Myslivecká soutěž pro děti mládež – Zlatá srnčí trofej. Co všechno se o ní dá ještě napsat? Snad jen to, že za těch čtyřicet let se nesmazatelně a hluboce zakořenila v srdcích mnohých z nás. Řeč je o lidech, kteří jsou spjatí s touto soutěží na všech úrovních její organizace, od vedoucích kroužků Mladých přátel myslivosti a ochrany přírody přes vedoucí místních a okresních kol až po vedoucí a organizátory soustředění národních kol. A právě setkání vedoucích těchto celorepublikových finále se v letošním roce stalo nedílnou součástí výročního ročníku soutěže.
Tak jako před deseti lety, stejně i letos jsme se setkali v nádherném prostředí křivoklátských hvozdů na SOUL Křivoklát – Písky, při ukončení letošního národního kola kategorie starších.
Ve dnech 31. 7. až 1. 8. 2010 proběhlo dlouho očekávané setkání. Každý si jistě dovede představit, co setkání předcházelo. Nejdříve hledání kontaktů v užším kruhu vedoucích posledních ročníků a poté navazování dalších kontaktů, které se jako lavina nabalovaly při mysliveckých a lesnických setkáních. Vzhledem k tomu, že ZST je známá širokému okruhu „zelených lidiček“, mohla zanedlouho Ing. Svatava Holubová (Ziková), duše celého organizačního štábu vytvořit „výzvědnou anketu“ o vedoucích národních kol. Zajímal nás samozřejmě nejen kontakt a současné zaměstnání, ale i to jakým způsobem soutěž ZST ovlivnila život všech dotázaných. Výsledkem celého snažení byl seznam kolegů, který čítal asi 120 jmen. Ne všem ovšem termín setkání vyhovoval, a tak jsme jen čekali, jak hojná bude účast. Počet předběžně přihlášených vedoucích dával tušit akci většího rozsahu. A nastal den setkání.
V sobotním dopoledni se rozjížděli domů účastníci staršího běhu soutěže a střídali se s přijíždějícími vedoucími. Nádvoří učiliště se změnilo v jedno velké myslivecké mraveniště, kdy i rodiče dětí mohli potkat po letech známé tváře. K nezbytné prezentaci a povinnému focení do připravované brožury, se dostavovali studenti vysokých škol, mladí lidé z vedení nedávných let, zkušení spolupracovníci a též vedoucí důchodového věku. Okamžitě se utvořilo nespočet diskusních kroužků, ukazovaly se fotografie z dob nedávných i dávno minulých a celý areál učiliště naplnila pohoda a radost ze setkání. Mnozí přijeli v pozdních večerních hodinách. Nakonec se sešlo 70 bývalých a současných vedoucích. Pro mnohé jistě překvapivá účast, ale jak je vidět, srdce zúčastněných pro Zlatou srnčí trofej stále bije.
Slavnostní shromáždění v přilehlém parčíku za zvuků loveckých fanfár mladých trubačů Mendelu Brno zahájil Ing. Jaroslav Kostečka Ph.D., jednatel ČMMJ Praha. Jeho děkovná slova při hodnocení dosavadních ročníků, příslibu spolupráce, podpory ze strany vedení ČMMJ a společný zájem, aby veřejnost a veškerá mládež vnímala myslivost jako plnohodnotnou součást našeho života, se nesla sluncem prosvíceným dnem a potěšila jistě všechny přítomné.
Ing. Svatava Holubová poté seznámila účastníky setkání s jeho organizací, krátce pohovořila o historii soutěže a samozřejmě vzpomenula i na spolupracovníky, kteří již nejsou mezi námi. Na závěr vyslovila přání nás všech, aby přítomní mladí vedoucí a praktikanti dál nesli pomyslnou štafetu Zlaté srnčí trofeje a předali ji další myslivecké generaci.
Hlavním bodem slavnostního shromáždění bylo předávání nádherných pamětních plaket z dílny Romana Provazníka, vydaných k 40. výročí soutěže ZST, jako symbolické poděkování za práci s dětmi a mládeží v její historii. Z rukou jednatele ČMMJ Ing. J. Kostečky Ph.D., vedoucího odborného oddělení ČMMJ Dr. Štefana Hakela, Ing. Jaroslava Vaníčka a Mgr. Jarmily Vaníčkové převzali jako první ti, kteří stáli u zrodu začátků této krásné soutěže. Mile nás potěšila paní Ludmila Bitmanová, která se v 80. letech minulého století starala o mládež v tehdejším Českém mysliveckém svazu a jejíž příprava národních kol Zlaté srnčí trofeje byla vždy perfektní. Doc. MUDr. Jiří Sedláček nás překvapil svou vitalitou ve svých 77 letech a jeho vzpomínky na úvodní ročníky byly zpestřením setkání. Oběma patří dík za to, že v minulosti vyzdvihovali a propagovali práci s mysliveckou mládeží.
Další účastníci poté již přebírali plakety za krátkých komentářů z dob jejich působení v soutěži, často velice vtipných, mnohdy i dosti peprných, a tak celým areál zněly výbuchy smíchu a veselí. Byli to zástupci několika generací, což je obdivuhodné. Sešli se praktikanti mladší 18 ti let, kteří vzešli z řad bývalých dětských účastníků, vedoucí převážně z řad studentů vysokých škol s lesnickým nebo přírodovědným či veterinárním zaměřením, zkušení absolventi těchto škol či pedagogové a všichni si předávali své zkušenosti a vše, co znají z myslivosti a ochrany přírody. Bylo znát, že tématem dalších diskusí bylo rozšířit zájem o myslivost, vtáhnout děti a mládež do naší přírody a ukázat jim cestu, jak společně chránit a tvořit přírodní prostředí, tolik důležité pro naši mysliveckou činnost.
V úzkém kruhu vedoucích a zástupců ČMMJ byla konzultována koncepce práce s mládeží v rámci ČMMJ, která se zdárně tvoří jako metodický materiál pro zájemce o práci s dětmi.
Až do večerních hodin se pak diskutovalo a podle fotografií vzpomínalo na dění uplynulých ročníků. Ale co by to bylo za setkání bez táborového ohně. Hlavně starší generace vedoucích si nemůže tato setkání představit bez plápolajících plamenů osvětlujících tváře sledující odletující jiskry. Vždyť mnozí z nich se při ohni poznali a našli životní partnery. Do časných ranních hodin se od táborového ohně ozýval libozvučný zpěv za doprovodu úžasných houslí primáše Standy Náhlíka, který prokládali loveckou hudbou trubači Mendelu Brno s jeho bývalými trubači. Zádumčivá atmosféra měsíční noci a plápolajícího ohně přátelství a radost ze setkání lidí, kteří mají stejné zelené srdíčko, to je neskutečně hřejivý pocit, který v nás určitě vydrží do dalších setkání.
Čtyřicetileté setkání vedoucích Zlaté srnčí trofeje splnilo naše očekávání počtem zúčastněných i atmosférou, která se nesla křivoklátským areálem. Malý stín zanechala jen neúčast medií. Byli pozvaní desítky zástupců tisku, časopisů a celostátních či regionálních deníků. Zájem o toto setkání však využili jen dva zástupci, Ing. Jiří Kasina a redaktorka Rakovnického deníku. Škoda. Hlavně pro novináře jsme měli připravenou zkrácenou verzi národního kola ZST, test a krátkou poznávací stezku. Chtěli jsme jim dokázat, že neplatí tolik omílané, že mládež nemá zájem o dění v myslivosti a v naší přírodě vůbec. Naopak, chybí dospělí, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas dětem. Záměr objasnit tuto skutečnost široké veřejnosti, která často na myslivce a myslivost samu nahlíží negativně, se tedy na tomto setkání nezdařil.
Pohodu a radost ze setkání s přáteli nám to ale nezkazilo. Musíme najít jinou formu, jak se dostat do medií s presentací práce s dětmi. To je však obrovský úkol nejen nás, ale celé ČMMJ. Máme jedinou jistotu, že ti, co se zúčastnili Zlaté srnčí trofeje na různých úrovních, zůstávají věrni nejen této soutěži, ale hledají své budoucí povolání a svůj volný čas opět mezi lidmi spjatými s přírodou.
Nedělní odjezd do našich domovů připomínal dřívější rozjezdy soutěžících a vedoucích – dlouhá loučení, hromadná mávání a často ukápla slza, ale i zarputilý slib, že se pět brzo setkáme, navštívíme. Ať nám to předsevzetí vydrží do dalšího velkého setkání, za pět či deset let? To ukáže čas. Zlatá srnčí trofej přece probíhá každý rok!