Časopis Myslivost

Pěstování lesa pod tlakem jelena siky

Myslivost 2/2009, str. 22  Ing. Miroslav Červený
„Pěstovat můžeme pouze ty stromy, které nám vybrala sama zvěř.“


1. Úvod
Již několik desetiletí upozorňují lesníci v oblasti Manětínských lesů na nerovnováhu mezi zvěří a lesem. Dosavadní dlouhodobé snahy o řešení problému na straně myslivosti nevedly z různých důvodů k výraznějšímu posunu. Jako lesníci zatím jen licitujeme o počtech zvěře a vykazujeme škody. Odškrtáváme z hospodářského plánu předepsané prořezávky, probírky a paseky. Ochranu proti zvěři bereme jen jako vynakládání značných prostředků na oplocování a nátěry. Přesto se domnívám, že jako lesní personál můžeme pro les udělat více, než jen z posedů po nocích regulovat stavy spárkaté zvěře. Svým příspěvkem, pohledem lesníka nemyslivce, bych chtěl upozornit na to, že i lesnickými prostředky můžeme tuto nerovnováhu zmenšovat.

2. Charakteristika, přírodní podmínky revíru
Revír Špankov, který je mi svěřený, je jedním z 10 revírů Lesní správy Plasy. Většina výměry lesa je v jihovýchodní části komplexu Manětínských lesů, ale patří sem i enklávy lesů v polích severně od silnice Plzeň - Karlovy Vary.
Půdy jsou převážně chudé, jsou časté přísušky. Je zde nejnižší průměrná hektarová zásoba dřeva z celé lesní správy, a to 183 m3 b.k. Limitujícím činitelem pro pěstování lesa jsou však stavy spárkaté zvěře: srnčí a zvláště jelena siky. Z obor v Manětíně a v Čemínech se jelení zvěř dostala do volnosti ve čtyřicátých letech minulého století a od té doby se neustále rozšiřuje areál jejího výskytu i její početnost. V roce 2003 byla na LS Plasy jedna z honiteb zasahujících do revíru Špankov přeřazena do režijní a zde, na asi 900 ha, bylo v lovecké sezoně 2003/2004 uloveno 155 kusů.

3. Charakter škod podle dřevin
Borovice
z umělé i přirozené obnovy na holé seči trpí okusem, a to i jehličí, (viz připojený snímek 01701.jpg) neodrůstá, pak první odrostlé borovice jsou sloupány. Na vysazených borovicích se loupání objevuje již v druhém roce. Po okusu a zničení loupáním kůry v celém obvodu mezi přesleny vznikají růstem větví ze spodních přeslenů keřové formy. Po loupání borovice často reaguje křivým růstem kmene. Loupáním nepoškozené a rovné jedince můžeme najít jen v úrovni a podúrovni. Borovice má určitou výhodu tím, že po loupání netrpí hnilobou, rány jsou obvykle poměrně rychle zavaleny. Přesto dochází k významnému poklesu kvality dříví. Možná je nanejvýš produkce vlákniny a méně kvalitní silné kulatiny se suky.
Smrk po výsadbě v případě silného okusu odumírá, po zakořenění však okus snáší a vytváří bonsaje. Loupáním dochází ke zničení již v kulturách. (viz připojené snímky 1605_0006.jpg, obrazek04578.jpg) Okusu časem odroste, ale po desetiletí je ohrožen loupáním kmene i kořenových náběhů. Od mlazin se vyskytují téměř na 100 % sloupané porosty, kde lze pouze posílit stabilitu a vytvářet podmínky pro přirozenou obnovu dřív, než se porost začne rozpadat. Opět dochází k celkovému snížení produkce dřeva a významnému snížení jeho kvality.
Modřín je ohrožen častěji vytloukáním, okusu vzhledem k spontánní přirozené obnově časem odroste, ale netvárný oddenek zůstává.
Meliorační a zpevňující dřeviny nelze zajistit bez oplocenky. Na některých lokalitách neodroste mimo plot ani bříza. U jedle dochází k poškozování loupáním a ohryzem i následně, po skončení doby trvanlivosti oplocení. Zvěř si vybírá vždy dřeviny, které jsou nejméně zastoupeny.

V současné době nelze uprostřed komplexu Manětínských lesů bez oplocení vypěstovat standardní kulturu. Projevuje se zde neslučitelnost úspěšného lesnického hospodaření s dosavadním mysliveckým obhospodařováním jelena siky.
Sika se zde po zrušení obory začala objevovat a myslivci uvítali další trofejovou zvěř. Právě snaha mít co nejvíc kvalitních trofejí umožňuje stálé rozšiřování siky do dalších honiteb. V současné době jsou zde normované stavy stanoveny ve výši 1,5 ks/100 ha. K dosažení tak nízkého a pro les snad únosného stavu (nikdy zde nebylo ověřováno, jaké stavy jsou ještě únosné) možná nelze dospět současným způsobem české myslivosti, který je zaměřen na získání co nejhodnotnějších trofejí průběrným odstřelem. Člověk, zde myslivec, by měl odpovědně převzít roli velkých predátorů, a každého siku, který je vidět, považovat za nadpočetnou. Obava, že by mohlo dojít k vystřílení siky není na místě. Areál, který jelen sika obsadil, je dost velký a některým honebním společenstvům zvýšené stavy nevadí.

4. Možnost ochrany
V oblasti výskytu siky nejsme schopni při vynaložení sebevětších nákladů obnovit hospodářsky hodnotné porosty. Málo efektivní jsou náklady na ochranu proti okusu, protože odrostlé stromky pak stejně nejsme schopni ochránit proti loupání. Účinnější je včasný postřik proti okusu na jaře, protože po narašení hrozí ztráta celého přírůstu. Opakovaná ochrana proti okusu na podzim je opodstatněná na lokalitách, kde hrozí zničení sazenic silným okusem. Oplocenky je nutno používat pro vnos MZD, případně na exponovaných stanovištích v polích. Jejich velikost by neměla přesáhnout 0,30 ha, protože u větších je vyšší pravděpodobnost, že oplocení bude poškozeno černou zvěří. Ani použití individuální ochrany škodám nezabrání. Pokud strom proroste, dochází k okusu nad tubusem.

Také srnčí zvěř způsobuje škody nadměrným spásáním náletů a vytloukáním na borovici a modřínu. Odrostlé kultury však již nepoškozuje. Při přítomnosti pouze srnčí zvěře bychom mohli klasickou ochranou (nátěry, oplocenky) vypěstovat kvalitní les. I to však lze považovat za neúměrné zatížení lesního hospodářství dalšími náklady v porovnání s náklady myslivosti na udržení únosných stavů.

5. Změna hospodaření jako možnost zmírnění škod
Mezi znalci zvěře je tradováno pravidlo tzv. "3 K". Nejvíce se zvěř soustřeďuje tam, kde má klid, kryt a krmení. Hlásím se k zásadám hnutí Pro Silva - působit na les v souladu s přírodními procesy, tj. včetně zvěře - zde introdukovaný jelen sika. V blízké budoucnosti nelze očekávat, kromě režijní honitby LČR, výraznou změnu vlivu zvěře na les. Hospodaření je ale možné orientovat na prevenci a zmírnění škod. Prořezávkami a probírkami zmenšit kryt a klid, včasnou přípravou porostů k přirozené obnově zvýšit úživnost lesa a rozptýlit zvěř po celé honitbě.
Největší škody jsou působeny na holině při domýcení porostu, kdy zvěř zaléhá v okolních houštinách. Proto ustupuji od holin v lokalitách, kde lze očekávat přirozenou obnovu stanovištně vhodných hospodářských dřevin - smrk, borovice, modřín, dub.
V clonně obnovovaných borových porostech se mi osvědčila příprava půdy drtičem klestu, po které dochází k pomístnému narušení vegetace borůvek a záhy se dostavuje četná přirozená obnova. Smrk se zase na vhodných stanovištích zmlazuje po probírkách a v krytu klestu přečká kritické období tří, čtyř let, kdy může dojít ke spasení náletů.
V místních podmínkách nelze počítat s ekonomickou produkcí dřevin označovaných jako MZD - jedná se pouze o zvýšení biodiverzity jejich vnesením do porostů. Postačuje tedy jednotlivé až hloučkovité míšení v porostech. U dubu lze dopěstovat jeho přirozenou obnovu "sojčí síjí" individuální ochranou v tubusech. U buku a jedle dávám přednost jejich vnášení pod clonu v menších oplocenkách. Na většině zde vylišených stanovišť se do předepsaného zastoupení MZD počítá i bříza.
Protože revír Špankov přímo sousedí s areálem bývalé obory Lipí, tak jak se rozšiřoval výskyt jeleny siky, docházelo postupně i k poškozování obnovovaných porostů. Dnes jsou poškozeny všechny porosty do stáří 40 let (sika26.jpg), a na některých lokalitách až do 80 let u smrku. Výchova tedy obecně spočívá v hledání dosud nepoškozených stromů s průběžným kmenem, které pak uvolňuji úrovňovým zásahem. Současně vyznačuji k vytěžení smrky, u kterých není dosud zavalená rána po loupání, nebo stromy se zjevnou pokročilou hnilobou. Tím zvyšuji stabilitu porostu. Výchovu opakuji podle stavu porostu, potřeby uvolňovaných stromů a vznikající přirozené obnovy po 5 až 10 letech.
Pro ověření způsobu výchovy loupaných a loupáním ohrožených smrkových porostů jsem v lokalitě Libenov založil pokusné plošky. Jsou uprostřed bloku asi 40 ha mladších porostů, dnes ve stáří od 12 do 37 let, zčásti vzniklých po kalamitní těžbě. Pokusné plošky jsou umístěny v porostní skupině, která byla vysázena v roce 1989 a prořezána ve věku 8 a 16 let. Zatím se jako vhodný jeví způsob, kdy negativním zdravotním výběrem v úrovni se vyřeže většina sloupaných stromů i za cenu dočasných mezer. A současně je vyřezána neperspektivní podúroveň kvůli zprůhlednění porostu. Instruktáž dělníků před zásahem je velmi jednoduchá. První vyhodnocení ukázala, že silný zásah s uvolněním korun umožňuje stromům rychlejší tloušťkový přírůst a lepší zavalování ran. Na ploše s tímto zásahem nebylo zjištěno čerstvé loupání, které stále pokračuje v neprořezané části.

Pro usnadnění lovu lze doporučit zprůhlednění porostů. Ve svěřeném revíru k tomu využívám v poslední době rostoucí zájem o palivové dříví. V borových porostech po druhé prořezávce ve stáří kolem dvaceti let pro samovýroby vyznačuji pozitivní zásah v úrovni. Starší porosty samovýrobami čistím od neperspektivních a slabých podúrovňových stromů. Porosty rozčleňuji již od prořezávek linkami. Tyto linky vkládám do porostů s pravidelným rozestupem bez ohledu na porostní skupiny a připravuji tak porosty pro nasazení harvestorových technologií. Toto pravidelné a přehledné rozčlenění mohou využít uživatelé honiteb k umístění loveckých zařízení.

6. Výzva do budoucna
Největší problém na svěřeném revíru vidím v lesních enklávách v polích na krátkých a strmých svazích s jižní až jihozápadní expozicí. Menší plochy lesů bývají přičleněny do cizích honiteb. Nedostatek přístupových cest znamená klid pro zvěř. Bývalé opuštěné pastviny hospodářského dobytka se stávají opět pastvinami zvěře. Přestárlé smrkové porosty se rozpadají vlivem kůrovce. Borové ještě nějaký čas vydrží. Borovici zde nelze zajistit, protože poškozováním mizí. Smrky, kterými zde vylepšovali kultury mí předchůdci, jsou postupně všechny sloupány. Dub na jeho přirozeném stanovišti je okusem udržován při zemi. Porosty zarůstají trním.

Na čem založíme lesnické hospodaření až vytěžíme staré relativně zdravé a rovné porosty? Zda v budoucnu nebude les trčet křovinami k nebesům, to záleží v mnohém na nalezení a udržení rovnováhy mezi myslivostí a přírodním prostředím.

Ing. Miroslav Červený
Lesní správa Plasy

Zpracování dat...