Belgický Brusel hostil ve dnech 27. – 29. srpna 31. mezinárodní kongres biologů zvěře IUGB (International union of game biologists), který byl zastřešen Mezinárodní radou pro myslivost a ochranu zvěře (CIC). Kongres je organizován vždy jednou za dva roky, a to již od roku 1954. Letošní rok se jej zúčastnilo 299 biologů, zoologů a myslivců z 34 zemí světa.
Česká republika byla zastoupena zaměstnanci Fakulty lesnické a dřevařské, katedry myslivosti a lesnické zoologie na České zemědělské univerzitě v Praze (Elisa Belotti, Jaroslav Červený, Miloš Ježek, Michaela Holá a Tomáš Kušta).
Celkem bylo na kongresu představeno 84 přednášek a 118 posterů (prezentace ve formě vyvěšených plakátů, které se mohou v určeném čase podle zájmu osobně diskutovat). Tematicky byl program konference rozdělen do 27 samostatných bloků a zaznělo 6 plenárních přednášek, které přednesli přední světový biologové.
Za ČR byl představen výzkum Analýzy kořisti rysa ostrovida v závislosti na faktorech prostředí (Belotti), Aktivity černé zvěře v zimním období (Ježek, Kušta), Využití stabilních izotopů při analýzách potravy zvěře (Holá) a Magnetické orientace černé zvěře (Červený).
Celkově se nejvíce příspěvků týkalo spárkaté zvěře, přičemž byly převážně zaměřeny na černou zvěř. Celá řada přednášek se také týkala velkých šelem. Naopak málo příspěvků bylo věnováno drobné zvěři, kdy například bažanta obecného se týkaly jen dvě přednášky a to pouze okrajově. To částečně poukazuje na to, jakým směrem se současný myslivecký výzkum a chov zvěře ubírá. Dá se říci, že problematika drobné zvěře se posouvá do ústraní a stále větší pozornost je věnována populační dynamice spárkaté zvěře a zabránění škod, které působí na honebních i nehonebních pozemcích.
Z přednášek a následné diskuze vyplynulo, že početnost černé zvěře stoupá v celé Evropě, a že se tato zvěř začíná rozšiřovat i do zemí, kde se dříve vyskytovala ojediněle nebo dokonce vůbec (Belgie, Holandsko, Lucembursko i skandinávské země). Problémy s černou zvěří nebyly diskutovány pouze v souvislosti s evropským kontinentem. Například škody způsobené touto zvěří se neustále zvyšují také v USA, kde je divočák nepůvodním živočichem, jeho populace neustále roste a v důsledku tohoto se vyskytuje již v 39 amerických státech.
Někteří přednášející rovněž upozornili na stále stoupající početnost zvěře v těsném okolí měst. Například výskyt lišky obecné zmapoval Konstantin Börner v Berlíně a Olivier Beck v Bruselu, kde byla tato šelma monitorována po celém městě, a to včetně jeho centra. Seán Cahill upozornil na přemnožená divoká prasata v Barceloně, Céline Bovy v Seraingu (Belgie), Milena Stillfried a Konstantin Börner v Berlíně. Divočáci žijí v centru měst a ztrácejí zde přirozenou plachost k lidem. Dělají vážně škody na parcích, okrasné zeleni, golfových hřištích a podobně. Nemůže být pochyb o tom, že v České republice je situace ve velkých městech podobná. Jako příklad lze uvést Prahu, kde stále přibývá případů konfliktů lidí a psů s divokými prasaty a zároveň se zde zvyšují odstřely prasat na nehonebních pozemcích.
Částečně byla také diskutována problematika stále se snižujících počtů zajíců, a to napříč celou Evropou. Jako hlavními faktory zapříčiňujícími jejich snižující se početnost byly označeny vlivy změn zemědělské politiky EU, ztráty stanovišť v důsledku zvyšující se urbanizace v oblastech vhodných pro chov této zvěře, rostoucí hustoty silničních a dálničních sítí, predace a nemoci.
Upozorněno bylo také na stále se zvyšující hrozby pro původní flóru, faunu a ekosystémy v důsledku invaze nepůvodních druhů, které jsou dokumentovány po celém světě a jsou považovány za hlavní rizika představující pro místní druhy. V Evropě mezi nejvýznamnější invazní druhy živočichů patří norek americký (Mustela vison), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), mýval severní (Procyon lotor) a jelen sika (Cervus nippon).
Kongres se nesl v duchu dlouhodobě udržitelného hospodaření se zvěří jako s obnovitelným přírodním bohatstvím, jenž představuje velice cennou a ohroženou komoditu. Nejčastěji bylo skloňováno, jakým způsobem se zvěř s člověkem vzájemně ovlivňují a jak lze předcházet vzájemným konfliktům, škodám zvěří a škodám na zvěři. Jako příklad lze uvést švýcarskou studii, v níž byla zmapována snížená návštěvnost černé zvěře v zemědělských porostech v důsledku pouštění varovných zvuků vedoucí bachyně a nářku postřeleného kusu. Zároveň se v současné době stále více v celé Evropě jako účinný managementový nástroj pro snížení vysoké populační hustoty černé zvěře ukazuje její odchyt v odchytových zařízeních.
Místo konání 32. kongresu bude v Mexiku v roce 2015.
Ing. Tomáš KUŠTA, Ph.D.
Katedra myslivosti a lesnické zoologie
Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze