Parazitičtí červi (helminti) jsou v celosvětovém měřítku z humánního i veterinárního hlediska velmi významnou skupinou, do které se řadí i početná třída motolic (až 18 000 druhů). Přestože v našich zeměpisných šířkách je riziko spojené s nákazou motolicemi napadajícími člověka minimální, tak motoličnatost hospodářských a zejména volně žijících zvířat může v některých oblastech střední Evropy - České republiky, představovat závažný problém.
Mezi tato onemocnění se řadí v České republice i fascioloidóza vyvolaná infekcí u nás nepůvodní motolicí velkou (Fascioloides magna).
Motolice velká (Fascioloides magna) byla zavlečena na území Evropy v 2. polovině 19. století společně s jelenci běloocasými a jeleny wapiti importovanými z oblastí Severní Ameriky zejména v důsledku s rozvoje šlechtických oborových chovů. Na českém území byl první nález infekce motolicí velkou zaznamenán Erhardovou-Kotrlou v roce 1930 (u daňka evropského – Dama dama).
Jak již bylo referováno v Myslivosti 5/2009,motolice velká parazituje zejména v játrech volně žijících (např. spárkatá zvěř - jelen, daněk, srnec), ale i domácích přežvýkavců (např. skot; podobně jako např. blízce příbuzná motolice jaterní Fasciola hepatica) a u svých hostitelů nezřídka vyvolává zdravotní komplikace, které mohou vést až k úhynu hostitele.
Potenciální výskyt motolice velké, včetně její reprodukce, je vždy nutně vázán na přítomnost vhodného definitivního hostitele, vhodného mezihostitele (v České republice většinou bahnatka malá - Galba truncatula) a s ním spojenou vhodnou lokalitu – trvale mírně vlhký biotop jakým je např. lesní mýtina s močály, prameny, strouhami či tůněmi.
Na základě dlouhodobých výzkumů mnoha českých vědců bylo zjištěno, že ideální podmínky pro zdárné dokončení vývojového cyklu motolice jsou v rámci České republiky zaručeny především na rozsáhlých územích jižních a středních Čech. Tyto závěry byly potvrzeny také výzkumem naší skupiny „Facioloides Group Prague“, který v posledních třech letech probíhá na Katedře parazitologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy v Praze. Ačkoliv je naše vědecká orientace primárně soustřeďována na aspekty patologie nákazy motolicí velkou u jednotlivých druhů definitivních hostitelů, na biochemickou a molekulární charakterizaci dominantních antigenů této motolice s možností využití získaných poznatků v imunodiagnostice či molekulární diagnostice fascioloidózy, tak si uvědomujeme, že současně je nezbytné získaná experimentální data podpořit také terénními záznamy shrnujícími např. geografickou distribuci parazita.
Pravidelný sezónní monitoring nákazy motolicí velkou v podmínkách České republiky se nám proto jeví jako nepostradatelný. Doposud jsme v kontaktu s mnoha veterináři, lesními správci, správci chráněných krajinných oblastí, národních parků a hospodáři jednotlivých mysliveckých sdružení, kteří nám nad rámec svých povinností ochotně poskytují vzorky infikovaných jater, někdy i s doplňující statistikou záchytu fascioloidózy v jednotlivých sezónách. I přes tuto cennou dobrovolnou snahu jsou takto získaná, potenciálně velmi hodnotná data, zatím bohužel nekompletní a jejich sběr je často velmi náročný a neefektivní. Z tohoto důvodu jsme se nedávno pokusili zrealizovat také celorepublikový dotazníkový průzkum zaměřený na monitoring motolice velké.
V letech 2009 a 2010 jsme asi 1620 osobám proškoleným k vyšetření těla ulovené zvěře v České republice (na něž se nám podařilo získat emailovou adresu) rozeslali z naší emailové adresy fascioloides@seznam.cz dotazník týkající se výskytu motolice velké.
Z celkového počtu asi 1620 oslovených jsme obdrželi 24 odpovědí, že v příslušných správních celcích byla nákaza motolicí velkou již zaznamenána, 316 odpovědí, že nákaza doposud zaznamenána nebyla, a od 1280 oslovených jsme neobdrželi žádnou odpověď. Přestože kladné a záporné odpovědi dohromady představují pouze 21 % z celku dotázaných, domníváme se, že patřičně reflektují reálnou situaci rozšíření motolice velké v České republice. Tento fakt je podpořen i záznamy MVDr. Adama Novobilského Ph.D. z let 2003 - 2005, které se signifikantně překrývají se záznamy našimi, a z nichž také vyplývá, že se areál výskytu motolice velké rozšiřuje a v současnosti zasahuje i některá území západních Čech.
Zatímco šíření motolice velké k západní hranici České republiky a dále bylo dlouhodobě předpokládáno, dva nové záznamy motoličnatosti ve středních Čechách - na východ od Prahy, jsou nečekané a jeden záznam na severovýchodě Moravy doslova unikátní. Nákaza motolicí velkou na Moravě nebyla doposud nikdy potvrzena, a to i přesto, že mnohé tamní lokality skýtají vhodné podmínky pro dokončení životního cyklu parazita (včetně přítomnosti šnečích mezihostitelů). Tyto údaje však bude nezbytné doložit také přímými nálezy motolic v játrech odlovené zvěře.
Jsme přesvědčeni, že přenos vědeckých poznatků z akademické sféry do sféry odborně veřejné je všeobecně nepostradatelný a prospěšný. Uveřejněním některých našich výsledků na stránkách časopisu Myslivost tak nabízíme mimo jiné i zpětnou vazbu všem ochotným jednotlivcům a sdružením, kteří se do našich monitorovacích průzkumů zapojili (zvláště Českomoravské myslivecké jednotě, správě Národního parku Šumava). Rádi bychom touto formou odbornou veřejnost i v budoucnu informovali o našich vědeckých aktivitách týkajících se nosného tématu motolice velké.
Náš výzkumný tým se v současnosti soustřeďuje například na vývoj spolehlivého diagnostického setu pro fascioloidózu a podílí se také na studii věnované (pře)testování sporné účinnosti přípravku Rafendazol premix (Biopharm, Česká republika), který je v dnešní době na území České republiky jediným registrovaným chemoterapeutikem určeným pro léčbu motoličnatosti spárkaté zvěře. Indikace přípravku Rafendazol premix: Preventivní a léčebná dehelmintizace spárkaté zvěře při výskytu nosohltanové střečkovitosti, motoličnatosti a helmintóz způsobených oblými červy dýchacího a trávicího ústrojí. Vysokou účinnost má přípravek zejména proti plicnivce jelení, plicnivce ovčí a proti všem oblým červům trávicího traktu. Přípravek má částečnou účinnost proti plicním červům rodů Capreocaulus, Bicaulus, Müllerius, Protostrongylus (údaje výrobce Biopharm, Česká republika). Věříme, že brzy budeme schopni prezentovat některé užitečné výstupy i z těchto experimentálních směrů.
Na závěr si dovolujeme opakovaně připojit výzvu k další spolupráci.