KAŠTANY A SRNČÍ ZVĚŘ
Myslivost 9/2009, str. 37 MVDr. Zdeněk KOLÁŘ
Jírovec maďal, kaštan koňský, pochází z Malé Asie a východní části Balkánu. K nám byl dovezen jako strom okrasný, ale brzy se zjistila jeho atraktivnost pro zvěř, zejména daňčí. Kromě klasických alejí, kam se hodí svojí vznešeností, byl vysazován zejména v oborách, jako solitér, nebo ve volných skupinkách – kaštánkách. Nutně vyžaduje světlo a pečivou ochranu proti okusu.
Občas se vyskytnou dohady, zda je vůbec vhodným krmivem pro srnčí zvěř. Určitá nedůvěra může plynout ze špatné techniky přikrmování. Především musí zůstat kaštan čerstvý, aby ho srnčí mohlo rozkousat! Školáci nám ho někdy v dobré víře nosí sušený a pak nezbude nic jiného, než ho několik dnů nechat rozmočit ve vodě. Dělával jsem to v řídkých pytlích přímo v potoce.
Nejlépe je postupně sypat kaštany ve slabé vrstvě někde na školní zahradě a přikrývat listím, mohou být klidně smíchány se žaludy. Stejným způsobem je po odvozu uskladníme v honitbě. Z těchto primitivních "krechtů" je podle potřeby uvolňujeme lopatou a pokud není příliš hluboký sníh, rozhazujeme je v širokém okolí. Účelem je, aby jednotlivé kaštany musela zvěř hledat, i když je to určitý ústupek hygieně. Stejně na jaře okolí krmelců asanujeme.
Stává se ovšem, že tam, kde není srnčí na kaštany zvyklé, nebude je zpočátku brát. Pak nezbývá nic jiného, než je určitý čas drtit a přidávat do korýtek k zrní a rozhazovat pod krmelec, kde je zvěř zvyklá potravu sbírat. Někdy můžeme drcené kaštany trochu přisolit, nesmíme však zvěř nutit, aby s určitým množstvím potravy brala nadbytečné množství soli. Kaštany stačí "nalousknout", aby je zvěř mohla svírákem zachytit. Někdo to dělá drtičem na kosti, jiný čepcem sekyrky, viděl jsem také traktoristu, který na asfaltové cestě přejel několikrát půl pytle kaštanů, a měl vystaráno. Všechna tato práce se stane zbytečnou, jakmile se srnčí naučí kaštany brát a rozkousávat je. Na počátku sezony mu ovšem můžeme rozdrcením několika kaštanů posloužit. I když kaštan není pro srnčí zvěř takovým pamlskem jako žalud, nebo dokonce bukvice, tam, kde ho srnčí léta zná, nezůstane do jara ani jeden.
Určitým problémem bývá černá zvěř. Také má mnohem raději bukvice a žaludy, přesto nám může jedna tlupa zlikvidovat celou zimní zásobu za jedinou noc. Musíme tedy krecht oplotit a kaštany přehazovat ven. Mívali jsme na to rozebíratelné, přenosné, ohrádky.
Svého času se v jedné známé oboře, s bohatým výskytem plodonosných jírovců, vyskytlo náhlé hromadné hynutí u daňků. Pro daňka je kaštan "národním jídlem" a příčinou bylo doslova "přežrání" čerstvě napadanými kaštany, obsahujícími saponinové látky, které způsobují plynové nadmutí. Hynutí se podařilo zabránit jednoduchým navezením klestu na opadové plochy, aby napadené kaštany byly daňčí zvěři těžko přístupné. Za několik dnů ležící kaštany "odvětrají" a přestanou být nebezpečné. Je zajímavé, jak tato celkem ojedinělá záležitost nabyla na popularitě a rozšířila mezi myslivci určitou nedůvěru. Nestačili jsme tehdy na specializovaném veterinárním pracovišti vysvětlovat, že daněk je mnohem "hltavější" než srnčí, že u něj známe komplikace i po přežrání zrninami (zejména kukuřicí a pšenicí), nebo bramborami. Nic takového nebylo zaznamenáno u srnčího, alespoň pokud se kaštanů týká.
Kaštan může být ovšem velmi nebezpečný plesnivěním, jako každé krmivo, obsahující takové látky. A zaplísní zejména při pokusu o nedokonalé a škodlivé sušení! Druhy plísní, které se zde vyskytnou, mohou patřit k velmi nebezpečným. Nevyvolávají sice akutní stavy, ale jsou rakovinotvorné a rezidují i ve zvěřině a vnitřnostech. Zaplísnění poznáme snadno tak, že po rozlousknutí najdeme pod slupkou šedavý nebo černý povlak.
Proto patří kaštany výhradně ven do "krechtů", i když nám v nich někdy zahospodaří myši. Přikrmíme tak trochu sovu a kunu, které dbají, aby těch příživníků nebylo přespříliš. Volně ležící kaštan v přírodě nezaplísní a na jaře spolehlivě vyklíčí. Jedná se o určitou stratifikaci a můžeme ji využít k výsadbě. Zatím se zdá, že ani klíněnka, která nám v posledních letech jírovec dusí, ho úplně nezničí a i do budoucna budeme mít zdroj krmiv pro zvěř, bez ohledu na skotačení cen na burzách zemědělských komodit.
Pro zajímavost můžeme ještě v připojené tabulce uvést porovnání některých krmivových hodnot s jinými krmivy. Jedná se o údaje různých autorů, které se mohou, podle odlišnosti vzorků, v detailech lišit, ale jako základní porovnání jistě dobře poslouží.
U kaštanů musíme ještě k velmi dobré krmivové hodnotě přičíst příznivé dietetické účinky (např. protiprůjmové) a někdy uváděné i účinky antiparazitální.