V dnešních velmi variabilních a různorodých podmínkách lovu je již běžným jevem potřeba střelby na velké vzdálenosti. Jedná se o lov v polích, v horách, v exotických pláních, stepích a podobně. Při této střelbě však již vzniká zásadní problém přesnosti zamíření z důvodu zakřivení balistické křivky dráhy střely. Zde již nevystačíme s prostým zamířením podle nastřelení zbraně na vzdálenost 100 m ani na ONV, ale bod záměru musíme korigovat podle vzdálenosti a vlastnosti balistické křivky letu střely příslušného náboje. Korekce převýšení bodu záměru není vůbec jednoduchá, protože pouhý odhad vzdálenosti je náročný a doprovázený velkou chybou, která bývá tím větší, čím je vzdálenost delší.
Velmi obtížný a s velkou chybou bývá odhad vzdálenosti, kde není pomocný opěrný bod v terénu například strom nebo křoví. To je především v polích, na strništi, v jetelině, v holých pláních a především v horách, kde čirý vzduch zdánlivě vzdálenosti zkracuje.
Znám příběh kamaráda, kdy špatný odhad vzdálenosti zmařil celý lov. Cílem bylo ulovit horského kozoroha ve středoasijských horách. Samotný transport k místu lovu byl fyzicky i psychicky extrémně náročný. První část terénními auty a dále stoupání do hor na koních až do nadmořských výšek kolem 4000 metrů, kde je již citelný nedostatek kyslíku s důsledkem vysokohorské nemoci, úporné bolesti hlavy, nespavost, dýchavičnost. Prostě nevýslovná štrapáce a námaha na hranici fyzických a psychických sil.
Po obeznání kozoroha zněla otázka lovce zkušenému místnímu doprovodu: „Jak je to daleko?“ „400 metrů“, zněla jistá odpověď. Zamíření, korekce náměru odpovídající řečené vzdálenosti a výstřel. Kozoroh odběhnul s viditelně přestřeleným během. Dosled byl neúspěšný. Několikrát se vraceli na místo výstřelu a nástřelu až přišel kolega s dálkoměrem. Měření ukázalo skutečnou vzdálenost – 800 metrů! Pro kamarádovu kulovnici ráže 300 Winchester Magnum, dobrý puškohled a kvalitní střelivo by ani tato vzdálenost nebývala problémem, jen kdyby byla provedena korekce záměru podle skutečné dálky střelby. Špatný odhad vzdálenosti tedy způsobil v důsledku zmařené vysoké náklady na cestu, poplatek za postřelení zvěře a nakonec i veškerou námahu, která byla zbytečná.
Jediným řešením k zabránění podobných nežádoucích zkušeností je pořídit si dálkoměr k přesnému změření vzdálenosti střelby.
Při rozhodování o pořízení dálkoměru máme několik možností. Koupit samostatný přístroj nebo instalovaný v pozorovacím dalekohledu či dokonce v puškohledu. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých řešení?
Samostatný dálkoměr.
Jedinou nevýhodou je to, že sebou „vláčíme“ další přístroj navíc. V takovém případě nás asi bude nejvíce zajímat hmotnost a rozměry tak, aby se vešel pohodlně do kapsy a nemusel být nošen na řemínku na krku, kde by kolidoval s dalekohledem. Asi také oželíme možnost měřit na extrémní dálky a postačí nám možnost měření řekněme do 1 km. Tím získáme méně rozměrný a levnější přístroj, pro lovecké účely nejvhodnější.
Dálkoměr vestavěný v puškohledu.
Výhodou je, že při zamíření si můžeme hned také změřit vzdálenost zvěře a korigovat bod záměru vlastně při jednom zalícení. Nevýhodou je ovšem vyšší hmotnost puškohledu kolem 1 kg i více, což se nám při delším pochodu zejména v horách pěkně „pronese“. Další nevýhodou je, že se jedná o jednoúčelový puškohled použitelný jen ve dne, a to nejen proto, že se vyrábí s maximálním průměrem objektivu do 50 mm, ale zejména proto, že laserový procesor zabírá dosti značnou plochu z objektivu a tím zmenšuje množství vstupujícího světla do optické soustavy k zobrazení obrazu pozorovaného cíle. Dále psychologové říkají, že se jedná o „přetlak informací v jednom okamžiku“, tedy že v jednu chvíli pozorujeme zvěř, měříme vzdálenost a provádíme korekci záměru, což mnohého lovce zneklidní a má negativní vliv na klid při zamíření a přesnost střelby. Přes uvedené nevýhody může být tento dálkoměr osazen na jednoúčelově používanou zbraň, kde v cílených podmínkách docela dobře poslouží. V nabídce jsou dálkoměry vestavěné do puškohledů od renomovaných značek Zeiss nebo Swarovski a také Burris, kde je dokonce digitální korekce záměru zabudovaná do měřicího procesoru
Dálkoměr vestavěný do pozorovacího dalekohledu.
Vestavěný dálkoměr v dalekohledu má relativně nejméně nevýhod. Máme pohodlně „vše v jednom“, při pozorování a obeznávání zvěře můžeme pohodlně v klidu zjistit i vzdálenost. Malou nevýhodou je vyšší hmotnost a snížená světelnost v jednom z tubusů, jehož plochu částečně zaujímá měřicí laser. Velkou nevýhodou je jejich vysoká cena. Pro většinu podmínek lovů se jeví tato varianta jako velmi dobrá a vhodná.
Jaká by byla moje osobní volba?
Podotýkám osobní výběr, který nikomu nevnucuji. Začnu negativním výběrem. Nekoupil bych si určitě dálkoměr vestavěný do puškohledu z výše uvedených nevýhod. Moje volba by byla buď vestavěný dálkoměr v dalekohledu, nebo samostatný přístroj. U vestavěného dálkoměru do dalekohledu by mne odrazovala vyšší hmotnost a především cena. Upřednostnil bych tedy samostatný dálkoměr.
A jaká je situace na trhu a co máme k dispozici?
Provedli jsme výběr a malý test nejčetnějších dálkoměrů na našem trhu Buschnel, Zeiss, Nikon, Leica, Swarovski a Yukon. Při hodnocení sledujeme technické parametry, rozměry a cenu s tím, že největší váhu dáváme rozměrům a ceně.
Technicky nejdokonalejší jsou Swarovski, Zeiss a Leica. Zeiss a Leica mají zabudovaný ojedinělý balistický systém, který po změření délky ukáže přímo potřebu převýšení korekce zamíření.
Všechny dálkoměry mají vcelku dobrou pozorovací schopnost, které částečně nahradí, za dobrých světelných podmínek, jednookou obzorku pro pozorování zvěře. Nejlépe je opticky vybaven Swarovski s parametry 8 x 30, dále Zeiss 8x 26 a Leica 7 x 24.
Horší je to už s rozměry, kdy do každé kapsy nevejdou. Nejhůře je na tom Zeiss s rozměry 10 x 13 cm, který je nutno nosit na řemínku na krku. Swarovski 12 x 10 cm a Leica 11 x 7,5 cm.
Nejhorším parametrem u této silné trojky je cena, která u Swarovskeho je kolem 23 000 Kč, Zeiss a Leica o něco méně. Leica nabízí dálkoměr ve variantě s nejdelší možnou měřenou dálkou, a to do 1600 yardů.
Lépe dopadá Nikon, kterého v nejlevnější variantě s měřením do vzdálenosti 500 m, optickou hodnotou 6 x 24 a s rozměry 13 x 7 cm, lze pořídit výrazně pod 10 000 Kč. V nabídce Nikonu jsou i dražší přístroje s možností měření do 1000 nebo 1200 yardů s různým programovým vybavením měření nejen vzdálenosti, ale i horizontálních odchylek.
Ze všech námi hodnocených přístrojů podle jednotlivých parametrů a jejich hmotnosti dopadl vůbec nejlépe Yukon. Absolutně nejmenšími rozměry 7,5 x 7 cm se vejde pohodlně do kapsy od košile a jeho nošení je tak naprosto pohodlné. Optický parametr 6 x 24 je malý, ale při dobrých světelných podmínkách pro přehled a zvětšení cíle plně dostačuje. Měřený dosah je asi 900 m. Skvělá je ovšem cena kolem 7000 Kč.
Několik slov o výrobci přístrojů Yukon. Jedná se o výrobce v Bělorusku, který dříve vyráběl dokonalou optoelektroniku především pro sovětskou armádu. Dnes patří americkému kapitálu s řadou filiálek v různých zemích, s vysokou technickou úrovní, která je výrobek od výrobku vyšší a s vysokým stupněm kooperace s dalšími renomovanými výrobci. Výrobce se také tradičně soustředí především na přístroje pro pozorování za špatných světelných podmínek, tzv. noční vidění. Charakteristická je také vysoká kooperace s dalšími špičkovými výrobci. V našem dálkoměru Yukon Extend LRS 1000 je použit procesor Sony, k měření vzdáleností do asi 900 m a jako doplněk je zde možnost měřit rychlost pohybu vozidel jako u policejního radaru.
Z hlediska mých potřeb a zřejmě většiny uživatelů dálkoměrů mi vychází jako nejvýhodnější z hlediska poměru: technické parametry / rozměry / cena, uvedený dálkoměr Yukon, který ani při testech v praktických podmínkách nezklamal.
Na základě zkušeností z testování dálkoměru při praktických loveckých podmínkách jsem si ověřil jeho velkou užitečnost, a to i při lovu na vzdálenostech kolem a nad 200 m, kdy mi přesně změřená vzdálenost pomohla k přesnému zamíření a k úspěšnému zásahu.
® Dr.Ing.Jiří HANÁK