Časopis Myslivost

Povězte mi, pane doktore, čím to je, že se OMS tak často stěhuje?

Mění se majitelé domů a s nimi i nájemné, musíme hledat tak, aby bylo pro nás únosné. Prostředky na sekretariát plynou jen z pořádaných akcí a ze zkoušek adeptů, takže je třeba přihlížet k aktuálnímu stavu. Na členské příspěvky nemůžeme sáhnout.

Kolik myslivců je registrováno u OMS Praha 9? Kolik mladých každoročně přibude po zkouškách?

Máme registrováno 301 členů, z toho do 65 let je jich 179, nad 65 let 105, dále 7 invalidů a 10 studentů. V době vzniku, v roce 1962, měl OMS Praha 9 150 členů, dnes jsme tedy na dvojnásobku.

V každém kurzu je průměrně 25 uchazečů o první lovecký lístek. Někteří myslivci v průběhu roku opustí naše řady, přibudou ale noví, takže celkový stav zůstává stále podobný.

Kromě kurzů uchazečů o první lovecký lístek pořádáme každoročně ve spolupráci s OMS Praha 10 zkoušky pro myslivecké hospodáře, zájemců bývá z obou OMS kolem patnácti.

Odkud se noví uchazeči berou? Funguje u vás práce s mládeží?

Bohužel dnes žádný kroužek neběží, i když v minulosti fungoval, dva roky po sobě jsme měli dokonce vítěze Zlaté srnčí trofeje. Člen obvodní myslivecké rady Ing. Šonka dělá přednášky ve školách v Počernicích a v Kyjích, je velmi šikovný, původním povoláním učitel, takže děti dokáže zaujmout, ale na pravidelnou činnost jsme jich zatím dost nezískali. V dnešní době není snadné děti zaujmout, o to víc si vážím všech, kterým se práce s malými myslivci daří, nejvíce manželů Vaníčkových a dalších organizátorů Zlatých srnčích trofejí, mysliveckých táborů a kroužků.

Takže mladí přicházejí spíše z důvodů, že se přivdali nebo přiženili do myslivecké rodiny, chytli se party myslivců, případně se k myslivosti dostanou přes kynologii, například jako herečka Klárka Jandová, ta byla velmi nadšená účastnice kurzu a pečlivá studentka, jednou například nemohla kvůli práci přijít na kurz, tak poslala za sebe tatínka, aby jí dělal poznámky. Takový přístup nás vždy potěší.

Náš zkušební senát ve složení Pavel Vítek, dr. Jiří Volf, dr. Hubert Mottl, prof. Roman Kodet, ing. Šonka, Jan Záloha, Fanda Joska, je na vysoké úrovni, jsou to nejen odborníci, ale hlavně praktici s hlubokým vztahem k myslivosti a jejich výukou prošla řada významných osobností nejen české myslivosti.

Můžete mi, prosím, říci, jak vypadá praktická myslivost na území Prahy 9? Kolik je honiteb a jaká se v nich vyskytuje zvěř?

Honitby máme tři společenstevní, hospodaří v nich Myslivecká sdružení Letňany, Satalice-Vinoř a Horní Počernice-Klánovice. Každé sdružení má kolem třiceti členů. Ostatní členové OMS jezdí do jiných sdružení po republice nebo chodí na hony a naháňky na pozvánku, případně na poplatkové lovy. Sám jsem členem mysliveckého sdružení v mém rodišti, v Nalžovicích u Sedlčan.

Zvěř žijící na území Prahy 9 je především v poslední době černá, máme s ní nemalé problémy, protože působí škody a děsí obyvatele. Bohužel také decimuje stavy drobné i srnčí zvěře. Myslivci ze jmenovaných sdružení mají s lovem černé zvěře plné ruce práce.

Také letošní záplavy byly likvidační pro drobnou zvěř, neboť na našem území jsou lesy převážně lužního charakteru, kde se voda držela velmi dlouho a zvěři to neprospělo. Dříve nebývalo nic výjimečného ulovit v honitbách Prahy 9 2500 zajíců ročně, dnes je jich minimum, psi mají na podzimních zkouškách co dělat, aby přišli do zvěře, a výcvik také není jednoduchá záležitost.

Už jsme zabrousili k výcviku psů, povězte, co připravuje kynologická komise Prahy 9 během roku pro čtyřnohé pomocníky myslivců?

Činnost našich kynologů je bohatá. Naše jednatelka, paní Simona Svatoňová, je poradkyní chovu pointerů a místopředseda OMR ing. František Šonka poradcem chovu gordonsetrů a oba zároveň rozhodčí s mezinárodní aprobací posuzování exteriéru. Odtud také dlouholetá spolupráce s Českým pointer setter klubem při pořádání klubových akcí - zkoušek vloh a podzimních zkoušek se zadáním titulu CACT. Já většinou na zkouškách zastávám funkci hlavního rozhodčího. Předsedkyně kynologické komise odešla za hlasem svého srdce a tak nyní hledáme vhodnou náhradu. Ohledně akcí pořádaných kynology začínáme na jaře svodem, kterého se účastní průměrně 60 až 80 psů, probíhá u chaty MS Horní Počernice. Následují zkoušky vloh pořádané dohromady s Českým pointer setter klubem, se zadáním titulu CACT, většinou probíhají v Praze 10 – Uhříněvsi, tam bývá účast 24 psů. Dále pořádáme speciální zkoušky z vodní práce, ty mají své místo v Dubči a účastní se jich průměrně 18 psů. Následují podzimní zkoušky, opět zastřešené Českým pointer a setter klubem se zadáním titulu CACT, také v uhříněvské honitbě, poslední akcí v roce jsou podzimní zkoušky pro všechny zájemce, tam bývá také 18 přihlášených psů, probíhají v honitbě Dubeč.

Pořádali jsme dříve barvářské zkoušky, ale kvůli husté síti silnic a rušné dopravě jsme od nich ustoupili, báli jsme se, aby některý pes nechytil stopu a nevběhl pod auto. Také o ně nebyl v poslední době velký zájem, což nás mrzelo, protože příprava je náročná.

Trochu nás mrzí v poslední době úbytek diváků v koroně, dřív chodily celé rodiny, někdy i celá sdružení, to už dnes neplatí. Vzpomínám na léta minulá, v roce 1962 jsme vybudovali s OMS Praha 8 umělou noru v Čimickém háji, kde se mimo jiné konalo v červnu 1965 mezinárodní norování za účasti 76 startujících norníků z Německa, Rakouska, Francie, byl to myslivecký svátek. Tehdy jeden z vůdců a také vítěz pan páter Urban z Lukova s jagdteriérem Cigánem z Pavlíkova a magistr Paták, chovatel foxteriérů, chtěli „zabavit“ koronu čítající na čtyři stovky lidí a seznámit přítomné s historií norníků, lidé jim naslouchali, ani nedutali, byl to krásný pohled, jako na divadle, dva účinkující před zcela nabitým hledištěm.

Ještě si dovolím jednu zajímavost z kynologie na Praze 9 – v chovatelské stanici Lovu zdar čestný člen pan František Horák z Klánovic vyšlechtil naše národní plemeno - českého teriéra a letos slaví jeho následníci a chovatelé v čele s jeho dcerou Jitkou právě 50 let kdy byl český teriér uznán FCI jako národní plemeno.

Mají podobně pestrou činnost i zdejší střelci? Kde probíhají cvičné střelby adeptů? Má OMS vlastní střelnici?

V důsledku výstavby v Motole jsme postavili střelnici v Bohnicích, ale i ta záhy podlehla výstavbě pražského Severního města. Střelby uchazečů probíhají na střelnici v Tišicích, v okrese Mělník. Zde nám vycházejí vždy vstříc. Pořádáme každý rok střelecký závod – Svatojířské střílení - na jaře, v dubnu, vždy se účastní kolem čtyřiceti střelců. Každý přinese nějakou cenu, knihu, lahvinku, pan Oheim dodává pečivo i speciální koláče s pořadím pro vítěze, oblíbenou cenou jsou i domácí klobásy. Všechny donesené ceny se pak rozdají podle pořadí a startovné také rozdělíme mezi nejlepší střelce.

Účastní se zdejší myslivci kulturního a společenského života na Praze 9? Pořádáte například ples?

Dříve každý OMS pořádal plesy, jen namátkou Praha 3 v hotelu Tichý, Praha 7 v holešovické Čechii, osmička na Vlachovce a my v restauraci Havana a později v Lidovém domě ve Vysočanech. Ale za zmínku stojí, že myslivci závodního mysliveckého klubu ČKD Sokolovo a Pražského masného průmyslu nastartovali éru slavnostních mysliveckých plesů nejen na území Prahy. V tento čas začal pracovat ve funkci vedoucího kulturního oddělení ústředního výboru ČSMJ pan Jan Lima, kterého uchvátily v této době Dykovy lovecké signály, které právě na těchto plesech na borlice troubili Jarda Novák, Fanda Hofman, Jirka Kolomazník a Toník Slánský se svými syny, a požádal je o pomoc při organizování plesů jednoty. Bohužel v současnosti „rozumný“ sál na plesy nemáme k dispozici. Jednotlivá sdružení plesy pořádají ve svých čtvrtích. A nejen plesy, účastní se všech místních akcí, dětských dnů a podobně.

Velmi příznivě vnímáme současný rozvoj myslivecké kultury a troubení. Na myslivecké vánoce do Rudolfina si vždy rezervujeme celou devátou řadu.

Velmi se nám také líbila mše v Katedrále svatého Víta k 90 letům Českomoravské myslivecké jednoty. Byla to jedním slovem nádhera.

Jen jsme se těšili na vydání nějakých pamětních předmětů – listů, odznaků nebo nějaké upomínkové publikace například s fotografiemi a texty z klubu autorů a fotografů ČMMJ.

Když mluvím o vydávání publikací, uvítal bych vydání nové, aktuální, přitom přehledné a stručné, také cenově přijatelné učebnice do kurzů. Mám zkušenost, že některé adepty odradí od čtení Penza jeho šíře a znatelná je i cena. Možná, že by autor Penza mohl tak jako v minulosti vydat tenkou část pouze pro adepty a další část pro myslivecké hospodáře. Jsem členem Kulturně-propagační komise ČMMJ, výchova mládeže je to, co mě na myslivosti nejvíce táhne, takže mluvím i za ty mladé myslivce. Několik let jsme využívali při výuce učebnici profesora Hromase, je škoda, že nakladatel se jaksi odmlčel a osud učebnice je pryč. Z toho by, myslím, pan profesor Hromas radost neměl.

Jaké mají členové OMS, potažmo ČMMJ výhody na akcích pořádaných OMS Praha 9? Projevuje se členství na startovném? Jak vysvětlujete výhody členství absolventům kurzů?

Samozřejmě jsou u nás členové OMS i jednoty zvýhodňováni, co se týče poplatků. Ohledně vysvětlování výhod členství – mluvit o stavovské cti nemá cenu, neboť ji buď člověk má, nebo nemá, ale hlavní přínos ukazujeme zájemcům v mysliveckém pojištění a také v tom, že když je určitá část členů sdružení nebo účastníků akce registrována v ČMMJ, jsou kryté i úrazy a nehody při honech, naháňkách nebo společenských akcích. Pan Stibůrek byl dobrý ředitel pojišťovny, ale musím říci, že nyní, za paní Zumrové, mi připadá lepší informovanost pojištěnců i možnosti pojištění, dokáže oslovit a vysvětlit, na všech akcích máme letáčky, když někomu není něco jasné, posílám ho do Prahy a vždy se vrátí spokojený, že si vše objasnili.

Uvedu jeden příklad z naší honitby – na naháňce se někomu povedlo nešťastně zranit kňoura, který poté ošklivě poranil tři lovecké psy, protože jsme však všichni členy ČMMJ, tudíž je myslivecká akce krytá pojištěním, všichni majitelé psů dostali zaplacené léčebné výlohy. Kolega z našeho mysliveckého sdružení byl na naháňce v jiné honitbě, nastala obdobná situace, ale proplaceno nedostal nikdo nic, protože většina není členy. Řekl bych, že to stojí za zamyšlení.

Mluvili jsme o tom, kde se berou noví členové – vedete své děti k myslivosti?

Syn i dcera mají myslivecké zkoušky, ale neloví. Možná že vnouček bude po dědovi.

Když máte letos půlstoletí vykonávání myslivosti za sebou, co byl pro Vás osobně nejhezčí zážitek?

Za ta léta má člověk nastřádanou řadu nezapomenutelných zážitků, některé úsměvné, ale i smutné, tak jak jde život. V roce 2006 jsem na Zemi živitelce přebíral z rukou místopředsedy ČMMJ ing. Chmela Čestný myslivecký řád a v publiku byla i paní Livia Klausová, která všem oceněným opravdu srdečně tleskala, málem mi ukápla slza dojetí. Byl to opravdu krásný pocit a v tuto chvíli si člověk musí uvědomit, že vyznamenání není jenom moje, ale všech zelených kamarádů a kamarádek, s kterými jsem stavěl tuto obvodní mysliveckou organizaci. Při vzpomínkách na ty desítky pilných a pracovitých jedinců nelze nevzpomenout několik jmen - Karel Břicháček, Standa Mottl, Vašek Ašenbryl, Pepík Strnad, Laďa Balek, Fanda Sýkora, Vašek Hájek, Zbyněk Píbl, ostatní jistě prominou, ale na všechny myslím. Nemohu vynechat nejen svoji rodinu, ale i rodiny všech, neb oni mají velký podíl na tom, co se podařilo, ale i nepodařilo, vykonat pro rozvoj naší krásné české myslivosti.

Díky moc za rozhovor!

Ing. Kamila KAASOVÁ