V minulých příspěvcích v časopisu Myslivost jsem několikrát poukazoval na skutečnost, že pro zjištění úživnosti a potravních možností v honitbách pro určité druhy zvěře byla v minulosti používána metoda tzv. zkusných ploch. Kontaktovala mne celá řada pozorných čtenářů a zodpovědných hospodářů z honiteb v celé republice, že by chtěli také metodu využít, zjistit podmínky ve své honitbě. Opakovaně mě také žádali, abych popsal vývoj této metody a možnosti použití. Dovolte mi proto krátké pohlédnutí několik let zpátky.
Po roce 1960 byla ke zjištění produkce biomasy v prostoru budovaného letiště Ostrava – Mošnov poprvé využita metoda zkusných ploch. Celé území vymezeného letiště bylo v užívání vojenského zemědělského statku, včetně uznané honitby. Tato honitba přesto, že byla rušena stavbami, měla vysoké stavy zajíců, bažantů, koroptví a také srnčí zvěře. Postupně se mělo provádět po dokončení jednotlivých objektů zatravnění, osázení křovinami a místy také zalesnění, které nevadilo leteckému provozu. Pokud se týkalo druhové skladby bylin a travin, bylo pokusně provedeno osetí malých ploch na nízké trávy, které vytváří silný drn (pro travnaté rozjezdové dráhy letadel aj.). Pro zvěř jsem prosadil atraktivní pastevní druhy a křoviny, které budou sloužit jako pásma klidu a krytu a také k okusu zajícům i srnčí zvěři. Po vzrůstu byla provedena kontrola investorem (Vojenské stavby). Na moje doporučení byly vybrány vzorky o ploše 1 x 1m, podle kterých se vypočítalo množství travní a bylinné hmoty, kterou bude nutné každým rokem odstranit nejen z hlavních podélných pásem kolem betonových rozjezdových drah (z bezpečnostních důvodů). Ostatní plochy byly předávány k zemědělské produkci a zalesněné plochy lesní správě, která se podílela na celkovém i okrasném ozelenění letiště.
Při značném úbytku drobné zvěře bylo na Moravě od roku 1962 vybráno a sledováno 22 lokalit, ve kterých byla určeny trvalá místa o rozloze 1 m² k odebrání vzorků ke zjištění rostlinných i živočišných druhů potravy, hlavně pro koroptve, kterých v honitbách v té době značně ubývalo i když se nelovily. Práce byla v plném rozsahu publikována ve Folia venatoria, č. 34, 2004.
Při zpracování projektu v roce 1985 na vybudování obory ŠZP Kunín VFU Brno byla také využita metoda zkusných ploch pro stanovení úživnosti navržených početních stavu zvěře s ohledem na celkovou produkci potravní biomasy, o kterou byl snížen počet skotu na zemědělském provozu hospodářství v Kuníně. Práce byla jako součást stavebního projektu plánované obory.
Při řešení venkovních výzkumných prací na projektu uzavřeného mezi VFU Brno a ÚVTIZ MZ ČR v Praze č. 4028, řešeného v letech 1994 -1996 byla rovněž využita metoda zkusných ploch pro obsah některých rizikových prvků v půdním profilu v návaznosti i na rostlinné porosty, které často přichází do potravních řetězců v přímé nebo přechodné konzumaci přes další konzumní druhy. Odběr vzorků byl proveden na pozemcích JZD Staré Město u Uherského Hradiště a Školním zemědělském podniku VFU v Novém Jičíně. Výsledky byly předány s výroční zprávou na Ministerstvu zemědělství v Praze.
Od roku 2003 bylo zpracováno již více než 30 studií honiteb a obor, a to jak pro honitby lesní, tak i smíšené a polní, jak v majetkové režii soukromých vlastníků, tak i v nájmu organizací. Bylo zjištěno, že honitby i obory v režii mají větší možnost potravně zajistit zvěř než honitby v nájmu. Režijní myslivecký provoz je součástí celkového lesního, případně zemědělského provozu. Naproti tomu honitby v nájmu nemají možnost upravovat životní podmínky v prostředí pro zvěř, které jsou v moci majitelů, případně uživatelů pozemků, kteří velmi často nechtějí propůjčit pro zlepšení životního prostředí zvěře ani malou část.
Při porovnání s normovanými stavy drobné, tak i spárkaté zvěře dochází k početním rozdílům ve většině polních i smíšených honiteb, kde jde převážně o nedostatečné množství tzv. doplňkové potravy (pupeny, prýty a kůra). Značně se projevují dřívější zákroky uživatelů pozemků, kdy byly odstraněny keřové a stromové porosty v polích. V lesních porostech jsou stále odstraňovány doplňkové dřeviny sloužící k okusu zvěře (osiky, jívy, pláňky ovocných stromů atd.). Ekonomický tlak na zemědělce se značně odráží do velkoplošného pěstování plodin, které v polních i smíšených honitbách vytváří monokulturní potravní prostředí tj. v omezené potřebné druhové skladby a plošné zastoupení plodin.
V roce 2006 byla v časopisu Myslivost č.12 na straně 25 - 26 uveřejněna metoda zkusných ploch se základním jejím popisem k využití v honitbách tak, aby bylo možné zajistit úživnost pro chované druhy zvěře, které se neshodují se skutečným počtem a druhovým složením v honitbách.
Uváděná metoda je sice náročná, ale jen při odběru vzorků s určením druhové skladby porostu (traviny, byliny) = objemová potrava a dále (kůra, pupeny, prýty atd) = doplňková potrava, případně (topinambur, řepa apod) = dužnatá potrava, (obiloviny a semena) = jadrná krmiva. Při zpracování získaných údajů se jedná o běžné numerické počty.
Základní částí této metody je zjistit nejdříve kvantitativní výpočet biomasy potřebné k potravnímu zajištění zvěře, jak ve vegetačním, tak i v mimovegetačním období, které se často doplňuje i z jiných zdrojů (nákup apod). Pro prvotní záznamy se dají využít tabulkové vzory, které se jen doplňují v jednotlivých odstavcích.
Druhá část, kvalitativní, se opírá o údaje při odebírání vzorků tj. druhové určení biomasy, kterou převedeme na energetické jednotky (MJ) sami, nejlépe pomocí Katalogu krmiv (Zeman, L., 1995, vydán VÚVZ Pohořelice). Odebrané vzorky, které nejsou v uvedeném katalogu, je potřebné předat k laboratornímu vyšetření – jedná se například o myslivecké siláže s neobvyklou potravní hmotou, nebo nově zaváděné druhy plodin a rostlin do prostředí. Často se s některými údaji o krmivech zvěře setkáváme v pracích Bubeníka 1954, 1985, Vogta 1936, Lochmana 1985 Hromase 2008.
V konečné fázi při zjištění kvantitativního potravního zabezpečení chované zvěře je nezbytné brát zřetel na ostatní negativní vlivy, například rozmáhající se turistiku v lesích jak v zimní, tak letní době včetně houbaření. Také různé provozní práce na značných rozlohách v agrárních, přilehlých a lesních ekosystémech apod. Ne menší narušení míst s potravou je kolem cyklostezek, v místech kde není klid v lesích i polích po značnou část dne i roku se podílí na značné mortalitě také neohrazené dálnice a frekventované silnice v místech přechodu zvěře.
Pro lepší hospodaření se zvěří a péči o ni se v honitbách (oborách) je vhodné po celkovém zjištění dostupné potravní složky se zaměřit na následující úpravy:
- upravit pastevní plochy druhovými kvantitativními rostlinami k celoročnímu potravnímu zabezpečení zvěře,
- upravit početní a druhové stavy zvěře tak, aby nedocházelo ke škodám jak na lesních porostech, tak i na polních plodinách,
- porovnat normované stavy zvěře s úživností prostředí s bonitací vystavenou státní správou,
- využít celkové hodnocení honitby při právních sporech, náhrad škod způsobených zvěří na pozemcích uživatelů (majitelů),
- při nájmu honitby požadovat od pronajimatele honitby další plochy k pěstování potravně atraktivních a nabídku zpestřujících rostlin,
- v případě nadbytku potravní složky je možné zvednutí početního stavu zvěře po souhlasu uživatele (majitele) pozemků,
- vyrovnat normované stavy zvěře při zamezení přístupu zvěří k pastvě z jiných důvodů (například stavby, komunikace, časté využívání části honiteb sportovními a společenstevními akcemi v extravilánech.
Po několika letech dostávám zprávy z dříve uvedených šetření s tím, že žádají o nové výpočty při změnách hospodaření v krajině. V některých honitbách využívají základního měření při jednáních o úpravách v krajině. Výsledky jsou také využívány při žádosti s uživateli pozemků k ponechání některých částí pro potravní, nebo krytové a klidové porosty. V jednom případě byly údaje využívány jako objektivní čísla a skutečnosti při nevyjasněném jednání nájemce honitby, uživatele pozemku a ochránců přírody. Projekty zpracované na školních honitbách často využívají metodu zkusných ploch ve svých pracích se studenty v oblasti nejen péče o zvěř, ale také v ochraně lesních a zemědělských pozemků, protože neexistuje žádná metoda k výpočtu produkce biomasy.
Pro zlepšení současné situace v honitbách je možné po dohodě s autorem tohoto článku požádat o radu, případně i o pomoc při prvním zpracování úživnosti v oblasti péče o zvěř nebo při škodách zvěří.
Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc.
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien – Brno - Nitra