost, o.p.s. a Zemským mysliveckým svazem Bavorska. Cílem je přeshraniční výměna informací a společné řešení projektů zaměřených na myslivost a ochranu přírody v rámci programu CÍL 3. V této souvislosti může být pro čtenáře Myslivosti zajímavá stručná informace o myslivosti v Bavorsku.
Svobodný stát Bavorsko je rozlohou 70.550 km2 největší a počtem obyvatelstva, čítajícím 12,5 miliónů lidí, druhou nejlidnatější spolkovou zemí Německa. Myslivosti se v Bavorsku věnuje celkem více než 48 000 lidí. Celková rozloha myslivecky obhospodařované plochy činí v Bavorsku 6,8 milionu ha. Z toho je 88 % v soukromém nebo obecním vlastnictví a 12 % plochy patří státu. Lesní plochy zaujímají přibližně 34 %, na ostatní větší části ploch jsou převážně pole a trvalé travnaté porosty.
Myslivecky obhospodařované pozemky jsou rozděleny do honiteb, které se podle charakteru a struktury vlastnictví půdy rozlišují na honitby vlastní, společenstevní a státní. Minimální výměra vlastních honiteb je 81,75 ha (v horských oblastech 300 ha) a společenstevních honiteb 250 ha (v horských oblastech 500 ha).
Vývoj početních stavů většiny hlavních druhů lovné zvěře vykazoval v posledním desetiletí stabilní nebo vzrůstající trend. Nejpočetnějším myslivecky obhospodařovaným druhem je srnčí zvěř, jejíž roční lov se pohybuje kolem 300 000 kusů. V přepočtu na celkovou rozlohu myslivecky obhospodařovaných ploch to znamená v průměru asi 4,5 kusu ulovené srnčí zvěře na 100 ha (zemský průměr). V mnoha honitbách však dosahuje roční lov 10 - 15 kusů na 100 ha honební plochy. Srnčí zvěř je obhospodařována v rámci tříletých plánů lovu a podle oficiálních statistických výkazů se v bavorkých honitbách ulovilo v posledních třech letech celkem 837 341 kusů.
Výskyt jelení zvěře je soustředěn do několika oblastí, z nichž největší se nachází v předhůří a horských výběžcích Alp v jižní části země. V roce 2007 přesáhl lov jelení zvěře 10 000 kusů. Vzrůstající počty srnčí a jelení zvěře v posledních letech mají za následek zvýšené nebezpečí škod a představují potenciál pro vznik konfliktů mezi uživateli honiteb a vlastníky lesů.
Největším problémem z hlediska škod však představuje černá zvěř, jejíž lov se v roce 2007 přiblížil k hranici 50 000 kusů, což znamená více než trojnásobný počet v porovnání se začátkem devadesátých let.
Ze spárkaté zvěře hraje v jižní části země významnou roli také kamzík, jehož roční lov se pohybuje kolem 3500 kusů.
Z drobné zvěře je nejvýznamnějším druhem zajíc polní, jehož populační vývoj zaznamenal v posledních letech stoupající trend. V roce 2007 dosáhl počet ulovených zajíců více než 133 000 kusů.
Z pernaté zvěře hraje významnou roli kromě bažanta a divoké kachny v mnoha honitbách také koroptev. Například v roce 2007 přesáhl celkový roční lov koroptví 4000 kusů.

Výkon myslivosti se legislativně řídí jednak podle spolkového mysliveckého zákona, který má rámcový charakter, a zároveň v užším smyslu podléhá bavorskému zákonu o myslivosti, jehož ustanovení podrobně upravují záležitosti spadající do zemské kompetence. Jsou to například kompetence týkající se způsobů a dob lovu jednotlivých druhů zvěře, otázky týkající se tvorby honiteb apod. Základním předpokladem pro výkon práva myslivosti je vlastnictví loveckého lístku, který je od věku 16 let možné získat po absolvování mysliveckého kurzu a úspěšném složení předepsané státní zkoušky. Kurzy pořádají myslivecké organizace a některé další oprávněné instituce. Cena kurzu, včetně výukových materiálů a poplatku za připuštění ke zkoušce, se běžně pohybuje v rozmezí 1000 až 2000 ? (v přepočtu tedy asi 25 000 až 50 000 korun). Výuka je jak časově, tak i obsahově značně rozsáhlá s obvyklou dobou trvání 1,5 roku a především zkoušky probíhající pod dozorem státní správy jsou velmi náročné. Z toho vyplývá, že je vysoký podíl těch, kteří u zkoušek neobstojí. Například v roce 2006 se nepodařilo složit mysliveckou zkoušku téměř jedné třetině uchazečů. Vzhledem ke své obtížnosti je myslivecká zkouška mnohdy také vcelku oprávněně nazývána "zelenou maturitou".

Podobně jako v ostatních spolkových zemích Německa, je v Bavorsku, na rozdíl od sousedního Rakouska, členství v mysliveckých organizacích dobrovolné. Přesto je však více než 93 % držitelů loveckého lístku organizováno v Zemském mysliveckém svazu Bavorska, který je jednou z nejvlivnějších mysliveckých organizací sdružených v celoněmeckém mysliveckém svazu (Deutscher Jagdschutzverband). Zemský myslivecký svaz Bavorska je velmi aktivní, a to nejen při veřejné prezentaci myslivosti a zastupování jejich zájmů vůči státní správě, ale také v rozvoji informovanosti a vzdělávání samotných myslivců. Tomuto účelu slouží vydávání vlastních informačních periodik, jako např. svazového časopisu "Jagd in Bayern" a pravidelné informační listů, které jsou členum svazu pravidelně bezplatně zasílány. Časopis "Jagd in Bayern", vycházející jedenkrát měsíčně, po obsahové stránce doplňuje hlavní nezávislé myslivecké časopisy, jako jsou například celoněmecká periodika "Die Pirsch", "Wild und Hund" atd. Významnou oblastí činnosti mysliveckého svazu je také podpora výzkumné činnosti a projektů sloužících myslivosti a ochraně přírody. Mezi takové projekty patří mimo jiné také ochrana vybraných biotopů, přičemž pro tento účel byla založena speciální nadace "Wildlandstiftung". V současné době se jedná o více než 20 000 ha. Důležitou roli v činnosti mysliveckého svazu hraje také propagace zvěřiny a hledání možností pro zvýšení jejího odbytu zejména cestou rozvoje přímého prodeje konečným spotřebitelům. Tomu slouží celá řada speciálních kurzů zaměřených na marketing a zpracování zvěřiny, stejně tak i podpora školení myslivců k provádění hygienické a zdravotní kontroly ulovené zvěře (kundige personen - obdoba proškolených osob v ČR). Ve spolupráci mysliveckého svazu s příslušnými veterinárními institucemi bylo tak již celkem proškoleno přibližně 20 000 myslivců. Všechny tyto aktivity financuje Zemský myslivecký svaz z příspěvků svých členů.

Zemský myslivecký svaz Bavorska rozvíjí také mezihraniční spolupráci s různými institucemi v sousedních zemích. V České republice patří mezi jeho partnery kromě výše uvedené Jihočeské společnosti pro ochranu přírody a myslivost také Středoevropský institut ekologie zvěře.

MVDr. Miroslav VODŇANSKÝ, PhD.
Středoevropský institut ekologie zvěře, Brno-Wien-Nitra.
Institut ekologie zvěře VFU Brno


Téměř 20 let po pádu železné opony nejsou přeshraniční osobní a odborné kontakty mezi osobami a institucemi zabývajícími se ochranou přírody v sousedících oblastech Jižních Čech a Bavorska stále ještě tak intenzivní, jak by bylo vzhledem k mnoha vzájemně se prolínajícím zájmům žádoucí. Podpisem smlouvy v Mauthu by se měla situace v tomto ohledu podstatně zlepšit.
Jelen, vydra nebo los a rys, to jsou jen některé vybrané příklady druhů zvěře, jejichž životní prostor a tradiční migrační cesty zasahují přes společné hranice České republiky a Bavorska. Z toho vyplývá celá řada témat, která jsou na obou stranách hranic vysoce aktuální. Cílem dvouletého projektu zařazeného do pogramu CÍL 3 je vybudování společné informační sítě, která bude podporovat přeshraniční komunikaci mezi úřady a příslušnými organizacemi v oblastech myslivosti a ochrany přírody. To by mělo v prvé řadě posloužit vzájemné informovanosti a usnadnit realizaci společných projektů. Přitom by měly vzniknout nové podněty pro přístup k těm druhům zvěře, které jsou v centru zájmu jak z mysliveckého hlediska, tak i po stránce ochrany přírody. Kromě toho bude kladen důraz na organizaci společných seminářů zaměřených na mysliveckou problamatiku. Mezi aktuální témata, kterým bude v rámci projektu věnována zvláštní pozornost, patří např. myslivecká legislativa, péče o vybrané druhy zvěře a její prostředí, možnosti zvýšení odbytu zvěřiny jako primárního produktu mysliveckého hospodaření stejně jako problematika škod.


Cílem projektu, předloženého ke schválení, je vybudování přeshraniční spolupráce mysliveckých svazů, sdružení působících v oblasti ochrany přírody a úřadů. V případě schválení projektu budou realizovány společné projekty s přeshraniční působností.
Podpořením navržených témat projektu dojde ke zlepšení mezinárodní komunikace mezi úřady a spolky pro ochranu přírody a myslivost a spolupráce v rámci ochrany ohrožených druhů dostane nové impulzy. Rovněž se předpokládá vznik nových možností při vypracování strategie pro zacházení s druhy zvěře způsobujícími škody, jako je vydra nebo rys. Prostřednictvím dílčích projektů v oblasti osvěty v rámci životního prostředí lze očekávat podporu veřejnosti, zejména místního obyvatelstva, pro uplatnění cílů ochrany přírody a účinný důraz této osvěty pro turismus.
Projekt předpokládá vznik dvou pracovních míst. Po jednom na české a německé straně se sídlem v budově "Otterhaus Bayern" v obci Mauth a v prostorách OMS ČMMJ v Českých Budějovicích. Pracovní místa budou zřízena a financována příslušným partnerem na dané straně hranice - Bavorským mysliveckým svazem a Jihočeskou společností pro ochranu přírody a myslivost. Mimo odborné kvalifikace (biologie, lesnictví, zemědělství a pod.) je hlavním předpokladem pro přijetí uchazeče na pracovní pozici velmi dobrá jazyková znalost němčiny a češtiny. Úkolem zaměstnanců sítě bude plánování a realizace společných mezinárodních projektů, akcí a pracovních skupin, organizace a příprava konferencí a seminářů. Zaměstnanci budou zajišťovat komunikaci mezi českými a bavorskými organizacemi a spolky v oblasti myslivosti a ochrany přírody. Ročně je v Bavorsku plánována minimálně jedna konference a v Česku minimálně jedna konference a jeden odborný seminář/exkurze.
V projektu jsou navržena následující témata na společné řešení:
* Organizace přeshraniční pracovní skupiny "Vydra, rybářství a lov" s cílem organizace přeshraničního monitoringu, ošetření konfliktů v oblasti rybářství a rybníkářství a vypracování možností řešení a organizace společné prezentace;
* Ve spolupráci s obcemi Mauth a Rejšejn organizace osvěty na téma "vydra" díky uspořádání prohlídek a seminářů, školení průvodců, popřípadě pomocí přeshraniční naučné stezky;
* Založení a správa přeshraniční pracovní skupiny "Rys" a vývoj a realizace společných opatření a projektů;
* Založení a správa přeshraniční pracovní skupiny "Tetřevovití" a vývoj a realizace společných opatření a projektů;
Témata věnovaná myslivosti pro pracovní skupiny, semináře, zasedání, výstavy:
* Plánování a organizace přeshraničních seminářů na téma "Honební právo"
* Zajištění odbytu zvěřiny na trhu: prezentace myslivosti jako primárního producenta eticky, ekologicky a dieteticky hodnotné potraviny
* Aktuální problematika škod způsobených zvěří v Bavorsku a v Česku se zvláštním přihlédnutím k zacházení s černou a drobnou zvěři
* Choroby zvěře
* Provozování myslivosti v Česku a Bavorsku
* Další přeshraniční opatření, např. pro jelení zvěř - v případě potřeby
* Společná prezentace - společná účast na výstavách a veletrzích



Zpracování dat...