Časopis Myslivost

Telemetrické sledování norků bylo občas velmi nudné, uvedený případ patří mezi ta zajímavá sledování. Sledovaná zvířata většinu dne prospala a nic zajímavého se nedělo. Celková délka aktivity během dne se u jednotlivých norků velmi lišila a pohybovala se mezi 17 % až 46 % dne, přičemž aktivnější byly samci, a to zejména v období páření. Ve dnech, kdy je aktivita norků minimální, zvířata pravděpodobně ani neopouštějí noru. Potravu pak získávají ze zásob, které si vytvářejí a ukládají v blízkosti nory. Jednou jsme náhodou takovou spíž objevili, sledovaná samice měla uloženo u jedné nory dvanáct kaprů. Mezi samci a samicemi jsou velké rozdíly v rozložení aktivity v průběhu dne. Samci vykazují převážně noční aktivitu, zatímco rozložení aktivity samic je rovnoměrné v průběhu celého dne. Pro rovnoměrné rozložení aktivity samic do celého dne existuje několik vysvětlení, například pro energetické nároky kvůli menší velikosti musí samice lovit častěji; jiná denní aktivita odlišné kořisti samců a samic.

Vydra říční je v našich krajích noční zvíře. Přes den spí v úkrytu, po západu slunce vstává a při rozednívání jde opět spát. Ale i v průběhu noci si jednou či vícekrát krátce odpočine. V zimním období, kdy je tma delší dobu, je aktivita vyder více rozložena do celé části dne mezi soumrakem a svítáním a častěji během noci krátce spí. Celkově jsou jedinci vydry říční vzhůru zhruba 8,2 hodin denně. Během nočních hodin je okolo 65 % lokací vydra aktivní. Mezi samci a samicemi není výrazný rozdíl. Na rozdíl od norků celková délka aktivity v jednotlivých dnech tolik nekolísá a celkově jsou vydry aktivnější než norci.

Toho dne jsme jeli dohledávat samce Jindru zhruba okolo poledne. Přes den vydry spí, a tak je našim úkolem přesná lokalizace a popis odpočinkových míst. Signál se začal ozývat, když jsme se přiblížili k údolí Dyje. Sjeli jsme k mostu a k našemu překvapení jsme zjistili, že Jindra je aktivní, a dokonce že se přibližuje k nám. Chvíli na to Jindra opravdu podplaval most a v blízké zátoce jsme krásně pozorovali, jak si za denního světla v klidu splavuje řeku údolím po proudu dolů. Tak jsme jej sledovali dál z polní cesty, která údolím také vedla. Jindra se pomalu posouval dále po proudu, při našem sledování překonal vzdálenost asi 700 m. Zastavili jsme v místě, kde se řeka opět stočila k cestě, po které jsme jeli. V těchto místech také začínala chatová oblast. Zůstali jsme stát asi 15 metrů od první chatky a čekali, až Jindra připluje. Před chatkou na břehu řeky seděl rybář a poklimbával na sluníčku u svého prutu. Jindra se přiblížil, proplul kolem naší pozice. Plul pomalu, v podstatě se nechal částečně unášet proudem podél protějšího břehu. Byl teplý den, sluníčko pálilo, a tak jsem mu tu koupel i záviděla. Najednou však spatřil rybáře, leknul se a rychle žbluňknul pod hladinu s hlasitým šplouchnutím. Rybář se prudce probudil, škubnul sebou, a mžoural okolo sebe, co se děje. Jeho rybářský prut byl v klidu, žádná ryba se nechytla, na břehu dva nezajímaví cizinci, ale jinak nikde nic, a tak opět upadl do polední siesty. Na rozdíl od rybáře Jindru setkání vylekalo, otočil směr a plaval zpět proti proudu řeky. Asi 200 metrů proti proudu si našel noru, konečně ulehl a snad spal až do večera.

Výjimečně jsou vydry v naší krajině aktivní i během denního světla (4 % záznamů). V průběhu našeho sledování jsme takovéto chování zaznamenali zejména u samců, a to v únoru a březnu a v letních měsících. V letních měsících se většinou jednalo o dlouhé potulky mimo domovský okrsek. Několikrát jsme zaznamenali, že samci opustili svůj okrsek a jeden až tři dny se putovali po krajině, většinou během dne, často dlouhé úseky mimo vodu. Jedním z vysvětlení tohoto chování je, že samci kontrolovali stav v okolí a to tak, aby se vyhnuli rezidentním zvířatům (částečně mimo vodu a za světla). Často se v těchto místech už znova neobjevili, ale také jsme pozorovali případy, kdy směrem pochůzky později rozšířili svůj domovský okrsek.
Běžně je možné pozorovat vydry během dne na mořském pobřeží Atlantiku, v těchto oblastech vydry na rozdíl od těch našich vykazují denní aktivitu. Aktivní jsou v závislosti na přílivu a odlivu, protože výška vodního sloupce ovlivňuje úspěšnost lovu potravy. Můžete pak sedět někde na vyvýšeném místě pobřeží fjordu a s velkou pravděpodobností se dočkáte zajímavého pozorování jednoho i více těchto pro nás tajuplných zvířat.

Rezidentní norci i vydry v rámci svých domovských okrsků i mimo ně každý den překonávají velké vzdálenosti v řádech stovek metrů a kilometrů. Postupně probíhají celý svůj okrsek. Jak dalece krajem putují, to závisí na řadě faktorů, mimo jiné na jejich pohlaví a sociálním statutu, na ročním období. Samozřejmě ale některé dny stráví na malém úseku toku či na jednom jediném rybníce.

Nejdelší námi zaznamenaná vzdálenost, překonaná za jednu noc, dosáhla u norčích samců 22 km a u samic 6 km. I průměrné denní vzdálenosti byly u samic norků zřetelně nižší (samice Neve 0,8 km) oproti samcům (1,4 - 6,2 km). Srovnání průměrných denních vzdáleností překonaných v jednotlivých měsících ukazuje vysokou sezónnost pohybů norků. Zřetelný je především vrchol pohybové aktivity samců v březnu, ale patrný je i méně výrazný vrchol pohybové aktivity norků v srpnu. První vrchol pohybové aktivity, kdy byly zaznamenány nejdelší průměrné denní vzdálenosti, se nalézá v měsíci březnu, tedy v období rozmnožování norků. Samci v této době překonávají velké vzdálenosti a navštěvují domovské okrsky několika samic. Snaží se pářit s různými samicemi tak často, jak jen je to možné, a proto je jejich pohybová aktivita v tomto období extrémní. Druhý vrchol v srpnu je patrný nejen u samců, ale také u samic. Možné vysvětlení souvisí s rozptylem juvenilních jedinců v tomto období.

Nejvyšší zaznamenanou rychlost přesunu vyder jsme zaznamenali u dospělého samce Ferdy, a to 8,6 km/h, pravděpodobně však při této rychlosti využíval i proudu vody. U dalších zvířat jsme zaznamenali nejvyšší rychlosti mezi 2 - 5 km/h. Největší vzdálenost překonaná během jednoho dne byla u samců 11 km a u samic 7 km. Vzhledem k tomu, že vydry jsme sledovali v krajině hustě poseté rybníky, jsou také zajímavá čísla týkající se pohybu na rybnících. Během jedné noci vydry navštívily 0 - 13 rybníků, nejčastěji tři rybníky. Z pohledu domovských okrsků to znamená, že vydry dokázaly proběhnout vyjímečně až více než polovinu "svých" rybníků, v průměru 10 - 30%.

Jak je vidět z údajů, vydry i norci překonávají často relativně velké vzdálenosti, a to i v naší rybníkářské krajině, kde mají dostatek nebo spíše přebytek dostupné potravy na každém rybníku, kterým projdou.