S blížícím se termínem uzavírání nových nájemních smluv na pronájem honiteb se stále častěji diskutuje o tom, zda bude ještě před uzavřením smluv novelizován zákon o myslivosti či nikoliv. Já jsem přesvědčen, že by to stát nemělo. Nové smlouvy by se podle mého názoru měly uzavírat podle stávajícího zákona, který má dostatek nástrojů jak pro vlastníky pozemků, tak pro uživatele honiteb.
Důvodů pro novelizaci zákona o myslivosti se uvádí celá řada. Tím hlavním motivem je ale zřejmá snaha snížit minimální výměru honitby pod stávajících minimálně 500 hektarů. S tím já zásadně nesouhlasím. Rozměr 500 ha je kompromis, který vznikl jako výsledek složitých diskusí při tvorbě platného zákona a já si myslím, že je to kompromis rozumný.
Jedním z argumentů je také tvrzení o malých pravomocích vlastníků honebních pozemků. To ale není pravda. Sebelepší zákon nedokáže zajistit to, aby se vlastníci brali za svá práva a nebáli se jít do konfliktu kvůli prosazení svých zájmů. V současném zákoně je minimální vliv státu na uznání honitby i druhy zvěře, které se v honitbě budou chovat. Základem pro to bylo při tvorbě zákona tvrzení: pouze vlastník ví, jak nejlépe hospodařit a co je pro myslivost správné.
Další často uváděný argument jsou škody způsobené zvěří. Tady je třeba připomenout, že tento argument se používá již více jak čtyřicet let a také stojí za připomenutí, že stávající stav znamená, že si plán lovu nechává uživatel odsouhlasit držitelem honitby – tedy vlastníky pozemků. Vlastníci ale nevyužívají dostatečně možnosti stávajícího zákona o myslivosti. Zásadní problém je v tom, že vlastníci pozemků nechtějí své požadavky prosazovat proti uživateli honitby, který může být například jeho sousedem. Nechtějí si dělat zle. To ale opravdu nevyřeší nový zákon.
Dá se říci, že se v boji za změnu zákona o myslivosti sešikovaly různé antagonistické skupiny, které v tuto chvíli mají jeden společný zájem, zdůvodňovaný všelijak. Jsou to na jedné straně vlastníci malých pozemků, kteří jsou motivováni vidinou toho, že si budou moci zastřelit na své loučce vše, co vystrčí hlavu, až po ekologické hnutí Duha na straně druhé. To chce zákonem zrušit normované stavy zvěře a její sčítání a zakázat zimní přikrmování.
V zemědělském výboru o mysliveckém zákonu diskutujeme poměrně často. Co považuji za zásadní výsledek této diskuse je stanovisko, že nechceme otevírat zákon o myslivosti do doby uzavření nových nájemních smluv v roce 2013. Nechť jsou tyto smlouvy uzavírány podle stávajícího zákona. Myslíme si totiž, že projednávání zákona v současné době by mohlo vést k vyvolání neoprávněných očekávání, k nejistotě a mohlo by nešetrným způsobem narušit mezilidské vztahy na venkově. Dnes není na novelizaci myslivecké legislativy vhodná doba. To je názor zástupců všech pěti parlamentních stran zastoupených v zemědělském výboru a já nyní využívám příležitosti a sděluji to i veřejnosti.
Tento náš názor jsme tlumočili i ministru zemědělství Petru Bendlovi. On náš názor vyslechl a slíbil, že nebude iniciovat novelizaci zákona o myslivosti. To je podle mého soudu názor správný, je to naprosto přesné pochopení situace a já jsem za to rád.
I já si uvědomuji, že stávající zákon má úskalí a dovedu si představit pasáže, které by mohly znít jinak. Možná lépe. Proto sbírám podněty a vyzývám všechny, kteří také mají nápad, jak zákon změnit, ať mi jej pošlou. Proto vedu diskuse se Svazem vlastníků půdy i Svazem vlastníků obecních a soukromých lesů i dalšími. Jejich názory jsou pro mne důležité stejně jako názory nás – myslivců.
Ing. Jiří PAPEŽ
místopředseda Zemědělského výboru PSP ČR
místopředseda ČMMJ