Časopis Myslivost

Kamzičí výstava nastartovala lázeňskou sezónu

Kamzičí výstava nastartovala lázeňskou sezónu
Mezi nejkrásnější a nejzdravější oblasti České republiky a dokonce Střední Evropy, patří nádherný horský masív Jeseníků. Dominuje mu Praděd, nejvyšší a bájemi opředená hora Moravy. Vrcholové partie Jeseníků jsou domovem kamzičí zvěře. Na přelomu 19. a 20. století bylo území dnešní České republiky součástí monarchie Rakouska-Uherska, v jehož čele stál císař František Josef I.. K císařskému dvoru patřil také arcivévoda Evžen, velmistr Řádu německých rytířů, který sídlil na zámku v Bruntále. Správcem bruntálského velkostatku byl tehdy vrchní rada Höhlmann, který v roce 1910 arcivévodu při jeho návštěvě v Karlově Studánce požádal, zda by s císařem projednal možnost vysazení alpských kamzíků v Jeseníkách. Vyslovil tehdy nahlas to, o čem uvažovali jeseničtí lesníci již od roku 1870.

Arcivévoda s císařem promluvil a jeho souhlas získal. Dne 12. října 1912 byl doručen do lázní telegram: Kamzíci povoleni. Vše nutno připravit! A právě tento a další mezníky v chovu jesenických populací kamzíků připomíná putovní výstava, která byla - kde jinde než v Karlově Studánce - slavnostně zahájena vernisáží v sobotu šestadvacátého května.

Výstavu, která se stala nedílnou součástí zahájení letošní lázeňské sezóny, s mažoretkami, hornickou kapelou a mysliveckými trubači, připravilo Vlastivědné muzeum v Šumperku ve spolupráci se členy Občanského sdružení Jesenický kamzík Ing. Jiřím Pecháčkem, Ing. Milenou Hamerskou, a Státními léčebnými lázněmi Karlova Studánka, s.p.

Výstava se ve své první části zabývá stoletou historií kamzíků v Jeseníkách a druhá část pak přiblíží návštěvníkům způsob jejich života včetně anatomie. Celá výstava se posléze z lázeňského a „historicky kamzičího“ prostředí přesune do jiných míst horského regionu.

S úvodním slovem vystoupili spisovatel Ing. Ota Bouzek, v zastoupení šéfredaktora časopisu Myslivost Ing. Jiřího Kasiny spisovatel PhDr. Oldřich Koudelka, ředitel Státních lázní Karlova Studánka doc. Ing. Lubomír Schellong, PH.D. a Ing. Jiří Pecháček, který přítomné stručně seznámil se smyslem uspořádané výstavy.

Cesta k této svým způsobem unikátní prezentaci chovu jednoho zvířecího druhu v žádném případě nebyla jednoduchá, stejně jako jednoduché to během uvedeného století neměli ani kamzíci samotní. „Kamzíci byli po různých peripetiích vypuštěni v aklimatizační obůrce na Suti v revíru Hubertov 22. února 1913 ve čtrnáct hodin,“ říká Ing. Jiří Pecháček. „O rok později se v Jeseníkách narodila první dvě kamzíčata. Úspěch kamzičího chovu na území Řádu německých rytířů přispěl k tomu, že v roce 1927 vratislavský arcibiskup Adolf Bertram souhlasil s dovozem a vysazením alpských kamzíků také na jesenickém území, patřící arcibiskupství, a nařídil vybudování aklimatizačního zařízení ve Vidlích u Vrbna pod Pradědem.

Po druhé světové válce žilo v Jeseníkách již kolem stovky kamzíků, kteří zde zcela zdomácněli. Plných 11 let potřebovaly Severomoravské státní lesy, s.p. v Krnově na to, aby se s kamzíky mohlo začít myslivecky hospodařit. Rozhodnutí bylo vydáno 7. června 1979, kdy již početní stavy dosáhly 550 kusů. Tímto rozhodnutím byli kamzíci v Jeseníkách prohlášeni za vzácnou přírodní a kulturní hodnotu naší vlasti a nedílnou součást fauny masivu Hrubý Jeseník.“

Výstava v Karlově Studánce plasticky a přehledně vykresluje jednotlivé etapy chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách. Jako důležitý počin je zdůrazněno zřízení chovatelské kamzičí oblasti a vypracování zásad chovu.

Tehdy byl vytvořen poradní sbor, který schválil Statut kamzičí oblasti a další dokumenty. Začal tak plánovitý chov kamzíků v Jeseníkách a jejich řízený odlov,“ uvedl krátce po vernisáži znalec kamzičí zvěře, lesník a spisovatel Ota Bouzek.

Pro kamzičí zvěř však měla přijít doba nejhlubšího temna. Hovoří o tom i film Kamzíci v Jeseníkách 1913 - 2013, který vytvořili autoři výstavy a který byl při vernisáži představen veřejnosti a početným lázeňským hostům. „S tichým souhlasem orgánů ochrany přírody a Lesů České republiky nebyl po roce 1993 respektován stanovený počet zvěře. Byly rozdrobeny honitby kamzičí oblasti a následně pronajaty soukromým movitým zájemcům. Početní stavy kamzičí zvěře v Jeseníkách dramaticky klesly z počtu asi 650 kusů na 100 kusů, na hranici samotné existence. Negativní roli v tomto procesu sehráli i novináři, kteří se předháněli ve zveřejňování záporných názorů na kamzičí zvěř. Vášnivé diskuse nad bytím a nebytím kamzíků v Jeseníkách rozdělovaly také odbornou veřejnost. A co víc, vedení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky přes vymezení chovné oblasti odborem životního prostředí a zemědělství Olomouckého kraje s chovem kamzíka nesouhlasilo. V závazném plánu péče na léta 2003 - 2013 dokonce stanovilo, že dlouhodobým cílem ochrany přírody je úplné vyloučení kamzíka horského z chráněné oblasti Jeseníků,“ uvedl Ing. Jiří Pecháček.

Výše uvedený film při vernisáži mimořádně zaujal. Již proto, že je výrazně pojatý coby dokument doby, bez zbytečných emocí a jednostranných pohledů. V poněkud jiné podobě byl široké veřejnosti promítnut již v září 2009 a vlastně inicioval vyhlášení petice Za záchranu a zachování populace kamzíka horského.

Iniciátorem petice byl čtenářům Myslivosti a myslivecké veřejnosti známý Zdeněk Pavlíček a autoři filmu Jiří Pecháček a Milena Hamerská. Občanské sdružení Jesenický kamzík, které bylo následně založeno, mělo mezi realizovanými projekty také v plánu započatou výstavu. Úspěšně realizovalo a stále realizuje řadu prezentací, které by pravdivě oslovily širokou laickou i mysliveckou veřejnost, politickou reprezentaci, média. S pojetím tématu, že argumentace o původnosti či nepůvodnosti druhu je zavádějící, neboť vše prochází neustálým vývojem, který nelze zakonzervovat ani zastavit.

Nepůvodní je u nás prakticky vše, brambory, okopaniny, bažanti, muflon, daněk, ale i obiloviny a většina ovocných stromů. Ani lidé nebydleli v panelácích. Stoletá zkušenost dokazuje, že Jeseníky jsou schopny bez vážných problémů a škod na lese uživit až pět set kusů kamzíků,“ argumentuje Jiří Pecháček na základě odborných posudků špičkových znalců.

Výstava v Karlově Studánce a následně v jiných místech bezesporu oslovuje a osloví i lázeňské hosty a rekreanty. „Jsem velice potěšen tím, že významné výročí chovu kamzičí zvěře v regionu se stává součástí našeho relaxačního a zdravotního pobytu, že všichni, kteří do lázní zamíří za zdravím, horami, lesy či turismem, dostávají šanci seznámit se s poněkud neobvyklým tématem. Kamzík je symbolem a ozdobou překrásné přírody Jeseníků, Karlovy Studánky a jejího okolí, je součástí zdejší historie a vyspělosti minulých i současných lesnických a mysliveckých generací. Je dokladem obdivu, úcty a lásky k přírodě,“ řekl pro Myslivost ředitel lázní Ing. Schellong.

Informaci o prakticky vůbec první výstavě historicky se dotýkající prvních kamzičích kroků v jesenické přírodě musíme doplnit o skutečnost, že uvedená petice byla v listopadu před dvěma lety s podpisy 25 132 občanů z celé republiky předána poslancům Parlamentu České republiky. O rok později v létě s ní byli seznámeni senátoři a ministr životního prostředí, aby následně státní správa stanoviska petice akceptovala. Bylo rozhodnuto, že kamzíci v Jeseníkách zůstanou a ochrana přírody své likvidační stanovisko zruší...

Výstava o kamzičím století pod Pradědem stojí za shlédnutí. Hovoří jasnou řečí o úžasné zvěři, úžasném prostředí a úžasných lidech. Je to výstava o počinech, které patří do historických análů české myslivosti. Mimochodem - když jsme po její vernisáži přidali v rámci celodenního programu tanec a skleničku v doprovodu revival Beatles, cítili jsme v duši, co jsou to tradice, na které by člověk neměl zapomínat, které by měl mít stále před očima a setkávat se s nimi. Kamzík v jesenické kosodřevině je něčím takovým...

Oldřich KOUDELKA

Ilustrační snímky autor

Zpracování dat...