Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Praha - východ

Myslivost 2/2009, str. 46  Kamila Kaasová
Okres Praha - východ tvoří polovinu prstence okolo hlavního města. Jakési přechodové pásmo mezi městem a venkovem, což přináší i různé postoje obyvatel k přírodě a hospodaření v ní. Jaké výhody či nevýhody toto umístění přináší a jak se v průběhu času vyvíjí zdejší myslivecké hospodaření, jsem se zeptala předsedy Okresního mysliveckého spolku Praha - východ Ing. Pavla Černého a jednatele Antonína Zámyslického.

Území, které myslivecky obhospodařují myslivci z OMS Praha - východ, vypadá skutečně jako půlměsíček kolem Prahy. Jak je tato plocha velká a mezi které pověřené obce je rozdělena státní správa myslivosti?
Celková plocha, kterou ohospodařují myslivci OMS Praha-východ, je 56 651 ha. Pověřené obce máme dvě - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, která spravuje honitby o celkové výměře 29 956 ha (z toho je 25 372 ha zemědělské půdy, 3159 ha lesa, 1108 ha vodní plochy, 317 ha ostatní pozemky) a Říčany, kam spadají honitby o celkové výměře 26 695 ha (z toho je 10 537 ha zemědělské půdy, 10 537 ha lesa, 213 ha vodní plochy, 1393 ha ostatní pozemky).
Pokud fungoval okres jako celek, bylo myslivecké hospodaření a vzájemná spolupráce mezi mysliveckými společnostmi okresu a orgánem státní správy daleko ucelenější, nyní jsou výraznější rozdíly mezi "severem" - tedy územím spadajícím pod pověřenou obec Brandýs nad Labem a "jihem", tedy částí spadající pod pověřenou obec Říčany. Tyto obce spolu příliš nespolupracují a v každé je přístup k řešení problematiky myslivosti na jiné úrovni. Na Brandýssku zůstal JUDr. Štícha, pracovník, který dříve působil ještě na Okresním úřadě Prahy - východ. Je to dlouholetý myslivecký funkcionář, jeho přístup k myslivosti a vzájemné spolupráci s OMS je bezproblémový a na všem se s ním bez větších obtíží domlouváme. Navíc je členem našeho lektorského sboru, kde přednáší předmět právní předpisy o myslivosti v kurzech pro adepty pro zkoušku z myslivosti.
Na Říčansku nejsou zastupitelé ve vedení pověřené obce tolik nakloněni užší spolupráci s mysliveckými společnostmi regionu, potažmo s okresním mysliveckým spolkem. Doufáme, že se situace zlepší nástupem nového pracovníka na odbor myslivosti, který je naším členem, mladým myslivcem a čerstvým absolventem školy. Zároveň je členem honebního společenstva Ondřejov, jehož členem a mysliveckým hospodářem je i náš jednatel. Věříme, že se jim podaří vzájemnou spolupráci mezi pověřenou obcí Říčany a OMS posunout na výrazně vyšší úroveň.

V čem jsou konkrétní rozdíly v přístupu těchto dvou pověřených obcí?
V rámci pověřené obce Brandýs například úřad financuje ozdravnou akci pro spárkatou zvěř a na Říčansku si to musí myslivecké společnosti financovat z vlastních zdrojů. I na přehlídkách trofejí jsou vidět rozdíly. Máme je rozdělené, i když se dříve dělaly společné. Trofejí ale není na přehlídkách málo, neboť v posledních letech došlo téměř ke stoprocentnímu navýšení úlovků, takže když jsme dříve měli sto padesát trofejí srnců na celookresní přehlídce, dnes jich máme tolik nebo i více na každé z těch dvou. Dobrou prací Dr. Štíchy i zájmem vedení pověřené obce i představitelů města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav se přehlídka pořádá na vyšší úrovni, pod názvem Brandýsské lovy. Je spojená s dalšími akcemi, probíhají ukázky dravců, loveckých psů, šelem. Letos na zmíněné akci byla dokonce lvíčata, což bylo přitažlivé hlavně pro děti. Byla tu i výstava obrazů s mysliveckou tématikou od akademického malíře Pavla Vavryse nebo jarní svod loveckých psů. Součástí bývají i stánky s mysliveckým zbožím. My bychom si představovali, že se přehlídka uskuteční do konce dubna, před lovem srnců, ale brandýsští mají tendenci dělat jí spíše později, protože probíhá na zámku v Brandýse nad Labem, kde jsou chladné místnosti. Letos se však termín posunul tak, že bylo až příliš teplo. Přehlídka bývá spojena s aktivem hospodářů příslušného regionu. Navštěvují ji kromě lidí zajímajících se o přírodu a myslivost hlavně místní myslivci s rodinami a přáteli. Dr. Štícha také každoročně zpracovává myslivecký zpravodaj, ve kterém reaguje na aktuální v regionu a do kterého zpracovává statistiku lovu z odevzdaných výkazů a přikládá tabulku s podrobnými výsledky chovatelské přehlídky po jednotlivých honitbách.
V Říčanech bývá přehlídka trofejí o něco skromnější, městský úřad nám bezplatně zapůjčuje pro pořádání přehlídky sál v Kulturním středisku Labuť a zároveň hradí drobné občerstvení. I za to jsme vděční. V roce 2007 byla přehlídka trofejí zakončena velice zajímavou přednáškou Ing. Havránka, CSc. o stavech zaječí populace na našem území i v zahraničí a o možnostech zlepšování životních podmínek pro tuto zvěř. Letošní přehlídka byla zakončena podobnou přednáškou Ing. Miloše Ježka, která byla tentokrát věnována rychlému rozmnožování a neúnosnému zvyšování početních stavů zvěře černé ve vztahu k úživnosti našich honiteb a působení značných škod na lesních i zemědělských kulturách. Také do Říčan přicházejí hlavně místní myslivci s rodinnými příslušníky a přáteli.

Máte i na hodnocení trofejí dvě komise? Sledujete v průběhu let vývoj zvěře?
Komise jsou samostatné pro každou oblast, ale částečně se prolínají. Vývoj zvěře sledujeme a jsme se současným stavem spokojeni. Zvyšují se stavy i kvalita. Hlavně u srnčí zvěře je to patrné. Zvýšením stavů a místně i zvýšením průměrné hmotnosti vzrostla i pravděpodobnost výskytu medailových trofejí. Dříve říkali i někteří členové hodnotitelské komise, že se tu nikdy neuloví medailový srnec, zejména kvůli civilizačním faktorům v okolí Prahy. Dnes už to neplatí, dočkali jsme se, hlavně v severní části okresu, velmi dobrých srnců. Na výstavě v Lysé na Labem v roce 2005 jsme měli třetí nejsilnější srnčí trofej o hodnotě 156,35 bodů CIC z honitby Měšice - Zlonín. Objevují se samozřejmě i stříbrné a bronzové trofeje, i když v počtu jen několik kusů ročně. Za loveckou sezónu 2007 nebyl v našem okrese po několika dobrých letech uloven žádný medailový srnec, ale podle ověřených informací v letošním roce znovu několik silných trofejí do naší statistiky přibude. Chceme je ohodnotit v předstihu před přehlídkami, tak aby stihly Lysou 2009. Léta se uskutečňují celookresní ozdravné akce spárkaté zvěře, poctivě přikrmujeme od konce léta přes celou zimu a i tyto faktory se na kvalitě zvěře a jejích trofejích pozitivně projevují.
Pro přesnější představu bylo na posledních dvou chovatelských přehlídkách hodnoceno v regionu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav v roce 2007 celkem 162 srnců a jeden daněk a v roce 2008 celkem 177 srnců. V říčanském regionu bylo v roce 2007 hodnoceno 170 srnců a 8 daňků, v roce 2008 celkem 174 srnců, 10 daňků a dva mufloni.

Jak dlouho bývají trofeje vystaveny? Vydáváte k přehlídkám katalog?
Přehlídky probíhají jen jeden den, v sobotu, respektive v Říčanech v pátek. Mohly by být delší, ale zájem veřejnosti není takový, abychom přehlídky pořádali vícedenní. Náš okres je tak dlouhý, že z jednoho konce na druhý se nikomu moc nechce jezdit.
Katalog nevydáváme, ale výsledky přehlídek umísťujeme na naše webové stránky. Na katalog bychom potřebovali získat nějaké sponzory a také více času. Hodnotitelské komise také hodnotí trofeje bezplatně. Nejsme bohatý okres, hlavním příjmem jsou pro nás členské příspěvky.

Když hovoříte o financích a sponzorech, nezanedbatelný výdaj OMS je jistě i pronájem kanceláře. Zde jste v pronájmu od České námořní plavby. Je to Vaše stálé působiště?
Je to náš asi šestý podnájem, vždycky jsme museli odejít z důvodu změny majitele nebo rekonstrukce objektu. Naposled jsme sídlili v areálu bývalého ČKD ve Vysočanech, tam to bylo celkem dobré, než se změnil majitel objektu, který nám přidělil jen jedno parkovací místo zdarma, ostatní návštěvníci sekretariátu museli za parkování platit. Opakovaně nám zvedal nájem za kancelář i za zasedačku. Nakonec jsme dostali výpověď a byli jsme nuceni opět hledat nové místo. Kritériem byly samozřejmě mimo jiné i pro nás finančně přijatelné podmínky, až jsme sehnali tuto kancelář. V budově máme možnost si pronajmout za slušnou cenu i dvě zasedačky, menší a větší. Menší využíváme na zasedání myslivecké rady a komisí. Tu větší, která pojme i padesát lidí, na kurzy adeptů.

Říkali jste, že hlavním příjem jsou pro Vás členské příspěvky, kolik máte členů?
Je to tak, v porovnání s některými jinými OMS, jak jsme se dočetli i na stránkách Myslivosti, které mají třeba vlastní dům a část pronajímají, my se pohybujeme v úplně jiných podmínkách. Sídlo našeho sekretariátu je stále po pronájmech, které v Praze nejsou zrovna levné, a peníze skutečně získáváme hlavně ze členských příspěvků našich členů. Proto také přesvědčujeme všechny myslivce, kteří vykonávají právo myslivosti v honitbách v působnosti našeho okresu, aby příspěvky platili u našeho OMS.
Držíme se stále kolem jedenácti set členů. Je otázka, jestli nám tento počet radikálně nesrazí tolik členskou základnou diskutované zvýšení členských příspěvků ČMMJ. Už máme signály, že se v některých sdruženích členové hromadně pojišťují u jiných pojišťoven, někteří hodně váhají a pojišťují se jen na rok 2009, na který zůstávají poplatky ve stávající výši. Někteří starší členové se i pod vlivem zvýšených příspěvků rozhodli členství v ČMMJ ukončit a skončit i s myslivostí, což je podle nás velká škoda. Výsledek uvidíme za rok, kdy vstoupí zvýšení příspěvků v platnost.

Ano, čas ukáže. Ale i tak máte vzhledem k velikosti honební plochy slušnou členskou základnu.
Je to mimo jiné ovlivněno poměrně velkou hustotou obyvatelstva a také tím, že všechny honitby okresu leží poblíž Prahy a jsou dobře dostupné pro myslivce Pražáky, kteří zde vlastní chaty a chalupy nebo do honiteb dojíždějí.

Jste v zóně, kde se nyní hodně staví. Jak to ovlivňuje fungování honiteb?
Na jihu i na severu území okresu se staví ohromně rychle, například kolem Jiren se staví hlavně skladové objekty, jinde zase satelitní vesničky kolem měst a vesnic. Problémy dělá i dělení honiteb rychlostními komunikacemi. Je několik honiteb, které možná díky tomu zaniknou nebo se budou muset spojit se sousedními, ale většina má naštěstí dostatečnou výměru, aby ještě nějaký čas vydržela.
Kromě zmenšování výměry se nás příliv obyvatelstva dotýká tím, že se přistěhovávají lidé z Prahy nebo jiných měst, kteří nemají ani ponětí o venkovském životě. Stávají se případy, že se lidé nastěhují, pořídí si dva psy, nejlépe maďarského a výmarského ohaře a pak si někde přečtou, že takový pes potřebuje každodenní pohyb v přírodě, takže když přijedou večer třeba i za tmy z práce, pustí psy ven se vyběhat. Nezajímá je, čí jsou pozemky nebo že plaší zvěř. Vysvětlovat jim, že se to nesmí a porušují tím zákony, to je nekonečný úkol. Jednomu to vysvětlíte a druhý týden se nastěhuje nebo pořídí psa další. Bohužel se nezřídka stává, že za dobře míněnou a v klidu vyslovenou radu či výtku se dočkáme hrubých urážek. Ale některým těmto novým obyvatelům vadí spousta dalších normálních projevů života na venkově. Že soused seká trávu, někdo řeže dříví, chodí jim přes zahradu kočka, vedle štěká pes - noví příchozí z města jsou tak trochu vytržení z reality. Kromě pejskařů se nám tu rozmáhají i koňáci a motorkáři. Nejsou schopní připustit, že lesy a pole někomu patří. Jako perličku uvedu jeden příklad za všechny. Stalo se nám v nedávné době na honě v Ondřejově, že nedaleko místní hvězdárny na louce uprostřed lesa uspořádala parta milovníků technohudby bez řádného povolení vlastníků pozemků technopárty pod názvem Observertec a pouštěla do přilehlého lesa přes výkonnou aparaturu technohudbu, až se strachy třásly i stromy. Domluvy honebního starosty a členů myslivecké stráže se míjely účinkem, naopak jsme si vyslechli spoustu urážek na adresu myslivců. Nezbylo nám nic jiného než zavolat policii ČR, aby zjednala nápravu. Mezitím na místo přijel i starosta obce Ondřejov a místní hasiči. Pomohlo až když jim policie pohrozila, že pokud místo neopustí, zaplatí veškeré náklady za přivolanou odtahovou službu, výjezd zásahové jednotky a záchytku!

Zdá se, že rušení zvěře neukázněnými spoluobčany je zde skutečně stálým problémem. S jakou zvěří a v kolika honitbách vlastně zdejší myslivci hospodaří?
V působnosti pověřené obce Říčany je dvacet jedna honitba. V působnosti Brandýsa nad Labem je třicet honiteb. Většinu honiteb mají pronajatu myslivecká sdružení, někde provozují myslivost honební společenstva ve vlastní režii. Jsou tu dvě obory, obě leží v regionu Říčany. Obora Březka s daňčí zvěří, ve které je velmi dobrý chov. Byli zde uloveni i daňci ze zlatou trofejí, jedna zlatá trofej byla vystavena i v Lysé nad Labem při mezinárodní výstavě Natura Viva 2005. Držitelem a uživatelem obory je VÚLHM Jíloviště - Strnady, oborníkem je zde Ing. Ivančák. Druhá obora je Aldašín, jejímž držitelem i uživatelem je ČZU Praha, Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy.
Druhové zastoupení zvěře je na území okresu rozděleno zeměpisně. Na rovinatějším severu je především drobná zvěř - bažant, zajíc a vyskytuje se i koroptev. Stavy zajíců jdou v posledních letech nahoru. Objevila se tu však i pásma s výskytem tularémie. Doufáme, že se epidemie této nebezpečné choroby nebude opakovat.
Na lesnatějším a výše položeném jihu je kromě drobné zvěře, která je zastoupena bažantem, zajícem, ojediněle koroptví, hojná spíše zvěř srnčí a černá. Vzácně se vyskytuje i mufloní zvěř, přicházející z kostelecké honitby Lesů ČR. Měli jsme povoleno několik kusů ulovit, což se nám v uplynulých letech i podařilo. Občas se volně vyskytne daněk. Srnčí zvěře jsou dobré stavy na celé ploše bývalého okresu. Bohužel minimálně tolik, co se naloví, zahyne na silnicích a sraženou zvěř si řidiči často neoprávněně přivlastňují. Stalo se nám dokonce, že si od policistů převzali sraženou srnu dva pánové s tím, že znají mysliveckého hospodáře a odvezou mu jí. Nikdo je už neviděl. Kromě jmenované zvěře máme i značné stavy predátorů, i když se snažíme je svědomitě regulovat.

Máte kromě běžných predátorů i některé nepůvodní druhy - například norky nebo psíky mývalovité?
Na severu byli v jedné převážně polní honitbě uloveni tři psíci, což je překvapivé, protože tu nikdy předtím nebyli. V jiné části okresu už byly zaznamenány úlovky v předchozích letech. Je otázkou, co to bude znamenat pro ostatní zvěř. Na řekách a rybnících lze spatřit nutrie, které unikly nebo byly vypuštěny z domácích chovů. Na jihu se objevily vydry, které škodí hlavně rybářům. Na severu se občas vyskytnou větší hejna kormoránů a dělají velké škody na rybnících, ale dosud vždy odtáhli dříve, než si vlastníci rybníků vyřídili povolení k mimořádnému odstřelu.

Drobná zvěř pochází z původních populací nebo jste prováděli vypouštění?
V severní části jsou slušné stavy koroptví také díky péči pověřené obce Brandýs nad Labem. Pravidelně se opakuje akce Perdix perdix, což znamená, že se vypouští koroptev, přikrmuje se, staví se boudy. Dr. Štícha na tyto akce vyřídil dotace. Na Říčansku se toto praktikovalo dříve také, ale už několik let to nefunguje.
Zkoušeli jsme i vypouštění zajíce pro osvěžení krve, ale nemáme s tím dobré zkušenosti. Označkovali jsme vypuštěné jedince a setkali jsme se s nimi jen naprosto výjimečně. Koresponduje to s tím, co říkal Ing. Havránek na jednom semináři, že se zajíc dokáže vrátit na své původní stanoviště a vyhledává si přesně takové podmínky, z jakých vyšel. Vzhledem k tomu, že máme nyní dobré kmenové stavy, zajíce na oživení krve už nevypouštíme, protože si myslíme, že degenerace nehrozí. Na jihu se drobná zvěř nevypouští vůbec, finanční náklady by zdaleka neodpovídaly efektu. Teď jsme měli v mnoha honitbách převážně řepku, v ní našla útočiště černá zvěř. Převážná část přirozené reprodukce bažanta a zajíce padla za oběť černé zvěři.

Drobnou zvěř k vypouštění si sami odchováváte nebo ji nakupujete?
Jsme spoluvlastníky líhňařského střediska ve Skuheři, po delimitaci patří 50 % ČMMJ, 30 % našemu OMS a 20 % OMS Praha - západ. Toto rozdělení se nám vůbec nelíbilo, ČMMJ dostala polovinu s odůvodněním, že poskytovala dotace. Byly to však přerozdělené peníze, které z velké části pocházely od nás, od sdružení a okresních mysliveckých spolků, ústředí nikdy žádné hodnoty nevytvářelo. Brigádničit chodili myslivci z okresu Praha - východ a západ. Teď v současné době mají středisko pronajaté lidé od nás. Nevíme, jak se provoz střediska bude dál vyvíjet, protože je problém bažanty udat, navíc budovy a zařízení povážlivě chátrají a do modernizace se nikdo nehrne. Z původní trojice obětavců, kteří líheň provozovali a starali se o její údržbu, zůstal jen jeden pracovník, dva zemřeli. Bažanty, jednodenní i starší kuřata, odchovává a prodává soukromá společnost BAS, s.r.o. Většina zájemců chce starší bažanty, nikdo se nechce piplat s malými kuřaty. Drtivá většina uživatelů honiteb však hospodaří pouze s divokými populacemi drobné zvěře.

Zkoušeli jste čerpat kromě vypouštění koroptví dotace třeba na zvěřní políčka nebo hnízdní budky pro kachny?
Tyto aktivity si řídí jednotlivé společnosti samy bez zásahu OMS. Například HS Ondřejov na jihu okresu každoročně obhospodařuje několik políček o celkové výměře asi 5 ha pro zvěř, a v loňském roce čerpali dotace na šest hnízdních budek pro kachny. V severní části máme se zakládáním políček horší zkušenosti. Je tam dobrá bonita půdy, a když řekneme tamním zemědělcům, že je dotace na biopásy 12 500 Kč na hektar ročně, zatímco oni mají čistý zisk třicet i více tisíc, logicky jim připadá dotace nízká. Navíc je její získání administrativně složité.

Pro zakládání políček a biopásů je asi nejlepší, když je hospodář zároveň myslivec. Jak všeobecně vycházíte se zemědělci?
V severní části, kde černá jen přechází, jsou problémy jen výjimečně. Máme zemědělce i ve sdruženích, dá se s nimi na lecčems dohodnout. Ale konkrétně v okolí Škvorce jsme měli velké problémy, vyčíslené škody šly do statisíců. Probrali jsme to a uživatelé honitby upozornili zemědělce, že když budou škodu vymáhat, bude to pro sdružení likvidační a pak nebude mít zvěř kdo regulovat. Zemědělci mívají také svůj podíl viny, neboť nedělají žádná opatření k usnadnění lovu průseky nebo pásy nižších plodin a třeba kukuřici sejí přímo k lesu. Většinou vše řešíme dohodou a bezplatnými brigádami pro zemědělce.

Povězte mi, jak Vám přibývají noví myslivci - pořádáte kurzy pro uchazeče o první lovecký lístek každoročně? Míváte hodně zájemců?
Počet zájemců o kurz kolísá a má spíše klesající tendenci. Část uchazečů nám přetahují některé pražské obvodní myslivecké spolky i jeden soukromý pořadatelský subjekt na, opatrně řečeno, poněkud nestandardní podmínky. Opakovaně se nám stalo, že potenciální uchazeči, kteří byli zklamaní z délky trvání našeho kurzu, si k nám za tři měsíce hrdě přišli zaplatit členské příspěvky s čerstvým vysvědčením. Raději to nebudu více komentovat.
V kurzu 2008/09 máme dvacet uchazečů, vloni jich bylo dvanáct, letos však máme zatím jen jednu přihlášku a čtyři zamluvená místa. Uvidíme, jestli kurz vůbec otevřeme. Přinejhorším těch pár zájemců odkážeme jinam. Stejně to probíhá i s kurzem pro myslivecké hospodáře. Zatím jsme jej pořádali jednou, v dalších letech bylo zájemců méně, odkázali jsme je na jiné OMS. Práce mysliveckého hospodáře je dost nevděčná. Je to práce s lidmi, je třeba měřit všem stejným metrem, dohlížet na dodržování myslivecké etiky a zákonů. Při organizaci honů a naháněk má také velkou zodpovědnost a ukáznit některé sváteční lovce není jednoduché.

Máte kompletní lektorský sbor pro pořádání zkoušek?
Ano, v tomto směru jsme soběstační, jsme schopni postavit i dva senáty. Přednášky a konzultace probíhají ve všední dny odpoledne zde v zasedačce, zkoušky tradičně v sobotu ve Staré Boleslavi ve vinárně, jejíž majitel je myslivec. Vždy zajistí stylovou výzdobu, takže průběh zkoušek a slavnostní zakončení kurzu je na úrovni.

Připravujete si vlastní myslivecký dorost? Máte nějaké kroužky mladých myslivců?
Máme jednoho dlouholetého člena, který vede kroužek ve Staré Boleslavi. Je jím pan Adolf Hradecký. Je to nadšenec, organizuje i okresní kolo Zlaté srnčí trofeje. Každoročně se jej zúčastňuje přes dvacet dětí z každé kategorie, vítězové postupují do celostátního kola. I v letošním roce se vítězové jednotlivých kategorií zúčastnili celostátního kola. O činnosti jiného kroužku na našem okrese nemáme zprávy.

Jaké aktivity připravuje v průběhu roku pro zdejší myslivce střelecká komise? Máte vlastní střelnici nebo si ji na akce OMS pronajímáte od jiného provozovatele?
Za Starou Boleslaví jsme měli vlastní okresní střelnici. Docházelo tam však k názorovým rozdílům mezi střeleckou komisí OMS a mysliveckým sdružením, které mělo střelnici od OMS v nájmu a střelnici provozovalo. Toto sdružení přišlo v souvislosti s platností nového zákona o honitbu, což silně poznamenalo kolektiv. Někteří měli snahu pokračovat alespoň v provozu střelnice, někteří ne. Stalo se, že o některých akcích na střelnici nevědělo ani vedení sdružení, ani my na OMS. Problém byl i s tím, že střelnice byla z části na lesním pozemku, který jsme museli trvale udržovat a zalesňovat nebo žádat o vyjmutí z lesního fondu. Zažádali jsme nejprve o dočasné vyjmutí, které nám však rokem 2008 končilo. Bylo to vždy spojeno s nemalými poplatky. Požádat o trvalé vyjmutí bylo mimo naše finanční možnosti. Tyto okolnosti nás donutily přistoupit k prodeji střelnice. Nyní je již střelnice prodaná, čekáme jen na zápis do katastru. Vše schválil okresní sněm podle stanov. Doufáme, že nám získané peníze poslouží jako základ pro koupi vhodného prostoru, abychom byli konečně ve svém. Naše představa je koupit byt o velikosti 2+kk, kde by byla menší kancelář jednatele s kuchyňkou a zasedačka, což by nám bohatě stačilo. Jiné město pro sídlo sekretariátu OMS než Praha vzhledem ke tvaru okresu nepřichází v úvahu. Rádi bychom našli něco v okolí současné kanceláře, aby se tam dalo dobře dojet hromadnou dopravou i zaparkovat auta. Až zaplatíme daně z převodu a další poplatky, uvidíme, kolik zbude a začneme zjišťovat možnosti zmíněného nákupu.

Má nový majitel v plánu zachovat střelnici?
Ano, to byla jedna z podmínek prodeje. Navíc s ním máme dohodu, že okresní akce, které máme naplánované, i střelby adeptů, tam můžeme v plném rozsahu pořádat dále. Našli bychom i jiné možnosti, ale nový majitel nám zatím potvrdil, že s námi počítá. Chce střelnici rozšířit a zvelebit a bude rád, pokud tam myslivci budou chodit střílet i nadále. Pokud budou finanční podmínky porovnatelné s jinými střelnicemi, budeme ji určitě využívat.

Jaké střelecké akce se tedy během roku konají a jaká je účast střelců?
Pořádáme dva okresní přebory - na baterii a malorážku. Na obou bývá slušný počet střelců. Další střelecké akce organizovalo sdružení, které mělo střelnici v nájmu. Nový majitel už počítá i s těmito akcemi, vzal si od nás rozvrh pořádaných akcí v letošním roce. Kromě přeborů probíhají dvoje střelby adeptů, jednou cvičné a vlastní zkouškové. Dále pak střelby při zkoušce způsobilosti na vydání zbrojních průkazů. Zkušební komisař v oboru střelectví má oprávnění i ke zkouškám na zbrojní průkazy, takže uchazeči si u nás mohou za poloviční cenu udělat i zbrojní průkaz.

Zdá se, že jste na prodeji střelnice vydělali, nový majitel střelnici zrekonstruuje, Vy můžete pořádat závody ve stejném rozsahu jako dosud a ještě získáte finance na kancelář.
O prodeji střelnice jsme v radě hlasovali již před lety. Tehdy bylo výsledkem záporné stanovisko. Problémy se však stupňovaly a náš názor se změnil. Nebylo jednoduché přesvědčit některé členy myslivecké rady, kteří si mysleli, že bychom ji neměli pouštět, nebo že by ji měl koupit někdo z členů sdružení, které střelnici spravovalo. Domluvili jsme však rozumnou cenu a je pro nás zjednodušení, že se o střelnici postará někdo jiný. Přece jen sídlíme v Praze a střelnice je dost daleko, nedá se hlídat na dálku. Několikrát nám na střelnici někdo zle hospodařil. Vandalové i zloději. Jednou jsme například přijeli na akci a v lese za střelnicí jsme našli navezený val z desítek valníků zeminy. Nikdo nic nevěděl, dokonce ani lidé z vedení sdružení, které ji mělo pronajatou. Ta situace byla neudržitelná a nebyla nepodobná spravování majetku Interlovu ze strany ČMMJ.

Jsou v okrese i jiné střelnice, kdyby se třeba rekonstrukce protáhla?
V Čelákovicích je soukromá střelnice na malorážku, pak v Bášti, ta patří tamnímu sdružení, ještě jedna je v Horoušanech. Broková střelnice je i Hradových Střimelicích. Kdybychom potřebovali, můžeme zajet i na Mělnicko, kde nám nabízí spolupráci a střelnice je navíc blízko k hranicím našeho okresu.

Jak se daří ve vašem okrese myslivecké kynologii? Když máte dobré stavy drobné zvěře, jistě je ve sdruženích i dost loveckých psů?
Kynologická komise je velmi aktivní. Máme velkou potřebu ohařů na severu i malých plemen na jihu. Každoročně pořádáme dostatečný počet kynologických akcí, ať už pro velká nebo malá plemena tak, aby majitelé loveckých psů nemuseli cestovat za zkouškami na jiné okresy. Jarní svod bývá jednou na severu, jednou na jihu, následují zkoušky vloh, speciální zkoušky vodní práce, podzimní zkoušky ohařů i malých plemen, podzimní zkoušky ohařů, jednou za dva roky všestranné zkoušky, barvářské zkoušky, zkoušky z norování. Poměrně často se u nás konají i klubové akce a memoriály klubů loveckých psů, např. Klubu chovatelů loveckých slídičů, Beagle Clubu, Klubu slovenského kopova, Klubu krátkosrstý ohař. Některé z akcí pořádaných naším OMS jsou se zadáním titulů CACT nebo CACIT. Na příští rok plánujeme ještě o pět akcí více než letos. Uživatelé honiteb nám vycházejí vstříc, nemáme vůbec problém s umístěním zkoušek. Dříve jsme třeba hledali zázemí, vyvěšovali na internetu žádost. Letos byly všechny akce rozebrané předem. Společnosti, které zkoušky organizují, jsou na vysoké organizátorské úrovni. Seženou sponzory, hodnotné ceny, například můžeme uvést MS Konojedy. Někteří dotují občerstvení pro účastníky i pro koronu - konkrétně Myslivecké sdružení Světice. Nesmíme zapomenout ani na Miloše Vinklárka, zapáleného a obětavého kynologa, na jehož soukromé noře v Hrusicích se konají zkoušky z norování. Společnosti nepožadují žádné finanční náhrady za nájem ani za zvěř. Vážný problém naopak máme s doplňováním nových rozhodčích, neboť jejich základna stárne. Čekatelů je málo. Převážná většina myslivců si cvičí psa pro sebe, ten vydrží jedenáct i více let. Málokdo má výcvik jako koníčka, aby cvičil psy pro druhé nebo na prodej, a tak v kratší době splnil podmínky pro získání aprobace.

Přispívají zdejší myslivci nějak ke kulturnímu a společenskému životu?
Snažíme se. Každoročně pořádáme okresní myslivecký ples. Před řadou let se konaly přímo monstrózní plesy v pražském Parku kultury a oddechu, pak však byl problém platit v Praze nájemné a ostatní vysoké poplatky. Po kratší pauze jsme zkusili ples umístit mimo Prahu, teď jej pořádáme již několik let po sobě v Čelákovicích, kde je pěkný sál pro 450 lidí. Tato tradice už vešla ve známost, kapacita sálu se slušně naplňuje. Také v roce 2009 připravujeme již tradiční, v řadě již osmý myslivecký ples, a to na sobotu 14. 2. 2009 opět v Kulturním domě v Čelákovicích. Tímto si dovolujeme pozvat širokou mysliveckou i nemysliveckou veřejnost. Vstupenky budou k zakoupení v kanceláři sekretariátu OMS a v kanceláři KD Čelákovice. Pořádání plesu pro nás znamená i finanční přínos, samozřejmě také možnost prezentace myslivců a myslivosti před laickou veřejností, a také šanci potkat a pobavit se s lidmi, se kterými se celý rok setkáváme víceméně pracovně nebo v terénu. I když kvůli vzdálenosti bývá slabší účast myslivců z jihu. Daří se nám sehnat sponzory, takže máme velice zajímavou tombolu. Řada sdružení přispívá zvěřinou. V roce 2008 pořádali myslivci MS Mnichovice, MS Světice a HS Mukařov pod záštitou ČMMJ a redakce časopisu Myslivost v obci Klokočná "První národní kulinářské Svatohubertské slavnosti". Ve sdruženích se také pořádají plesy a poslední leče. Myslivci jsou na vesnicích jedni z posledních, kdo se stará o společenský život.

V posledních letech jsou na vzestupu myslivečtí trubači - je součástí plesů, zkoušek nebo jiných akcí OMS myslivecké troubení?
Na honech a naháňkách ve sdruženích se troubí už docela běžně, na plese i na jiných okresních akcích máme také trubače, kteří jsou na slušné úrovni.

Kde se mohou zájemci dozvědět něco více o práci OMS, kromě zpráv z akcí na vašich pravidelně aktualizovaných webových stránkách? Objevuje se vaše činnost i v dalších médiích?
Nejméně dvakrát do roka vydáváme myslivecký Zpravodaj, ve kterém zveřejňujeme nejdůležitější informace o činnosti OMS a aktuální zprávy o dění v ČMMJ. Zpravodaj umísťujeme na našich webových stránkách a rozesíláme do mysliveckých společností v rámci OMS převážně v elektronické podobě. Tam, kde nemáme e-mailovou adresu, zasíláme zpravodaj poštou v tištěném provedení. Máme v plánu zakoupit digitální fotoaparát a z těch opravdu zdařilých akcí posílat příspěvky včetně fotografií do časopisu Myslivost.
Webové stránky se snažíme doplňovat vždy, když je něco nového. Vloni u nás úspěšně složila zkoušky z myslivosti Ing. Eva Černá, která je také jednou z mála nových kynologických rozhodčích, a ta se nabídla, že je bude po dohodě s jednatelem OMS aktualizovat. Dříve je spravoval syn bývalé jednatelky paní Peckové, která odešla do důchodu.
Nový jednatel, pan Zámyslický, je ve funkci dva a půl roku. S propagací myslivosti v médiích má ovšem osobní zkušenost, jak sám dodává: "Honební společenstvo, jehož jsem členem, pozvalo v roce 2007 při příležitosti zahájení lovecké sezóny redaktory zpravodajství televize Prima, aby natočili příspěvek o myslivcích do večerního zpravodajství. Bylo to právě 3. listopadu na sv. Huberta, patrona všech myslivců. Natáčení se uskutečnilo na našem prvním honě na drobnou zvěř. Shodou okolností se nám podařilo ulovit i několik kusů černé zvěře. Akce se opravdu vydařila a příspěvek byl odvysílán ještě týž večer v hlavním zpravodajství jmenované televize.
Podobnou akci jsme uskutečnili na našem honě dne 29. 11. 2008, tentokrát ve spolupráci s rádiem Region střední Čechy při příležitosti natáčení oblíbeného pořadu "Hobby magazín", konkrétně o myslivcích. Rádio Region je také jedním ze sponzorů, který nám dává hodnotné ceny do tomboly na náš myslivecký ples.
Snažíme se myslivce a myslivost propagovat na veřejnosti jak se dá, i když to není přímo OMS, ale jsou to stále myslivci."


Díky za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Snímky archív OMS

Popisky:

Myslivecká výzdoba kanceláře OMS

Chovatelská přehlídka v Brandýse nad Labem - "Brandýsské lovy"

Lesní zkoušky Konojedy 5. 7. 2008

Lesní zkoušky Konojedy 5. 7. 2008 - nástup

Zkoušky vloh Čelákovice 3. 5. 2008 - nástup

Podzimní zkoušky ohařů Světice 23. 8. 2008

Zpracování dat...