Časopis Myslivost

Myslivost ve službách ochrany přírody… nebo snad naopak?

Myslivost 12/2012, str. 10  Mgr. Marek Hartych
Následující řádky nechť jsou inspirací a výzvou pro ctěné kolegy vykonávající státní správu myslivosti, případně pro samotné myslivce. Velice stručně je zde popsán úspěšný systém spolupráce mezi MěÚ Varnsdorf (jako orgánem státní správy myslivosti) a uživateli honiteb Varnsdorf a Horní Podluží, kteří jsou zároveň největšími zemědělci v daných honitbách. Tato spolupráce je přínosná pro zvěř, pro myslivost jako takovou, pro ochranu přírody a krajiny a konečně i pro upevňování dobrých vztahů mezi zúčastněnými partnery.

 

Nezbytné penzum teorie úvodem

            Zákon o myslivosti ukládá uživatelům polních honiteb (§ 11 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb.) pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných krytů pro zvěř. Stejný paragraf dále v odstavci 4 ukládá všem uživatelům povinnost v době nouze zvěř řádně přikrmovat.

            Těmto povinnostem lze mimo jiné dostát realizací krajinotvorných opatření – výsadbou biokoridorů, remízů, stromořadí, extenzivně obhospodařovaných ovocných sadů (ideálně tvořených vysokokmeny starých krajových odrůd).

            Ministerstvo životního prostředí (dále MŽP) řídí dva programy, ze kterých je možné čerpat peníze na výše uvedená opatření. Jedná se o Program péče o krajinu a Program obnovy přirozených funkcí krajiny. V rámci Programu péče o krajinu může žádat vlastník, nájemce nebo i jiná osoba se souhlasem vlastníka. Zde je na místě zdůraznit, že u obou programů může být žadatelem i občanské sdružení (myslivecká nevyjímaje). Nelze žádat o dotaci na opatření ve zvláště chráněném území (národní parky, chráněné krajinné oblasti přírodní rezervace a památky – dále jen ZCHÚ). MŽP každoročně vyhlašuje termín, ke kterému lze podat žádost na sběrné místo. V rámci Programu obnovy přirozených funkcí krajiny není podstatné, kde má být záměr realizován (ve ZCHÚ je nutné doložit souhlas příslušného správce území). Stejně tak je příjemné, že lze žádosti podávat průběžně po celý rok.

            Kontaktním a sběrným místem, kde zájemcům podají všechny potřebné informace (a kam jsou následně předkládány žádosti ke schválení), jsou krajská pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (kontakty jsou k dohledání na webu www. nature.cz pod odkazem Regionální pracoviště na konci sloupce vlevo).

            Více informací k finančním nástrojům určeným k péči o přírodu a krajinu naleznete na specializovaném webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - http://www.dotace.nature.cz

           

Význam výsadeb v kulturní krajině

            Realizace výsadeb má výrazný multifunkční charakter. Na to je dobré myslet už při podání žádosti v rámci řádného zdůvodnění. Nejobecnějším přínosem je význam estetický: krajinotvorba je samostatným vědním oborem (cílený rozvoj krajiny a krajinného plánování především ve smyslu vodního hospodářství, tvorby krajinotvorných děl a revitalizace prostředí). Dochází ke zvelebení a podtrhnutí jedinečných struktur v kulturní krajině, ke zzvýšení její estetické hodnoty a k dotvoření krajinného rázu v daném území.

            Z hlediska zemědělských činností a držby půdy můžeme hovořit o ryze praktickém významu: pomocí vhodně umístěných liniových výsadeb lze vyznačit hranice hospodářství různých vlastníků. Nezanedbatelný není ani výrazný protierozní efekt při vhodném umístění liniových výsadeb v krajině.

            Zásadní přínos má roztroušená zeleň v ochraně přírody a krajiny. Nepřímo totiž pomáhá řešit jeden aktuální problém, kterým je snižování průchodnosti kulturní krajiny v důsledku stále pokračující fragmentace prostředí. Tyto fenomény jsou na samostatný článek (stručně lze říci, že se jedná o jevy související se záborem půdy ve volné krajině, s nárůstem intenzity v silniční dopravě a tlakem na rekreační využití krajiny). Dále nelze opomenout pozitivní vliv na růst biodiverzity v daném území – primárně na diverzitu biotopů, následně pak diverzitu druhů.

            poznámka: Upozorňuji na ustanovení § 68 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – zde je deklarován závazek zlepšování přírodního prostředí ze strany vlastníků a nájemců pozemků.

            Čtenáře bude nejvíce zajímat přínos opatření pro volně žijící zvěř a myslivost jako takovou. Zde lze uvést tvorbu krytu pro drobnou zvěř (pozor na tzv. „ekologické pasti“) ve vysázených keřových porostech. Významným efektem je posílení potravních zdrojů pro období strádání při vhodně zvolené druhové skladbě. Výsadby pak také nepochybně přispívají ke zlepšení podmínek pro život a reprodukci zvěře v daném území.

            poznámka: Mnozí myslivci jsou přesvědčeni o vysokých početních stavech dravců, kteří jsou významným faktorem limitujícím obnovu populací drobné zvěře. Realizovaná výsadba zeleně zdůvodněná podporou populací drobné zvěře (a financovaná MŽP) může být vhodným doplňkovým argumentem při žádosti o odlov zvláště chráněných druhů…

            Závěrem lze zmínit i určitý efekt psychologický či etický v případech, kdy se na realizaci výsadeb podílejí myslivci (zemědělci), kteří v minulosti nějakým způsobem zasáhli do rozorávání mezí a remízů a dnes z vlastní vůle tyto krajinné prvky obnovují.

 

Modelový případ spolupráce MěÚ Varnsdorf s myslivci

            Orgán státní správy myslivosti oslovil v roce 2008 dva významné (co do výměry obhospodařované plochy) zemědělce a zároveň uživatele sousedících honiteb. Nabídl jim komplexní přípravu žádostí, komunikaci se sběrným místem a další nezbytnou administrativu s tím související. Na oplátku chtěl slib, že pokud budou dotace schváleny, zajistí uživatelé jejich realizaci a následnou péči. Po určitém prvotním šoku (on nám ten úředník nenařizuje ani nevyhrožuje, on nám snad chce doopravdy pomoci?) došlo nakonec ke vzájemné shodě a tak započala spolupráce, které trvá dodnes.

            V uplynulých pěti letech (počítáme-li i letošní schválenou dotaci) tak bylo v rámci 4 katastrálních území vysázeno celkem 4950 metrů biokoridorů, 4200 metrů stromořadí, 2 extenzivní ovocné sady o celkovém počtu 230 ks dřevin a také revitalizována jedna tůň.

            Výsadby v maximální míře ctí hranice držitelů polností. Dále je kladen velký důraz na skladbu dřevin, která v maximální možné míře upřednostňuje geograficky původní plodonosné druhy. Jsou sázeny duby, hlohy, ovocné stromy, jeřáby, lísky a lípy; v křovinném patře pak trnka, šípková růže a ptačí zob.

            Ve stejné míře je akcentována funkce výsadeb ve smyslu „nášlapných kamenů“ zlepšujících průchodnost krajiny pro zvěř a zpěvné ptactvo. Proto jsou výsadby orientovány tak, aby došlo v maximální možné míře k propojování izolovaných lesních celků s komplexem lesů Lužických hor (viz obrázek).

 

obrázek: mapa území s vyznačením realizovaných opatření

 

Poznatky a postřehy z realizovaných opatření

            Na prvém místě je třeba zdůraznit klíčovou roli komunikace s tím, kdo doporučuje projekt k podpoře. Tím je již výše zmíněné místně příslušné pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V ideálním případě je dobré nejprve konzultovat umístění záměru v terénu (požádat o šetření přímo v místě předpokládané realizace) a následně si „nechat předběžně odsouhlasit“ konkrétní parametry plánovaných opatření (druhová skladby dřevin, jejich parametry, spon atd.).

            Jelikož jsou dotace administrovány MŽP, je nutné pamatovat při plánování druhové skladby na geografickou původnost jednotlivých dřevin. Z toho důvodu nelze vysazovat myslivecky velmi cennou dřevinu, kterou je jírovec maďál, medonosný trnovník akát či pámelník.

            Vzhledem k výsadbě ve volné krajině (tzv. v extravilánu) je poskytována dotace pouze na výsadbu odrostků dřevin (prostokořených či kontejnerovaných). Nelze tedy plánovat výsadbu alejových výpěstků, byť by se tím kýžený efekt výsadby značně urychlil.

            Při realizaci biokoridorů s keřovým patrem je nutné počítat s nutnou následnou péčí (ošlapem, sečením), která může být časově velmi náročná, nehledě k nutnosti opakovat jí i několikrát za sezónu.       Lze proto vřele doporučit výsadbu keřů o min. výšce 60 cm. Výsadba stromořadí je v tomto směru „příjemnější“, nicméně při sponu 15 metrů bude trvat poměrně dlouho, než se odrostky zapojí v jeden celek.

            Realizace krajinotvorných programů má pro jednoho z uživatelů honiteb „nečekaný“ vedlejší ekonomický efekt. Díky nim se mohl přihlásit do výběrového řízení (zadavatel Ústecký kraj) na provádění managementových opatření ve ZCHÚ (kosení vlhkých a podmáčených luk v přírodních rezervacích). Téměř všichni žadatelé totiž ztroskotali na požadavku „technických kvalifikačních předpokladů“: uchazeč doloží seznam nejméně dvou významných služeb týkajících se managementových opatření v ochraně přírody, realizace krajinotvorných programů, ekologického zemědělství… (úryvek ze zadávací dokumentace).

 

Místo závěru (protože ještě nekončíme)

            Byly navázány kvalitativně nové vztahy mezi MěÚ Varnsdorf a místními zemědělci, potažmo myslivci. Úředník není vnímán jako někdo, kdo v prvé řadě nařizuje, omezuje, rozhoduje, trestá a pokutuje; naopak je důvěryhodným a vítaným partnerem v péči o zvěř a životní prostředí.

            Ti, kteří výsadby realizují, si pak začínají uvědomovat i další funkce krajiny, než je pouhá zemědělská produkce. Lze doufat, že se prohloubil a zkvalitnil jejich vztah k půdě, k myslivecky obhospodařované zvěři a k přírodě jako takové.           

            Nelze opomenout ani fakt, že se místní zemědělci a myslivci stali respektovaným a vítaným partnerem v péči o přírodu a krajinu jak pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, tak pro Krajský úřad Ústeckého kraje.

 

            Pokud název článku vyznívá někomu příliš konfrontačně, pak ho snad text samotný přesvědčil o pravém opaku. Vždyť vůbec nejde o to kdo z koho, kdo má navrch a kdo komu slouží.   Citlivá a s úctou vykonávaná péče o zvěř podle práva mysliveckého je vždy současně přínosem pro ochranu přírody a krajiny. A naopak, racionální a zodpovědná ochrana přírody se nikdy nemůže dostat do rozporu se zájmy myslivosti!

 

Mgr. Marek Hartych, MěÚ Varnsdorf, marek.hartych@varnsdorf.cz

Zpracování dat...