S myslivostí jsem začínal v době, kdy byl nákup střeliva relativně jednoduchý, na trhu bylo k dostání střelivo pouze od tuzemského výrobce, proto výběr byl zúžen jen na několik málo typů střel a gramáží. Při výběru kulovnice jsem měl toto na paměti, a proto zvolil ráži 308 Winchester, pro kterou byly v té době k dostání čtyři druhy střel.
Má první zkušenost s lovem spárkaté zvěře nebyla zrovna ideální, ale ve finále dobře dopadla. Střílel jsem na drobné srnče, vzdálenost kolem 30 m, poloplášťovou střelou 9,7 gramů, s prosekávací hranou (momentálně označována SPCE). Srnče neznačilo, se srnou odešlo 40 metrů na kraj lesa, kde zůstalo stát a až po hluku závěru při přebíjení odskočilo do lesa.
Ihned jsem si vyslechl od hospodáře, který byl na posedu se mnou, několik jizlivých poznámek na moje střelecké umění. Mé sebevědomí coby bývalého sportovního střelce dostalo první trhlinu.
Při prověření nástřelu nebyla nalezena žádná barva, ani ve stopní dráze a srnče začalo být považováno za minuté. I tak jsme nástřel šli prověřit se psem a srnče o hmotnosti 7 kg bylo dohledáno 60 m od kraje lesa. Přesná plicní rána, střela prošla trupem bez zásahu žeber a bez jakékoliv deformace.
V dalších letech se mi u této ráže stalo něco podobného a při vyprávění loveckých zážitků jsem zaslechl od vlastníků třistaosmičky stejné zkušenosti. Buď střela prošla bez deformace s následným složitým dosledem, nebo naopak při zásahu žebra rozsáhlé podlitiny a výstřely o velikosti 10 - 15 cm. S tímto nešvarem jsem se setkával pouze u menších kusů, tedy u srnčího a selat do 20 kg.
U větších kusů černé zvěře a u vysoké naprostá spokojenost. Zvěř zůstávala v ohni nebo do 40 metrů od nástřelu, ovšem zřídkakdy prostřelená. Při horším zásahu se dal předpokládat dlouhý a nelehký dosled.
Jelikož jsem lovil hlavně srnčí zvěř, která se dávala do výkupu a na výstřelnou stranu kusu býval někdy žalostný pohled, začal jsem se poohlížet po něčem jiném. Polistopadové události uvolnily trh, rozšířil se výběr a i přes vysokou cenu jsem skončil u zahraničního střeliva. Musím přiznat, že na dlouhých 10 let jsem měl po starostech.
Přišla doba, kdy jsem vzhledem ke své práci začal cestovat a navštívil nemálo loveckých destinací. Při lovu v té nejvzdálenější, na Novém Zélandu, jsem byl překvapen, že nejpoužívanější střelivo je zde od Sellier & Bellot. S majitelem revíru jsem dlouho diskutoval o možnostech i kvalitě různých výrobců střeliva a trochu zpochybnil vhodnost výběru toho českého. Dost ho překvapila má nedůvěra v naše střelivo a uzemnil mě svou odpovědí: „České střelivo patří mezi nejlepší na světě a pokud vezmeme v úvahu jeho cenu, je bezkonkurenční“.
Tento zážitek značně ovlivnil můj pohled na našeho výrobce, a coby Čech, jsem se i trochu zastyděl. Tento člověk se po desetiletí živil jako profesionální lovec a během snižování stavů zvěře v Africe, Austrálii a na Novém Zélandu ulovil více než 300 000 kusů spárkaté zvěře! Nebylo pochyb, že ví, co říká a jeho mezinárodní věhlas mluví za vše.
I dnes beru jeho názory naprosto vážně a s respektem. Musel jsem souhlasit s jeho tvrzením, že většina lovců svádí své střelecké nezdary na zbraně, střelivo, optiku a vše možné, ale málokdo si přizná, že hlavní problém je v něm. Před první vycházkou předá lovci zapůjčenou kulovnici, krabičku nábojů a na nedůvěřivé otázky odpovídá: „O nic se nestarej, zbraň je nastřelená, ostatní už je jen na Tobě. Pokud budeš poslouchat rady svého průvodce, dobře zamíříš, v klidu odmáčkneš, není důvod proč se nevrátit s vytouženým jelenem“.
Momentálně mám za sebou pět novozélandských loveckých sezón a mohu říct, že veškerá důvěra ve střelivo S&B je zpět. Lovíme zde evropské jeleny, jeleny sambar o hmotnosti 250 - 350 kg, jeleny wapiti s hmotností až 400 kg.
Také při vysokohorských lovech jelenů, kamzíků a tahrů, běžně střílíme na vzdálenosti 200 – 400 m, to vše bez problémů a zdlouhavých dohledávek. Pokud dojde k selhání, je na vině většinou člověk. Nejčastěji používané ráže jsou zde 308W, 30-06 Spring., 300 Win. Magnum a 7 mm Rem. Magnum.
Často slýchávám předčasné a ukvapené závěry při posuzování účinků střel, založených pouze na několika zkušenostech ze střelnice nebo při lovu. Mnohokrát jsem se setkal s myslivci, kteří za sezónu vystřelí do dvaceti kulových nábojů. Své často ojedinělé zážitky považují za bernou minci, přecházejí od jednoho výrobce k druhému, zaplétají se do přebíjení střel a jiných experimentů hodných profesionálních odstřelovačů, ovšem bez kýženého výsledku.
Pokud vezmeme v úvahu veškeré aspekty, které mohou ovlivnit chování střely po zásahu, a které nemůžeme ovlivnit (zvěř v nádechu/výdechu, v klidu/stresu, úhel dopadu střely, zásah kosti atd.), mohou nám zde vzniknout stovky různých scénářů. Proto také ty rozdílné zkušenosti uživatelů. Až dlouhodobé užívání nám může vytvořit reálný úsudek o kvalitě používaného střeliva.
Každý rok jsem přítomen ulovení 80 - 100 ks spárkaté zvěře při individuálním lovu a dalších 250 - 300 ks ulovených při naháňkách. Podrobně se zajímám o účinky střel, vyhodnocení jejich průniku tělem zvěře a značení zvěře po zásahu.
Když to řeknu obecně a srozumitelně pro běžného myslivce, nejideálnější typ střely je ta s řízeným rozkladem, která se deformuje podle velikosti zvěře. Při lovu drobnější zvěře například srnčí, dojde k deformaci přední části střely již při zasažení měkkých tkání, vytvoří menší hřibovitý tvar, předá část své energie, vytvoří dostatečný výstřelový otvor a zůstane šetrná ke zvěřině.
Při zásahu větší zvěře dochází k větší deformaci, ovšem zadní část se zesíleným pláštěm, nebo předěleným jádrem si zachovává potřebnou zbytkovou hmotnost a zaručí tak průnik celým trupem. V takovémto případě můžeme zúžit svůj výběr na jeden typ střely s jednou gramáží a bez obav jít na lov srnce, či silného kňoura.
Pokud máte pocit, že je to hudba budoucnosti, zaspali jste. Takové střely jsou již na trhu a nemusíme ani hledat daleko. Jestli jste navíc držitelem běžně používané ráže vhodné do našich středoevropských podmínek, bude vše záležet už jen na vašem střeleckém umění a vhodném umístění zásahu.
Koncem roku 2009 jsem uvítal několik plánovaných novinek do kulových zbraní od S&B, a s posílenou důvěrou v české střelivo zakoupil několik krabiček ihned po uvedení na trh. Jednalo se především o homogenní tombakovou střelu eXergy, která plně upoutala mou pozornost a již trhem prověřenou střelu Nosler Partition s dvojitým jádrem.
Během letní sezóny jsem měl několik příležitostí vyzkoušet nové střely a jejich účinky byl příjemně překvapen. Zanedbatelné poškození zvěřiny, srnčí zvěř při zásahu na komoru zůstávala v ohni, nebo odcházela do 10 metrů od nástřelu, což u mé ráže 308 Win. a běžně používaném poloplášťovém střelivu bylo dříve vzácností.
Za zmínku stojí jedno ulovení srnce střelou eXergy, který mě v okamžiku výstřelu odskočil za hranu krajních smrků a nebyl jsem si jistý zásahem. Srnce jsme našli 5 m od nástřelu a zásah byl na zadních bězích v oblasti pánve. Byl již zhaslý, a přestože střela prošla přes velké kosti, výstřel byl o průměru 5 cm.
Na srpen byla plánovaná výprava do Turecka, na lov kapitálních kňourů. Chtěl jsem zůstat věrný své třistaosmičce a proto pečlivě vybíral typ střely. Cílem bylo zaručit průstřel zvěře vážící až 300 kg, a zanechání pobarvené stopy, která při absenci psů na dohledávky byla nezbytností. Volba padla na střelu eXergy.
První den po příletu a nastřelování zbraní jsem se zajímal o střelivo mých klientů, kteří zvolili pro tuto loveckou výpravu ráži 300 Win. Mag. ve Francii velice rozšířenou. Všichni tři mně ukázali shodné krabičky od Sellier & Bellot, se střelou PTS s polymerovým hrotem, kterou jim doporučil jejich prodejce střeliva. Opravdu velký test pro české střelivo pomyslel jsem si.
Já a další tři lovci jsme společně během pěti nocí ulovili 16 kňourů, největší měl kolem 250 kg a délku zbraní 24,6 cm. Lovilo se šoulačkou po krmelištích při úplňku a vzdálenost střelby byla většinou kolem 50 m.
Francouzi se mi přiznali, že nejsou zvyklí lovit v noci, proto zamíření bylo dosti nesnadné a většinou mířili na střed těla. Možná i díky velké dávce štěstí byli všichni kňouři do 50 m od nástřelu a dosled na dostatečně pobarvené stopě nečinil žádný problém. Já neměl štěstí ulovit kapitálního kňoura, i když jsem jich několik potkal, ale vždy mi scházelo pár sekund do výstřelu. Jsou opravdu velice obezřetní.
Lovecký průvodce neměl žádný problém se mnou zvoleným kalibrem, stejně jako já zastával názor, že někomu nepomůže ani dělo, důležité je dobře strefit. Ulovil jsem 4 kňoury o hmotnosti 100 - 150 kg. Mířil jsem vždy na osvědčenou lopatku a dva kňouři zůstali v ohni. U zbývajících dvou byly zásahy na komoře a zvěř odběhla, proto jsme museli dohledávat. Jak na nástřelu, tak i ve stopní dráze byla barva a zvěř jsme našli v obou případech do 40 metrů.
Musím podotknout, že veškerá zvěř byla prostřelená, z toho důvodu jsem ještě neměl možnost si prohlédnout tuto střelu po průniku živým cílem.
Nedávno jsem rozšířil svůj arzenál o ráži 6,5x55 SE a 300 Win. Mag. a i do těchto ráží si koupil české střelivo S&B. Zatím používám švédskou ráži při lovu srnčího a naháňkách, jen je potřeba u této rychlé ráže dávat pozor na stébla trávy a větvičky. Začal jsem používat dvojjadernou střelu Nosler Partition. Prozatím s ní mám uloveno kolem 10 ks zvěře, což je velice málo k činění závěrů, ale po čase se s vámi určitě rád podělím o své zkušenosti. Zatím mohu říci, že jsem maximálně spokojen. „Parfait (perfektní)“ jak by řekli francouzi, a já říkám „bravo vlašimáci“.
Martin JAMBOR