Máme za sebou polovinu lovecké sezony jelenů. Právě nyní je nejvhodnější čas k předložení našeho příspěvku. Jednak se v něm zabýváme rozdíly v obrusu zubů se zřetelem na dobu lovu – zda byl lov uskutečněn hned v měsících srpen, září či až v prosinci a lednu; jednak vzniká adekvátní prostor pro další příspěvky, jež by mohly zlepšit znalosti před chovatelskými přehlídkami trofejí.
Nejprve pár slov k hodnotitelským komisím.
Obecným faktem je volba členů „okresních“ hodnotitelských komisí takříkajíc „z prostého lidu“, kdy sice výběr osob bývá prováděn se snahou vybrat myslivce nejodpovědnější, často letité lovce daného druhu zvěře (za jehož hodnocení budou potom na ChPT odpovídat), ale toto samotné vůbec nezaručuje jejich znalosti a adekvátní přístup při odhadu věku. Důsledek případného chybného odhadu je jasný – u některých kusů může „věkovým posunem“ dojít k nesprávnému stanovení chovné hodnoty „průběrný“ – „chovný (resp. nadějný/mimořádně nadějný)“ – a nad určitý věk už „lovný“.
Zkušenosti se členy hodnotitelských komisí jsou všude v republice nanejvýše individuální záležitostí. Naleznou se osoby vysoce fundované, stejně jako odborností takřka nezasažené. Náš příspěvek však nemá být o tom, kterak je dosud všechno a všude špatně, ani že bychom sebestředně předpokládali vlastní osvícení. Musíme mít stále na mysli, že v souvislosti s ChPT hovoříme jen o odhadu, nikoliv o přesné determinaci věku. Také není ostudou dopustit se chyb v jednotlivých případech, co je však nezbytné – být schopen se k těmto postavit čelem, kritiku přijmout a udělat maximum pro nápravu v následujících letech. Chyby tedy děláme všichni, nás dva autory příspěvku nevyjímaje.
Dále jistě platí, že počet kusů, jež určitý myslivec za svůj dosavadní život ulovil, má jen chabou souvislost s potenciálně se zvyšující erudicí k přesnějšímu odhadu věku. Tím hlavním limitujícím faktorem totiž zůstává velmi omezená možnost exaktního, přesného laboratorního, ověření věku ulovených kusů. Skutečná revize (s)myšlenek o věku, potažmo nalezení relevantní souvislosti věk-obrus se tak nekoná! Pokud jde o členy hodnotitelských komisí, potom je ovšem nutné objektivně konstatovat i žalostný stav dosavadních možností koordinovaného vzdělávání v odhadu věku. Neexistují žádné speciální kurzy, kde by členům komisí, ale i mysliveckým hospodářům a případným zájemcům z řad celé myslivecké veřejnosti byly předkládány čelisti kusů opravdu známého stáří ve velkém počtu. Není mnoho podložených informací o variabilitě obrusu chrupu jelenů v jednotlivých letech jejich věku. S tím teprve začínáme.
Na druhou stranu jsme ovšem v českých zemích zvyklí bavit se o věku na rok přesně. (Dokonce se najdou mezi myslivci šarlatáni, v očích některých přítomných potom zdánliví odborníci, kteří odhadují nekompromisně věk kusu s přesností na rok z pouhých shozů – a to i zcela bez znalosti shozů z předchozích sezon).
Mnohým čtenářům může přijít zaměření našeho příspěvku jako zvláštní – proč se chtějí bavit o I. věkové třídě, vždyť tam přece odhad věku nemůže být žádným problémem?
Doložíme, že to je úplně jinak.
Na tomto místě je vhodné stručně sdělit, jaká bývá úspěšnost či neúspěšnost odhadu věku na ChPT. Tedy pokud se provede srovnání odhadu s přesným laboratorním stanovením věku. V publikacích z různých zemí: Rakousko, Německo, Slovensko,… i od nás bývá v případě jelení zvěře (ale lze říci i ostatních druhů jelenovitých) nejčastěji konstatována chyba v rozsahu kolem 60 %. Čtete správně – více chyb než správných odhadů. Ovšem, abychom vše uvedli na pravou míru: často tyto publikace zapomínají upozornit, že pochopitelně laboratorně nejsou zkoumány čelisti jelenů s prvním parožím a dosti často ani se druhým. Jinak by přirozeně byl závěr ještě horší – musel by být špatně odhadnut věk úplně všech kusů „kde to jde“, neboť jelena s prvním parožím (a těch na výstavách bývá značně) zaměnit nelze.
Na druhou stranu, aby nevznikal nepatřičný dojem, že jsou chyby jen ve vyšších věkových třídách, můžeme uvést i vlastní zjištění, jež není ničím výjimečným. Po konání jedné ChPT první z autorů příspěvku obdržel mimo jinými též 13 ks čelistí jelenů nosících na hlavě – dle hodnotitelské komise – 3. paroží, tedy spadajících do I. věkové třídy. Výběr čelistí byl náhodný – vše od jednoho velkého uživatele honitby. Výsledek může překvapit: pouze 2 ks odhadnuty správně, zbývajících 11 bylo ve skutečnosti o rok starších, tedy se 4. parožím. Vzniká asi hned dotaz: „Pokud byli takto věkově tito jeleni na ChPT podhodnoceni, potom byli často označeni jako chovní – červení?“ Vůbec ne, pouze jeden z nich – jednostranně korunový dvanácterák padl mezi červené... A vlastně, při správném odhadu věku, by měl být stejně jako všichni ostatní průběrný – zelený. (Pozn.: zcela běžně jsou dnes kritéria chovnosti nastavena tak, že u 3. paroží je požadovaná pro chovnost jednostranná koruna a 4. paroží musí být oboustranně korunové formy.) Předchozím příkladem chceme říct pouze to, že i v I. věkové třídě jsou velké chyby v odhadu věku ulovené zvěře a že omyl (téměř výhradně podhodnocení) o jeden rok může jen někdy znamenat změnu chovné hodnoty kusu – směrem do kategorie chovných.
Pro další výklad zbývá pár slov k námi užitému značení věku. To je nezbytné skrze rozdílné pojetí roků věku tzv. „po staru“ a „po novu“. Budeme užívat označení „po staru“, tj. kdy jelen s prvním parožím, v drtivé většině špičák, je považován za „dvouletého“, resp. ve druhém roce svého života a v době lovu dosáhl biologického věku 1 rok + 2 – 7 měsíců. Obdobně „tříletý“ jelen bude se 2. parožím atd. Toto značení sice odporuje vyhláškám 491/2002 Sb. a 553/2004 Sb., kdy má být věk jelena s 1. parožím označován „1 rok“, ale díky dlouhým desetiletím předchozího užívání je stále na ChPT častěji používáno značení „po staru“.
Co je pro nás v této souvislosti ještě podstatné, je rozsah I. věkové třídy.
Zatímco dříve se jednalo o tři ročníky věku (2 – 4 roky), nyní to jsou nově čtyři ročníky (1 – 4 roky). Tento stav znamená jediné: při označování věku „po staru“, ale s respektováním nových vyhlášek ve smyslu velikosti I. věkové třídy se vyslovíme k jelenům 2, 3, 4 a 5 let starým. Poslední, pátý rok věku, tak pro nás reprezentují jeleni se 4. parožím, biologického věku 4 roky + 2 – 7 měsíců v době lovu.
Základní předpoklady pro odhad věku
1. detailní znalost výměny mléčného chrupu a růst trvalých zubů,
2. schopnost logické úvahy,
3. pravidlo č. 1: u I. věkové třídy vždy důsledně zohledňujeme datum lovu,
4. pravidlo č. 2: bereme v potaz obrus všech zubů dolní čelisti.
K sepsání tohoto příspěvku nás vlastně prioritně přiměl příklad (obr. 1a – d), kde bylo váháno v odhadu věku mezi 3 a 4 roky. V paroží se jednalo o vidlicového desateráka, výkupní váha (bez hlavy + zkrácené běhy) 90 kg. Uloven 28. 9. 2011.
Vše nyní popíšeme záměrně velmi detailně a se srovnáním – pro ty, kteří předpoklady a pravidla odhadu věku dosud ne zcela dodržují
A. Dle samotné Budenzovy metody (stupeň obrusu posledního sloupku M3 stoličky – zde zcela bez obrusu, obr. 1c – červená šipka) a bez ohledu na datum lovu vznikla úvaha, zda by mohlo jít o tříletého jedince. Byl by chovný.
B. Zohlednění data lovu, doby výměny zubů p1 – p3 za P1 – P3, růstu M3… to vše spolu s logickou úvahou „potřebné doby na první známky obrusu určitých zubů“ ovšem říká, že kus byl čtyřletý a tudíž průběrný.
C. Věk byl prověřen laboratorně (Mitchellova metoda, řezány oboustranně zuby P3 a M1 – M3) – výsledek: jednoznačně 4 roky (obr. 1d).
K příkladu se tak ještě vrátíme u čtyřletých jedinců.
Nyní se postupně budeme věnovat hodnocení znaků, které při odhadu máme k dispozici. Ve snímcích uvádíme datum lovu, u všech kusů (a desítek dalších) byla provedena laboratorní determinace věku.
ŘADA PŘEDSTOLIČEK A STOLIČEK
Dvouletí jeleni – neúplný chrup. I na konci doby lovu, tj. v lednu, vždy chybí M3 stolička (ve spodní i horní čelisti). Předstoličky p1 – p3 jsou mléčné. Nelze zaměnit (obr. 2).
Tříletí jeleni
Na začátku doby lovu, v srpnu, není chrup trvalý a úplný, resp. pokud by i byl úplný, tak M3 stolička není dorostlá do plné výšky a zadní sloupek je bílý, resp. není vrcholově tmavě pigmentovaný, neboť zadní část stoličky byla ještě ukryta v dásni.
K výměně předstoličky p1 má docházet asi o měsíc dříve než u p2 a p3 (obr. 3).
Trvalé předstoličky získávají vlivem rostlinných šťáv rychle pigmentaci (obr. 4).
Občas se můžeme setkat i s poněkud opožděnou výměnou předstoliček p1 – p3, resp. i přehozeným pořadím (p1 jako poslední) výměny (obr. 5).
Nejdříve ke konci října, častěji až v listopadu, začíná poslední sloupek M3 stoličky přicházet do kontaktu s potravou, zub tedy plně dorostl a objevuje se i na tomto posledním sloupku pigmentace.
Konec doby lovu je charakterizován obrusem skloviny a obnažením vrcholků zuboviny P3 a P2 předstoliček (obr. 6a); M3 stolička má obrus jen na náběžných hranách 1. a 2. sloupku (obr. 6b, modré šipky). Poslední sloupek M3 stoličky ani první předstolička P1 v drtivé většině případů nemají žádné známky obrusu.
Čtyřletí jeleni
Právě na začátku doby lovu může stav P1 – P3 předstoliček (obr. 1b) jednoznačně vyloučit úvahy o tříletém jedinci, a to i tehdy, když nebude mít poslední sloupek M3 stoličky dosud žádný rovinný obrus, viz náš počáteční příklad. Postačuje tedy pamatovat na termíny výměny zubů a uvědomovat si, kdy se může obrus ve formě pásků hnědé zuboviny na celé vrcholové partii P2 a P3 zubů nejprve objevit. Nezohlednění data lovu bývá velmi na škodu a vede ke zbytečným polemikám.
Lze konstatovat, že chrup čtyřletých jelenů z doby srpen a září charakterizují právě naše obr. 1a a obr. 7. Častějším případem je přítomnost alespoň minimálního obrusu posledního sloupku M3 a adekvátně tomu zub P1 zcela bez obrusu (obr. 7).
Ovšem skutečně jsou mezi jeleny rozdíly, pokud jde o vzájemný kontakt jednotlivých zubů, a mohou vznikat do určité míry odchylky v obrusu. Počáteční příklad (obr. 1a) je zrovna takový: absence obrusu na posledním sloupku M3 (červená šipka), ale pro změnu už nyní – ve čtyřech letech – počínající obrus P1. Navíc je zřejmé, že stolička M3 i bez obrusu posl. sloupku už celý rok vykonávala svoji funkci – obrusy nejen náběžných, ale i odvrácených hran prvního a druhého sloupku. Viz zelené šipky.
A právě zde bychom rádi zdůraznili potřebu logické úvahy při odhadu věku. Vždyť musí platit „čím déle jelen žil, tím více paše žvýkáním zpracovával, tedy by se větší obrus měl projevit… a když ne na jednom určitém zubu, potom zákonitě na jiném“.
Proto musíme zohledňovat stav celého chrupu. Záměrně jsme užili slovo „žvýkáním“, neboť dosud se bavíme jen o řadě předstoliček a stoliček. Na oblouk tří párů řezáků a morfologicky totožného páru špičáků se zaměříme zvlášť, tyto zuby vykonávají jinou funkci než všechny ostatní.
Na konci doby lovu, v lednu, již bývá u čtyřletých jelenů poslední sloupek M3 stoličky s dlouhým rovinným obrusem (obr. 8), na vrcholu zubu P1 se může objevit také lehký čárkovitý obrus.
Pětiletí jeleni
Jeleni se 4. parožím, „po staru“ již jeleni II. věkové třídy, nově ovšem nejstarší jeleni I. věkové třídy. Zde jsou opět zásadní chyby odhadu věku především u kusů ulovených na začátku lovecké sezony. Čelisti v srpnu a září viz obr. 9 a 10. Na vině chybného odhadu bývá ponejvíce přítomnost rovinného obrusu posledního sloupku M3 (který tak je nerozeznatelný od čtyřletého jelena – ale zásadně z konce doby lovu a nikoliv z počátku! (viz srovnání s obr. 8 versus obr. 1a, c a obr. 7). Tedy i zde je nezbytné sledovat datum lovu.
Mnoho by mohl napovědět také obrus P1 předstoličky, který může být už i ve tvaru zřetelného „Y“. To u čtyřletých jelenů neznáme. Jak uvidíte dále, k rozlišení od těchto může pomoci i obrus vrcholů řezáků I1 a I2.
S postupujícími měsíci se stává rovinný obrus posledního sloupku M3 stoličky hlubší, středově prohloubený, případně v zadní části i částečně vybíhající na vnitřní, jazykovou stranu zubu (obr. 11).
ŘEZÁKY
Dvouletí jeleni
Snímek oblouku řezáků a špičáků dvouletých jelenů přikládáme jen pro úplnost (obr. 12). Řezáky i3 jsou až do ledna úzké – mléčné. Pouze na úplném konci doby lovu se můžeme někdy setkat s I3 trvalými – široce dlátovitými. Spodní špičáky přiřazené k oblouku řezáků jsou vždy mléčné (výměna až ve stáří 24 měsíců, tj. přibližně v květnu).
Tříletí jeleni
Tito mají oblouk řezáků a špičáků od počátku doby lovu složen z trvalých zubů (obr. 13).
Na konci doby lovu se na řezných hranách I1 a I2 může vyskytnout opotřebení skloviny (obr. 14).
Čtyřletí jeleni
Jen těžko bychom mohli tvrdit, že vždy nalezneme prokazatelný posun obrusu oproti lednovým úlovkům tříletých jedinců. Nejzajímavějším zjištěním pro nás je až přítomnost tenkých pásků hnědého dentinu po celé délce řezáků I1 a I2 (obr. 15). Toto jsme pozorovali opakovaně na čelistech z jarních úhynů jelenů. Tento znak se tedy objevuje až těsně před dosažením 4 let (48 měsíců) věku, zato pravidelně.
Pětiletí jeleni
Jeleni, které lovíme v biologickém věku 4 roky + 2 – 7 měsíců, již mají dobře viditelné pásky obnaženého hnědého dentinu na řezácích I1 a I2 (obr. 16 a 17), někdy i na I3 a C (obr. 17). Až teprve u pětiletých jelenů je obrus oblouku řezáků a špičáků opravdu jedním z užitečných znaků při odhadu věku – k odlišení od mladších jedinců.
Hmotnost kusu
U našeho příkladu jsme záměrně zmínili hmotnost kusu. Ta totiž může být, spolu se sílou a vyspělostí trofeje, také nápovědou – minimálně k tomu, abychom zbystřili pozornost. Jistě, známe jak grafy demonstrující růst hmotnosti kusu s postupujícím věkem, tak kolísání v průběhu sezony (říje), i četné výjimky z běžných rozsahů výkupních hmotností pro jednotlivé roky věku. Pokud je hmotnost kusu ovšem na ChPT uváděna, a to je běžný stav, potom bychom si jí měli všímat. V našem příkladu a oblasti byla hodnota 90 kg pro tříleté jeleny jednoznačně nadprůměrnou.