Časopis Myslivost

Řada těchto technologií a metodik je ověřována nebo rozvíjena útvarem Myslivosti Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech. Kromě toho realizuje toto pracoviště i bezplatnou poradenskou činnost, při které tyto technologie a metodiky využívá. Řešena je tak především problematika škod zvěří a ekologické problémy. Pro zájemce o spolupráci nebo informace o této činnosti dále uvedeme alespoň některé z nich.

Ochrana zvěře před střety s vozidly
Již v roce 2007 bylo zahájeno ověřování účinnosti některých pachových repelentů a optických zradidel typu Swaraflex na Pardubicku. Byla tak podpořena aktivita okresního mysliveckého spolku a státní správy myslivosti.
Ukázalo se, že na kontrolním úseku, kde bylo v noci sraženo podstatně více zvěře než ve dne, byl po instalaci odrazek Swaraflex počet zabité zvěře prakticky stejný ve dne i v noci a celkově byl minimálně o 65 % nižší. Při aplikaci pachových repelentů (Hagopur, Hukinol) byl během hodnoceného období na kontrolní úseku sražen jeden kus srnčí zvěře. Během porovnávacího období, kdy nebyl tento úsek ošetřen, došlo ke dvanácti kolizím (8 ks srnčí, 1 ks daňčí, 3 ks černá).
Na dalším úseku bylo během kontrolního období, bez ošetření pachovými repelenty, sraženo 12 kusů spárkaté zvěře a po ošetření nebyla evidována kolize žádná. Na třetím kontrolním úseku nebyl během období aplikace repelentů zjištěn žádný střet zvěře s vozidlem, zatímco v předcházejícím období bez ošetření zde bylo sraženo 9 kusů (7 ks srnčí, 2 ks černá).
Tyto výsledky jasně hovoří o vysoké účinnosti testovaných opatření. Zdá se, že vyšší účinnost mají pachové repelenty oproti optickým, které jsou funkční především v noci. Kromě toho jsou pachové repelenty levnější, pokud ovšem nepočítáme práci s jejich periodickým obnovováním.
Úspěšně byly pachové repelenty využity také podél rizikové silnice v oblasti Husince na Šumavě. V současnosti je ve spolupráci s Městským úřadem v Roudnici a 65 honitbami realizováno ošetření více než 100 km rizikových úseků komunikací, pomocí pachových repelentů. Kromě toho je zde ověřován i prototyp opticko-pachového repelentu, který byl vyvinut ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Další desítky kilometrů rizikových silnic budou za podpory státní správy myslivosti opět ošetřeny myslivci na Pardubicku.

Ochrana zvěře před zemědělskou mechanizací
Nové, stále výkonnější mechanizmy zvyšují ztráty na zvěři při zemědělských pracích, stejně jako s nárůstem provozu hyne stále více zvěře na komunikacích. Význam ztrát srnčat nebo drobné zvěře při sklizni pícnin potvrzuje i zjištěná záporná korelace mezi stavy drobné a srnčí zvěře a zastoupením pícnin v oblasti. Pro aktivní ochranu srnčat - jejich vyhledávání před sklizní ploch pícnin, bylo ve spolupráci se třemi mysliveckým sdruženími na Kutnohorsku testováno zařízení Infrarot-Wildretter. Zařízení kontroluje pás o šířce 6 m, prostřednictvím 10 senzorů, které jsou pak jednotlivě prezentovány na centrálním displeji. Ukázalo se, že Wildretter je evidentně výkonnější než různé vyhledávače zvěře, které jsou v současnosti na našem trhu, nebo než práce s loveckým psem. Například v dvacetihektarovém hustém porostu jetele byla při procházení objevena dvě srnčata. Následně bylo použito ke kontrole téže plochy Wildretteru a bylo nalezeno dalších osm srnčat. Zařízení bylo používáno buď podle návodu výrobce, tak že bylo neseno obsluhou na popruhu (viz foto), což je vzhledem k hmotnosti zařízení asi 5 kg do jisté míry fyzicky náročné, nebo bylo upevněno na čtyřkolku. Využití naposled uvedené alternativy je však nutno předem projednat se zemědělcem, který na pozemku hospodaří.

Monitoring zvěře
Pro hodnocení výskytu a počtů zvěře, eventuálně atraktivity krmiv, se poměrně nedávno objevily na našem trhu různé typy "fotopastí" - fotoaparáty nebo kamery s infrapřisvícením nebo bleskem, která jsou spouštěna pohybem zvěře v zorném poli. Skutečností je, že zařízení někdy nemají takový dosah, zorné pole nebo kvalitu snímání jak je uváděno, nebo jejich mechanické části nemají potřebnou kvalitu. Je proto vhodné zajistit si před nákupem spolehlivé reference a nebo nejdříve koupit pouze jeden přístroj a prověřit si jeho kvalitu v praxi. Z hlediska kvality i cenových relací se někdy vyplatí objednat zařízení z USA.

Pastevní nabídka
Mezi technologie lze zařadit i zavádění nových, většinou energetických plodin (šťovík, sida a další), eventuálně různé systémy jejich výsevu. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti spolupracuje s praxí na ověřování potenciálního významu a kvality některých energetických plodin pro zvěř nebo na ověřování některých zahraničních zkušeností osevu ploch pro zvěř. Příkladem může být systém výsevu plodin pro černou zvěř dle BSW. Jedná se o systém čtyř pásů s různými plodinami, které se střídají v následujícím pořadí: 1. směska oves, hrách, bob, slunečnice (jednoletý, nízký porost), 2. cukrová kukuřice, kukuřice (jednoletý, vysoký porost), 3. jetel červený, jetel plazivý (víceletý, nízký porost), 4. topinambur (víceletý, vysoký porost).

Metodika managementu populací
Mezi v praxi ověřované metodiky patří například metodika hodnocení zatížení prostředí spárkatou zvěří podle okusu, kterou zpracoval ÚHÚL a která se možná objeví v naší praxi ve formě vyhlášky nebo doporučení.
Základem je šetření na bodech Národní inventarizace lesů (NIL), která má inventarizační pravoúhlou síť, složenou z inventarizačních čtverců o rozměrech 2 x 2 km. V každém inventarizačním čtverci jsou dvě inventarizační plochy kruhového tvaru o výměře 500 m2. Celkem je v ČR více než 14 tisíc inventarizačních ploch.

Vyhodnocení dat, probíhá ve třech oddělených skupinách:
- poškození obnovy okusem a vytloukáním,
- poškození stromů loupáním a ohryzem,
- poškození mající vliv na biodiverzitu dřevin (okus a vytloukání na jedincích obnovy
listnatých dřevin a jedle).

Návrh plánu lovu pro region pak vychází ze dvou podkladů, a to začlenění regionu do kategorie (I. až IV.) podle výsledků šetření (intenzity pastevního tlaku na porosty) a zpětného propočtu stavu spárkaté zvěře (průměr za poslední tři roky). Výše uvedené kategorie regionu jsou: I. škody jsou bezvýznamné, z hlediska stavu ekosystému není doporučována úprava výše lovu, II. poškození ekosystému je únosné, na základě zpětného propočtu je navržen celkový odlov, III. škody omezují lesnické hospodaření a biodiverzitu lesního ekosystému a je potřeba zvýšit odlov, zvýšení celkového odlovu o 10 %, IV. škody jsou neúměrně vysoké, je potřeba okamžitých opatření pro snížení škod, zvýšení celkového odlovu o 25 % a více.

Metodika harmonizace jednotlivých prvků krajiny v ekosystémech, vyhledávání deficitních složek a jejich nejefektivnější doplnění prostřednictvím GIS (geografický informační systém).
Na základě počítačové klasifikace, interpretace vstupních údajů a využití metod dálkového průzkumu země je možno zpracovat podklady pro rekonstrukci stávajících a vytvoření nových stanovišť zvěře - zvýšení kapacity prostředí. Dále uvedeme postup - jednotlivé kroky řešení, na příkladu honitby Ctiněves - Černouček.
1. Porovnání současného stavu a situace v roce 1849.
2. Klasifikace a interpretace databáze - s využitím GIS byly v orotofotografii modelové honitby vyznačeny následující prvky:
- hranice honitby,
- ekotony (hranice) pole x pole,
- ekotony pole x křovinná formace,
- ekotony pole x les.
Hranice mezi různými prostředími (ekotony), jsou pro zvěř i řadu dalších živočichů velmi atraktivní a vyhledávané, jsou tu většinou druhově bohatá rostlinná společenstva, vhodná pro pastvu i kryt. S rostoucí vzdáleností od nich, například směrem do zemědělské monokultury, se prostředí stává pro řadu druhů méně příznivé. Samozřejmě, že funkce rozhraní lesa nebo pásové zeleně a zemědělské půdy je pro zvěř významnějším prvkem prostředí, než rozhraní mezi dvěma zemědělskými plodinami. Obecně se dá říci, že rozhraní pole x les vytváří pro většinu druhů naší zvěře "přátelské prostředí" do vzdálenosti asi 200 - 300 m. Naopak rozhraní mezi dvěma zemědělskými plodinami nebo třeba rozhraní podél polní pěšiny, má takovouto funkci na úrovni několika málo metrů (například jen asi 5 m).
3. Vytvořením pěti a dvěstěmetrových pásem podél rozhraní společenstev a jejich vyšrafováním v orotfotografii jsou označeny ony pro zvěř "přátelské" plochy. Naopak plochy nevyšrafované, jsou plochy pro zvěř málo atraktivní a zvýšení kvality prostředí zde, například výsadbou dřevin nebo dočasných remízů, bude mít největší efekt pro rozšíření vhodného životního prostoru. Obdobně postupujeme při registraci a rozmístění vodních zdrojů - napajedel.
4. Současně s uvedenými analýzami proběhlo i terénní vyhodnocení stavu, stávajících stanovišť - refugií zvěře. Ve spolupráci s nájemcem honitby byla určena ta, jejichž stav nezaručuje potenciální ekologickou funkci (většinou nedostatek bylinného a křovinného patra).
Ve finále byly vytvořeny dvě informační vrstvy: vodní zdroje v honitbě a refugia doporučená k rekonstrukci.
5. Na základě dříve popsané klasifikace a interpretace databáze se objevily plochy zkoumaného území (nepokryté šrafem), které nejsou vhodné pro migrace a vytváření domovských okrsků - home range (obývané území) nebo teritorií zvěře (obhajované území). Sem byly umístěny návrhy nových refugií - remízů nebo pastevních ploch. Byla vytvořena informační vrstva nově navržených refugií s buffrem 200 m. Ta byla dále překryta informační vrstvou stávajících refugií s pásmem 200 m. Takto vzniklá syntetická vrstva umožnila vizuální posouzení návrhu opatření.
Na připojeném grafickém zobrazení výsledků a doporučení (z ortofotografie) je zřejmé, že uvedenými úpravami bylo prakticky celé území honitby pokryto zvěři "přátelským" prostředím - šrafovanými pásmy.

Metodika optimalizace úprav prostředí honiteb
Tato metodika - matematický model (program) vytvořený ve VÚLHM umožňuje posoudit efektivitu jednotlivých plánovaných opatření v honitbě a provést jejich optimalizaci z hlediska ekologického i ekonomického. To znamená, že pro konkrétní podmínky honitby dokáže odpovídat na otázky typu: 1. Jestliže zvýším výměru zvěřních políček o x ha, nebo jestliže zvýším odlov lišek o x kusů ročně, atd., o kolik kusů na100 ha se zvýší stavy zaječí zvěře? 2. Jestliže chci investovat do honitby 50 000 Kč, je výhodnější založit trvalý remíz, plochy s okopaninami, nebo nakoupit umělé nory?
Pro řešení bylo využito databáze agroenvironmentálního monitoringu IFER a databáze myslivecké statistiky ÚHÚL.
V první fázi byly prostřednictví výpočtu korelací (EXEL Makro) prověřeny závislosti mezi denzitou zaječí, bažantí a koroptví populace a stanovištními charakteristikami (viz. agroenvironmentální monitoring), definovanými pro 318 kontrolních ploch (každá o výměře asi 4 km2). Jednalo se o: stavy zaječí zvěře na kontrolních plochách, stavy bažantí zvěře na kontrolních plochách, stavy koroptví na kontrolních plochách, úlovky lišek, úlovky kun, diverzitu zemědělských plodin, počty zemědělských honů, délky ekotonů, procento výsevu ozimých obilovin, jarních obilovin, okopanin, kukuřice, pícnin, řepky ozimé, řepky jarní, zastoupení lesní půdy, nadmořskou výšku, výskyt tularémie, kalamitní výskyty hrabošů, lokalizace chráněných území, výskyt vztekliny, vstupy živin, NOx, a další.
Ve druhé fázi byla formulována funkce pro stanovištní charakteristiky a denzity populací drobné zvěře v modelovém prostředí. Jednotlivým stanovištním charakteristikám, které byly vyjádřeny procentuálně (z hypotetické maximální hodnoty), byla přiřazena váha odpovídající vypočteným korelacím (viz první fáze řešení). Byl tak vytvořen nástroj - program pro modelování různých kombinací stanovištních charakteristik a denzitu populací drobné zvěře.
Optimalizace stanovišť opatření a stavů drobné zvěře probíhá v prostředí tabulkového generátoru MS-EXCEL s využitím jeho vestavěných funkcí a vlastností jednotlivých buněk.
Výsledkem jsou dvě uživatelské tabulky. Do první vložíme data charakterizující naší honitbu a počty zvěře, ve druhé můžeme měnit jednotlivé stanovištní charakteristiky (výměru políček, remízů, diverzitu plodin, lov predátorů atd., a v kolonce stavy zvěře na 100 ha se bude prezentovat pravděpodobný dopad jednoho nebo více opatření na počty zvěře - tedy efektivita zásahu.

Uvedené příklady nových technologií a metodik, zdaleka nevyčerpávají sortiment pracovních nástrojů a činností Útvaru myslivosti VÚLHM, které jsou zde k dispozici pro mysliveckou praxi v rámci bezplatné poradenské činnosti, kterou je toto pracoviště pověřeno Ministerstvem zemědělství.


Profilové oblasti poradenských činností:

- Monitoring zahraničních a tuzemských informací, jejich praktické ověřování a uplatňování v praxi prostřednictvím individuálních konzultací, seminářů, informačních materiálů, publikací s výstupem návrhů doporučení, odborných stanovisek, studií a projektů pro konkrétní oblasti (viz. www.vulhm.cz)

- Zabezpečení diagnostiky a hodnocení vývoje stavu poškození lesa zvěří ve vazbě na stanovení reálné kapacity prostředí a současný stav populací zvěře, prostřednictvím nových metodik a technologií (např. nadstandardní matematicko-statistické zpracování databází škod, infrafotopasti, modelování situace v systému GIS atd.).

- Zabezpečení monitoringu vývoje poškozování lesních ekosystémů a jeho řešení ve vazbě na zdravotní stav zvěře. To znamená především vyšetření hematologické, biochemické, histologické a koprologické. Stanovení chyb a deficitů ve výživě zvěře.

- Pro obory a bažantnice zpracování projektů úprav, s cílem zvýšení úživnosti nebo biodiverzity a přírodního prostředí prostřednictvím úprav fytocenóz. Vyhodnocení prostorové struktury a denzity populací chované zvěře, studie proveditelnosti.

- Záchranné a zaměřovací programy - příprava programů na úrovni legislativní, technologické a biologické.


Kontaktní adresa:
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Útvar Myslivosti, Strnady 136, 252 02 Jíloviště.
Tel.:257 892 222, mobil: 605 254 633, e-mail: fhavranek@quick.cz