Časopis Myslivost

První krok k realizaci vize zrozené v kruhu přátel - hraběte Louise Károlyiho, hraběte Rudolfa Colloredo Mannsfelda, hraběte Paula Pálffyho a francouzského právníka Maxime Ducrocqa - bylo uspořádání mezinárodní konference v listopadu 1928, kde skupina právních expertů vypracovala stanovy CIC (zkratka pro francouzský „Conseil International de la Chasse“). V roce 1930 pak byla CIC zaregistrována v Paříži.

Tito neuvěřitelně vizionářští muži rozpoznali, že budoucnost myslivosti závisí na racionálním hospodaření se zvěří a účinné ochraně jejího životního prostředí a také to, že mezinárodní výměna informací má podstatný význam pro veškerá ochranářská úsilí. Je zřejmé, že zakladatelé CIC si uvědomili důležitost udržitelného využívání a zachování volně žijících živočichů daleko před zahájením většiny ekologických hnutí.

Od tohoto začátku CIC prosazuje vysoké ideály trvale udržitelného a etického lovu, zdůrazňuje, že lov a ochrana přírody jdou ruku v ruce. CIC byla zapojena i do mnoha jiných projektů s ohledem na ochranu přírody.

Během svých 83 let existence, CIC získala celosvětové uznání jako nezávislý poradce v ochraně přírodních zdrojů a podporuje zásadu udržitelného využívání přírodních zdrojů v mezinárodním politickém vývoji. Dnes, kdy důraz na životní prostředí stále roste, je to více než kdy jindy důležité, aby CIC stála za svými hodnotami a podporovala rozumné využívání přírody, včetně ochrany volně žijících živočichů prostřednictvím udržitelného lovu.

Poslání a cíle CIC

Současnou představu CIC o jejím poslání a cílech na počátku 21. století je možné shrnout do následujícího vyjádření:

CIC a všechny její součásti se snaží prosazovat na všech národních a mezinárodních institucích, které se zabývají správou přírodních zdrojů, zejména následující požadavky:

- uznání globálního životního prostředí jako společného zájmu nás všech,

- respekt ke všem formám života a jejich ekosystémů,

- ochranu přírody, hlavně fauny, v zájmu současných a budoucích generací preventivními a bezpečnostními opatřeními,

- vyvarování se ztráty biologické rozmanitosti, zejména prostřednictvím ochrany ohrožených druhů,

- udržitelné využívání přírodních zdrojů jako důležitý nástroj pro sociální a ekonomické užitky, jako podnětu pro jejich zachování,

- lov zvěře prostřednictvím selektivního výběru při respektování přírodních ekosystémů,

- zlepšení správy přírodních zdrojů a využívání půdy,

- podpora vědeckého výzkumu, vzdělávání, jakož i informování veřejnosti na podporu myslivosti,

- poskytování poradenství pro orgány veřejné správy, národních a mezinárodních organizací a reagování na jejich požadavky.

CIC se zavazuje provádět, v rozsahu svých možností, vše, aby bylo zajištěno, že tyto cíle budou naplňovány etickými způsoby a že tyto zásady se stanou základem veškerých jejích celosvětových zásahů a aktivit.

Současná struktura CIC

Organizace CIC je jedinečná ve své rozmanitosti: spojuje členské státy (převážně zastoupené ministerstvem zodpovědným za myslivost či životní prostředí), univerzity, organizace zabývající se myslivostí, jakož i jednotlivé soukromé členy a vědecké odborníky z 84 zemí.

Další silnou stránkou CIC je její federální struktura, skládající se z 37 národních delegací, které jsou aktivní na místní úrovni a zároveň podporují tři divize CIC - Politika a právo, Aplikovaná věda a Myslivecká kultura, působící mimo politické hranice. Za účasti odborníků CIC ze všech koutů světa tyto divize řeší technické otázky, realizují projekty a vypracovávají doporučení v rámci svých oblastí specializace: od konkrétních druhů zvěře po otázky životního prostředí, stejně jako i kulturního dědictví.
Správní orgány CIC se skládají z Valné hromady, Rady a Výkonného výboru. Právní sídlo se nachází ve Vídni a administrativní centrála sídlí v Budakeszi v Maďarsku pod dohledem generálního ředitele. Úředními jazyky jsou angličtina, francouzština a němčina. Prostředky CIC pochází z členských příspěvků a ze sponzorských darů.

Novodobý úspěšný vývoj CIC

Mnohé mezinárodní organizace se zabývají ochranou a využíváním přírody a i takové mocné instituce jako například EU se řídí jejich doporučeními. Úkolem CIC je prosazovat na stejné úrovni i zájmy myslivosti.

Zvýšené aktivity se neobejdou bez nárůstu potřeby finančních prostředků. Pro sponzory CIC byla na podporu těchto narůstajících aktivit vytvořena nová kategorie členství v CIC, která zaznamenala velmi dobrý start. Do této kategorie se podařilo získat významné firmy jako Swarovski, RWS (Ruag), Blaser, Emil Frey (Toyota Schweiz), Sakko, Jewel Africa (JAR) a další.

Roční rozpočet CIC činí v současnosti 650 000 EUR. Ještě před třemi lety byl rozpočet deficitní. Nyní je již lehce pozitivní. O 30 % byly navýšeny projektové aktivity. Jeden z nejdůležitějších projektů je vytvoření globální platformy s názvem „Spolupracující partnerství pro volně žijící živočichy“, která by sdružovala nejdůležitější organizace Spojených národů jako IUCN, CITES, FAO atd. Na úrovni této platformy by měly být společně řešeny otázky týkající se světové problematiky volně žijících živočichů.

Vzájemné vztahy mezi CIC a Českou republikou

Vraťme se nyní ke vztahu Česká republika – CIC. V roce 1930 bylo předválečné Československo, spolu s Polskem, Francií a Rumunskem zakládajícím členem CIC.

Jedním z prvních úkolů této rady bylo vypracovat a sjednotit metody hodnocení loveckých trofejí. Cílená snaha o vypracování jednotných metod hodnocení loveckých trofejí je propojena se založením Mezinárodní myslivecké rady. Jedním z úkolů, které si tehdy vytyčila, bylo ustanovení jednotných metod hodnocení loveckých trofejí, závazných pro všechny členské státy této mezinárodní organizace.

V roce 1934 na generálním shromáždění CIC ve Varšavě byla ustanovena mimořádná komise se zástupci ze 13 členských států. Tato komise byla pověřena vypracováním návrhu na ohodnocení loveckých trofejí evropských druhů zvěře.

V květnu roku 1937, u příležitosti roční výstavy trofejí, zorganizoval přípravný výbor CIC v Praze jednání komise, kterého se zúčastnilo 17 řádných členů komise a 29 pozvaných expertů z různých evropských zemí. Po rozsáhlých diskuzích a vyzkoušení různých navrhovaných metod hodnocení na početném množství trofejí, byly závěrem potvrzeny jednotné metody hodnocení trofejí evropských druhů zvěře. Můžeme se tedy dnes ohlédnout na 76letou tradici jednotného hodnocení trofejí evropských druhů zvěře, které bylo uvedeno v život právě v naší republice.

V době „budování socialismu“ v naší republice jsme stáli mimo tuto mezinárodní mysliveckou komunitu. Opětovně jsme se stali členy CIC v roce 1993.

V současné době je náš vztah lehce zakalen dlouhodobými dohady o budoucnosti hodnocení mysliveckých trofejí. Je to problém staronový, neboť dohady mezi zastánci různých pohledů na hodnocení trofejí se táhnou prakticky celou historií CIC. Nově započala opětovná úporná jednání okolo vypracování a zavedení nových metod hodnocení loveckých trofejí v roce 2007, kdy byla tato vize prezentována na generálním shromáždění CIC v Bělehradě.

V návrhu na změnu těchto metod a organizace hodnocení v rámci CIC bylo počítáno s tím, že nově přetvořené metody hodnocení by byly vlastnictvím CIC s autorským právem. Použití CIC hodnotitelských metod by bylo v důsledku toho zpoplatněné.

Oponenty tohoto záměru byly země sdružené v CIC - Koordinačním fóru pro centrální a východní Evropu. Při jednání koordinačního fóra u příležitosti celostátní myslivecké výstavy v Bratislavě 2011 došlo, ve vztahu k budoucnosti oceňování loveckých trofejí metodami CIC, k velmi důležitému jednání s nejvyššími představiteli CIC. V návaznosti na jednání fóra, kterého se zúčastnili zástupci Bulharska, České republiky, Černé hory, Litvy, Lotyšska, Estonska, Maďarska, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska a Turecka, došlo k otevření problematiky postoje výkonné rady CIC k návrhům na změny v CIC metodách hodnocení trofejí a zamýšleného zpoplatnění jejich používání. Za exekutivu CIC se jednání zúčastnili prezident CIC Bernard Lozé, čestný prezident CIC Dieter Schramm, generální ředitel CIC Tamás Marghescu, prezident Koordinačního fóra Toni Vrščaj a viceprezident CIC pro Centrální a východní Evropu Imrich Šuba.

Generální ředitel CIC Tamás Marghescu vyjádřil ochotu vedení CIC ustoupit od navrhovaných změn v oblasti hodnocení trofejí. Domnívám se, že nemalý podíl na této změně postoje vedení CIC měla jednoznačná semknutost postoje a názorová jednota zemí koordinačního fóra. Velmi důležitou roli zřejmě sehrálo i připojení Ruska, které je jedním z významných a vlivných členů CIC.

Zdálo by se tedy, že si můžeme v tomto pohledu blahopřát k zabránění komercializace používání hodnotitelských metod CIC. Právě skutečnost, že CIC není jednobarevnou organizací a že v ní existují různé názorové skupiny, svědčí o životaschopnosti a demokratičnosti této organizace. Doposavad jsme vždy nalezli i při často tvrdých jednáních konečnou shodu. Blížící se 60. generální shromáždění CIC dá jistě vhodnou příležitost k dalším diskuzím.

Jsem přesvědčen, že CIC je skutečně jedinečná organizace. Její členy, komunitu myslivců, lovců, odborníků na biologii a hospodaření se zvěří, profesionálů i amatérů v ochraně volně žijících živočichů na celém světě, sjednocuje jeden společný cíl: že příroda musí být zachována pro budoucí generace prostřednictvím „ochrany využíváním“.

Pro nás osobně bych si přál, abychom v sobě samých nosili alespoň trochu vizionářství, které vedlo naše předky k vytvoření budoucího obrazu celosvětové myslivosti a také síly a schopnosti jej realizovat.

Doc. Ing. Josef FEUEREISEL, Ph.D.

předseda komise ČMMJ pro spolupráci se zahraničím