O psíku mývalovitém (Nyctereutes procyonoides), dříve mývalovci kuním, již byly popsány velké štosy papíru. Nebudu se vracet k informacím o jeho vzhledu, biologii a způsobu života. To si každý, kdo má zájem najde například na Wikipedii.
Tento nepůvodní vetřelec se stává a někde se bohužel již i stal pevnou součástí naší přírody bez ohledu na honitby, národní parky nebo nehonební pozemky. A bohužel bez odpovídající pozornosti a predačního tlaku člověka, jako nejvyššího predátora. Při jeho způsobu života není běžně viditelný pro veřejnost a bohužel ani pro značnou část myslivců. Zastavme se společně nad tím, jak je psík mývalovitý vnímám lidmi a co dělají pro jeho redukci myslivci.
Laická veřejnost
Tato část občanů, tedy tím myslím ty, kteří nejsou myslivci ani ochranáři, mají jen velmi okrajové vědomí o existenci vetřelce – psíka mývalovitého. Pletou si ho často s mývalem severním. Bohužel se to stává i novinářům a díky jejich neznalosti je pak veřejnost značně zmatená. Na venkově se v poslední objevují případy, kdy chovatelům mnohdy i za bílého dne cosi trhá slepice. Obvyklý výraz je: „Byl to divný pes, liška to určitě nebyla!“. Již jsem se byl na zavolání podívat u chovatelů hospodářských zvířat, abych jim pomohl určit nezvyklé stopy kolem usedlosti. Můj výrok o tom, čí stopy to jsou, jak tato šelma žije, jak je úspěšný lovec a čím se živí, je opravdu nepotěšil. Žádost o totální likvidaci psíka mývalovitého v celém okolí byla jasná a naléhavá!
Myslivci – u nás v honitbě
Protože každý má začínat u sebe, dovolím si čtenáře seznámit s tím, jak se chováme k psíku mývalovitému v MS Zlatá výšina Druzcov, o. s. Jsme uživatelem společenstevní honitby Druzcov o výměře 880 ha. Lesa je asi 350 ha, ostatní jsou pole a pastviny. Honitba se nachází mezi městem Osečná a obcí Křižany v Libereckém kraji. Honitbou protéká Druzcovský potok a na jižní straně je bezejmenný malý potok, který se vlévá do řeky Ploučnice. Normovanou zvěří je srnčí a bažant.
První psík byl u nás pozorován v roce 2004 a příliš jsme si ani po delší debatě nebyli jisti, zda je to opravdu tak. První psík byl uloven dne 6. 7. 2005. Psík přišel ve večerních hodinách na výhoz z lončáka uloveného předešlý den z kazatelny na Daníčkovo poli, 350 m od bezejmenného potoka na jihu honitby. Fotografie bohužel nebyla kvalitní a foto psíka po zásahu kulovnicí na 15 m není vhodná k prezentaci. Podstatnější ale bylo to, že se jednalo o mladou fenu v laktaci !
A od té doby začíná lavina rozšiřování vetřelce do naší honitby. Na podzim byl nalezen přejetý psík u statku v Chrastné, ale bez fotodokumentace, tak tuto informaci berme jako neověřenou.
S cílem pomoci zachránit mizející populaci bažantů jsme s využitím dotací v roce 2005 umístili v honitbě tři betonové lapací nory (typ Křeček Uhlířské Janovice). Toto opatření se ukázalo prozíravější víc, než jsme si mysleli. Jednu jsme zakopali a dvě dá se říci „pohodili“ na terén. Nora ve „Velkém rákose“ se později ukázala jako senzační predátor psíka.
V roce 2010 byla z kazatelny „U velkého rákosu“ pozorována samice psíka se šesti mláďaty. Bohužel byla pozorována nelovící částí myslivecké rodiny!
Na tušenou expanzi psíka jsme zareagovali okamžitě. Ne živelným nelegálním lovem, ale s chladnou hlavou s maximálním využitím všech dostupných možností. Orgán ochrany přírody jsme požádali o výjimku dle zákona a od března 2011 mohou lovit psíka bez omezení počtu všichni držitelé povolenek k lovu, a to i krátkodobí lovečtí hosté. Výjimka byla nyní prodloužena až do roku 2015. Zde bych si dovolil poděkovat Bc. Portlové za zcela příkladný přístup. Jediný problém je v délce vyřizování, ale to je dáno legislativními lhůtami. To je jen upozornění pro případné následovatele, aby byli trpěliví – kalendář neposune ani sebelepší úředník.
Jaké jsou naše dosavadní lovecké úspěchy nebo lépe jaký je výsledek našeho souboje s vetřelcem?
Odstřel – 19. 6. 2011 fena v laktaci (viz foto č. 1), 25. 8. 2012 mládě. Oba kusy uloveny v povodí Druzcovského potoka. Místa lovu jsou od sebe vzdálena asi 450 m.
Odchyt do nor – první 7. 1. 2012 (viz foto č. 2) nora na Daníčkově poli (viz foto č. 3), asi 80 od místa prvního odlovu v roce 2005 (viz výše ).
Jako bezkonkurenční se ukázala nora ve „Velkém rákose“, kterým protéká Druzcovský potok. Tato nora je „pohozena“ v rákosině s porostem olší (viz foto č. 4). Od 10. 6. 2012 do 19. 1. 2013 do ní bylo chyceno celkem 7 psíků mývalovitých!!! Od dospělců po mláďata. Poslední 19. 1. 2013, asi probuzení s nedobrým koncem. Na fotografii č. 5 je u nory ve „vypouštěcím“ sklopci. Po odnesení od nory ho čekalo seznámení se střelnou zbraní… O tom, že nebyl poslední, svědčí stopy psíka, který se snažil noru s chyceným jedincem odhrabávat.
Úspěšnost této nory si vysvětluji vhodným umístěním do lokality vyhovující psíkovi a ulovením feny v laktaci jako první. Ostatní se postupně podle výrazného pachu chodili podívat na návštěvu a asi hledat maminku.
Myslivci - obecně
Obávám se, že ve velké části myslivců je ještě zakódována doba minulá, kdy dělat něco ne zrovna legálního a ještě se tím chlubit, bylo považováno za čin hodný obdivu. Tím myslím lov psíka mývalovitého kýmkoliv bez legalizace lovu. Stačí se podívat na prezentaci úlovků psíka na www. mysliveckavidea nebo na obdobných stránkách. Nějak mi tam chybí informace o tom, že lovec je současně mysliveckou stráží nebo že byl psík uloven v souladu s udělenou výjimkou. Při lovu norováním by měla být výjimka podmínkou.
Nějak nemohu uvěřit tomu, že norovat jdou pouze osoby, které jsou současně mysliveckou stráží… Úžasně bez jakéhokoliv vysvětlení působí informace o tom, že: „náš host XY ulovil psíka…. !“ Pracovníci orgánu státní správy myslivosti tyto stránky asi naštěstí nenavštěvují.
Pro zajímavost jsem se pokusil shromáždit údaje o úlovcích prezentovaných v časopise Myslivost ročníky 2011 a 2012. Pokud všichni šťastní lovci prezentovaní v uvedené tabulce ulovili psíka mývalovitého v naprostém souladu s platnou legislativou, přeji upřímně „Lovu zdar!“. Pokud ne, zamyslete se nad tím, čím se chlubíte, se všemi možnými důsledky.
Máme se čím chlubit ?! Bohužel musím konstatovat, že nemáme. Proč?:
- velká část myslivců loví psíka mývalovitého v rozporu s platnou legislativou,
- tento nelegální lov dává zbraň do ruky všem kritikům,
- tento nelegální lov, jehož výsledky jsou zatajovány, významně zkresluje mysliveckou statistiku a zlehčuje vážnost situace.
Jak mít se čím chlubit – co proto udělat? Myslím si, že je to jednoduché (v jednoduchosti je přece síla):
- všichni uživatelé honiteb okamžitě požádají o výjimku ze zákona a budou lovit psíka legálně,
- statistika bude úplná a získá nám na naši stranu ochranáře jako významného spojence,
- ČMMJ jako nejvyšší článek prosadí změnu zákona o myslivosti takto:
§ 2, odst. 2) druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem – doplněno - psík mývalovitý, mýval severní, norek americký, nutrie říční,
§ 14, odst. písm. f) – zrušen (oprávnění myslivecké stráže lovit výše uvedené živočichy),
Do vyhlášky upravit – doba lovu výše uvedených živočichů (lépe druhů zvěře) od 1. 1. do 31. 12.
Teprve pak budeme konečně hodni titulovat se jako myslivci - od slova myslet!
Celé moje povídání má směřovat k tomu, abychom se všichni probudili, a začali všemi silami společně bojovat s vetřelcem z Asie. Pokud nedostaneme rozum a nebudeme rychle táhnout za jeden provaz, budeme si to později vyčítat, ale bohužel bez vlivu na krutou realitu.
Dnes máme ještě šanci remízu současného zápasu zvrátit ve vítězství, tedy udržet expanzi vetřelce – psíka mývalovitého na současné úrovni a postupně jeho stavy snižovat. Pokud tuto šanci z nějakých pseudoproblémů a ješitnosti promarníme, drobné zvěři, ptactvu, ještěrkám, žábám a výroku: „Jsem myslivec a jsem na to hrdý!“ buď sbohem!
Ing. Jan KOPŘIVA, Ústí nad Labem