Vážení čtenáři, přátelé myslivecké kynologie, byť vím, že se můj příspěvek setká v čísle s článkem Vladimíry Tiché, osvědčené a zkušené zpravodajky z memoriálů, dovolte mi zamyslet se nad právě skončeným 37. ročníkem Memoriálu Richarda Knolla. Tento ročník byl v mnoha ohledech posledních desetiletí zcela výjimečný. Na otázku, proč tomu tak bylo, lze odpovědět mnoha způsoby. Ty hlavní jsou však nezaměnitelné a právě o nich bych chtěl říci co nejvíce.
Na přípravu letošního ročníku měl pověřený OMS v Trutnově poměrně méně času, než je obvyklé. Důvodem bylo odejmutí pořadatelství OMS Brno - město na konci roku 2010. V této situaci převzal nabídnuté pořadatelství OMS v Trutnově. Přesto se podařilo pracovnímu a organizačnímu týmu zajistit pro všechny účastníky pokud možno příjemné strávení několika dní v malebném Podkrkonoší a v prostředí bažantnice Mochov. K tomu nám nadělil sv. Hubert i velmi pěkné teplé a slunečné počasí s bohatou ranní rosou a příjemným větrem, který byl nutný hlavně při práci v poli.
Časová organizace, přesuny na jednotlivá pracoviště byla naprosto bezchybná a přispěla tak celkově k velmi dobré organizaci celé soutěže. Navíc se dalo příjemnou kratší procházkou přecházet z lesních disciplín na vodu a malé pole.
Polní práce se odbývaly v prostorách bažantnice Mochov Správy lesů Kristíny Colloredo Mandsfeldové u Českého Meziříčí. Zazvěření honitby bylo výborné a každý z předváděných psů měl dostatek možností prokázat své kvality. A psi se svými vůdci toho dokonale využili. Pracovalo se v nízkých porostech při společném honu a v řepách při individuálním hledání. Již při společném honu mohli psi pracovat plně ve zvěři a lov nebyl při práci omezen. To je obrovský posun k řádnému vyzkoušení psa. Přitom zvěř byla rozptýlena v krytu tak, aby pes měl motivaci po celou dobu práce a jeho výkon i v teplém počasí gradoval. Je to nakonec vidět i na hodnocení psů.
Excelentní práci předvedl pointer Cass z Mešínské hájovny vedený Josefem Korelusem. Cena za nejlepší práci patří tomuto jedinému zástupci anglických plemen na letošním memoriálu zcela právem. Sledovat jeho eleganci a nosovou práci před zvěří bylo doslova koncertem polní práce. Tím ani v nejmenším nesnižuji výkony ostatních, ohařů, ale cena za nejlepší velké pole, patří tomu nejlepšímu.
Disciplíny lesa, vody a malého pole se odbývaly v soukromé honitbě Hradiště. Terén v lese byl hodnocen ze strany účastníků jako těžký. Z mého pohledu a posouzení ostatních rozhodčích byl pro danou lokalitu Podkrkonoší z těch lehčích. I přesto byly k vidění velmi pěkné a vyrovnané výkony ohařů, zvláště pak na barvách. Výborný výkon v lese včetně hlasiče na barvě předvedl pes NOK – Hip z Ouhelí vedený Vladimírem Dufkem. Právem mu naležela zvláštní cena za nejlepší práci v lese.
Někteří jedinci měli problém s orientací na vlečkách a následná bodová penalizace, která musela přijít, je i přes celkový vysoký počet bodů zařadila, bohužel do II. ceny.
Ohrádka byla od všech až na drobná zaváhání excelentní. I zde však padla 0.
Vodní plocha s rákosím byla dobře zazvěřena vodní pernatou. Několik ohařů tak přišlo do kontaktu se živou kachnou a mohli prokázat nahánění s dohledávkou střelené či postřelené kachny. V této disciplíně měl, pro další průběh soutěže, štěstí Hip z Ouhelí, který postřelenou kachnu dohledal a správně odevzdal vůdci. Následná dohledávka pohozené kachny mu nadělala spoust starostí a časový limit přinesené kachny byl pro vůdce zřejmě infarktovou záležitostí. Čas 9.47 minut. Vzhledem k první dohledávce vyšla průměrná známka 2 a tím byla zachráněna 1. cena. I takový scénář může být na této soutěži.
Rákosí bylo prostorné, podmočeno vodou, dostatečně vysoké a čisté. To znamená bez ostatních plevelných porostů. I připravený posed měl při posuzování svůj význam.
Vynikající práci předvedla pozdější vítězka celého MRK, fena ČF Alma z Lovčických Tarasů vedená Ing. Jaroslavem Novotným. Právem jí náleží cena za nejlepší práci na vodě.
Malé pole probíhalo na strništích a jetelovém podsevu, hned vedle vody. Přehledný terén s vhodnou krytinou nedělal i vzhledem k připravenosti ohařů žádný problém.
Výsledek 37. ročníku Memoriálu Richarda Knolla je nutno, vzhledem k výsledkům, hodnotit jako výborný. Nevím, kdy byl naposled zaznamenán podobný výsledek, ale vím s určitostí proč!
1. Vlivem nominační soutěže jsou vůdci nuceni pracovat se svými svěřenci na přípravě průběžně a delší časový úsek a ne krátkodobě před soutěží. Tím se zvyšuje propracovanost a kvalita ohaře.
2. Nominační soutěž je pořádána v zazvěřených honitbách. Tím se nutí vůdci provádět výcvik ve stejných nebo podobných podmínkách nominační soutěže.
3. Soutěže významu memoriálu Knolla a nebo Podhajského, ale i jiné významné soutěže, je nezbytné konat tam, kde je dostatek zvěře, a to i třeba opakovaně na stejném místě. Problémem může být finanční zabezpečení, ale technicko-organizační potenciál zůstává a ví, co se od něho očekává. Nemusí se nic učit.
4. Pokud výkony ohařů na VZ nebudou hodnoceny tak, jak se sluší a patří, terény nebudou disponovat dostatkem zvěře, pak musí být nominační soutěž zachována s příslušnou pomyslnou osou sboru rozhodčích, který bude průběžně vhodně regionálně doplňován.
5. Splněním předchozího bodu je následně dána skutečnost, že ze 36 nominovaných ohařů projde do hlavní soutěže MRK opravdu kvalitní dvacítka psů. Tímto konstatováním musím dát s odstupem času za pravdu protagonistům nominační soutěže, že byla a je, alespoň pro současnou dobu, nezbytná. Výsledky se postupně dostavují a věřím, že se ustálí na zvýšené kvalitě předváděných ohařů. Alespoň letošní ročník je toho důkazem. Vždyť kdyby nebylo, pro mne jakožto vrchního rozhodčího, náhodných zaváhání u některých psů, tak i jedinec s výsledkem kolem 470 bodů by neměl první desítku jistou. A to je co říci. Faktem zůstává, že i ten nejlépe připravený pes může udělat chybu.
Dovolte mi, abych na závěr poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě a organizaci tohoto memoriálu. Bez jejich obětavé práce by tato soutěž nebyla tím, čím má být. Přeji všem postupujícím úspěch na Memoriálu Karla Podhajského. Hodně krásných chvil a okamžiků s Vašimi čtyřnohými kamarády v poli, lese a u vody.
František ZAHRADNÍČEK
jednatel organizačního výboru MRK
vrchní rozhodčí