Časopis Myslivost

Daněk, muflon, divočák… Zvěř, hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček?

Myslivost 2/2012, str. 12  MVDr. Karel CHALUPNÍK
Současná doba přináší nové trendy v chovu zvířat všeobecně, ať už v druhovém spektru chovaných živočichů nebo v nově používaných technologiích. Jedním z nich je i chov zoologických druhů řazených tradičně podle zákona o myslivosti mezi zvěř, v jiném chovatelském režimu než v tradičních honitbách či oborách. Navenek se to projevuje zejména polokrotkými stádečky muflonů či daňků v sousedství rodinných domů na přilehlých zahradách, kde fungují jako biologická sekačka travního porostu, existencí farem zvěře či dravců nebo šelem chovaných ve voliérách.

Vzhledem k tomu, že myslivecká i laická veřejnost se ne vždy zcela orientuje ve zmíněné problematice z právního hlediska, rád bych zde provedl její stručný nástin. Omezím se na zvířata tradičně řazená mezi zvěř dle zákona 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti, protože řešit problematiku chovu exotických šelem, lichokopytníků nebo plazů v mysliveckém časopise by bylo nad jeho rámec a nakonec do něj ani nepatří.

Zvířata řazená mezi zvěř dle ustanovení § 2, písm. c, d zák. 449/01 Sb. v pl. zn.o myslivosti lze v České republice chovat v následujících právních režimech:

 

1. Podle zákona 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti:

a) Klasický chov zvěře dle zákona 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti v honitbě, oborním chovu či bažantnici.

V tomto případě je nutno honitbu uznat dle § 18, odst. 1 zák. 449/01 Sb. v pl. zn. orgánem státní správy myslivosti, v případě obory či bažantnice je nutno dle § 18. odst. 5 dtto k návrhu uznání obory přiložit studii o vhodnosti přírodních i jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.

b) Chov zvěře v zajetí dle § 7 zák. 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti.

Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jedná-li se o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jedná-li se o držení nebo chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody. Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.

K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.

 

2. Podle zák. 166/99 Sb. v pl. zn. o veterinární péči:

a) Farmový chov je zaměřen na hospodářské využití živočišných produktů chovaných zvířat, prioritně masa a na zvěř ve farmovém chovu je nahlíženo jako na hospodářské zvíře. Jeho parametry jsou určeny Vyhl. 208/04 Sb. v pl. zn. o minimálních standardech pro hospodářská zvířata – § 14 - Minimální standardy pro ochranu jelenovitých v farmovém chovu a způsob značení chovaných zvířat zákonem č. 154/00 Sb. v pl. zn. (plemenářský zákon.) Chovatel je v tomto případě povinen dbát rovněž ustanovení § 5, odst. 1 písm. h) zák. 166/99 Sb. v pl. zn. (veterinární zákon), které stanoví, že v případě, pokud chová zvěř ve farmovém chovu, má povinnost oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře.

 

1. Minimální standardy podle Vyhl. 208/04 Sb. v pl. zn. upravují požadavky péče v chovech jelenovitých, zejména jelena lesního (Cervus elaphus), siky (Cervus nippon) a daňka evropského (Dama dama) na farmách zaměřených na jejich hospodářské využití.

2. Pro chov jelena lesního a daňka evropského se počítá s hustotou chovaných zvířat od 0,5 do 15 kusů na 1 ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování. Plocha farmy se rozdělí podle místních podmínek do více výběhů, aby se zabezpečila péče o pastviny rotačním systémem pastvy. K rozdělení pastvin se používají pevné pletivové nebo elektrické ohradníky z několika vodičů umístěných nad sebou. Elektrické ohradníky musí být zviditelněny použitím pruhu textilie o šíři 5 -10 cm. Nelze použít přerušovaný elektrický proud, použité impulsy mají mít délku maximálně 2 sekundy. Na zimní období může být pro zvířata vyčleněn zmenšený výběh.

3. Jsou-li vybudovány manipulační výběhy s čtvercovým půdorysem o rozloze 10 x 10 m, lze do nich přesunout na nezbytně nutnou manipulační dobu bez obtíží až 100 průměrně velkých laní.

4. Pokud se na farmě zřizují přeháněcí uličky, mají být alespoň 5 - 6 m široké.

5. Při zřizování kotců pro zvířata pro zimní ubytování, karanténu apod. se počítá s plochou

a) 2 m2 pro odstavené kolouchy do 25 kg

b) 2,5 m2 pro kolouchy ve věku 5 až 11 měsíců - od 40 kg do 90 kg

c) 3 m2 a více v případě ustájení ročků a dospělých zvířat nad 75 kg.

6. Pokud jsou mláďata umístěna do uzavřených ustajovacích prostor v zimním období, dostačuje pro kolouchy kotec o půdorysu 3 x 4 m pro 5 kusů, pro odchov daňčat kotec o půdorysu 4 x 2,5 m pro 6 kusů.

7. Při stavbě kotců lze použít dřevěnou konstrukci, stěny kotců musí být pro jeleny alespoň 1,8 m vysoké a do výše 1 m pevné, zbývající část stěn může být z pletiva, pro daňky se doporučuje používat pevné celé stěny. Betonová podlaha v kotcích je pokryta podestýlkou.

8. K zařízení pro manipulaci se zvířaty, jako je značkování nebo veterinární ošetření, se zřizuje průchozí prostor, opatřený zákrytem ke zklidnění jelenovitých v šeru. S padacími dvířky a s posuvnou stěnou ke znehybnění zvířete.

9. Na každé farmě musí být dostatečný zdroj vody k napájení zvířat. Biologická potřeba vody u jelenovitých je kryta buď trvalým přístupem zvířat k napajedlům, nebo jim musí být podávána denně napájecí voda.

10. Laktující samice musí mít zajištěn trvalý přístup k napájecí vodě.

11. Napájecí zařízení musí být umístěna tak, aby se na minimum snížila možnost kontaminace vody výkaly nebo močí, nebo rozlévání vody, rozbahnění terénu, případně poranění zvířat.

12. Při manipulaci se zvířaty se musí jednat klidně, při přehánění se zvířata natlačují pomalu. Psi se používají pouze tehdy, jsou-li speciálně cvičeni.

Jak již bylo řečeno, na zvěř ve farmovém chovu je nahlíženo jako na hospodářské zvíře a v této souvislosti připomínám ustanovení § 5 odst. 1 zák. 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti, který zakazuje vypouštění do honiteb jedinců druhů zvěře, která jsou drženy ve farmových chovech nebo jejich mláďata.

Pro úplnost ještě dodávám, že pokud zřízení objektů farmy podléhá územnímu, stavebnímu nebo kolaudačnímu řízení podle ustanovení stavebního zákona, je nutno pro jejich vydání požádat místně příslušnou veterinární správu o vydání závazného posudku podle § 56 zák. 166/99 Sb. v pl. znění o veterinání péči.

 

Porážku zvěře ve farmovém chovu řeší § 21 zák. 166/9Sb. v pl. zn. (veterinární zákon), který stanoví, že:

(3) Domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu lze provádět pouze v hospodářství chovatele, kterému bylo krajskou veterinární správou na základě písemné žádosti povoleno provádění domácích porážek uvedených druhů zvířat v tomto hospodářství. Krajská veterinární správa v povolení stanoví podmínky provádění domácí porážky. Doba platnosti vydaného povolení je 3 roky. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že chovatel při provádění domácí porážky postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie nebo porušuje podmínky stanovené krajskou veterinární správou, vydané povolení chovateli odejme. Každou domácí porážku těchto druhů zvířat je chovatel povinen nejméně 7 dnů před jejím uskutečněním ohlásit krajské veterinární správě. Povolení k provádění domácích porážek jelenovitých z farmového chovu v hospodářství chovatele se nevyžaduje, pokud bylo chovateli jelenovitých vydáno povolení k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářství.

(4) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropské unie 17c). Povolení vydává krajská veterinární správa chovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu 17ca) a ve které chovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie 17c).

(5) Krajská veterinární správa může k porážce velké farmové zvěře v hospodářství podle odstavce 4 nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu povolit k usmrcení těchto zvířat použití střelné zbraně. Povolení se vydává na základě písemné žádosti, ke které chovatel musí

a) doložit, že usmrcení střelnou zbraní provede

1. držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu 17cb), nebo

2. chovatel osobně nebo osoba, která je k němu v pracovním nebo obdobném poměru, jsou-li držiteli zbrojního průkazu skupiny C vydaného podle zvláštního právního předpisu 17cb), a

b) přiložit odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní.

 

Pro účely tohoto ustanovení se velkou farmovou zvěří rozumí jelenovití, mufloni a prasata divoká, jsou-li chováni ve farmovém chovu.

 

(6) Doba platnosti povolení vydaného podle odstavce 5 je 3 roky. Dobu platnosti povolení může krajská veterinární správa prodloužit na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti o 3 roky, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno.

(7) Platnost povolení vydaného podle odstavce 5 zaniká, jestliže se změnily podmínky, za kterých bylo vydáno. Změnu podmínek uvedených v odstavci 5 je chovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit písemně krajské veterinární správě.

(8) Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 4 nebo 5 odejmout, jestliže byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno.

(9) Chovatel, který je držitelem povolení podle odstavce 5, je povinen mít k dispozici situační nákres farmy nebo hospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, ověřený znalcem v oboru balistiky; tímto nejsou dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu 17cb).

(10) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářství nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu

(14) V rámci veterinárního vyšetření jatečných zvířat a zvěře, vnímavých na trichinelózu, se vyšetřuje jejich svalovina na přítomnost svalovce (trichinel). Není-li toto vyšetření provedeno krajskou veterinární správou, musí být provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3.

(15) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla a postup veterinárního vyšetřování živočišných produktů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů do oběhu, pokud tato pravidla, postupy a podmínky nejsou upraveny předpisy unie a pokud jejich úpravu tyto předpisy umožňují.

 

Na tomto místě pro úplnost zmiňuji ustanovení § 14, odst. 1, písm. g) zák. 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti (oprávnění myslivecké stráže), které se farmového chovu zvěře nepřímo dotýká, a to totiž oprávnění myslivecké stráže usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován.

 

Stejně jako uvádím pro úplnost ustanovení § 14, odst. 7 zák. 246/92 Sb. v pl. zn. na ochranu zvířat proti týrání, totiž zákaz odchytu jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace, včetně drezůry. To neplatí pro odchyt a chov loveckých dravců provedeným v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem o obchodování s ohroženými druhy.

 

3. Podle zák. 246/92 Sb. v pl. zn. na ochranu zvířat proti týrání

konkrétně podle § 3 písm. g cit právního ustanovení, jako chov druhu zvířete vyžadující zvláštní péči, což tento definuje jako zvíře v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení a ošetřování. Zájmový chov je definován v ustanovení téhož paragrafu v písm. e), kdy tímto způsobem chované zvíře není chováno za hlavním účelem vytváření hospodářského efektu, jeho chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře slouží člověku jako jeho společník.

§ 13 zák. 246/92 Sb. v pl. zn. na ochranu zvířat proti týrání stanoví, že: Odst. 5 Chovatelem druhu zvířete vyžadující zvláštní péči může být fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba, je-li chovatelem takového zvířete právnická osoba, musí stanovit osobu starší 18 let, jíž bude svěřena péče o zvíře. Nejde-li o chov zvířat v zoologických zahradách a záchranných stanicích nebo o chov loveckých dravců držených podle zákona o myslivosti, je k chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči potřeba povolení orgánu veterinární správy příslušného podle místa chovu zvířete.

 

Odst.6. Žádost o povolení chovu podle odst. 5 musí obsahovat:

a) Identifikační údaje žadatele a místo chovu na území České republiky

b) Druh a počet chovaných jedinců a způsob jejich trvalého nezaměnitelného označení, týká-li se žádost chovu zvířete, které musí být takto označeno

c) Stručný popis chovu a jeho vybavení

d) Souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny chovu zvířat vyžadujícího zvláštní péči

Odst. 7 Příslušný orgán veterinární správy neudělí povolení podle odst. 5, nejsou-li dodrženy podmínky podle odst. 1. Příslušný orgán veterinární správy v povolení podle odst. 5 stanoví maximální počty zvířat, které je možno chovat ve vybavení uvedeném v žádosti podle odst. 6 písm. c.) Příslušný orgán veterinární správy může rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušný orgán veterinární správy, který povolení vydal, je povinen alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu 5 let.

Odst. 8 Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit příslušnému orgánu veterinární správy.

Odst. 9 Chovatel, jemuž bylo vydáno povolení podle odst. 5, je povinen bez zbytečného odkladu oznámit změny v údajích uvedených v žádosti podle odst. 6, k nimž dojde po vydání povolení. Má-li dojít k rozšíření chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči z hlediska jejich počtu nebo druhů, je chovatel povinen podat novou žádost o povolení chovu.

Odst. 11 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči, vybrané druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči, které musí být trvale nezaměnitelně značeny, včetně věku, dokdy musí být zvířata trvale označena, a vzor žádosti o povolení chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči.

Prováděcím právním předpisem se rozumí Vyhl. 411/08 Sb. o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. Uvádění jejich celého výčtu nemá v mysliveckém časopise, jak již bylo řečeno smysl, zmíním pro nás významné v § 2 uvedené (kromě jiných): Z třídy Ptáci (Aves) z řádu dravci (Falconiformes) z čeledi jestřábovití (Accipitridae) z rodů Aquila, Hieraactus, Pithecophaga, Spizaetus, Harpia a Haliaetus všechny druhy (zjednodušeně řečeno orli a orlovci).

Z řádu sovy (Strigiformes) z čeledi sovovití (Strigidae) z rodu Bubo všechny druhy (zjednodušeně řečeno výři)

Z třídy savců (Mammalia) z řádu šelmy (Carnivora) všechny druhy s výjimkou domestikovaných druhů pes (Canis familiaris), kočka (Felis catus), fretka (Putorius furo) a zvířat chovaných v zajetí podle zákona o myslivosti.

Z řádu sudokopytníci (Artiodactyla) všechny druhy, s výjimkou druhů označovaných nebo evidovaných podle plemenářského zákona a zvířat chovaných jako zvěř v zajetí podle zákona o myslivosti (zkráceno.)

Sumárně tedy možno zjednodušeně říci, že například daňka evropského lze chovat následujícími způsoby:

1. Jako zvěř v honitbě či oboře podle zákona 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti

2. Jako zvěř v zajetí podle zákona 449/01 Sb. v pl. zn.o myslivosti

3. Jako zvěř ve farmovém chovu podle zák. 166/99 Sb. o veterinární péči

4. Jako zvíře vyžadující zvláštní péči (dříve nebezpečný druh zvířete) v zájmovém chovu dle zák. 246/92 Sb. v pl zn. na ochranu zvířat proti týrání

 

Povzdech na závěr

Tolik suchá litera zákona, a teď mě dovolte jeden soukromý povzdech. Povzdech držitele loveckého lístku od roku 1976. Povzdech nad trendem, o kterém se tváříme, že ho nevidíme, leč zavírat před ním oči by bylo cestou popření logiky mysliveckého hospodaření. Mám na mysli ono nedodržování ustanovení § 5 odst. 1 zákona 449/01 Sb. v pl. zn. o myslivosti o zákazu vypouštění do honiteb jedinců druhů zvěře, které jsou drženi ve farmových chovech nebo v zajetí.

Objevil se totiž další fenomén doby. Fenomén pouhého technokratického chápání trofejové hodnoty kusu, samoúčelný kult trofeje ve smyslu její bodové, potažmo tržní hodnoty, s popřením jejího prapůvodního smyslu, tedy jako ukazatele celkové biologické a tělesné konstituce. S určitou dávkou sebekritičnosti řečeno je to do jisté míry také ovoce práce hodnotitelských komisí na chovatelských přehlídkách, které bohužel často vidí jenom tu kost a svoje tabulky měr a hmotností bez širších chovatelských, místních, genetických, výživových a klimatických souvislostí a v důsledku toho pak na trofeje na přehlídkách nahlíží pouze optikou krejčovského metru.

Prostě jsem přesvědčen, že při honbě za trofejí a s ní souvisejícím finančním ohodnocením v případě poplatkového lovu se v honitbách zvěř ze zájmových nebo farmových chovů, s trofejí patologicky hypertrofovanou umělou dotací minerálií, roborancií a různých stimulantů prostě objevuje.

A tady bych řekl jenom jedno. Existuje totiž kromě roviny zákona ještě rovina jiná. Ta etická, stavovská, profesionální. Jsme totiž myslivci. Ne zootechnici ve velkovýkrmnách dobytka nebo koňští handlíři. To je třeba mít na paměti.

 

Použité právní předpisy:

Zák. 449/01 Sb. v pl. zn. (zákon o myslivosti)

Zák. 166/99 Sb. v pl. zn. (veterinární zákon)

Zák. 154/00 Sb. v pl. zn. (plemenářský zákon)

Zák. 246/92 Sb. v pl. zn. (na ochranu zvířat proti týrání)

Vyhl. 411/08 Sb. (o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči)

Vyh. 208/04 Sb. v pl. zn. (o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat)

Zpracování dat...