Časopis Myslivost

CO SE VŠECHNO MŮŽE STÁT

Myslivost 7/2012, str. 72  Jaroslav Šprongl
Pojistný podvod je trestný čin. Pravda, jinak se budou orgány činné v trestním řízení dívat na vyplacení milionu za údajně ukradené auto, o němž se zjistí, že ho pojištěnec prodal na Ukrajinu, a jinak na proplacení ceny holínky údajně prokousnuté na honu jezevčíkem, když ve skutečnosti ji prořízl vnuk nositele při zkoušce její odolnosti proti vodě. Nicméně tak jako tak jde o trestný čin …

 

ZA SRNCEM NA MOPEDU

 

    „A panáčka si k tomu nedáte?“ zeptal se myslivec Jakub pracovníka pojišťovny Bořislava, když pokládal na stolek, u kterého seděl, dva kouřící hrnky se silnou kávou. „Kdepak, vždyť jste si mohl všimnout, že jsem tu vozem. A za volantem by neměl pít nikdo, tím spíš ne pracovník pojišťovny!“ odtušil tázaný. „A co bábovku? K tomu kafi by bodla a stará zrovínka včíra pekla,“ nabízel dál hostitel, ale ani tentokrát neuspěl. „Moc děkuju, ale já přes den vážně nejím, držím tak trochu dietu.“ „No,“ zhodnotil to myslivec, „je to na vás vidět, ste takovej zchudlej …“ Na to už držitel štíhlé linie nereagoval a přešel k věci.

  „Tak pane Jakube, vy jste nám poslal hlášení o pojistné události – úrazu při vykonávání myslivosti?“

  „Jó, jó, to máte úplnou pravdu!“

  „Pro pořádek – narodil jste se v roce 1948 a bydlíte tady ve Vydrově, číslo popisné dvacet?“ Jakub jen přikyvoval, a tak úředník pokračoval: „Mimochodem, vy jste se tu narodil?“

   „Kdepák, já sem se tady do toho Blbákova přiženil.“

   „A kdypak?“

   „No – napřesrok to bude čtyřicet let.“ Tazatel se neubránil úsměvu, ale pokračoval: „No –Blbákov je asi silný slovo, ale fakt je, že to trochu zapadlá vesnice je. Široko daleko jediná silnice a kvalitní moc není. Myslivost děláte v honitbě Vydrov – Zelená, je to tak?“ „Hergot, vy toho víte!“ poznamenal obdivně pojištěnec, ale dostalo se mu připomenutí: „Vždyť tohle všechno jste uvedl ve vaší žádosti o pojistné plnění! Ale pojďme dál – koukněte, já jsem si vytiskl mapu tady okolí a jestli se nemýlím, ta vaše honitba je na sever od Vydrova, začíná asi tři kilometry od vesnice. Je to tak?“       

   „To bych řek! Víte, jak nepříjemnej je severák, co tu pořád fouká, když proti němu jedu v zimě krmit?“

   „Dovedu si to představit. Ale teď by mě zajímalo tohle – nejbližší větší obec, Krkavcov, kde se ta pojistná událost stala, je tady,“ ukazoval pojišťovák na mapě. A když myslivec zase jen přikývl, pokračoval: „Tedy z Vydrova přímo na jih!“

  „Jo, tak to bude, však když tam jedu nakupovat, sluníčko svítí do očí, až to jednomu vadí.“

  „V ten inkriminovaný den jste jel údajně na mopedu obeznávat srnce.“

   „Teda jestli byl ten den inkriminální, to jako nevím, ale bylo to v červenci zrovínka na svatou Annu, srnčí říje už se pěkně rozbíhala.“

   „Jak je vidět z fotografií, pušku jste sebou neměl,“ rozkládal Bořislav na stolek policejní fotografie z vyšetřování nehody.

   „Milej pane, vobeznávání je jedna věc a lov druhá. Nač tahat na vobeznání těžkou flintu?“

   „Neměl jste podle snímků a protokolu o nehodě ani dalekohled,“ pokračoval tázavě pracovník pojišťovny, ale Jakub měl zase pohotovou odpověď: „Mně už sice táhne na pětašedesátku, ale voči mám pořád jako vostříž, to vám tady každej potvrdí. K čemu by mi teda byl na vobeznávání dalekohled? Takhle se při tej nehodě aspoň nerozflákal.“

   „Já bych si uměl představit, k čemu by mi byl při obeznávání dalekohled, ale budiž. Ten zůstal celý. Za to tam byly rozbité láhve od piva. To také potřebujete k obeznávání?“

   „Milej pane, byl červenec a zatraceně horkej! Žízeň na člověka v takový situaci padne každou chvíli, v lese jako v nějakým logále.“

    „Podle toho, co jsme se dozvěděli, těch rozbitých lahví bylo deset! Člověče, jak dlouho jste s tou zásobou chtěl obeznávat? A neměl jste ani uniformu, co? Staré modráky, jak tu vidím,“ ukazoval dál fotografie.

  „Víte, já sem už v důchodu, stará taky, tak musíme, kór dneska, když nás důchodce chtěj zamrazit, votáčet každou korunu. Tak si to zelený voblečení šetřím – na schůze, na bály a na ten skutečnej lov, co následuje po vobeznání.“

  „A obeznal jste něco?“

  „Jak jsem moh, když mě nabral ten frajer v oktávce z vedlejší a bylo po vobeznávání? Ze špitálu jsem se vrátil až po říji …“

  „Dobrá, to uznávám. Ostatně za nehodu jste opravdu nemohl, leccos vám teda zaplatil ten divoch za volantem z povinného ručení, ale to je jiná věc. Mně by ještě zajímalo, koukněme znova na tu mapu, proč jste jel obeznávat srnce místo do honitby do konzumu v Krkavcově!? Teda proč jste vyrazil směrem od revíru místo do revíru? Protože, jak můžeme oba vidět, na obeznávání jste se prostě musel zase stejnou cestou vrátit  do Vydrova a pokračovat do lesa.“

  „No,“ teď už trochu nejistě pokračoval v obhajobě důchodce, „vám říkám, že jsem jel pro pivo, kdyby na mě při tom vobeznávání v červencovejch vedrech přišla žízeň.“

  „Po srážce se ale z tašek a batohu vysypal daleko větší nákup než pár pivních tašek, co?! Vy jste vůbec nejel obeznávat nějaké srnce, viďte, ale prostě na velký nákup! A zkoušíte to hodit na úraz při výkonu práva myslivosti, protože na to máte uzavřenou pojistku! Ale ve skutečnosti ta nehoda neměla s obeznáváním a vůbec s myslivostí nic společného.“

  Myslivci nějak došla řeč a Bořislav pokračoval: „Víte, že pojišťovací podvod – a o nic jiného ve vašem případě nejde – je trestný čin? A že za něj pachatel může jít sedět až na dva roky?“

  „Teda,“ prohodil tiše Jakub, „já bych si teď panáčka dal, jo? Vy pořád nic?“ Pojišťovák opět jen zavrtěl hlavou a myslivec si nalil a hned do sebe kořalku obrátil.

  „Tak jak? Dohodneme se, že tu žádost o pojistné plnění stáhnete, sepsali bychom to spolu hned tady, nebo na ní budete trvat a my sepíšeme trestní oznámení pro pokus o podvod?“

  

+++

 

   Okolnosti případu byly tak průkazné, že vypočítavý myslivec, kterému tu fintu se zneužitím pojistky proti úrazu při výkonu myslivosti beztak poradil někdo z „kamarádů“, ani dlouho nepřemýšlel. Informace o trestnosti pojistného podvodu, a o nic jiného v jeho věci nešlo, Jakuba tak vylekala, že se s lehkým srdcem rozloučil s možností trochu si přilepšit k „zamrazenému důchodu“.

 

+++

 

   Obecné poučení? Pokus o pojistný podvod je vždycky nebezpečná věc a v myslivosti ani o nic méně, ani o nic více. Raději to tedy nezkoušejme, ostatně nepoctivé, nečestné jednání se přece zvláště k myslivcům vůbec nehodí!   

 

Některá ustanovení právních předpisů týkající se případu:

 

§  48 (povinné pojištění) zákona o myslivosti, § 210 (pojistný podvod) trestního zákoníku.

 

Na motivy skutečného pojišťovacího případu připravil Jaroslav Šprongl.

 

Zpracování dat...