ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Září / 2009

Zakládání biopásů a zvěřních políček v MS Angelika po dvou letech

Myslivost 9/2009, str. 62  Martin HANKE
Z odstupem dvou let jsem se rozhodl opět napsat článek o zakládání biopásů v našem mysliveckém sdružení. Mnoho se za tu dobu změnilo a podle mého bohužel ne k lepšímu.

Ale nebudu předbíhat a raději připomenu technická data o naší honitbě.
Myslivecké sdružení "Angelika" Chlebičov myslivecky obhospodařuje 1268 ha převážně polní honitby nalézající se v příměstské oblasti města Opavy. Orná půda činí celkem 1146 ha celé výměry honitby. Je intenzivně zemědělsky obhospodařována čtyřmi většími zemědělskými podniky a několika drobnými zemědělci. V honitbě je deset remízků a dva menší lesy o celkové rozloze 22,7 ha. Zbylé pozemky jsou vedeny jako trvale travní porosty 20 ha, vodní plocha 9,2 ha a ostatní plocha 70 ha. U vodní plochy se jedná asi o dva kilometry toku řeky Opavy a zbytek jsou odvodňovací příkopy.

V době, kdy jsem v dubnu roku 2007 psal první článek, jsem samozřejmě ani netušil, že dne 20. dubna 2007 vstupuje v platnost nové nařízení vlády č. 79/2007 Sb. o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření (dále jen AEO), které nahradilo Nařízení vlády (dále jen NV) č. 242/2004 Sb.
Dovolím si malé porovnání těchto nařízení a pokusím se popsat změny, které se dotkly titulu Biopásy. Podíváme-li se na staré NV č. 242/2004 Sb., tak zjistíme, že v § 13 titul biopásy je žadatel povinen osít vybranou plochu směsi osiva v dávce 60 - 70 kg/ha nejpozději do 31. května. Směs měla obsahovat nejméně 24 kg pohanky, nejméně 6 kg prosa, nejméně 0,4 kg krmné kapusty a nejméně 30 kg jiné plodiny, jako je obilnina nebo lupina bílá. NV č. 242/2004 Sb. bylo upraveno v NV č. 542/2004 Sb. Pro titul biopásy se přidala jenom vzdálenost mezi jednotlivými biopásy v půdním bloku, a to 50 metrů.
V novém NV č. 79/2007 Sb. přibyla vzdálenost biopásů od dálnice a silnic I. a II. třídy, a to 50 metrů ve kterékoli své části. To je samozřejmě z mysliveckého hlediska kladná změna. Méně kladnou, řekl bych docela špatnou, změnou je příloha č. 16., která řeší směs osiva na jeden hektar biopásu. Na 1 ha se vysévá minimálně 65 kg jarní obiloviny (oves setý, pšenice jarní, ječmen jarní), 30 kg pohanky obecné, 15 kg prosa, 0,4 kg krmné kapusty, 2 kg lupiny bílé. Podotýkám, že všechna množství jsou minimální. Osivo musí mít osvědčení prokazující kvalitu osiva. Podle starého NV č. 242/2004 Sb. měl zemědělec volnější ruce, mohl například z 30 kg jiné plodiny udělat 15 kg ovsa a 15 kg lupiny. Myslím si, že tím byla omezena druhová pestrost ve prospěch klasických obilovin. Dokážu si představit biopás, který má z jedné strany pšenici, z druhé ječmen a sám je tvořen z 58 % těmito plodinami. Proč by zemědělec kupoval certifikovaný oves, když má nakoupeny tuny certifikované pšenice a ječmene. Takový biopás ztrácí svoji hodnotu. A když k tomu ještě připočtu, že certifikovaná pšenice a ječmen na rozdíl od ovsa jsou mořené, pak bio je jenom slovo. Člověk znalý zemědělské praxe by mohl namítnout, že lze koupit i nemořenou pšenici a ječmen, ovšem tyto musí být zdravotně způsobilé. Toto posouzení stojí asi 4000 Kč a záleží na šikovnosti dodavatele, zda se mu podaří sehnat více zájemců o takové osivo a náklad 4000 Kč rozpustit ve větším množství. Podle mého názoru by osivo do biopásů nemělo být mořené, protože už při osetí by měl biopás nabídnout zvěři kvalitní potravu.
Další změnou u biopásů byla úprava požadované výměry, kterou musí mít žadatel evidovanou v evidenci půdy, a to z 5 ha na 2 ha zemědělské půdy. Tato změna je samozřejmě pozitivní, protože umožní žádat o dotaci i menším zemědělcům.
V roce 2008 bylo nařízení vlády 79/2007 Sb. novelizováno nařízením vlády 114/2008 Sb. Do tohoto nařízení se promítla Směrnice 91/676/EHS takzvaná nitrátová směrnice. Tato směrnice řeší ochranu povrchových vod. Pro nové žadatele o AEO titul biopásy se mění způsob hnojení dusíkatými hnojivy. Jsou stanoveny doby, kdy se těmito hnojivy nesmí hnojit. Ve třímetrové vzdálenosti od vodotečí se tato hnojiva nesmějí používat vůbec. U svažitých pozemků se vzdálenost od vodotečí prodlužuje na 25 metrů. Tato změna je určitě přínosem nejen pro ochranu povrchových vod, ale i pro celý ekosystém. Zůstává jen otázka, zda tato změna neodradí případné žadatele, protože vodotečí bývají i odvodňovací příkopy a těch může mít zemědělský podnik na své obhospodařované výměře mnoho. Dodávám, že podmínky správné zemědělské praxe, jak se tomuto nakládání s hnojivy říká, musí žadatel dodržet na celé obhospodařované výměře a ne jen na pozemku, kde jsou biopásy.
Poslední změnu, kterou jsem zaznamenal, a to v metodice AEO 2009, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství, je změna týkající se žadatele. Žadatel nyní už nemusí být podnikatelem podle obchodního zákoníku. Mohou žádat i nepodnikatelé mající právní subjekt (např. obce, fyzické osoby nepodnikající, školy). Výměra minimálně 2 ha půdy v evidenci zůstává podmínkou. Tato změna je dobrá, protože snad budou moci žádat i myslivecká sdružení. Zbývá jen sehnat minimálně 2 ha zemědělské půdy.
Toto jsou změny, které jsem zaznamenal a doufám, že jsem něco nepřehlédl nebo si něco špatně nevyložil. Pokud se tak stalo, pak se předem všem čtenářům omlouvám. Jen pro ilustraci a taky trochu jako alibi uvádím všechna nařízení vlády, která se týkají AEO od roku 2004. Jsou to tato nařízení: NV č. 242/2004 Sb., NV č.542/2004 Sb., NV č.119/2005 Sb., NV č.515/2005 Sb., NV č.351/2006 Sb., NV č.79/2007 Sb., NV č.114/2008 Sb., NV č.45/2009 Sb. Zdá se mi, že pokud zákonodárce chce po někom, aby dobrovolně něco udělal pro ochranu přírody a krajiny, neměl by mu neustále ztěžovat podmínky.

Po tomto porovnání se konečně dostávám k zakládání biopásů v našem mysliveckém sdružení. Svůj první článek jsem končil tím, že náš první biopás, který jsme si založili za pomoci Obecního Úřadu Chlebičov sami, bude zemědělský podnik zařazovat do AEO, že biopás převezme a požádá o dotace. Nestalo se tak. Biopás si stále zakládáme sami. S odstupem času je to možná dobře, protože si pás o výměře 1,2 ha oséváme plodinami podle potřeby zvěře, která se v okolí pásu nachází. Pohanku, proso, kapustu, lupinu a oves jsme rozšířili o pelušku jarní a cizrnu beraní. Vyséváme asi 85 kg na hektar a nestalo se nám, že by pás nebyl dost hustý nebo zaplevelený. Kapustu stále vyséváme zvlášť, ale už ne rozhazováním. Díky našemu hospodáři se kapusta vysévá strojkem. Je to sice pracné, ale při ceně 350 Kč za kilogram osiva kapusty je každá vzešlá rostlinka dobrá. Zemědělskému podniku stav vyhovuje. Mají slevu z nájmu a berou dotaci na hektar. Ta činila v loňském roce podle mého odhadu asi 4900 Kč. Letos se ovšem tyto dotace o dost snížily. V loňském roce jsme byli dost zklamáni lovem zajíců v okolí biopásu. Já osobně si myslím, že se na tom podepsala kukuřice, která byla vyseta vedle na zhruba 100 hektarech a po celou dobu v ní byla černá zvěř.
Naše myslivecká políčka o celkové výměře 0,8 ha také oséváme stejnou směskou a topinamburem. V roce 2008 jsme se pokusili přesvědčit další zemědělský podnik k vytvoření biopásu. Bohužel jsme o tom začali jednat dost pozdě, a tak se družstvo nestihlo do titulu biopásy přihlásit. Ale podařilo se nám je přesvědčit, aby nám alespoň oseli biopás o výměře 1,5 ha na zkoušku. Tento biopás jsme hradili ze svého, a to ve výši skutečné dotace asi 10 000 Kč na hektar. Pás lemoval příkop zarostlý stromy a keři. V létě pohanka dosahovala výšky 1,8 m. V září se vyšvihla kapusta a až do tuhých mrazů jí byl pás plný. Takováto úroda se podle mě podařila díky přítomnosti vody v odvodňovacím příkopu.
Tento pokus přesvědčil zemědělce o tom, že se nemusí bát zaplevelení. V letošním roce jsme začali s přípravou žádosti s předstihem. Domluvili jsme se dokonce na dvou lokalitách. Té stávající na ploše 1,5 ha a druhé zhruba hektarové podél jiné vodoteče. Objednalo se osivo a vyřizovaly se podklady. Naši radost zkazila zmiňovaná směrnice o používání dusíkatých hnojiv v okolí vodotečí. Zmiňovaný podnik hospodaří také v okolí řeky Opavice a tam se to vodotečemi, potůčky a příkopy jen hemží. Třímetrová vzdálenost od hranice vodoteče by pro ně v některých lokalitách znamenala velké omezení. Tak si biopásy zase zaplatíme sami. Ne sice 2,5 ha, ale jen 2 ha. V době kdy píšu tyto řádky je osivo už týden v zemi. V posledních dnech ještě jednáme se zemědělským podnikem o tom, že by se vzdal své dotace na hektar. Ta by měla činit asi 2600 Kč a umožnit nám tak čerpat dotace na myslivecká políčka z Moravskoslezského kraje, která činí 5000 Kč/ha. Dotace se totiž nesmí překrývat. To by nám mohlo pomoci s financováním. Doufám, že se neobjeví nějaký důvod, proč by to nešlo. Dotace jsme si vyzkoušeli v roce 2008. Dostali jsme 6000 Kč na 0,4 ha políčka a také na dvě umělé nory. Ty jsme si postavili z betonových rour podle návodu z Myslivosti. Vyřízení dotace je celkem jednoduché. Jediným problémem je souhlas majitele nebo nájemce pozemku. Sami majitelé nebo nájemci většinou na pozemky berou nějaké dotace a záleží jen na jejich výši, abychom je byli schopni přeplatit.
Nejlepší je, pokud samo myslivecké sdružení vlastní nějaký pozemek. Proto se pokoušíme o nákup pozemků. Ale i tady jsme narazili na problém. Koupit pozemek od drobných vlastníků je sice možné, ale vlastníci mají uzavřeny desetileté nájemní smlouvy. Takže musíme počkat, až smlouvy vyprší. Koupit pozemek od Pozemkového fondu nemůžeme, protože nesplňujeme podmínku vlastnictví nejméně pěti hektarů orné půdy.

Přes všechny tyto problémy si myslím, že zakládání potravních pásů a políček je dobrá věc pro polní ekosystémy. Po slabším lovu v loňském roce se u nás začaly ozývat hlasy, že se nám to nevyplácí. Pokud se podíváme na finanční stránku, tak určitě ne. Ale kdo z nás dělá myslivost pro to, aby na ní vydělal? Pokud se jedná o nárůst počtu zvěře, tak je to věc těžko měřitelná. Záleží na počasí, plodinách, které jsou pěstovány, ale i na lovu v sousedních honitbách. Po prvních třech letech euforie jsme se dostali na nižší lovy. Tak to ale v přírodě chodí. Jsou roky bohaté a roky méně bohatší, ale mohou přijít i roky chudé. A v tom případě musíme pro zvěř udělat co nejvíce. Nebudeme přece sedět s rukama v klíně a lamentovat jak té zvěře ubývá.
Pro ilustraci uvádím lovy zajíců a bažantů od roku 2004. V roce 2005 jsme založili první pás a políčka.
Rok 2004 - zajíc lov 32 ks, úhyn 6 ks, bažanty jsme nelovili.
Rok 2005 - zajíc lov 61 ks úhyn 9 ks, bažant 37 ks.
Rok 2006 - zajíc lov 87 ks úhyn 12 ks, bažant 24 ks.
Rok 2007 - zajíc lov 99 ks úhyn 18 ks, bažant 63 ks.
Rok 2008 - zajíc lov 75 ks úhyn16 ks, bažant 16 ks.
Pro všechny případné zájemce o pásy a políčka bych chtěl uvést jednu poznámku, kterou jsem nikde nezaznamenal. A to ani v Myslivosti, ani v metodikách pro biopásy nebo zvěřní políčka. Je nutné, aby se pásy a políčka před zapravením do země prohledaly se psy, aby se minimalizovaly ztráty na zvěři. A samotné zapravení a osetí se provedlo ihned, jak to nařízení vlády a počasí dovolí. Pozdní výsev ke konci května dělaný v dobré víře, že plodiny dozrají pro zvěř v době nouze se může proměnit v katastrofu. Srnče z políčka vyženete, ale malého zajíce nebo bažantí snůšku před diskováním nezachráníte.
Takové jsou naše zkušenosti s biopásy a zvěřními políčky viděné našima očima. Byl bych rád, pokud bychom si mohli vyměnit zkušenosti s jinými sdruženími. Ať už na stránkách Myslivosti nebo poštou. Pro tento účel dávám k dispozici svůj email: m.hanke@quick.cz, protože víc hlav víc ví.
Na závěr chci poděkovat všem zemědělcům, kteří s námi mají trpělivost. A všem členům našeho mysliveckého sdružení za to, že na pomoc zvěři nerezignovali.
Myslivosti zdar.


Zpracování dat...