Časopis Myslivost

Živiny mají v organismu celou řadu funkcí (upraveno Veselý, 2007):
* energetická - sacharidy (škrob, cukry, celulóza, hemicelulóza)
- bílkoviny
- lipidy (při nadbytku)
- organické sloučeniny (organické kyseliny a alkohol)
* stavební
- organické živiny (dusíkaté látky, organické kyseliny)
- anorganické živiny (minerální látky, voda)
* biokatalytická
- podílí se nařízení procesů v těle (hormony, vitamíny, min. l.)
* ostatní látky v krmivech (silice, lignin, éterické oleje, alkaloidy atd.)

KALORICKÉ ŽIVINY V POTRAVĚ

Sacharidy
Sacharidy jsou v organismu hlavním zdrojem energie potřebným k udržení základních životních funkcí. Zvěř je přijímá z krmiv většinou ve formě polysacharidů (celulózy, škrobu). Vznikají v zelených rostlinách procesem fotosyntézou z oxidu uhličitého a vody za vzniku kyslíku. Tento biochemický proces je velice složitý a probíhá v chloroplastech zelených rostlin. Obecně je lze rozdělit na:
a) monosacharidy - glukóza (krevní cukr) a fruktóza (cukr ovocný),
b) disacharidy - sacharóza (cukr třtinový a řepný), maltóza (cukr sladový),
c) trisacharidy - rafinóza
d) polysacharidy - složité cukry na bázi škrobu, glykogenu celulózy a dalších

Tuky (lipidy) jsou společně s bílkovinami základní stavební složky buněk a především buněčných membrán. Z funkčního hlediska se jedná o důležité zásobní látky. V porovnání se sacharidy mají zhruba dvojnásobnou energetickou hodnotu. V živočišném organismu se tuky tvoří z podstatné části ze sacharidů. Velkou roli ve výživě hrají esenciální mastné kyseliny, které se nejsou schopny syntetizovat v organismu a zvěř je musí přijmout v potravě např. kyselina linolová a linolenová.

Bílkoviny (dusíkaté látky, NL, N-látky) jsou složité chemické látky složené ze základních stavebních jednotek - aminokyselin. Z hlediska výživy jsou to látky nezastupitelné. Nacházejí se v každé buňce jako hlavní složka cytoplazmy. Některé aminokyseliny jsou pro živočišný organismus nepostradatelné (esenciální). V organismu plní bílkoviny celou řadu funkcí např. stavební, transportní, katalytickou, ochrannou, obrannou a další. Obsah dusíkatých látek v krmivu se vyjadřuje množstvím stanoveného dusíku v krmivu násobeného koeficientem 6,25. Tento koeficient je odvozen od průměrného obsahu dusíku v bílkovinách (16%).

VÝZNAM MINERÁLNÍCH LÁTEK A VODY
Významnou a mnohostrannou úlohu mají v těle živočichů minerální látky. Nejsou-li v těle obsaženy, nelze živočicha trvale udržet při životě. Minerální látky jsou důležitým regulátorem osmotického tlaku v tělesných tkáních a tekutinách, dále nepostradatelnými činiteli při resorpčních a vyměšovacích pochodech, mají významný vliv na fyziologický průběh metabolických procesů. Jsou důležité pro činnost svalstva a nervstva, podílejí se na stavbě důležitých látek (krevní barvivo, hormony, enzymy, vitamíny). Jsou podstatnou složkou kostní tkáně, zubů a chrupavek. Z minerálních látek je pro výživu nepostradatelný vápník, fosfor, železo, sodík, draslík, hořčík, síra a chlor, dále se k této skupině řadí jód, mangan, zinek, kobalt a fluór obsažené v potravě v nepatrném množství.
Nejvhodnější příjem minerálních látek pro zvěř je přirozenou potravou (často však nedostačuje). Zvýšenou potřebu těchto látek zejména pak v době růstu nebo v laktaci je vhodné krýt přidáváním minerálních doplňků do jadrného krmiva (v závislosti na konkrétním druhu zvěře, zdravotním stavu, kondici apod.) popř. využití kompletních krmných směsí sestavených dle potřeb jednotlivých druhů zvěře.
Vápník (Ca) s hořčíkem a fosforem je obsažen v kostních a zubních tkáních. Vápník je nezbytný pro srážlivost krve reakcí, pro činnost nervstva, srdce, kosterního svalstva, k udržování normální propustnosti buněčných membrán a k činnosti ledvin. Nedostatek vápníku v potravě způsobuje poruchy v tvorbě kostí (křivice) a jeho pokles v krvi způsobuje zvýšenou dráždivost až křečové stavy.
Fosfor (P) v těle je obsažen ve formě kyseliny fosforečné a organických sloučeninách (buněčných membránách, DNA, fosfolipidech, lecitinech a pod). Podílí se na metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, minerálních látek a vitamínů. Podílí se významným způsobem na přenosu energie.
Doporučené dávkování Ca a P (Veselý, 2007) je pro:
- dospělá zvířata 6 a 5 g /1 kg sušiny krmiva,
- růst a reprodukce 8 a 8 g /1 kg sušiny krmiva.
Doporučený poměr Ca : P je pro:
- dospělost 0,5:1 - 2:1
- růst 1,0:1 - 1,5:1
- březost/laktace 0,8:1 - 1,5:1
Nesprávný poměr těchto prvků v krmných dávkách má vliv na zdravotní stav zvířat a vede k poruchám růstu a kulhání.
Hořčík (Mg) se především uplatňuje jako součást enzymů fosforylačních přeměn cukrů v těle, při poklesů hladiny působí na nervovou činnost. Nedostatek hořčíku zejména v mladém pastevním porostu může způsobit pastevní tetanii (metabolickou chorobu), pro kterou jsou charakteristické velmi silné křeče svalstva, svalový třes a celková apatičnost.
Sodík (Na) v těle je obsažen ve formě solí a jako chlorid sodný. Sodík má vliv na osmotický tlak vnitřního tekutého prostředí těla a také na acidobazickou rovnováhu.
Draslík (K) se podílí na metabolismu sacharidů, regulaci osmotického tlaku a udržování acidobazické rovnováhy.
Železo (Fe) je především součástí krevního barviva hemoglobinu a aktivátor řady enzymů.
Síra (S) je složkou aminokyselin cysteinu a metioninu, je součástí vitaminu B1, a je potřebná k tvorbě kyseliny sírové v játrech a také při detoxikaci jedovatých zplodin vznikajících v organismu.
Chlor (Cl) je nezbytný při tvorbě kyseliny chlorovodíkové, podílí se na udržování acidobazické rovnováhy a regulaci osmotického tlaku.
Jód (I) ze skupiny stopových prvků má význam na činnost štítné žlázy.
Mangan (Mn) se podílí na enzymatických reakcích, metabolismu dusíkatých látek, růstu a vývoji kostí a procesy tvorby krve.
Fluor (F) je důležitý pro stavbu zubní skloviny.
Měď (Cu) se podílí na krvetvorbě, pigmentace srsti a je to významný aktivátor enzymů.
Zinek (Zn) je významná součást a aktivátor enzymů a podílí se na reprodukci.
Kobalt (Co) je neoddělitelnou složkou vitamínu B12 a tím je důležitým krvetvorným činitelem.

Voda (H2O) - je nejdůležitější složkou v těle zvířete, je pro život nenahraditelná a její nedostatek snáší organismus hůře než hladovění. Voda je podstatnou součástí všech tělesných tkání a transportním prostředím látek v ní rozpustných nebo dispergovaných. Voda umožňuje průběh všech biochemických reakcí, vstřebávání, vyměšování, látkové přesuny spojené s cirkulací tělesných tekutin. Vodou se přenášejí živiny, metabolity, enzymy a hormony. Podílí se významným způsobem na tepelně-regulačních procesech. Voda nemá jen exogenní původ, tj. v potravě. Voda vzniká i endogenní cestou jako konečný produkt metabolizovaných cukrů, tuků a bílkovin. Podstatné vodní ztráty jsou podmiňovány vylučováním moči. Množství exogenní vody v krmivech kolísá od 10 do 95 %. Hospodaření s vodou v těle je regulováno pocitem žízně. Již při ztrátě vody v množství 2 % tělesné hmotnosti. Ztráta 20 % tělesné vody je pro zvěř smrtelná.

VITAMÍNY
Vitamíny jsou skupinou organických živin a mají specifické metabolické účinky potřebné k vývoji a růstu organismu. Vitamíny udržují normální průběh látkových a energetických přeměn v tělesných tkáních. Tyto látky jsou účinné již v nepatrných dávkách. Jejich potřeba je kryta převážně z potravy (při zvýšené potřebě je možné průmyslově vyrobené vitamíny přidávat do krmiva). V potravě se vitamíny také mohou vyskytovat ve formě provitamínů. Jedná se o látky, které nemají biologickou aktivitu, ale živočišný organismus je schopen si z nich vitamíny vyrobit. Pokud chybějí vitamíny ve výživě, dochází k těžkým zdravotním poruchám "avitaminózám". Při částečném nedostatku vitamínů jde o "hypovitaminózu" a poruchy jsou méně výrazné. V případě nadbytku některých vitamínů může vzniknout tzv. "hypervitaminózy. Dělí se na vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K a rozpustné ve vodě vit. sk. B, C, H, PP
Vitamín A (retinol) - se vytváří v organismu z provitamínu β-karotenu. Podílí se na ochraně všech epitelárních buněk sliznic, metabolismu živin a energie, výstavbě, ochraně a regeneraci kůže. Při jeho nedostatku dochází ke ztrátě schopnosti vidět za šera, zpomalení růstu a snížení odolnosti proti infekci.
Vitamín D (kalciferol) - umožňuje vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva a jejich ukládání v kostech. Podílí se na metabolismu Ca a P. Jeho nedostatek způsobuje u mladých zvířat křivici a u odrostlých jedinců lámání kostí.
Vitamín E (tokoferol) - patří mezi nejdůležitější antioxidanty v těle. Chrání buňky před oxidačním stresem a volnými radikály, zvyšuje plodnost a podporuje nervovou činnost. Při jeho nedostatku dochází k poruchám plodnosti a poruchám vstřebávání tuků. Antioxidační účinek brání okysličování vitamínu A.
Vitamín K (fylochinon) - je nepostradatelný pro srážení krve. Při nedostatku se srážlivost krve zpomaluje a dochází k podkožnímu i vnitřnímu krvácení. V potravě tohoto vitamínu bývá většinou dostatek.
Vitamín B1 (tiamin) - má vliv na látkovou přeměnu bílkovin a tuků. Příznivě působí také na nervový systém a proti únavě. Avitaminóza se projevuje nechutenstvím, poruchami činnosti trávicího ústrojí, srdce a také poruchami centrálního nervstva (křečemi a obrny).
Vitamín B2 (riboflavin) - je důležitý pro metabolismus bílkovin a tuků. Nedostatek tohoto vitamínu se projevuje především zastavením růstu mláďat, poruchami tvorby krve a malé odolnosti proti infekcím a onemocněním.
Vitamín B6 (pyridoxin) - je součástí enzymů, které zasahují do přeměny aminokyselin, sacharidů a tuků. Nedostatek tohoto vitamínu způsobuje chudokrevnost, zpomalení růstu mladých zvířat, záněty kůže, vypadávaní srsti a peří a špatnou koordinaci pohybu.
Vitamín B12 (kobalamin) - je důležitý při tvorbě červených krvinek a krevního barviva. Podílí se na metabolismu aminokyselin, tuků a glykogenu.
Vitamín C1 (kyselina L-askorbová) - je důležitý při přeměně cukrů a bílkovin, účastní se tvorby kostí, krve a má vliv na obranyschopnost organismu. Důležitý je pro tvorbu ochranných látek a usnadňuje hojení sliznic. Vitamín C není pro zvěř vitamínem. Dokáže si jej vytvořit sama, kromě srnčí zvěře. Nedostatek se projevuje zpomalením růstu, anémií a snížením obranyschopnosti.
Vitamín H (biotin) - podílí se na metabolismu živin a správné činnosti kůže. Jeho nedostatek může vyvolat změny na kůži a nervové poruchy.
Vitamín PP (niacin) - má značný význam pro přeměnu sacharidů, bílkovin a tuků. Při jeho nedostatku zvířata hubnou, dostávají průjmy a záněty kůže.
Vitamín B5 (kyselina pantotenová) - má vliv na metabolismus bílkovin, sacharidů a tuků, správnou činnost kůže a sliznic. Nedostatek se může projevit nechutenstvím.
Kyselina listová - je významná při krvetvorbě. Je nezbytná při syntéze aminokyselin a nukleových kyselin.