Postupné rozšíření černé zvěře na našem území ve volnosti vzniklo po roce 1945 z jedinců, kteří se k nám dostali, resp. byli na naše území v podstatě zatlačeni, postupující frontou za II. světové války, asi z Polska. V roce 1946 byl na Moravě, blízko Litovle uloven první kus červené zvěře ve volnosti. Černá zvěř se od té doby dokonale přizpůsobila prostředí vytvořenému hospodářskými změnami. Již mnoho roků se stavy černé zvěře trvale zvyšují, protože nedochází k odpovídající výši lovu ročního přírůstku.
Je všeobecně známo, že černá zvěř přechází na značné vzdálenosti za potravou a do míst, kde kromě potravy má také kryt a klid. Snaží se využívat nižší teplejší polohy, které byly v dřívějšku odlesněny na zemědělskou půdu a mají kyprou ornou vrstvu pro hledání potravy. V době vegetace zde černá zvěř má dostatek potravy a současné rozlohy bloků zemědělských plodin ji skýtají také dostatek krytu a klidu. V těchto oblastech si černá zvěř vytvoří dostatek zásob tuku i na zimní období, proto snáze přežije krátkodobé mrazy i s vyšší vrstvou sněhu. Starší zvěř je schopna přežít snížení své hmotnosti až o 40 %, zatímco mladá zvěř jen kolem 25 %. Výška sněhu 40 – 50 cm je pro černou zvěř snesitelná i při mrazech kolem -30 °C, při krátkém nepříznivém období. Jedná se o zvěř, která v důsledku pronásledování přešla z denní na noční aktivitu, ale v oborách, kde je dostatek klidu, si denní rytmus zvěř ponechala
V lesních porostech černá zvěř využívá hlavně hustých mlazin, kde má dostatek klidu a krytu před nepřízni počasí. Jehličnaté houštiny ji dobře chrání před ledovými větry a je v nich vyrovnanější teplotní ochrana. Již od května se černá zvěř zdržuje v lánech řepky olejky a po zvýšení porostů slunečnice a hlavně kukuřice zůstává v porostech často až do konce roku, resp. do sklizně plodin.
V našich podmínkách nemá černá zvěř přirozených nepřátel jako např. na Slovensku a Polsku (vlk, rys), proto udržení početních stavů černé zvěře je závislé jen na lovu. Černá zvěř se řadí do skupiny všežravců a je konzumentem jak bylinné, tak i živočišné potravní složky. Podle místního výskytu bere za potravu i mláďata srstnaté zvěře např. srnčata, zajíčky, z pernaté zvěře bažanty i koroptve s jejich násadou. Velmi prospěšná je černá zvěř při hubení drobných hlodavců a také lesních hmyzích škůdců (mniška, sosnokaz, chroust aj.).
Základním faktorem značného zvýšení početních stavů černé zvěře je rozšíření potravních, klidových a krytových možností, resp. zemědělských kultur na značných plochách. Lov zvěře je v těchto porostech prakticky znemožněn. Na zimu se postupně začne zvěř sice vracet do lesních porostů, ale i zde ji uživatelé honiteb předkládají další energetická krmiva na vnadištích, krmelištích či jinými formami. Každý asi zná někdy až ohromné hromady krmiva vyváženého do honiteb. Černá má tak nadbytek potravy nepřetržitě po celý rok, a nelze se divit, že denní přírůstky jsou často u černé zvěře vyšší než u domácích prasat a přesahují až 1 kg za den! Můžeme si tedy za to my sami – myslivci a musíme si uvědomit, že bohatou potravní nabídkou zároveň podporujeme nežádoucí trvalé chrutí nejen dospělých, ale i velmi mladých bachyní.
Složení potravy bylo sledováno nejen u nás, ale i v sousedních zemích rozborem žaludků ulovené zvěře. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 1. Wolf (1994) uvádí ze sledování ze Slovenska, Německa, Ukrajiny, Rakouska, Polska a České republiky sumární výsledky, kdy udává podíl rostlinné složky v potravě černé zvěře na úrovni 82,03 %, živočišné složky ve výši 17,17 %, zbývajících 0,80 % nebylo určeno.
Rozmnožování černé zvěře
Na rozmnožování černé zvěře působí mnoho vlivů. Při dostatku potravních příležitostí je urychlen celkový vývoj mladé zvěře, která vstupuje do reprodukčního procesu mimo periodickou dobu chrutí (listopad až leden). Oplodnění zdravé bachyně může proběhnout v kteroukoliv dobu v cyklech po třech týdnech. U starších bachyní dojde k dalším vrhům v jednom kalendářním roce a ve třech měsících věku vstupují do chrutí i mladé bachyně. V připojené tabulce č. 2 jsou uvedeny výsledky sledování průběhu chrutí z před již více let, zase ale z ne tak nedávné doby. Pokud bychom tabulku vytvářeli a doplňovali o současná čísla, museli bychom konstatovat, že chrutí bachyněk probíhá takřka permanentně! Jak rychle se změnily reprodukční cykly zvěře!
Černá zvěř je přebíhavá a jen velmi malý počet se zdržuje na vymezeném území jedné honitby. Ovlivnitelné vlivy nutí černou zvěř k trvalém pohybu, při hledání potravy, klidu akrytu, proto ji vyhovují v době vegetace rozsáhlé porosty druhů současných plodin na značných rozlohách orné půdy.
Společenský způsob života je významným znakem černé zvěře, který úzce souvisí nejen s prostředím, ale i s dalšími vlivy, kterým se tato zvěř přizpůsobuje. Rodinnou tlupu tvoří bachyně se selaty a je také základem nejužší soudržnosti. Selata při dostatku potravy, klidu a krytu rychle nejen fyzicky, ale pohlavně dospívají. Migrace bachyně se selaty bývá jen na kratší vzdálenosti, pokud je v místě dostatek potravy, ale starší kusy překonají na cestě za potravou mnohdy i mnohakilometrovou vzdálenost. Skupinový způsob života také značně dopomáhá narušení časové reprodukční periodicity.
Pozitivní a negativní vlivyna chov černé zvěře
Neovlivnitelné vlivy:nadmořská výška - zeměpisná šířka - zeměpisná oblast – půda - srážky – teplota - záření - vítr aj..
Ovlivnitelné vlivy:změny v krajině - úpravy pozemků - likvidace zeleně - vytváření kulturních stepí - úpravy vodního režimu - regulace toků – hnojení – meliorace hnojiva - zavlažování - mechanizace - monokultury - struktura plodin - ochranné látky - lesní prostorové změny -druhová skladba – technologické - mechanizace struktura řízení -stavby mimo intravilán – odpady -vysoká dopravní frekvence - turistika pěší se zvířaty -mototuristika v prostředí.
Škody při vysokých počtech černé zvěře:
Na zemědělských plodináchjsou nejvíc škody na zrninách - okopaninách i zelené píci. Větší škody však vznikají rozdupáním poválením nejen mladých i porostů před sklizní. Škody jsou i na travnatých porostech, rozrýváním půdy za účelem získání živočišné bílkoviny.
Na lesích a ostatních pozemcích:na lesích se škody černou zvěří nevyskytují. Černá zvěř dostane-li se do zahrad, nebo na otevřené travnaté plochy, které nejsou oplocené jsou škody rozrytím značné a obnova velmi drahá.
Na zvěři jsou škodyv chovech drobné zvěře. Škody jsou také na mladé srnčí zvěři.
Hospodaření v honitbách
Při jarním sčítání zvěře se černá zvěř v polních honitbách nevyskytuje, neboť přichází z lesních zimovišť až v květnu, po nárůstu plodin na značných výměrách kukuřice, slunečnice, řepky olejky a technických plodin. V lánech plodin nejen černá zvěř, ale i další spárkatá zvěř nachází dostatek potravy, klidu a krytu až do konce roku proto, že zemědělci sklízí kukuřice záměrně pozdě (až v období, kdy má malý obsah vody). Vykazovaní jarních stavů černé zvěře lze uvádět snad jen u značně velkých honiteb, kde je zastoupení lesů a většina zvěře se tu zdržuje i přes vegetační období. Jarní stav bývá někdy uváděn jen pro potřeby lovu starší zvěře, aby se splnilo opatření pro případný postih při lovu starších kusů. Ve většině honiteb nejsou uváděny žádné stavy černé zvěře a loví se značné množství na výjimku (§ 36, odst. 5, §39) pro případ náhrady škod na porostech. Znát jarní kmenové stavy černé zvěře, její početní zastoupení podle pohlaví a věku je přáním mnoha mysliveckých hospodářů. Pro udržení úměrných početních stavů je možné vycházet také z výkazů ulovené zvěře, které jsou nejblíže skutečnosti. Podle počtu střelené zvěře za několik roků je možné také vyčíslit variabilní stavy.
Doporučení k redukci černé zvěře
S úpravami únosných početních stavů černé zvěře v honitbách se zabývala celá řada odborníků nejen u nás např. R. Wolf 1994, A. Bubeník 1954 a J. Pondělíček, který v roce 2005 vydal Opatření k redukci početních stavů černé zvěře. V sousedních zemích se s tímto problémem zabýval L Bridermann 1986, P. Lebersorger 2001 a řada autorů, kteří uvádějí své zkušenosti v odborných časopisech.
Nejefektivnější doporučený způsob k udržení odpovídajících početních stavů černé zvěře v honitbách je důsledný lov ročního přírůstku, což odpovídá uspořádání věkové a pohlavní struktury v dalším chovu. Realizovat jde ale jen v těch honitbách, které mají dostatečnou rozlohu lesů k přezimování a zemědělských pozemků s plodinami přes vegetační období.
Ve většině honiteb dochází k jarnímu přesunu černé zvěře z lesů do polních plodin, které jsou v dalších a často i vzdálených honitbách. Z těchto důvodů by bylo vhodné hospodaření s černou zvěří v rámci tzv.„Oblastí chovu černé zvěře“ složené z honiteb, ve kterých se černá zvěř pohybuje. Tím by bylo možné upravit stavy černé zvěře s ohledem ke škodám v dané oblasti.
Snížit postupně současné stavy černé zvěře v honitbách lze podle dřívějších ročních výkazů ulovené černé zvěře, které jsou nejblíže skutečnosti. Z posledních 5 roků vypočítat průměrný roční přírůstek ulovené zvěře, dále použít množství ulovené zvěře v posledním roce a sestavit následující výpočet pro další rok. Tímto způsobem je možné postupně snížit počty zvěře. Jako vzor je uveden výpočet za celou republiku na rok 2009 (jedná se o jednu z možností).
Výpočet za celou republiku by měl být:
Výše posledního úlovku (rok 2008) - 137 898 ks
+ průměrný přírůstek lovu za posledních 5 let - 12 126 ks
+ zvýšení lovu o jeden průměrný přírůstek - 12 126 ks
Plán lovu (2009) ke snížení stavů černé zvěře 162 150 ks
K realizaci zvyšování plánu lovu je nutné dodržet zákonné předpisy, které se týkají jak lovu, tak i zachování pohlavní a věkové struktury v dalším chovu potřebné. Otázkou však je, zda budeme mít jako myslivci jednak dostatek disciplíny a sebeuvědomění, a jednak zda se podaří nastolit ovzduší vzájemné důvěry mezi myslivci, uživateli a majiteli honiteb a státní správou.