V posledních dvou letech jsme si mohli přečíst v našem mysliveckém tisku i jiných časopisech nebo zaslechnout v médiích řadu různých informací o používání pachových repelentů – zradidel pro snížení počtu střetů zvěře a vozidel, popřípadě o využití těchto repelentů pro ochranu zemědělských kultur. Účinnost pachových repelentů byla někdy přeceňována, především v oblasti ochrany zemědělských kultur, a následně tak docházelo ke zklamání, které však bylo často spíše následkem chybné aplikace než nízkou účinností repelentu, jak se zmíníme dále.
Nejdříve se však podívejme do Brandenburska, kde provedli myslivci zajímavý test některých pachových repelentů. Testy probíhaly v honitbě o výměře 900 ha, přičemž 400 až 500 ha zde bývá oseto kukuřicí a pole mají výměru od 15 ha do 100 a více hektarů. V okolí jsou lesy, které jsou atraktivní pro černou zvěř, takže se jedná téměř o ráj černé zvěře.
Test byl zahájen začátkem září a trval až do února. Brandenburští myslivci chtěli mít jistotu, že se zvěř v oblasti opravdu vyskytuje, a proto prováděli intenzívní kontroly, aby mohli následně doložit reakci zvěře na plašicí prostředky a omezení dalších škod. Po intenzivní kontrole a obchůzkách honitby byly repelenty umístěny tam, kde již byly patrné škody způsobené zvěří. Účinek byl hodnocen prostřednictvím zmapování stop přicházející resp. odcházející zvěře a na sklizených průsecích.
Přípravky „Wildgranix“ od firmy SeNaPro GmbH a přípravek z programu pro zvěř „Zum Constantinforst“ měly formu granulátu. Relativně nový repelent Porocol od firmy Invatec GmbH byl dodán jako kompletní systém. Jedná se o kapalný prostředek, stejně jako u produktů „Biotec-Wildsperre“, „Kornitol Rot“ a „Hukinol“ z nabídky firmy Alljagd Versand GmbH. Samozřejmě existují na trhu ještě další prostředky, test se však měl soustředit na ty v Německu nejběžnější.
KAPALNÉ PŘÍPRAVKY
Hukinol využívá k odpuzování zvěře šíření koncentrovaného zápachulidského potu. Prostředek je již po delší dobu na trhu a byl již podruhé testován. Láhev o obsahu 0,5 l vystačí zhruba na 1 hektar a stál 27 Euro. Repelent se nakape na savý materiál (např. hadry nebo vatové kuličky) a upevní se na stromech nebo sloupech ve vzdálenosti asi 10 až 20 metrů. Nakapávání přípravku na textilii je třeba z důvodu intenzivního zápachu provádět vždy po větru. Pro lidský nos je tento zápach doslova “bestiální” - proniká obalem a ulpívá též na oblečení. Použití přípravku v osídlených oblastech nelze doporučit.
Účinnost Hukinolu se v prvních dnech ukázala jako dobrá až velmi dobrá, avšak po silných deštích prudce poklesla. Srnčí zvěř si velice rychle zvykla. Doba účinku trvala, jak se zdá, v závislosti na povětrnostních podmínkách asi 1 až 3 týdny, potom se musel přípravek znovu nakapat. Účinná látka je dobrá, avšak doporučovaný způsob aplikace je problematický a trvání účinku je pro velké plochy oseté kukuřicí příliš krátká. Použití přípravku je viditelné a je možno jej jednoduše ukončit odstraněním nosných prvků. Jejich likvidace však představuje problémy.
Ke krátkodobé ochraně malých ploch je Hukinol vhodný, avšak pro lán o rozloze 100 ha je jeho použití spojeno s velkou spotřebou, přípravek je poměrně drahý a jeho aplikace není příjemná. Tento přípravek je také k dostání jako „Hukibomb“ v láhvi s pachotěsným uzávěrem.
Biotec-Wildsperre je komponován z aromatických pachů medvěda a vlka. Tekutina voní spíše příjemně nasládle a stříká se na zem v odstupech 10 m. Biotec se dodává v pětilitrových aerosolovouvých láhvích za 99 EUR. Toto množství by mělo vystačit na 40 ha nebo na 30 km při aplikování přípravku po obvodu dané plochy. Prostředek je tedy velice vydatný. Aplikace byla bezproblémová. Bohužel bezprostředně po aplikaci velmi intenzivně pršelo. Druhý den ráno a v dalších dnech byl výskyt stop srnčí a jelení zvěře omezen, což nebylo možno konstatovat v případě divokých prasat. Opakovaný pokus přímo na jednom průseku v kukuřici nebyl rovněž příliš úspěšný.
Kornitol Rot využívá různé, blíže nespecifikované, intenzivně páchnoucí aromatické látky, avšak jejich pach není tak pronikavý jako u Hukinolu. Dodává se v litrových lahvích za cenu 5,90 EUR. Pětilitrové balení za cenu 69,90 EUR je trochu výhodnější. Prostředek má působit dva až čtyři týdny.
Existují speciální nosiče aromatických látek, tzv. Kornitol-Strips z rouna divokých prasat, které se upevňují na dřevěné tyčky ve výšce 50 až 80 cm, nebo se zavěšují na šňůru maximálně po 10 m. V testu byly použity jako nosný materiál hadry vždy po 4 až 6 m. Spotřeba přípravku byla relativně vysoká. Použití přípravku je viditelné a je možno je kdykoli ukončit. V prvních třech dnech po aplikaci, kdy pršelo přešlo přes tuto bariéru jen několik divokých prasat a žádná jelení zvěř. Jako skutečná zábrana proti divokým prasatům však Kornitol nefungoval. Podmínky se pak v důsledku opakovaných silných dešťů dále zhoršily. Účinnost Kornitolu se může projevit při lepších povětrnostních podmínkách a v oblastech, které jsou divokými prasaty osídleny řidčeji. V podmínkách „ráje černé zvěře” nebyl tento přípravek dostačující. Doba účinku je příliš krátká, příliš často se musí přípravek doplňovat.
Porocol je nabízen firmou Invatec GmbH jako kompletní systém. Kromě vlastní účinné látky, která je chemicky příbuzná kyselině mléčné, jsou dodávány tubusy s obsahem 5 mililitrů a knoty, které patří k této sadě deseti speciálních sloupkových zařízení. Sada stála 49,50 EUR a vystačí na asi 400 až 500 m. Sloupky jsou z umělé hmoty, odolné proti povětrnostním vlivům. Do hlavice sloupku, která má přibližně velikost pěsti, vloží uživatel nádobku s účinnou látkou opatřenou knotem. Sloupky je možno rozmístit plošně, nebo v řadě. Vzduch cirkuluje zářezy, které jsou na hlavici zařízení, zatímco víko chrání účinnou látku proti dešti. Doba účinku jedné ampule (tubusu) se má podle výrobce pohybovat kolem šesti měsíců. Sada pro doplňování látky obsahující deset lahviček stojí 29,90 Eur.
Ředitel firmy Invatec, osobně aplikoval tento systém společně s brandenburskými myslivci, protože podle jeho zkušeností závisí úspěch do značné míry na provedení. Zvolený dvacetihektarový lán vykazoval velké škody způsobené černou a jelení zvěří a nacházel se uprostřed lesa. Aplikace přípravku proběhla v lese, ve vzdálenosti asi 30 m od pole, po třech stranách pole. Čtvrtá strana sousedila těsně s dalším polem a skýtala tak divokým prasatům možnost opustit lán ošetřený repelentem. Bylo ovšem nutno, dbát následujícího: sloupky s tubusy nestavět příliš blízko ke kukuřici.
Myslivec, který byl přímo na místě zaškolen pro hodnocení průběhu testu, hlásil již po několika dnech: „Žádná zvěř tady již nechodí“. Bez ohledu na veškeré přívaly deště byl účinek systému více než jednoznačný. Na začátku února byl systém instalovaný na začátku září stále ještě funkční, aniž by bylo nutno obnovovit tubusy s účinnou látkou. Přirozeně došlo k ojedinělým proniknutím černé zvěře do testovaného prostoru – konaly se nátlačky – ale ošetřené plochy, nebyly prasaty trvale obývány.
Při silném dešti účinek přípravku dočasně ochabl, avšak při respektování převládajícího směru větru stačí aplikovat systém pouze na jedné nebo dvou stranách chráněné plochy.
Zelené sloupky jsou na poli dobře vidět a tím zde vyvstává možnost „sabotáže“od náhodných chodců! V lese však nebyly žádné problémy. Systém lze bez problému a rychle přemístit také na jiné plochy. Možná by měl být uzávěr hlavice tubusu opatřen dětskou pojistkou, podobně jako u tekutých domácích čisticích prostředků. Tím by mohla být tato sada používána také v ohrožených parcích, na hřbitovech nebo golfových hřištích a na veřejných komunikacích. Kromě toho by bylo vhodné uvést na sadu nápis: „Pozor myslivecké zařízení“.
GRANULÁTY
Posypové granuláty mají několik výhod: jsou pro člověka téměř bez zápachu a téměř neviditelné. Granuláty lze aplikovat ručně nebo pomocí zemědělských strojů, současně je lze využít jako hnojivo. Doba jejich účinku je ale bohužel značně omezena a materiál, který je potřebný na jeden hektar, je objemný se značnou hmotností.
Hliněný granulát „zum Constantinforst“ je ve formě granulí velikosti malých hrášků (4 – 6 mm) a má vysílat plašicí signály po dobu čtyř až šesti měsíců. Granulát dodávaný v patnáctilitrových vědrech je nabízen za cenu 59,90 EUR. Devět kilogramů granulátu má vystačit na asi 1000 běžných metrů. Aplikuje se paralelně s plochou, na které došlo ke škodám. Je třeba vytvořit pás široký asi 2 m, a to na otevřených plochách ve vzdálenosti 5 až 10 m od poškozené plochy, nebo v lese ve vzdálenosti 25 m od poškozené plochy. Protože se podle výrobce má jednat o „vypreparované stresové feromony“ z postřeleného divokého prasete, varuje výrobce před přímým posypáním ploch, na kterých došlo ke škodám. Divoké prase je všežravec a mohlo by si signály spojit s uhynulým kusem a chtělo by jej požírat (podle výrobce)! Přípravek by neměl být používán jako návnada.
Ukázalo se, že přípravek nezabránil vstupu prasat do kukuřice ani tehdy, když byly dodrženy vzdálenosti doporučené pro provedení posypu. Na jelení zvěř přípravek neúčinkoval.
V testovacích podmínkách nesplnil hliněný granulát přislíbené vlastnosti, ale podle místního zemědělce bylo určitého účinku dosaženo. Test byl po třech týdnech přerušen, později byla už jen sporadicky kontrolována účinnost, a to stále se stejným výsledkem. I když byly zkušební podmínky optimální, účinnost přípravku proti divokým prasatům, byla téměř nulová. Pouze jeden z opakovaných testů prokázal nepatrný účinek.
Wildgranix od firmy SeNaPro GmbH, která je již 150 let etablovaným výrobcem hnojiv, je v podstatě jemnozrnné hnojivé vápno, do kterého byl přimísen plašicí prostředek „Biotec Wildsperre“. Oproti hlavnímu nedostatku, kterým se vyznačuje tekutá forma přípravku Biotec, tj. jeho krátké době účinku - maximálně deset dní, byla zde prezentována účinnost po dobu tří až pěti týdnů. Přípravek Wildgranix je dodáván v dvacetikilogramových pytlích za cenu asi 20 EUR plus přepravné. K provedení posypu kolem plochy, na které došlo ke škodám, je potřebný minimálně jeden pytel na 1 ha. Při celoplošné aplikaci, která není z pohledu brendenburských myslivců doporučována, je zapotřebí asi 10 pytlů na 1 ha. Plošná aplikace přípravku je možná pouze za pomoci zemědělských strojů a je skutečně velmi nákladná.
„Wildgranix“ příjemně voní, je biologicky odbouratelný, a proto je možno ho použít bez omezení. Po dobu asi dvou až tří týdnů byla zjištěna dobrá účinnost. To stačí k tomu, aby byla zasetá kukuřice chráněna. Granulát může být aplikován současně při setí, kdy působí rovněž jako hnojivo. Na základě toho lze Wildgranix doporučit pro zemědělce, kteří spolupracují s myslivci, nebo jsou sami myslivci. Provádění posypu bez techniky je velice namáhavé, ale výsledek je rovněž uspokojivý.
ZÁVĚRY
- Principem všech testovaných plašicích prostředků je zablokovat spády zvěře nebocelé plochy pomocí nesnesitelného zápachu, nebo zápachu, který signalizuje nebezpečí.
- Rozličné přípravky, které jsou na německém trhu, se liší především druhem použité „aromatické látky“ a nosným materiálem.
- Zda po uplynutí delší doby – poté co byly prostředky již několik let používány – nedojde k návykovému efektu, nebylo při testu testu zjištěno.
- Při testech bylo zjištěno, že divoká prasata mají již po krátké době skon k pronikání přes linii kteréhokoliv repelentu.
- Nemá smysl aplikovat prostředek podle vlastního uvážení. Je nutno naprosto přesně dodržovat pokyny výrobců, např. vzdálenost linie s granulátem od kukuřičných lánů.
- Stoprocentní ochranu proti škodám způsobeným zvěří pachové repelenty trvale nezaručují.
- Závislost účinnosti repelentů na povětrnostních podmínkách je vysoká.
- Přípravky mohou být vždy jen doplňkovým opatřením k lovu zvěře.
Podle zkušeností brandenburských myslivců byl tedy jednoznačným vítězem testu systém Porocol, protože kromě jiného řeší slabinu většiny plašicích zařízení: sloupkové tubusy chrání vlastní náplň repelentu proti předčasnému vyvětrání a šíří pach prostřednictvím cirkulace vzduchu v tubusu. Systém může snadno aplikovat jedna osoba a vydrží po celou sezónu pěstování kukuřice.
Tento systém je možné používat i k ochraně lesních ploch, u kterých se pečuje o jejich přirozené zmlazování, dále k ochraně nové výsadby v lesích, nebo též k redukci střetů zvěře na silnicích.
I když němečtí myslivci vycházeli z toho, že výsledky testu byly ovlivněny konkrétními podmínkami, neměl žádný z testovaných plašicích přípravků vlastnost naprosto spolehlivého zajištění ošetřených ploch.
K výsledkům je třeba poznamenat, že z uváděných repelentů se na našem trhu objevují především přípravky Hukinol, Kornitol a Porocol. Velmi populární je u nás Hagopur, popřípadě Armacol, které však v uvedeném testu zahrnuty nebyly.
Dále nemohu opominout jistou subjektivitu hodnocení v rámci uvedeného testu, i naše pracoviště se potýká s vytvořením standardních, porovnatelných podmínek při ověřování účinnosti pachových repelentů, nebo lákadel zvěře. Maně mne například napadá, zda se na „super hodnocení“ Porocolu nepodílí právě zmíněná návštěva ředitele výrobce. Například na Slovensku byla na jedné lokalitě hodnocena účinnost Porocolu takto: „Ampulky byly nainstalované v doporučené vzdálenosti od sebe, kolem lánu kukuřice. Podle řady pozorování, vysoká zvěř na Porocol absolutně nereagovala a pásla se i ve vzdálenosti 5 m od sloupku s tubusem. Doba trvání přípravku se jevila kratší než uváděl výrobce“.
Pokud se týče granulovaných přípravků Wildgranix a Tongranulat „zum Constantinforst“, byla jejich účinnost ověřována i naším pracovištěm (VÚLHM) a jejich účinnost byla spíše nižší, a měla kratší trvanlivost než správně aplikované přípravky v tekuté formě. Například přes linii Wildgranixu přešla do pšenice černá zvěř již první noc po aplikaci. Což ovšem neznamená, že se to nemůže stát při aplikaci přípravků, jejichž účinnost byla hodnocena lépe.
Při hodnocení účinnosti přípravků se jedná především o frekvenci selhání – žádný pachový ohradník není skutečný plot. Úspěšnost v konkrétních situacích závisí do značné míry na správné aplikaci, a to jak na aplikaci doporučené výrobcem, tak na její realizaci v honitbě.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti zahájil ověřování účinnosti optických zařízení a pachových repelentů na základě iniciativy a spolupráce s OMS Pardubice již v roce 2007. Cílem šetření bylo porovnání účinnosti obou systémů, tj. různých pachových repelentů (Hagopur, Hukinol, Armacol) a odrazek Swaraflex, umísťovaných na „patníky“ podél silnic.
Jak jsme již dříve publikovali, účinnost obou systémů byla v tomto případě velmi dobrá. Pachové repelenty vykazovaly účinnost poněkud vyšší. Z hlediska ekonomického, pokud budeme uvažovat pouze pořizovací cenu (bez pracnosti aplikace), se jeví jako efektivnější pachové repelenty. Skutečností však je, že při životnosti směrového sloupku (patníku) 4 - 5 let, není cenový rozdíl oproti pachovým repelentům, které musíme alespoň po 3 měsících obnovovat, tak výrazný, jak by se na první pohled zdálo.
Výhodou pachových repelentů je skutečnost, že s nimi můžeme „migrovat“ podle měnící se polohy rizikových úseků silnic (např. podle meziroční změny zemědělských kultur). Podle prvních zjištění na Pardubicku se snížil počet střetů mezi zvěří a vozidly asi o 60 – 80 %.
Velmi brzo se pak začal problematikou zabývat Ing.Hrouzek (Městský úřad Roudnice nad Labem) a za asistence našeho pracoviště rozšířil, vyhodnotil a zpropagoval používání Hagopuru nejdříve v rámciPodřipského zájmového sdružení nájemců honiteb a následně v rámci Ústeckého kraje, a myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že i v celé republice.
Významnouroli při propagaci a realizaci projektů ochrany silnic sehrává Českomoravská myslivecká jednota. V Pardubickém kraji se dále úspěšně rozvíjí projekt ochrany zvěře na vozovkách prostřednictvím pachových repelentů. Není však orientován pouze na přípravek Hagopur, ale jsou zde ve spolupráci OMS ČMMJ a VÚLHM na desítkách kilometrů testovány různé přípravky a způsoby jejich aplikace. Kromě iniciativy OMSu a jednatele Josefa Kurčije to umožněno finanční podporou Krajského úřadu Pardubice, kde je akce garantována Ing. Z. Janouškem.
V roce 2010 bylo v Pardubickém kraji myslivci vytipováno a ošetřeno pachovými repelenty 60 km silnic. Používán byl Hagopur, Kornitol a Armacol, a to jednak z důvodu ověření účinnosti, a jednak proto, aby nedocházelo k návyku zvěře. Pardubičtí myslivci vedli evidenci střetů vozidel a zvěře před a po ošetření rizikových úseků silnic. Díky tomu bylo možno provést nejen celkové vyhodnocení účinnosti přípravků, ale také porovnat jejich účinnost v různých typech prostředí, kterým silnice vedly a dále také podle účinnosti na jednotlivé druhy zvěře.
Ukázalo se, že:
- Rozdíly v účinnosti testovaných přípravků (Hagopur, Kornitol, Armacol) nejsou podstatné a kolísaly asi 15 % kolem celkové průměrné účinnosti.
- Na vybraných, rizikových úsecích silnic na Pardubicku se ukázalo, že pachové repelenty snížily střety vozidel se srnčí zvěří o 83,3 %, střety se zajíci o 85,7 %, střety s liškou o 50 %, střety s černou zvěří nebyly významným způsobem ovlivněny.
- Podle charakteru prostředí, kterým vedla komunikace, se ukázalo (hodnocen jiný soubor než v předchozím případě), že v polích poklesly střety se srnčí zvěří po aplikaci repelentů o 71 %, při průchodu silnice lesem klesly střety o 53 % a ve smíšené krajině střety se zvěří snížily o 73 %.
- Podle charakteru prostředí, kterým vedla komunikace se ukázalo, že v polích poklesly střety se zaječí zvěří po aplikaci repelentů o 86 %, při průchodu silnice lesem klesly střety o 33 % a ve smíšené krajině se střety se zaječí zvěří snížily o 87 %.
- V rámci vybraných honiteb bylo v průměru v každé z nich, ošetřeno repelenty 1,7 km silnic, což představovalo náklady v jedné honitbě asi 4000 Kč/rok. Při vyjádření ceny zachráněné zvěře (srnčí, zajíc) v průměrné honitbě činila tato, podle minimálních hodnot stanovených VÚLHM, asi 66 000 Kč.
- Rozdíly účinnosti jednotlivých repelentů (Hagopur, Armacol, Kornitol) nebyly podstatné, ale jako nejefektivnější se ukázala kombinovaná aplikace Hagopuru, který byl pomístně střídán Armacolem.
Na základě výsledků spolupráce myslivců v Pardubickém kraji a VÚLHM můžeme doporučit snížení běžně doporučované vzdálenosti aplikace repelentů kolem úseků silnic, které vedou lesem. Současně střídat jednotlivé repelenty (nejlépe Hagopur a Armacol).
Účinnost pachových, ale i optických repelentů, je značně ovlivňována způsobem aplikace. Ten je třeba měnit například také podle toho, zda přípravek používáme podle silnic nebo na ochranu zemědělských kultur. Ve druhém případě je riziko překonání linie repelentu samozřejmě větší vzhledem k tomu, že zvěř je k tomu stimulována potravní nabídkou. Například firma Hagopur vyvinula velmi účinný způsob aplikace pachového repelentu do speciální pěny, která funguje jako zásobník vlastního repelentu, ze kterého je pach postupně uvolňován.
Firma vyrábějící Porocol šla naopak cestou speciálních tubusů (nádobek), umísťovaných na sloupcích, tato aplikace se však jeví oproti jiným repelentům poněkud dražší.
Originální způsob aplikace vyvinul pan Vacík z MS Bavorovice, který využil asi 13cm dlouhých částí vyřazených plastových patníků pro kombinovanou aplikaci. Část plastového sloupku je na zkosených stranách polepena modrou odrazovou folií (imitace odrazek typu Swaraflex) a dovnitř této části sloupku je pak vstříknuta pěna a repelent Hagopur. Toto zařízení je upevňováno na stromy podél silnic a bylo popsáno v dřívějším čísle časopisu Myslivost.
Pozor - jakákoliv manipulace nebo úpravy patníků podél silnice spadají výhradně do kompetence příslušné správy silnic a dálnic!
Na stejném principu funguje aplikace Hagopuru vyvinutá ve VÚLHM, zařízení je však válcovitého tvaru a zavěšuje se na větve stromů, takže se kromě odraženého světla reflektoru vozidla a pachu repelentu uplatní i částečný pohyb zařízení.
Další velmi účinný způsob aplikace, kromě zmíněné pěny, vyvinula také firma Hagopur. Jedná se o aluminiové roletky, na kterých jsou filcové terčíky, které se nasytí pachovým repelentem. Zařízení se i v mírném vánku pohybuje a vydává kovové zvuky, odráží světlo a samozřejmě šíří pach repelentu. Na smysly zvěře tak působí čtyřmi způsoby, je tak výrazně umocňována účinnost přípravku a pro použití při ochraně zemědělských kultur považujeme využití roletek, nebo jejich alternativ, za nezbytné. Na některých místech se lépe uplatní například aplikace Hagopuru do pěny v kombinaci s reflexní páskou, která má velký plašicí efekt díky pohyblivému optickému signálu. Ten vysílá i ve velmi mírném vánku pohybující se šroubovice.
Při ochraně zemědělských kultur je třeba si uvědomit, že veškeré pachové repelenty působí dočasně, a čím déle jsou instalovány, tím narůstá riziko jejich selhání. Kromě toho mohou být za určitých podmínek překonány již první den po instalaci (směr silného větru, vyplašení zvěře, atd.). To se může stát i v případě ochrany prostoru silnic, kdy se ale překonání ošetřeného prostoru zvěří promítne do hodnocení pouze v případě střetu s vozidlem, a to jen jako procentuální snížení účinnosti přípravku. V případě zemědělských kultur je takový případ někdy hodnocen jako totální selhání.
Závěrem můžeme konstatovat, že pro snížení četnosti střetů zvěře a dopravních prostředků na silnicích jsou pachové repelenty velmi vhodné a účinné. Pro ochranu zemědělských kultur (popřípadě srnčat před vysečením) vzhledem k tomu, že nepůsobí jako neprostupný plot, je jejich účinnost využitelná jen v omezeném období, v řádu týdnů.
Pro dobrou účinnost pachových repelentů na polích je účelné je kombinovat s dalšími systémy, jako jsou optická zradidla (odrazky, reflexní pásky, atd.), nebo různé akustické repelenty (kovové zvuky, hlasy, atd.).
Nově jsou ve VÚLHM testovány další zařízení na ochranu silnic a zemědělských kultur, jako je například Wildverbiss-Stop, přípravek proti okusu Flugol (firma Hagopur) nebo odrazky Wildwarnreflector SVENSKA a další. O výsledcích budeme postupně informovat také na stránkách časopisu Myslivost.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti zajišťuje v rámci bezplatné poradenské služby kromě jiného i optimalizaci systému výše uvedených opatření. Zájemci o pomoc a konzultaci se mohou kontaktovat na adrese: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Strnady 136, 262 02 Jiloviště, František Havránek, Mobil: 605 264 633, e-mail: fhavranek@centrum.cz.
Kdy začíná být ohrožení kultur zvěří kritické?
1. Bezprostředně po výsevu kukuřice až do vyrašení výhonků kukuřice vysetá kultura divoká prasata doslova magicky přitahuje. Výhoda pro myslivce: kukuřice neposkytuje zatím úkryt, lov zvěře je snadný i při špatných světelných podmínkách. Po dvou až třech týdnech největší riziko poklesá.
2. Hlavní problémy začnou v době, kdy kukuřice dosáhne mléčné zralosti. Od této doby je na poli až do pozdního podzimu zhruba dva metry vysoká „džungle“.
3. Nové nebezpečí hrozí od listopadu do března, jestliže byla na původním kukuřičném lánu špatně provedena sklizeň a potom byla půda zorána. Divoká prasata naleznou každý zaoraný kukuřičný klas. Přímá škoda na vysetém ozimu je sice malá, protože kultura odnožuje, ale problémy nastávají při sklizni, protože divoká prasata zanechávají na poli díry hluboké často až jeden metr.
František HAVRÁNEK,Josef KURČA,Vladimír NĚMEC
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, OMS Pardubice