Časopis Myslivost

Myslivecká statistika za rok 2011

Myslivost 11/2012, str. 24  Ing. Jiří Pondělíček
Myslivecká evidence a statistika vychází z ustanovení § 38 zákona 449/2001 Sb., o myslivosti, kde je dána povinnost uživateli honitby vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a tyto údaje jsou součástí rezortního statistického zjišťování. Hlášení pro statistické účely je podáváno na výkazu Mysl (MZe)-1-01 jednotlivými uživateli honiteb místně příslušnému obecnímu úřadům obce s rozšířenou působností. Zde se statistická hlášení za honitby zpracovávají. Výsledné údaje za celou republiku, s výjimkou území národních parků, jsou následně Ministerstvem zemědělství předána Českému statistickému úřadu. Za území národních parků tyto údaje kompletuje pro Český statistický úřad Ministerstvo životního prostředí (ke zjištění těchto dat však již nevyužívá dřívější tiskopis Mysl (MŽP)-2-01). V článku uvedená data zahrnují souhrnné údaje za celou Českou republiku.

 

Každý rok se najdou kritici této již 45 let vedené statistiky, kteří poukazují na dílčí nepřesnosti. Většina kritiky však vychází z nepochopení samotného cíle statistiky.     

Získaná data jsou jedinečným souborem informací v čase, popisujícím myslivecké hospodaření na území České republiky, který v souhrnu umožňuje porovnání hospodaření v desítkách let. Z těchto informací lze vyčíst trendy růstu nebo úbytku jednotlivých druhů zvěře, stejně jako základní informace o počtu honiteb, průměrné výměře honitby a další.

Pro veřejnou správu jsou například důležité údaje o počtu honiteb, průměrné výměře honitby (1193 ha), porovnání odlovů, normovaných stavů a jarních kmenových stavů.

Pro držitele a uživatele honiteb, stejně jako pro vlastníky honebních pozemků jsou významné údaje o výměře honebních pozemků, na níž jsou normovány jednotlivé druhy zvěře a jaké jsou jejich minimální a normované stavy v jakém počtu byly loveny a jaký byl plán.

 

Nyní k výsledkům myslivecké statistiky za myslivecký hospodářský rok 2011.

Jak lze vidět v připojených tabulkách, počty honiteb velice mírně narostly. Z původních 5747 honiteb v roce 2010 na současných 5760. Je to zejména v důsledku dokončení některých soudních sporů a následných rozhodnutí státní správy myslivosti.

Velmi pozitivní informací jsou počty lovecky upotřebitelných psů. V roce 2011 jsme zaznamenali nárůst o více než tisíc loveckých psů. Převážně se nárůst týkal menších plemen, jako jsou jezevčíci a teriéři. Pro představu a velice hrubou orientaci lze konstatovat, že požadavky prováděcí vyhlášky k zákonu č. 449/2001 Sb., o myslivosti jsou překročeny na 145 %, což v konečném důsledku umožní plnohodnotnější obhospodařování honiteb a s tím spojenou péči o zvěř.

Konkrétně bych se chtěl zastavit u dvou opakujících se „fenoménů“. Prvním z nich je obecné porovnání normovaných stavů a skutečného lovu. Vím, že se nejedná o přímo porovnatelné údaje, ale jsou to údaje zakládající se na neoddiskutovatelných faktech a ve svém důsledku jsou provázané a mohou velmi jasně naznačit disproporci mezi skutečným lovem, plánem a normovanými stavy. Pro představu jsem uvedl v připojené tabulce i jarní kmenové stavy.

Výsledná čísla v tabulce, přestože nemají přímou úměru, vedou k zamyšlení, jaké vlastně jsou reálné, skutečné stavy zvěře v honitbách. Vycházíme-li z faktu, že normované stavy mají být 100% maximem skutečné populace, pak jak je vidět, že jarní kmenové stavy tuto hodnotu převyšují o desítky procent. Což je chyba.

Skutečný lov, který má za cíl odebrat z přírody roční přírůstek, se opět neschází se stavy vypočtenými podle koeficientu očekávané produkce. Vzhledem k tomu, že plán lovu je dlouhodobě překračován, je jasné, že skutečné stavy spárkaté zvěře v přírodě jsou dlouhodobě překračovány. Zpětnými propočty se zvláště u černé zvěře, jelena siky a jelena evropského (provedenými za delší časové období) zjistíme, že normované stavy jsou lokálně více než desetkrát překročeny! Nejmarkantnější jsou čísla týkající se jelena siky a prasete divokého.

Vrátím se ale ještě k vývoji populace černé zvěře a jejímu lovu. V připojeném grafu lze pozorovat strmou křivku růstu odlovů a následné výrazné změně, ke které došlo v roce 2011. Množství ulovených jedinců pokleslo téměř o 40 tisíc. Bylo by velice povzbudivé, kdyby extrémní lovy v minulých letech znamenaly skutečný pokles stavů této zvěře, ale pravděpodobnější a realističtější je souhra dvou skutečností. Letošní menší množství ulovených kusů bylo ovlivněno poměrně mírnou zimou, kdy nedostatek sněhové pokrývky a naopak dostatek žaludů zvýšil obtížnost lovu.

Je velmi pravděpodobné, že v příštích letech s odpovídající sněhovou pokrývkou se počty ulovené černé zvěře opět stabilizují okolo 130 tisíc kusů a více za rok. Pro vysvětlení - normované stavy jsou vyznačeny od platnosti zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti a diskuze o tom, proč není černé zvěře normováno více a není normována všude bez rozdílu pole - les, by vydalo na samostatný článek. Základním důvodem je však skutečnost, že „pole“, resp. zemědělské plochy vůbec, nejsou místem přirozeného výskytu tohoto druhu zvěře a není ani zájem chov zvěře do těchto lokalit zavádět, ačkoliv snazší získání potravy na polích nahradilo potravní nabídku, kterou černé zvěři poskytuje lesní ekosystém.

Obdobná situace s extrémními škodami je i v některých lesních komplexech způsobovaná neúměrně překročenou populací jelena siky. Jedná se o porosty zatížené loupáním, okusem a ohryzem. Skutečné stavy výrazně převyšují normované stavy. Proto v této souvislosti apeluji na uživatele honiteb, aby nadále vyvíjeli maximální snahu o lov jak prasete divokého, tak i jelena siky. Zejména je nutné dodržet intenzivní lov mladé a samičí zvěře.

 

Ze shromážděných údajů je rovněž zřejmý výrazný pokles lovu srnčí zvěře. Na tuto skutečnost je z řad uživatelů honiteb již delší dobu poukazováno. Oproti uloveným 131 873 kusům v roce 2009 se v roce 2011 ulovilo pouze 113 913 kusů. Přesto se domnívám, že nelze hovořit o dlouhodobém propadu početních stavů. V roce 2007 bylo například uloveno pouze 108 967 kusů srnčí zvěře a následně v průběhu čtyř let jsme se dostali na historické maximum.

 

V textu jsem se pokusil nastínit, jaké výsledky nám může poskytnout ne vždy oblíbená statistika a jak jí využívat. Byl bych rád, aby myslivci brali čísla a význam statistiky vážně, aby se nad výsledky zodpovědně zamysleli a veškerou svoji činnost při praktickém výkonu práva myslivosti vedli s vědomím uvedených čísel. A také s vědomím, že honitba je zcela organicky zapojena v širším krajinném kontextu a tedy i na statistická data je třeba hledět nejen z místního, ale minimálně regionálního a hlavně celostátního pohledu.

Ing. Jiří PONDĚLÍČEK

Ministerstvo zemědělství

 

Přiložené dokumenty

Tab-I-1 Tab-I-1 (9,29 KB)
Tab-I-2 Tab-I-2 (9,51 KB)
Tab-I-34 Tab-I-34 (61,00 KB)
Tab-II Tab-II (59,50 KB)
Tab-III Tab-III (63,50 KB)
Tab-IV Tab-IV (53,00 KB)
Tab-V Tab-V (28,50 KB)
Zpracování dat...