V časopise Myslivost č. 10/2011 byl zveřejněn článek „Možnosti pěstování topinambur pro krmivářské využití zvěří. Plodinu topinambur pěstujeme již více než 15 roků a sdělujeme tímto naše poznatky.
Myslivecké sdružení Lysá n. Labem – „Doubrava“ po projednání s vlastníky pozemků má je osázené na třech políčkách o výměře asi 1,30 ha. Honitbu máme o výměře 1000 ha a nachází se v Polabské rovině bývalého okresu Nymburk. V naší honitbě je hlavně zvěř drobná - zajíc, bažant, stále ubývající koroptev; ze spárkaté zvěře srnčí a přebíhavá zvěř černá.
Na hlinitopísčitých pozemcích honitby pěstují zemědělské závody hlavně rané brambory, zeleninu, z obilí pak ječmen a pšenici a v poslední době velké plochy kukuřice, kam se přestěhuje v období osmého až devátého měsíce zvěř černá ze sousední lesní honitby Vojenských lesů Mladá-Milovice.
Topinambury pěstujeme na orné půdě jako víceletou plodinu na stejné ploše tří políček. Z dlouhodobých zkušeností uvádíme náš způsob pěstování až do sklizně. Vůbec se nezaobíráme prací se sadbou, topinambury jsou pěstovány jako víceletá plodina. Od měsíce dubna po vybrání hlíz podle našich zkušeností prospívá porostům spíše více deštivých srážek pro zajištění dobré vláhy. Tyto podmínky se pak projeví ve sklizni hlíz.
Pokud se týká zaplevelení pozemku - v našem případě je negativní, protože, topinambur rychlým růstem vlastně plevel zničí. Nikdy jsme nepoužili herbicidy.
Sklizeň zajišťujeme v měsíci dubnu tak, že nejdříve z políček odstraníme suché rostliny po zimě, poté vlastním traktorem a kultivátorem zajistíme de facto jejich vyorání. Sklizeň je ale náročná, protože se jedná o ruční sběr vyoraných hlíz. V průměru každý rok (tři políčka, asi 1,30 ha) sklidíme 80 q hlíz. K této náročné sklizni za spolupráce se zemědělskými závody je nutné zajistit 30 – 34 pracovníků.
Odbyt máme zajištěný prodejem, jako sadbu pro zájemce mysliveckých sdružení, Lesních závodů, obor a podobně. Získané finanční prostředky (1 q/600 Kč) nám zabezpečují celkovou mysliveckou činnost.
Po sklizni dostatečné množství hlíz na políčku zůstane nevyoraných, a ty pak zabezpečí další růst plodiny. Hlízy, které zůstanou nahoře na políčku po vyorání, ihned bere hlavně zajíc a srnčí zvěř. Samozřejmě je nutné dále po vyorání zabezpečit přihnojení, které obstaráváme před růstem rozházením granulovaných hnojiv po celé ploše políčka.
V měsíci červnu již porosty topinambur zajišťují velmi dobrý kryt pro zvěř. Zvláště pak v měsíci říjnu až únoru je tento kryt pro zvěř velice výhodný. V našich podmínkách, kdy po sklizni zemědělských kultur zůstanou jen holá pole – oranice bez jakéhokoliv krytu, bažanti, zajíci i srnčí tento přirozený kryt vyhledávají.
Dobré zkušenosti máme i s lovem zvěře myslivosti škodící (liška, kuna), která tento kryt rovněž vyhledává a jde vlastně za zvěří, která je zde soustředěná.
Pokud se týká topinambur, potravy pro zvěř, máme zkušenosti takové, že nejvíce zvěř - zajíc, bažant a srnčí, bere uschlé listy hlavně v období prosince až února. Záleží na počasí. Jsou případy, kdy při déle trvající tvrdé zimě zvěř spásala všechny lístky včetně lodyh porostů topinambur. Docházelo i k vyhrabávání hlíz, které snáší i velké mrazy. Využíváme jejich porostů i jako letninu, kterou sklízíme nejlépe pomocí srpů. Tento způsob vyžaduje při sušení svazků hlavně pozornost na zamezení plesnivosti. Můžeme však potvrdit, že zvěř v zásypech, krmelcích při zimním přikrmování tuto letninu vyhledává.
Tímto jsme se snažili uvést naše zkušenosti a poznatky v pěstování topinambur. Zcela potvrzujeme názor autorů z říjnové Myslivosti, že topinambur hlíznatý je pro své všestranné využití nedoceněná plodina, zvláště pak v myslivecké praxi.
Josef SAJFRT
Topinambur – zakázaná rastlina!
Niekoľko desaťročí poľovníci pestovali na Slovensku topinambur, ako plodinu, ktorá zveri poskytovala nielen úkryt, ale aj vhodnú zložku potravy predovšetkým v zimných mesiacoch Okrem nadzemnej časti zver konzumovala aj jej hľuzy. O význame topinamburu pre zver bol v časopise Myslivost č.10/2011 uverejnený rozsiahly članok.
Žiaľ na Slovensku pestovaniu tejto plodiny je už koniec. Dňom 15. 6. 2011 nadobudla účinnosť vyhláška MŽP SR č. 173/2011 Z. z., ktorou sa vykonáva zákon č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody a krajiny. Podľa § tejto vyhlášky je v v prílohe č. 2 medzi invázne druhy rastlín, kde je ambrozie peřenolistá, křídlatka japonská, bolševník velkolepí, netýkavka žlaznatá, zlatobyl kanadský a zlatobyl obrovský bol zaradený aj topinambur (Helianthus tuberosus).
Z uvedeného vyplýva, že invázne druhy je zakázané dovážať, držať, pestovať, rozmnožovať , obchodovať s nimi, ako aj s ich časťami, alebo výrobkami z nich, ktoré by mohli spôsobiť samovoľné rozšírenie invázneho druhu. Povinnosťou každého vlastníka alebo nájomcu pozemku invázne druhy na vlastné náklady odstraňovať tak, aby sa zamedzilo ich opätovnému šíreniu.
Porušením ustanovení uvedeného zákona sa vlastník, alebo právnická osoba dopúšťa iného správneho deliktu , za čo mu orgán ochrany prírody môže uložiť pokutu do 9 958,17 €. Ak však ani následne nie je invázna rastlina odstránená môže byť uložená ďalšia pokuta až do výšky dvojnásobku uloženej pokuty. Sankciu môže uložiť orgán ochrany prírody do dvoch rokov odo dňa, kedy sa o porušení povinnosti dozvedel.
Poľovníci na Slovensku, musia hľadať pre zver za topinambur, ktorý sa tak v minulosti dobre osvedčil nový zdroj potravy.J.H.