Časopis Myslivost

Myslivost má nezastupitelné úlohy i v současné společnosti

Myslivost 10/2012, str. 86  Martin Veselka
V letošních podzimních senátních volbách kandiduje na senátora za volební obvod 44 Chrudim a část Havlíčkův Brod prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba. Není sice aktivním myslivcem, ale je to člověk, který se venkovu, zemědělství a potravinářství věnuje celý život, navíc Agrární komora se v poslední době velmi aktivně angažuje v otázkách myslivosti. Požádali jsme ho proto o krátký rozhovor.

 

Pane prezidente, jak vlastně vnímáte myslivost?

Současná péče o volně žijící živočichy, tedy i o zvěř má svoji bohatou historii. V počátcích vývoje lidské společnosti se jednalo pouze o lov. Ten má v dějinách vývoje lidstva nepopíratelný význam. Ještě dnes jsou někteří obyvatelé naší planety na lovu přímo závislí a jejich vztah k přírodě může být poučný i pro vyspělé civilizace. Čím více jsou lidé technicky vyspělí a zbavení každodenní nutnosti žít v souladu s přírodou, tím více se objevují problémy našeho vztahu k přírodě a tím více nás překvapují rozmary počasí, povodně a další živelné katastrofy.

V zemích s rozvinutým hospodářstvím není lov hlavní podmínkou života, ale přesto zůstává důležitým nástrojem pro usměrňování početních stavů zvěře v osídlené a intenzivně obhospodařované krajině. Naše společnost opouští tradiční život na venkově. Lidé se za prací stěhují do měst, proto jich v zemědělské a lesní výrobě stále více ubývá.

Z prostého lovu se v průběhu historického vývoje stala myslivost. Tu považuji za soubor aktivit prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součást ekosystému a zároveň za spolkovou činnost, která směřuje k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, které jsou součástí českého národního kulturního dědictví.

Myslivost plní nezastupitelnou hospodářskou funkci tím, že vytváří rovnováhu mezi potřebami ochrany živočišných druhů, jejich četnosti, a omezení nepříznivých vlivů, které některé druhy zvěře svými životními projevy způsobují.

Plní funkci při tvorbě a formování krajiny, rozvoji venkova, zlepšování sociálních kontaktů, vytváření spolkového života a je zdrojem pracovních příležitostí. Prošla poměrně dlouhým historickým vývojem a i v dnešní moderní době plní pro společnost nezastupitelnou úlohu. Dokonce bych řekl, že myslivost patří ke kulturnímu dědictví naší země.

 

Jaký je Váš názor na Českomoravskou mysliveckou jednotu?

Českomoravská myslivecká jednota, která je nástupnickou organizací Československé myslivecké jednoty založené v roce 1923, je v současné době největší mysliveckou organizací na území České republiky, v níž se sdružuje převážná část občanů vykonávající myslivost.

Českomoravská myslivecká jednota se podílí na zachování a zvelebení stavů zvěře a plní nezastupitelné úkoly vyplývající pro myslivost z ekologických programů jednotlivých územních celků, udržuje myslivecké zvyky a tradice, vychovává mládež pro myslivost, pečuje o mysliveckou kynologii, sokolnictví a lovecké střelectví.

Agrární komora s Českomoravskou mysliveckou jednotou velmi úzce spolupracuje, je zastoupena ve velmi agilní myslivecké komisi při Agrární komoře, která je poradním orgánem představenstva komory. Proto pokud získám mandát senátora, budu Českomoravskou mysliveckou jednotu v jejich činnostech podporovat. Velmi si ale vážím práce všech členů zájmových organizací, jako jsou Českomoravská myslivecká jednota, Český rybářský svaz, Český svaz včelařů, Český svaz chovatelů, Český zahrádkářský svaz, Dobrovolní hasiči a dalších. Tyto organizace jsou totiž garantem spolkového života na venkově a budují zde trvalé hodnoty.

 

Agrární komora ale při svém vzniku myslivost v centru pozornosti neměla, co se změnilo?

Po téměř dvaceti letech existence Agrární komory ČR jsme dospěli k tomu, že se musíme zajímat také o neoddělitelnou součást zemědělství, lesnictví, ale i hospodaření na vodních plochách, to je myslivost. Výrazně se změnily majetkové poměry, černá zvěř způsobuje obrovské škody na polích, rybáři se potýkají se škodami chráněných druhů živočichů apod. Proto začal fungovat náš poradní orgán, ve kterém jsou zastoupeny všechny podnikatelské a zájmové skupiny včetně orgánů státní správy.

 

Čtenáři Myslivosti jsou také spotřebitelé a i oni vnímají momentální diskuze kolem kvality potravin, problémy s dovozem některých potravin ze zahraničí, žijí mnozí na venkově a vnímají problémy našeho zemědělství. Zkuste využít této příležitosti, co byste jako prezident Agrární komory ČR vzkázal našim čtenářům? Kupujte naše potraviny, posílíte náš venkov?

Na to by se dalo dlouze odpovídat a polemizovat. Dovolím si uvést jen pár opravdu stručných poznámek, a nebo myšlenek, zvídavý čtenář si jistě najde podrobnější informace v jiných médiích, ale je dobře, že i v mysliveckém tisku mohou některé myšlenky zaznít.

V tržní síti České republiky dochází k neustálému nárůstu objemů prodejů potravin vyrobených mimo území ČR ze surovin, které byly vyprodukovány mimo území ČR. Výroba potravin a produkce těchto surovin je realizována často za jiných zooveterinárních a hygienických podmínek než u našich zemědělců a potravinářů.

Je třeba si uvědomit, že vyprodukované suroviny a potraviny v ČR jsou pod velmi přísnou kontrolou kontrolních orgánů – Státní veterinární správy ČR a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která probíhá v celé výrobní vertikále.

Výroba potravin u nás je realizována v moderních provozech, které splňují náročná legislativní kritéria.

Naši zemědělci používají nižší dávky hnojiv a méně ošetření chemickými přípravky za vegetaci, než je tomu obvyklé v jiných zemích. Schválené ochranné lhůty při použití některých chemických přípravků na ošetření rostlin jsou často delší než v jiných zemích.

Naše potraviny jsou čerstvější, odpadá doba transportu. Obsahují méně konzervačních látek.

Při koupi české potraviny nebo tuzemské zemědělské produkce si musím uvědomit, že podporuji českého zemědělce, českého potravináře. Tito podnikatelé zde platí daně a jsou často významnými zaměstnavateli našich lidí. Udržují zaměstnanost na venkově. Na zemědělství a potravinářství je navázáno mnoho dalších odvětví – od dodavatelů strojního zařízení, přes výrobce hnojiv.

Důsledná obhajoba zájmů občanů ČR, kteří žijí na venkově a tvoří zde hodnoty je pro mě hlavní cíl výkonu senátorského mandátu, pokud budu zvolen.

 

Vždy se úspěšnost zemědělství hodnotila podle úspěšnosti žní, dovolte mi proto na závěr našeho rozhovoru požádat o ono tradiční zhodnocení letošního průběhu žní a úrody.

Výsledky letošních žní nejsou dobré. Sklidilo se o 1,3 mil. tun obilí méně než v minulém roce a jsou oblasti, kde jsou výnosy doslova katastrofální. Nejpostiženější jsou okresy jižní Moravy, konkrétně Břeclav, Hodonín, Znojmo a jižní část okresu Brno - venkov. Zde jsou výnosy obilí kolem dvou tun, u kukuřice to bude necelá polovina normálu, první seče vojtěšky mnohde vůbec nevyrostly apod. Máme letos stav, jaký byl naposled v pověstném suchém roce 1947. Velmi špatné výnosy jsou ale i v jiných okresech, například to je Rakovník či Teplice. Odhaduji, že celkové tržby z letošní úrody budou až o 8 mld. Kč nižší než vloni. To je také důvod vysokých cen obilí. Nejen u nás, ale i na světových trzích.

Děkuji za rozhovor

Pro redakci časopisu Myslivost připravil Martin VESELKA

Zpracování dat...