MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Jak dále v ČMMJ z pohledu předsedy Logicky na závěr seriálu vyjádření se jednotlivých členů Myslivecké rady k současnému dění v Českomoravské myslivecké jednotě jsem nechal prostor pro samotného předsedu Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jaroslava Palase. I jeho jsem, podobně jako v předchozích rozhovorech členy Myslivecké rady, požádal nejprve o jakési ohlédnutí za uplynulých pět let funkčního období v čele Myslivecké rady. Více >

Autoři této statě, stejně jako celá myslivecká veřejnost, nežijí ve vzduchoprázdnu, a tudíž jim neuniklo, že od 1. ledna 2010 nabyla účinnosti zcela nová norma, upravující oblast trestního práva hmotného, konkrétně zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník). Stejně tak jsme oba vnímali poměrně bouřlivou a vášnivou diskuzi, jež se rozpoutala i na stránkách časopisu Myslivost a která souvisela s novou úpravou trestného činu pytláctví. Více >

Ve dnech 1. a 4. září se v anglickém Yorku uskutečnilo osmé sympozium o divokém praseti a jemu příbuzných druzích. Tato konference bývá organizována ve dvouletých intervalech. Předešlé sympozium se konalo v maďarské Šoproni v roce 2008 a nyní se tedy přesunulo na britské ostrovy, zemi pro černou zvěř tak netypickou. Více >

Prase divoké (Sus crofa) jako náš původní druh je pro mnoho myslivců nejatraktivnější zvěří v honitbě, a to nejen kvůli kvalitní zvěřině, ale především pro svou chytrost a nedostižnost. Černá zvěř je v současnosti rozšířená na většině území našeho státu a její populační růst se stává nezvladatelným. Více >

Na přelomu září a října se pravidelně konají dvě velké akce, které si jsou blízké v celé řadě věcí. O obou se dá říci, že jsou ve své kategorii nejstarší, nejtěžší a asi také nejznámější a obě se týkají nebo týkaly myslivecké kynologie. Jedna je určena koním, u nás i ve světě je známá jako „Velká pardubická“ a její historii lze vysledovat až do roku 1836 k parforsním honům pořádaným na panství Oktaviána Kinského. Druhá se týká plemen ohařů, nese jméno zakladatele moderní české kynologie a spoluzakladatele Československé myslivecké jednoty a všichni ji známe pod názvem Memoriál Karla Podhajského. Na Velké pardubické musí koně a jejich jezdci, kteří chtějí uspět, překonat 31 různě těžkých překážek. Na Memoriálu Karla Podhajského čeká na psy a jejich vůdce 28 disciplin, které je třeba splnit. V obou případech platí, že i největší favorit může klopýtnout na nejlehčí překážce nebo disciplině a že k vítězství je mimo perfektní přípravy třeba mít i trochu štěstí. Více >

Představovat obecně značku Nikon je vcelku zbytečné, protože se jedná o nejznámější značku optických přístrojů a především fotoaparátů, ale vzhledem k tomu, že na našem trhu získávají stále silnější místo lovecké optické přístroje Nikon, je užitečné si některé z nich představit. V minulosti jsme se seznámili s puškohledy Nikon a nyní je řada na binokulárních dalekohledech. Více >

Na nožířské výstavě v sobotu 11. září se v Kulturním domě v Příbrami sešla velmi početná sešlost nožířů, rytců, kovářů a příznivců nožů a nožířství jako takového. K vidění byly unikátní nože, o nichž bude pojednáno v samostatném článku Pavla Klozíka. Více >

Rozhodující průběrný odstřel při zkvalitňování srnčí zvěře je třeba provést u srn. Ty rozhodují, jak kvalitní a silná bude budoucí populace srnčí zvěře v honitbě. Rozhodujícím způsobem se také srny podílejí na přenosu genetických vloh pro tvorbu paroží u srnců a jejich rozvoj v dalších generacích potomstva. Podle současných poznatků genetiky u srnčí zvěře (Valtýni 2005): „Vlohy pro tvorbu paroží se dědí prostřednictvím genů lokalizovaných v pohlavním chromozómu X, které se přenášejí z otce přímo na dceru, synové mají jediný X chromozóm jen od matky. Srnci tedy nemohou dědit po otci vlohy, jejichž geny jsou lokalizovány v X chromozómu! Srnci mohou přenášet tyto vlohy jen na své vnuky prostřednictvím dcer, které mají jeden X chromozóm od otce a druhý od matky. Podle toho tedy každá srna dědičně přímo ovlivňuje kvalitu paroží svých synů.“ Více >

Brokovnice vyráběné v italské zbrojovce FAIR – Fabrica Armi Isidoro Rizzini – sídlící ve městě Marcheno v kraji Brescia, si získávají přízeň stále většího množství myslivců i sportovních střelců. Novými lehkými brokovými kozlicemi SLX 800 XLIGHT, FAIR zřejmě vystihl přání myslivců, toužících po dostupných zdobených brokovnicích, protože se rychle zařadily mezi nejprodávanější modely. Přitom vedle osvědčené dvanáctky stoupá zájem o lehčí a štíhlejší variantu ráže 20/76. Více >

Volně žijící zvěř je součástí biocenóz a v nich hledá všechna zvěř vhodné životní prostřední, které je založeno kromě klimatických podmínek na dostatku potravy, klidu a také krytu. Drobné zvěři, koroptvím, zajícům a bažantům vyhovují především nížinné oblasti s menšími klimatickými výkyvy, kde je dostatek druhové skladby zeleně na menších plochách s místy porostlými různými druhy nejen travin a bylin, ale také křovin a nízkých dřevin, které mohou využít v době nebezpečí. Tento požadavek na prostředí je již po mnoha desetiletích značně a bezohledně zájmově využíván ve prospěch zemědělství a lidské společnosti. Více >

Mezi evropskými výrobci zbraní to v posledních letech zrovna nehýří novinkami. Zavedené firmy vyrábějí zavedené věci. Ale mladé nové firmy, které si vybojovávají místo na trhu, ty bývají mnohem zajímavější. Asi nejvíc novinek z českých a možná i evropských výrobců loveckých a sportovních zbraní představila na letošním norimberském veletrhu IWA česká firma PPK (Zbrojovka Holice). Rychlost zavádění nových modelů nebo alespoň variací na modely starší, je u této firmy obdivuhodná. Tentokrát vám představíme zbraň, která vznikla na přání velmi zkušeného myslivce. Více >

Kult medvěda patří k nejstarším a nejsilnějším, neboť nejvíce naplňoval princip, platný v magii všech dob a míst bez rozdílu: část je totožná s celkem. Ovládneme-li část, která nemůže uniknout ani vzdorovat, ovládneme i samotného nositele nebo jeho „dvojníka“. Pravěký lovec, který nosil část uloveného zvířete, trofej, bral na sebe jeho sílu a odvahu. Byl přesvědčen o magické moci trofeje, o své převaze nad šelmou. Šlo o první projev snahy získat nad jiným zvířetem moc, ovládnout je. „Úspěch loveckých lstí byl vysvětlován pomocí magie. Masce se přičítala nadpřirozená síla a napodobovací tance v maskách se považovaly za prostředek, kterým se získávala moc nad zvířetem,“ říká francouzský historik Henri Breuil. Mnohá etnika, Laponci, Čukčové nebo Ajnové, uctívala medvěda až do počátku 20. století jako krále zvířat, svého předka, nebo dokonce jako boha. Více >

Majitelé zbraní, myslivci nevyjímaje, mají zákonem danou povinnost zbraně zabezpečit proti zneužití a odcizení. Snad všichni chápeme rozumné nařízení zákona, ale zároveň hledáme v příbytcích vhodné místo, kam bychom mohli umístit ocelovou skříň, aby nerušila interiér našich bytů. Na letošní Natuře Viva, v expozici truhlářství Jiřího Drábka z Osíku, jsme viděli trezory v pláštích z přírodního dřeva. Dřevěné pláště trezorů ukazují, že trezory mohou být vyrobeny v souladu s mysliveckými tradicemi, lahodit očím, vhodně doplňovat nábytek a přitom zůstat funkční a nenápadné. Více >

Před nedávnem jsem narazil v jedné z pražských prodejen s loveckými potřebami a zbraněmi na krabičky s náboji, které měly zcela mě dosud neznámý potisk. Člověk nemůže znát všechno, ale měl by se o to snažit. Takže jsem dvě krabičky zakoupil a začal zkoumat, co jsou vlastně zač. Více >

Počátkem 60. let 20. století americká NASA vyslovila požadavek potřeby látky pro výrobu skafandrů astronautů, která by propouštěla ven výpary lidského těla, tedy „dýchala“ a na druhou stranu by byla zcela uzavřena proti vnějším vlivům. Tedy, aby látka tvořila jakýsi jednosměrný ventil. Firma Gore se chopila úspěšně tohoto úkolu a vyvinula svoji látku – molekulární membránu, Gore-tex, která obsahuje tisíce mini „ventilků“ na čtverečním milimetru tak, že jejich otvory jsou několikrát větší než molekula vodní páry, která jimi snadno projde, ale mnohokrát menší než molekula vody, která tak neprostoupí. Stručně řečeno jedná se o systém „vlhká pára ven ano a voda dovnitř ne“. Více >

V trávicím traktu volně žijících ptáků včetně druhů, které označujeme jako pernatá zvěř, se vyskytuje celá řada rodů a druhů hlístic, intenzita výskytu těchto parazitů je však většinou velmi nízká a až na výjimky nezpůsobují závažné poruchy zdravotního stavu hostitelů. Zásadně odlišná je však situace v intenzivních chovech pernaté zvěře – bažantnicích, koroptvárnách či odchovnách divokých kachen, kde některé druhy hlístic trávicího traktu mohou způsobovat závažné poruchy celkového zdravotního stavu či být významným vektorem při šíření jiných infekčních či parazitárních chorob. Více >

Myslivost je krásná svojí mnohostranností a různorodostí činností během celého roku. V každém období je náplň myslivcova snažení různá, zajímavá a naplňující, ať je to práce na mysliveckých zařízeních, příprava a rozvoz krmiva pro zimní přikrmování nebo samotný vrchol myslivosti, a to lov zvěře. Více >

„Tisíce racků se na Olomoucku otrávily jedem na hraboše“, „Stovky uhynulých ptáků v přírodní rezervaci Chomoutovské jezero odklízeli ornitologové a myslivci“ , „Uhynulí racci versus zákeřní hraboši“, tak těmito titulky se v dubnu letošního roku plnily regionální deníky, zpravodaje a informační webové servery. Více >

Po patnácti letech hostila zasedání Mezinárodní federace klubů fotografů přírody opět Česká republika. Klub fotografů přírody při Českomoravské myslivecké jednotě (KFP při ČMMJ) se ujal organizace zasedání i bohatého doprovodného programu. IFWP (International Federation of Wildlife Photography) byla založena v roce 1980 asociacemi z Francie, Velké Británie, Maďarska a Itálie. Společným cílem mezinárodní organizace bylo fotografovat přírodu s ohledem na její přísné respektování a ochranu. Náš klub je členem této organizace od roku 1991. Dnes má IFWP 13 členských asociací pokrývající Evropu od Finska po Švýcarsko a od Holandska až po Maďarsko. V roce 1995 KFP organizoval první zasedání IFWP v České republice v Židlochovicích. Více >

Jak jsme v srpnovém čísle slíbili, budeme se na stránkách Myslivosti několik měsíců věnovat historii a vývoji umění, které zobrazuje zvěř, lovecké a myslivecké motivy, protože tato tématika není dostatečně souhrnně v žádné publikaci zpracována. Dnes zveřejňujeme druhý díl, který pro náš časopis zpracovala Mgr. Vendula Vašátková z Galerie Kodl. Stručně postupně představíme i umělce, o kterých laická veřejnost neví, že se loveckým tématům věnovali nebo věnují. Více >

Kdysi bylo samozřejmostí, že se druhý den po honu na drobnou zvěř uspořádala společná dohledávka. A po velkých honech často s docela slušným „výřadem“. Dnes už to taková samozřejmost není. Ono také po „procházce“, kde se střelí pět zajíců a dalších pět uteče před broky bez viditelného značení, to ani moc smysl nemá. Pořád ale jsou hony s většími výřady, kdy by dohledávka smysl naopak měla. A pokud ji nezorganizuje myslivecký hospodář (je to ze zákona jeho povinnost!), vezmou vše někdy do rukou „soukromníci“ … Více >