ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Dalekohledy Swarovski CL 8 x 30 Companion, EL 8 x 32 Swarovision a EL 10 x 42 Range

Myslivost 11/2012, str. 36  Martin Helebrant
Dvě malé obzorky a jedna velká pomoc pro určení vzdálenosti „Myslivci se dělí na seděcí a choděcí“, říkával jeden můj starší kamarád myslivec. „Choděcí šoulají a vidí, seděcí čekají na posedu a uloví.“ Kus pravdy na tom asi bude, sám se řadím spíš k myslivcům chodicím, sezení na posedu mě nikdy příliš nebavilo. Viděl jsem spoustu zvěře, ale zdaleka ne vždy jsem se k ráně došoulal. Je to souboj smyslů a v tom je ono, co si v myslivosti užívám. Ale pokud se jedná o jistotu, pak uznávám, že posed nabízí mnohem vyšší šanci na úspěch. K šoulačkám patří potřeba pohyblivosti, lehké výstroje, zejména v horách. Pro chodící myslivce byla odjakživa jednou z ideálních optických pomůcek lehká obzorka, tradičně asi tak 8 x 30. A takové obzorky se dělají dodnes. Vyrábí je firma Swarovski, dokonce hned ve dvou provedeních. Je tady lehká, jednoduchá obzorka CL 8 x 30 Companion a opticky špičková obzorka EL 8 x 32 Swarovision.

 

8 x 30 nebo 8 x 32 – je v tom vůbec nějaký rozdíl?

 

Mám již z minulosti zkušenost s dalekohledy s technologií Swarovision. Je to jedno z toho nej nej nejlepšího, co dnes můžete na trhu koupit. Ovšem za vysoký výkon zaplatíte také vysokou cenu. Naproti tomu Companion je, jak název napovídá, slušný, ale nenáročný společník, kterého si snad můžeme dovolit i my co máme hlouběji do kapsy.

Porovnání těchto dvou dalekohledů mě hodně zajímalo. Také mě zajímalo, jak si tyto lehké obzorky povedou v porovnání s mojí standardní optikou Leupold 10 x 50 Tactical. To je taky hodně slušný dalekohled, podle poměru průměrů objektivů, zvětšení a výsledných výstupních pupil by jeho výkon za šera měl mít jasně navrch. Zajímalo mě ovšem, jak moc.

Když jsem si u zástupce firmy Swarovski vyzvedával obě obzorky, nabídl mi k testu i novinku firmy Swarovski z IWA 2012 – dalekohled s integrovaným laserovým dálkoměrem EL 10 x 42 Range. Tomu se nedalo odolat, takže jsem test rozšířil ještě i o tento kousek. Ostatně, můj Leupold má v sobě zabudovanou dílcovou osnovu a já ho využívám i pro odhadování vzdálenosti.

 

Jako první krok jsem se seznámil s oběma obzorkami. Zelený Companion je jednoduchost sama – výsuvné očnice ocení zejména brýlovci, ostření je centrálním knoflíkem. Dioptrická korekce je na pravém okuláru. Nic víc ani méně, vše je v tradičním uspořádání.

Chvilku jsem váhal u béžového EL 8 x 32 Swarovisionu. I ten má výsuvné očnice a ostření centrálním knoflíkem, ale marně jsem hledal možnost nastavit dioptrickou korekci. Už jsem myslel, že budu muset sáhnout po uživatelské příručce, když jsem náhodně povytáhl středový ostřicí knoflík. Dioptrická korekce se nastavuje jím, ve vytažené poloze. Korigujeme opět optiku pravého tubusu..

Seznámení s EL 10 x 42 Range je trochu náročnější. Ostření je opět středovým knoflíkem, na jeho čele je šroubovací krytka, která pod sebou ukrývá lithiovou baterii CR2 napájející dálkoměr. Vlastní dálkoměr je ukryt ve dvou hrbolech na spodní straně obou tubusů.

Dalekohled má tubusy spojené dvěma můstky, na levé horní ploše toho blíže k očím je malý, lehce zdrsněný výstupek ze syntetické pryže. Jeho stiskem se spouští měření. Na spodní straně toho samého můstku je malý kulatý „pupík“ z černé pryže. Ten slouží k nastavení funkcí dálkoměru.

Dioptrickou korekci okulárů umožňují kroužky na okulárech, Je třeba je povysunout a pak otáčením upravit ostrost obrazu. Ostrost se ale neupravuje při pohledu na nějaký předmět v terénu. V pravém tubusu se totiž při stisku zeleného měřicího tlačítka rozsvítí červený záměrný kroužek, který je třeba umístit na cíl. Po změření vzdálenosti se výsledky zobrazí v levém tubusu, ve dvou řádcích. Přístroj měří přímou vzdálenost a polohový úhel, z nich dopočítává a může zobrazit přímou vzdálenost a přepočtenou vodorovnou vzdálenost nebo polohový úhel. Tedy vše, co potřebujete pro správné přesazení záměrného bodu a je jenom na vás, která data vám vyhovují a jak si necháte informaci zobrazit.

Dioptrickou korekci ale nastavujete tak, abyste ostře viděli jak záměrný kroužek, tak displej. Doporučený postup je následující: postavit dalekohled okuláry na pevnou neprůsvitnou podložku (třeba stůl), povytáhnout kroužek tubusu, který budete nastavovat, stisknout černý „pupík“ a asi 15 sekund je podržet. Tím rozsvítíte všechny diody displeje, kouknete do tubusů a ostříte tak dlouho, až získáte ostrý obraz displeje.

Pokud „pupík“ stisknete jen krátce, přepínáte se mezi dalšími volbami – nastavením jasu displeje, nastavení zobrazovaných údajů a automatickou korekcí jasu (kontrastu) vůči pozadí.

Nastavení chvilku trvá, ale je intuitivní a snadné. První nastavení asi uděláte doma, ale je ale dobré s ním laborovat také v lese, zkoušet, co vám opravdu bude vyhovovat.

Všechny tři dalekohledy jsou na vnějším povrchu kryty polotvrdým, neklouzavým, pryži podobným plastem. Povrch má jemný pískový dezén a při odkládání nebo náhodném nárazu o dřevo posedu je tichý.

 

Vlastní test jsem začal klasicky. Všechny dalekohledy jsem nechal na prudkém slunci pořádně nahřát, pak jsem si je pověsil ve sprchovém koutě na věšáček, osprchoval jsem se – dalekohledy přitom byly nechráněné před odstřikující vodou a bez dalšího otírání dalekohled, zacákaný ostřikující vodou jsem vložil do chladničky s teplotou kolem 4 °C. Po asi 40 minutách jsem dalekohledy vyjmul a zkontroloval, zda nejsou zorná pole zamlžená. Nebyla, vlhkost tedy dovnitř nepronikla.

Pak jsem dal dalekohledy do igelitových pytlíků (aby mi nepřimrzly k mrazáku) a vložil je do mrazničky s teplotou -18 °C. Po dalších asi 3 hodinách jsem je vymrzlé na kost vyjmul. Okamžitě se na nich usadila jinovatka, vzdušná vlhkost začala namrzat na vnější povrchy. Nechal jsem dalekohledům chvilku na odrosení čoček a vyzkoušel pohyblivost ovládacích prvků. Upozorňuji, že dalekohled je i nadále plně prostoupený mrazem a případná dovnitř proniklá voda by jej měla zablokovat. Všechny prvky fungovaly, sice trochu víc ztuha, ale nic nezamrzlo. Upřímně řečeno, jiný výsledek jsem ani nečekal. Ale prověřit jsem to chtěl.

 

Další fází bylo prozkoumání optické kvality. Začal jsem s testovacím obrazcem na 50 metrů, za plného denního světla. Tady jsem neshledal žádné velké rozdíly. Asi ano, Leupold a Swarovski Range měly díky desetinásobnému zvětšení trochu navrch v rozlišení šrafovaných ploch, ale jinak si byly vlastnosti velice podobné. Obraz byl ostrý až do krajů, nezjistil jsem ani soudkové, ani poduškové vady.

Podání barev bylo věrné, bez sebemenších „svatozáří“ nebo vnímatelného posunu barev k modré nebo žluté. Přesto jsem měl pocit, že Swarovski EL 8 x 32 Swarovision mi nabízí obraz poněkud jasnější a lépe čitelný. Záměrně nechci říkat ostřejší, jen jsem měl prostě dojem, že obraz je lépe čitelný, že si lépe uvědomuji jeho jednotlivé části.

Večer jsem se k testovacímu obrazci vrátil a začal jsem sledovat, jak rychle budu v jednotlivých dalekohledech ztrácet použitelný obraz. Test probíhal na přelomu července a srpna.

Jako první odpadl Companion, referenční Leupold a Swarovski Range skončily skoro stejně – asi 30 minut po Companionu. Osobně jsem měl pocit, že Leupold vydržel o nějakou tu minutu déle, ale ten rozdíl byl poměrně malý, a tak považuji oba dalekohledy za rovnocenné.

Nejdéle byl použitelný Swarovision – skoro 45 minut po Companionu. Upozorňuji, že porovnání dalekohledů s rozdílnými průměry objektivů je vždycky poněkud ošidné, je jasné, že větší objektiv „nachytá“ víc světla a měl by tedy mít se zhoršujícími se světelnými podmínkami navrch. O to víc ale vyčnívá optická kvalita Swarovisionu, který nakonec zvítězil i navzdory tomu, že měl druhý nejmenší průměr objektivu.

Podobně jako při testování v plném světle jsem měl pocit, že obraz ve Swarovisionu je i za velmi pozdního soumraku tak nějak jasnější a lépe čitelný. Tenhle pocit jsem měl už tehdy, když jsem se s optikou řady Swarovision setkal poprvé (v roce 2010, tehdy to byl dalekohled EL 10 x 42 Swarovision). Již tehdy jsem měl dojem, že technologie Swarovision dává majiteli obraz porovnatelný s dalekohledy o dva stupně zvětšení vyššími, ale neměl jsem tenkrát možnost tento pocit přezkoumat.

Nyní mohu říci, že pocit je pravdivý a že jej dokonce překonává. Příčina je možná i v tom, že obraz s menším zvětšením se méně chvěje a ve spojení se Swarovisionem tak dostává uživatel perfektní a současně i velmi stabilní obraz. Ano, dalekohledy řady Swarovision jsou drahé jako tři čerti, ale za ty peníze také dostáváte odpovídající hodnotu.

 

Z hlediska uživatelské pohotovosti a komfortu – mezi všemi čtyřmi dalekohledy nebyl zásadní rozdíl, jediný rozdíl je v citlivosti na správné seřízení rozteče okulárů a dodržení očního odstupu od okuláru. Obojí má vztah k velikosti výstupní pupily a výsledky to potvrdily.

Jasně nejcitlivější na správné přiložení k oku byl Companion, následoval Swarovski Range a Swarovision. Nejpohodovější byl Leupold, ačkoliv rozdíl proti předchozím dvěma jmenovaným nebyl nijak závratný. A taky je možné, že jsem na svůj Leupold jenom prostě zvyklý.

Z hlediska úchopu nebyl podstatný rozdíl mezi oběma „osmičkami“. Hrboly s dálkoměrem na Rangi byly sice zpočátku nezvyklé, ale nebylo to nic vysloveně nepříjemného. Naopak, po nějaké době jsem se naučil zafixovat na hrbolech palce a dalekohled se také příjemněji zvedal z plochy lavice posedu.

Příjemně mě překvapilo, že není výrazný rozdíl mezi hmotností Swarovski 10 x 42 Range (895 gramů) a Leupoldu 10 x 50 Tactical (775 gramů).

 

A teď se pojďme věnovat dálkoměrné funkci, kterou nabízí Swarovski 10 x 42 Range. Vyrazil jsem s ním do pražské Hvězdy, kde dodnes existuje stará geodetická trať, kde jsou stanoviště v přesně známé vzdálenosti odstupňované po 50 metrech. Sice nemám potuchu, jak dalece je dnes ještě kalibrovaná, ale protože nehoním centimetry, ale metry, netrápím se tím. Obrovskou výhodu je, že v parku se pohybuje spousta psů (tedy lze měřit vzdálenost k srstnatému povrchu) a nejrůzněji oblečených lidí (dá se hrát si s odrazivostí různých barev a povrchů).

Do vzdálenosti 600 metrů naměřená vzdálenost seděla plus mínus 1 metr, bez ohledu na povrch terče. Na vzdálenost mezi 600 a 1000 metrů jsem naměřil občas s odchylkou 2 metry. Na tyto velké vzdálenosti je už ale problém z volné ruky udržet záměrné kolečko na cíli po dobu potřebnou k změření, asi 1,5 sekundy. Zejména pokud se cíl byť i jen lehce pohybuje. Přesto, hnědý velký labrador byl spolehlivě zaměřitelný, pokud ne na první pokus, tak opakovaně.

V každém případě je chyba měření menší než jsem čekal a lepší, než střelec potřebuje. Ze střeleckého hlediska tato chyba není podstatná a je lepší než běžný standard loveckých laserových dálkoměrů. Použitelný rozsah měření je podle výrobce od 30 do 1375 metrů.

 

Úplně na konec jsem udělal zkoušku v terénu. Ověšen dalekohledy jako kleptoman na útěku a s puškou na rameni jsem vyrazil do honitby. Podnikl jsem takto dva večerní lovy a jeden ranní.

Z hlediska optické kvality se potvrdily výsledky z testovacího obrazce. Zkušenosti s dálkoměrem byly zajímavější. Po dlouhá léta se snažím si vycvičit odhad vzdálenosti v terénu, ale Range mi ukázal, že pořád ještě mám značné mezery. Především odhad vzdálenosti ze svahu na svah, přes nějakou rokli, je vysloveně klamný a co hůř, chyba mého odhadu je nesystematická – pokaždé jiná, do plusu i mínusu.

Ukázaly se i meze spolehlivé použitelnosti dálkoměru. Asi nejproblematičtější se ukázalo být měření srnčí hlavy vyčnívající ze vzrostlého obilí asi 250 metrů ode mě. Tady jsem měřil opakovaně, hodnoty se měnily v rozsahu až 25 metrů do plusu i mínusu. Inu, srnčí hlava je maličký cíl, plocha klasů je nerovnoměrná a měřil jsem skoro rovnoběžně s rovinou pole. Takže malá úhlová odchylka měla z následek velkou dálkovou změnu. Nakonec jsem dospěl k názoru, že hlava je 236 metrů vzdálená, ale měřil jsem asi 10x a dost jsem se natrápil.

Vůbec, členitý povrch pole představoval z hlediska měření skutečnou výzvu. Dálkoměr se ale poměrně bez problémů vyrovnával s listnatým povrchem keřů. Také mladé smrčky poskytovaly dobrou odraznou plochu, pokud se ale jedná o vzrostlé stromy, je lepší mířit na kmen.

Překvapilo mě, že dálkoměr velmi spolehlivě měřil i vzdálenosti ke skloněné ploše střech, vcelku očekávatelně byla skvělým odrazným terčem zemědělská technika (traktor, kombajn).

Zkoušel jsem automatickou korekci jasu záměrného kolečka. Ano, je zřetelná, ale aspoň pro mě neznamená žádný zásadní přínos.

Zajímavý je vliv počasí. Jeden večerní lov jsem podnikl za postupně se zhoršujícího mrholení a deště. Drobné mrholení se nezdálo rozsah měření významně omezovat, měřil jsem až k 800 metrů, ale s houstnoucím deštěm dosah klesal někam k 500 metrům a doba potřebná pro měření se významně začala prodlužovat (na asi 5 a snad i více sekund).

Na jitřní lov jsem se vypravil na stráně nad řekou s nadějí, že si užiji trochu postupně se rozpouštějící mlhy. Očekávání se naplnilo a mlha je asi největší nepřítel dálkoměru. Na druhou stranu, dosah pořád ještě se dá měřit, kam vidím. A co pro mlhu nevidím, to nemá smysl měřit. Přesto – již od asi 80 metrů se silueta zvěře v mlze dala zaměřit jen obtížně. Ani v mlze se ale neobjevil zrádný laserový paprsek od dálkoměru k cíli.

Vcelku očekávatelně téměř zcela selhávaly pokusy měřit vzdálenost skrz sklo okénka automobilu. Občas se mi podařilo změřit vzdálenost skrz jednoduché okenní sklo (pokud bylo čisté a rovné), ale vrstvené automobilové sklo již laser až na výjimečné případy nepřekonal.

Range nemá funkci potlačení prvního odrazu – tedy pokud měříme vzdálenost přes nějaké křoví. Ale neměl jsem pocit, že by mě to nějak omezovalo, pokud jsem měl nějakou pochybnost, změřil jsem opakovaně. Bohužel jsem neměl možnost nijak zkontrolovat přesnost měření polohového úhlu. Mohl jsem jej zkontrolovat pouze orientačně, s přesností nějakých +- 5 stupňů, a tady bylo vše v pořádku.

 

Swarovski EL 10 x 42 Range je docela významným přínosem lovecké optice. Nenabízí sice tak perfektní optickou kvalitu jako řady Swarovision, ale přesto je to opticky plnohodnotný, velmi kvalitní dalekohled. Z hlediska hmotnosti i rozměrů je porovnatelný s běžnými binokuláry své kategorie. Spojením s plnohodnotným dálkoměrem pak dává lovci optický přístroj, kterým zvěř najde, obezná a bez jakéhokoliv dalšího přehmatávání nebo měnění přístroje i určí přesnou vzdálenost. Spojení plnohodnotného dalekohledu s dálkoměrem nabízí dnes kromě Swarovského jen Leica Geovid a Zeiss Victory Rangefinder, ale ty jsem neměl možnost testovat.

Přesto je několik maličkostí, které bych na dálkoměru upravil. Především bych zvolil jiný povrch měřicího tlačítka. Pokud budu mít jen trochu zkřehlé prsty, povrch tlačítka se velmi špatně nahmatává. Prostě ho pod prstem necítím, musím se podívat.

Také bych o trochu zvětšil krok tlačítka. Na zkoušeném přístroji byl chod tlačítka v podstatě bodový, mně by se více líbilo, kdyby měl nějaký jasně hmatatelný „krok“. Nemyslím zvukové kliknutí, ale jasný pocit promáčknutí tlačítka. Takhle jsem občas mačkal, mačkal a teprve po nějaké chvíli jsem zjistil, že mačkám můstek vedle tlačítka.

A také bych trochu změnil polohu displeje v zorném poli. Displej výsledků je v levém okuláru ve spodní polovině. Pokud máte dominantní pravé oko, pak musíte na výsledky tak nějak divně zašilhat směrem dolů. Ne, že by to nešlo, ale není to pohodlné, zejména když je jasný den. Kolega, který si dálkoměr také zkusil, to vnímal jako příležitost k vylepšení zcela jednoznačně.

 

Swarovski EL 10 x 42 Range je zcela nepochybně pokrok. Velký pokrok a důkaz, že lze spojit kvalitní optiku s velmi věrným podáním obrazu i barev s dálkoměrem, navíc poměrně rychlým a komfortním dálkoměrem. Cena je surově vysoká, ale dálkoměr je velmi svůdnou pomůckou a z hlediska kombinace optické kvality s dálkoměrem je i docela průkopnický. Průkopnické pomůcky něco stojí, v případě EL 10 x 42 Range stojí sakra hodně. Pokud ale jezdíte poplatkově lovit do exotických zemí, na místa kde se střílí na opravdu velké vzdálenosti a kde jste ve zcela neznámém terénu, kde střílíte s velkým polohovým úhlem, kde se ke zvěři propracováváte náročným terénem třeba i několik dní, pak znalost vzdálenosti v ten jediný správný okamžik může znamenat rozdíl mezi úspěchem lovu a odjezdem s prázdnou. Osobně ale doufám, že se během několika let podaří cenu snížit na přijatelnější mez. Jen si vzpomeňme na ceny prvních dálkoměrů – a dnes jsou už docela dobře dostupné. Ostatně, navzdory ceně výrobce prý nestačí vyrábět.

 

Závěrečné porovnání všech tří testovaných dalekohledů

CL 8 x 30 Companion je velmi dobrá optická pomůcka a skvělé naplnění pojmu klasická, solidní obzorka, jak jsem si ji představoval ve svých mladších letech. Bezvadný pomocník do hor, do auta, nenáročný na místo, lehký a s dobrou optikou. Ale univerzální lovecký dalekohled v plném slova smyslu to podle mě není. To není nic hanlivého, pokud chcete obzorku myslím, že nic moc výrazně lepšího nenajdete (a navíc, tohle je Swarovski za poměrně spřátelenou cenu). To není v dnešní třeskutě konkurenční době malé slovo.

EL 8 x 32 Swarovision se tváří jako obzorka, je skoro stejně kompaktní a lehký, ale technologie Swarovision z něj dělá plnohodnotný, univerzálně použitelný lovecký dalekohled. Kvalita obrazu mě nepřestává zarážet, zejména za šera a vůbec za špatných světelných podmínek. Swarovision dokonce „pobil“ i oba dalekohledy s destinásobným zvětšením. Nemohu než opakovat slova anglického loveckého žurnalisty W. Walace z doby před dvěma lety, kdy se Swarovision objevil poprvé: „Vždycky, když Swarovision přiložím k očím, někdo vedle mě rozsvítí. Ale jak ho odložím, ten mizera zhasne.“ Že za tuhle kvalitu zaplatíte? Jinak to nejde, je mi líto.

EL 10 x 42 Range je první kombinací dálkoměru s dalekohledem, kde spojením neutrpěla ani jedna z částí přístroje. Aspoň z těch přístrojů, které jsem měl až dosud možnost vyzkoušet. Optická kvalita dalekohledů řad EL je vše jen ne špatná (i když Swarovision to není), viz také porovnání s referenčním Leupoldem a přesnost dálkoměru je skoro až udivující. Osobně v něm vidím předznamenání dalšího vývoje loveckých optoelektronických přístrojů. Bez ohledu na moje (možná pohříchu individuální) lehoučké výhrady je přístroj zralý a spolehlivý. Jen ta cena.

Ing. Martin HELEBRANT

 

 

 

 

Přiložené dokumenty

Tabulka Tabulka (9,92 KB)
Zpracování dat...