Časopis Myslivost

Kam půjde myslivost v dalším nájemním období?

Myslivost 12/2012, str. 40  Ing. Jiří Vronský
Reaguji na článek uveřejněný v Myslivosti 11/2012 pod názvem „Zamyšlení nad novými pronájmy honiteb“. Oslovil jsem několik členů našeho mysliveckého sdružení a požádal je o vyjádření, jak oni článek pochopili. Pochopili jej stejně jako já. Pokud bude myslivecké sdružení v honebním společenstvu vlastnit pozemek a bude jeho členem, tak se stane nájemcem. V případě, že HS bude užívat honitbu na vlastní účet, tak mu jako členu musí být umožněna účast na užívání honitby.

Tak jak je § 32 zákon o myslivosti formulován, snad umožňuje výklad jako je ve zmíněném článku. Pokusím se vznést několik technických připomínek.

Jak bude tento paragraf aplikován, když bude HS užívat honitbu na vlastní účet a několik jeho členů budou myslivecká sdružení – právnické osoby a několik členů - fyzické osoby splňující podmínky pro výkon myslivosti, budou chtít uplatnit právo užívání honitby? Jak bude postupováno v případě, když bude ve stanovách HS z minulých let schváleno (uplatnění § 28/7 vyloučeno), že se honitba pronajme a o nájem projeví zájem stejné osoby jako v předešlé větě?

Sám si odpovím. Vznikla patová situace, protože není jasné, kdo bude provádět myslivost. Případ není v zákoně specifikován a exaktní řešení může přinést jedině soud, a to každý soud třeba jiné.

 

Co nejbližší doba?

Na co zřejmě narazíme, je patrné z několika mně známých jednání HS. Předně jsou to Stanovy, kde velice nešťastně příručka pro HS (JUDr. F. Kollár), v článku 1. odst. 2 uvádí: „Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti je založeno na dobu …… let.“ (Zákon o myslivosti nevylučuje založení na dobu neurčitou)

Bohužel většina HS si napsala dobu založení na 10 let a někde k tomu byla dokonce manipulována státní správou během schvalovacího procesu. Předně zákon o myslivosti vůbec o nějaké době nic neuvádí, a tak v podstatě celý článek 2 je ve Stanovách nadbytečný. Málokdo si to uvědomil, a pokud doba 10 let nebyla převedena na dobu neurčitou, a nebo prodloužena, na další nájemní období, tak je otevřena cesta k jeho zániku podle § 25/b.

K uzavření nové nájemní smlouvy a dalších vyjmenovaných úkonů (§ 22/5) je ke schválení potřeba tří čtvrtin hlasů – 75 % přítomných členů, což je vražedné procento, přesahující ústavní většinu v Parlamentu, a to zákon dává možnost počet hlasů ještě zvýšit.

Pokud se sejde valná hromada, tak podle mých zkušeností se zpravidla nezúčastňují nositelé 3 - 10 hlasů, a ti tvoří v průměru 30 až 40 % hlasů. Například při průměrné velikosti honebního společenstva s 1000 hlasy je asi 600 hlasů k dispozici a potom musí být minimálně tři čtvrtiny hlasů pro, což je 450 hlasů. Potom stačí jeden nebo dva větší vlastníci a je vše rozbito.

Když taková situace vznikne, tak by bylo třeba vysvětlit rozbíječům honebního společenstva, že budou muset celý proces schvalování - vlastně nového honebního společenstva, absolvovat od počátku znovu. Pokud jim jde jen o výši nájmu, tak fungující honební společenstvo potřebují. Potom mají dostatek prostoru k určení nájmu a dalších případných požadavků.

V zemích českých bývá dobrým zvykem vše nechávat na poslední chvíli. Ve svém okolí vím o několika honebních společenstvech, kde už byly nové smlouvy o nájmu uzavřeny. S úspěchem bylo použito ustanovení § 33 odst. 6 písm. e) kdy byla původní smlouva ukončena dohodou před uplynutím 10 let a současně se uzavřela smlouva nová na další zákonné období. Ve většině nájemních vztahů se ale nic neřeší a čeká se, co bude.

Další zatím pro mne neznámá je, jak bude naplněn § 32 odst. 4, který ukládá právnickým osobám, které hospodaří s majetkem státu, pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Postrádám definici výběrového řízení, a tak, jak je u nás chápán zákon o zakázce, tak se nabízí výklad – kdo dá nejvíc, je nejlepší. Myslivost je ale těžko měřitelná.

Paragraf 33 v odstavci 3. Uvádí: „Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu (neznám honitbu výhradně na pozemcích státu) uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním“. Toto ustanovení chápe mnoho myslivců jako opční právo.

Jednat s někým jako s prvním není opční právo. Být osloven jako první dnes, v době internetu, vlastně není ničím. Na některých seminářích bylo přednášejícími řečeno, že pokud dosavadní nájemce „dorovná“ – tedy bude souhlasit, že si honitbu pronajme za stejných podmínek jako jiný nejvyšší vydražitel, stane se nájemcem on. Bohužel zákon to nenařizuje, a tak to bude jen v rukou pronajímatele. Podle toho, co jsem zatím zjistil, použití tohoto paragrafu budou uplatňovat ti pronajimatelé, kteří jsou státními organizacemi a jako takoví mají uznanou honitbu.

Listuji v prastarém „Zákon o myslivosti pro království České“ ze dne 1. června 1866. V § 2 je uvedeno: „Pozemky se pokládají za souvislé (za honitbu), když leží tak, že se může jíti z jednoho na druhý, aniž potřebuji jít přes pozemek cizí.“ V § 15 je uvedeno: „Výbor honebního společenstva má pronajmutí práva myslivosti předsevzíti nejméně šest měsíců dříve, než dojde poslední rok nájmu.“ Tato ustanovení v současném zákoně chybí. Dnes požadovat změny v současném zákoně o myslivosti je pozdě a jediné, co je jisté, by bylo snížení minimální výměry honitby z 500 ha na +- 200 ha.

Zákon 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pokud si vzpomínám, už v době kdy začal platit, obsahoval ustanovení, a to zejména z oblasti honebních společenstev, pro které musel být měněn. Na počátku účinnosti bylo myslivcům řečeno (Liberecký kraj): „Vy nic nedělejte, vznik honebních společenstev je věcí držitelů pozemků.“ Ano zákon je tak koncipován, ale pokud by se vzniku neujali myslivci, asi by žádné honební společenstvo nevzniklo. Paradoxní je to, že pokud myslivci nemalým nákladem a velkou prací toto udělají, tak nemají žádnou záruku, že se stanou pronajímateli.

Na závěr se vrátím k článku, na který reaguji. Autor zde uvádí: „Myslivecké sdružení bude nabyvatelem pozemku a musí podle zákona § 26 odst.1 do 30 dnů zaslat dopis honebnímu společenstvu, že je majitelem daného pozemku“. Já jsem pochopil tento paragraf tak, že pokud původní majitel pozemků byl členem honebního společenstva, tak nový nabyvatel pozemku je automaticky nástupnickým členem, pokud do 30 dnů písemně neoznámí, že s členstvím nesouhlasí. V každém případě je oznámení vhodné, protože málokteré honební společenstvo má zcela pozemky a jejich držitele v pořádku. V zákoně mi chybí jednoznačné určení členství ve chvíli, kdy vlastník pozemku není členem honebního společenstva a chce se jím stát.

O problematice nájemních smluv, které se budou uzavírat v následujícím období, se zatím nic moc nepublikovalo. V zákoně o myslivosti se od doby, kdy byly smlouvy okolo roku 2003 uzavírány, vlastně nic nezměnilo, a tak to vypadá, že nejdeme do ničeho nového. Bohužel tomu tak není.

Objevilo se mnoho nových výkladů, i rozsudků (například na Krajském soudu Ostrava - sad je nehonebním pozemkem, i když není oplocen), a tak přichází nové období, kdy myslivcům bude nedobře a kdo na to bude mít, tak bude hrdě říkat já mám honitbu a dělám si tam, co chci.

 

Ing. Jiří VRONSKÝ,

člen právní komise OMS Česká Lípa

jiri.vronsky@volny.cz

Zpracování dat...