Časopis Myslivost

Kam až chodí jeleni z Doupovských hor

Na začátek věnuji několik vět druhovému názvu jelena. V současné době není zcela ujednoceno v českém názvosloví pojmenování jelena Cervus elaphus a v odborných kruzích je používán název lesní i evropský. V podmínkách Doupova preferuje jelen spíše křoviny než les, budu tedy používat druhový název jelen evropský, i když, pokud bychom měli být důslední, vzhledem k areálu rozšíření jelena by se hodil spíše překlad anglického názvu „jelen červený“, v tomto článku však vystačíme s pojmenováním „jelen“.

Projekt výzkumu prostorové aktivity jelena navazuje na telemetrické sledování siky japonského (Cervus nippon nippon), které bylo započato 1. 1. 2009 v honitbě Hradiště Vojenských lesů a statků ČR s. p. divize Karlovy Vary (Ing. Stanislav Dvořák). Jedná se o nejucelenější honitbu v České republice s výměrou 35 000 ha, kde se vyskytuje domácí jelen evropský společně s introdukovaným jelenem sikou. Poznání vzájemných mezidruhových vazeb je významnou součástí projektu, proto je telemetrické sledování a výzkum prostorové aktivity jelena lesního a siky prováděn v úzké spolupráci.

Ke studiu prostorové aktivity se nejčastěji používá VHF radiotelemetrie, kterou ovšem v poslední době nahrazuje telemetrie pomocí přístrojů GPS. Zařízení je umístěno v obojku, který se nasadí na krk zvěře, samotné zařízení je malé a lehké, ale baterie podle životnosti 1 až 5 let váží až jeden a čtvrt kilogramu. U technologie využívající GPS se poloha zaznamenává vždy v předem definovaný časový interval a je ukládána do paměti obojku, následně lze data stáhnout na dálku, aniž by byl pozorovaný objekt rušen. Souřadnicová data získaná z obojku jsou průběžně zpracovávána, lze z nich provádět nejen analýzy prostorové aktivity sledovaného kusu zvěře, ale také s pomocí podrobných mapových podkladů provádět přesnější analýzy využívání prostředí, důvody migrací atp. Na fotografii (obr. č. 2) je jelen s obojkem vybaveným modulem GPS a narkotizační puškou Pneudart X-caliber.

V současné době je v honitbě Hradiště označeno osm jedinců siky japonského. GPS obojky pro telemetrické sledování (k telemetrii je použita technologie firmy Vectronic Aerospace Gmbh., Berlín, Německo (www.vectronic.de). Čtyři jedinci jsou vybaveni obojky s životností baterie max. 1,5 roku bez modulu pro zaznamenávání aktivitových dat. Obojek zaznamenává teplotu okolního prostředí při každém zaměření, tj. každé 2 hodiny. Jeden jedinec je označen obojkem s životností baterie 3 roky a modulem pro zaznamenávání aktivitových dat, senzorem mortality a záznamem teploty prostředí. Tři jedinci jsou označeni obojky s GSM modulem, pomocí kterého je zvěř sledována on-line prostřednictvím SMS zpráv, které obojek zasílá na e-mail uživatele několikrát denně. Obojek zaznamenává aktivitová data, teplotu a mortalitu. Životnost baterií u těchto obojků je přibližně 3 roky. Dále jsou označeni 4 samci jelena evropského obojky s životností baterie 5 let, 2 jedinci s modulem pro zaznamenávání aktivitových dat a mortality (sedmiletý a desetiletý jelen) a 2 jedinci jsou označeni obojky s GSM modulem (dvouletý a čtyřletý jelen). Tento modul umožňuje automatický záznam pozice pozorovaného jedince s přesností přibližně 15 m. Obojky jsou programovatelné (i na dálku pomocí UHF terminálu), s možností volby časových intervalů snímání. K vyhledávání jedinců v terénu je obojek vybaven VHF vysílačem, který vysílá signál nepřetržitě. Obojky jsou rovněž vybaveny senzorem aktivity (zaznamenává se každých 5 minut) a teploty okolního prostředí. Je zde i senzor mortality, který do dvanácti hodin po úmrtí pozorovaného jedince změní vysílací signál na VHF frekvenci. Náklady na pořízení jednoho plně vybaveného obojku jsou okolo 130 tis. Kč.

Financování výzkumu prostorové aktivity jelena je prováděno z výzkumných grantů ČZU Praha, nemalou měrou se podílí i VLS ČR s. p.

Z vědeckých prací významných českých autorů (prof. Bartoš, prof. Červený) je již dokázáno, že společný areál jelena a siky se v České republice neustále zvětšuje, roste populační hustota siky a dochází ke spontánnímu křížení obou druhů. Doupovské hory a jejich okolí jsou toho nesporným příkladem. Abychom poznali principy chování takových spolu žijících populací dvou různých druhů jelenů, přistoupili jsme k telemetrickému sledování obou druhů. Na fotografii (obr. č. 3) je trofej křížence uloveného v říjnu 2011 na lesní správě Valeč (severovýchodní část Doupova), na druhé (obr. č. 4) je pro srovnání trofej „normálního“ siky.

Pro odchyt sledovaných jedinců a výměny baterií na již označených jedincích je používána imobilizace zvířat ve volné přírodě. K imobilizaci je používána Hellabrunská směs. Po nasazení obojku nebo výměně baterie je použito k probuzení antidotum. Uspávání je v současné době prováděno pomocí narkotizační pušky Pneudart X-caliber, ráže 13 mm a narkotizačních střel Pneudart o objemu 3 ml. Střely Pneudart s gelovou zpětnou olivkou se pro imobilizaci zvířat ve volné přírodě osvědčily nejvíce. Jedná se o kompaktní přesné střely s vysoce spolehlivým způsobem aplikace (rozbuškou při nárazu), kdy je za šera spolehlivě viditelný zásah. Další velkou výhodou je i šetrnost k imobilizovanému jedinci, kdy střela po pěti až deseti vteřinách díky gelové zpětné olivce vypadne a i při neúspěšné aplikaci nepůsobí zvířeti zranění (www.pneudart.com).

Jako další byla zkoušena odchytová lapací zařízení, která se však ukázala pro vysokou zvěř v podmínkách Doupova prozatím jako neúčinná. Hlavním důvodem je pravděpodobně intenzivní navštěvování lapáků divokými prasaty. Jelení zvěř jimi byla rušena natolik, že se dovnitř i přes vysoce atraktivní nabízenou potravu bála vstoupit, druhým důvodem pak je krátká doba zkoušení – pouze jedno období nouze (zima 2011-2012). Využití lapáků pro získání širšího vzorku populace pro výzkum je předmětem odzkoušení dalších typů těchto zařízení s eliminací vstupu ostatních druhů spárkaté zvěře.

Jako další, doplňkový způsob sledování zvěře je monitoring jedinců označených ušními značkami. Vzhledem k vysoké ceně telemetrických zařízení bylo přistoupeno i ke sledování jednotlivých jedinců touto metodou. Setkání s označenými jedinci je poměrně zřídkavé, přečtení čísla ušní značky téměř nemožné, proto je monitoring ušními značkami pouze doplňující a je přesně determinující u ulovených nebo uhynulých kusů.

V připojené tabulce je uveden přehled označených jedinců jelena v Doupovských horách k 1. 4. 2012.

 

Území, ve kterém sledování zvěře probíhá, je specifické, a to nejen zákazem vstupu veřejnosti (režim vojenského prostoru), ale také tím, že je cestami velmi málo přístupné a na řadě míst zarostlé neprostupnými křovinami. Jako takové vytváří ideální životní prostředí většiny druhů spárkaté zvěře. Lesnatost Doupovských hor je 45 %, sukcesní stanoviště (porosty křovin, zejména šípku a hlohu místy přecházející až v mladý přirozeně vznikající les) tvoří 37 %, zbytek plochy tvoří udržovaná plocha vojenských střelnic, louky a pastviny. Nadmořská výška Doupova je od 350 do 933,5 m n. m. (vrchol hory Hradiště).

Na snímku (obr. č. 5) je pro bližší představu o území porostní lesnická mapa Doupovských hor (barevně lesní porosty podle věku, bíle louky a sukcesní stanoviště).

Prozatím získané informace o pohybu jelenů v Doupovských horách a okolí neposkytují statisticky významnou výpověď, protože sledování zvěře probíhá zatím krátkou dobu. Pro zajímavost je na fotografickém snímku (obr. č. 6) znázorněn domovský okrsek jelena M1 „Horárka“ v období od jeho označení 10. 10. 2010 do 20. 4. 2012. Celková plocha území, na kterém jelen pobýval, je téměř 6000 ha, jelen za zmíněné období nepřekonal řeku Ohři a tím ani hranici vojenského výcvikového prostoru. Žlutou čarou je vyznačena hranice vojenského prostoru, modrou pak hranice domovského okrsku jelena.

 

Cílem tohoto projektu je pomocí GPS telemetrie a monitoringu ušních značek určit prostorovou aktivitu jelena lesního v Doupovských horách a přilehlých oblastech, zjistit preferenci biotopů vzhledem k ročnímu období, zajistit podklady pro minimalizaci škod na lesních porostech. Zjistit mezidruhové vazby s jelenem sikou a určit vhodný způsob hospodaření v oblastech s výskytem obou druhů, odhadnout další směr vývoje mezidruhového křížení jelena evropského a jelena siky.

Ing. Zdeněk MACHÁČEK, vedoucí lesní správy, Vojenské lesy a statky ČR s. p., divize Karlovy Vary

Zpracování dat...